Cizinci mohou zaplnit volná pracovní místa

15. 3. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Začlenění imigrantů na trhu práce vyřeší řadu problémů, říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) Magda Faltová o podpisu memoranda o spolupráci s HK ČR. Na jeho základě byl otevřen společný rekvalifikační a vzdělávací fond na pomoc uprchlíkům a jejich dětem, které budou potřebovat pomoc při získání vzdělání či následné rekvalifikaci a uplatnění na českém trhu práce.

HK ČR aSIMI nejsou organizace, které by spolu standardně spolupracovaly. Skoro se dá říct, že se pohybují vezcela rozdílných sférách. Jak ktéto spolupráci došlo?
Myslím, že to je naše historicky první formální spolupráce, byť jsme se se zástupci HK ČR potkávali třeba v rámci pracovní skupiny pro ekonomickou migraci při MPO. Nicméně pro nás ta iniciativa byla překvapivá a vzešla ze strany Komory. O to si jí asi více ceníme, nebylo to klasické hledání silnějšího partnera ze strany nevládní organizace. Pro nás je to rozhodně pozitivní signál, že jsou tady zaměstnavatelé a podnikatelé, kteří vnímají jednak lidskou stránku toho, že sem přicházejí lidé, kteří jsou v obtížné situaci, a zároveň vědí, že tu jsou volná pracovní místa, která by, pokud se s těmi příchozími bude dobře pracovat, mohla být obsazena.

Jak konkrétně má fungovat společný fond?
Podpora je zaměřena především na podporu uznávání vzdělání a na rekvalifi kaci a podporu učňovského vzdělávání právě v nedostatkových profesích. Fond by neměl primárně sloužit k tomu, aby vyplňoval mezery v rámci nabídky a poptávky na trhu práce, ale můžeme využít znalostí členů HK ČR o tom, kde chybí konkrétní nedostatkové profese.

A co to prakticky znamená zpohledu imigrantů?
Ve fondu jsou určité fi nanční prostředky a my s našimi klienty z řad imigrantů, nebo s klienty obdobných organizací na území České republiky pracujeme s tím, jaké jsou jejich představy a jejich očekávání a jaká je realita. Zjistíme například, že někdo byl v minulosti třeba elektrikářem a potřebuje si tu dodělat příslušnou vyhlášku, aby mohl své řemeslo uplatnit, ale neumí k tomu dostatečně česky, tak ho můžeme podpořit z prostředků fondu v získání znalostí profesní češtiny. Případně mu pomůžeme, pokud jsou se složením kvalifi kační zkoušky spojené nějaké poplatky.

HK ČR před navázáním spolupráce svámi provedla průzkum mezi členy a zněj vyplývá, že 42 % podnikatelů je ochotno imigranty přijmout a zhruba každý čtvrtý vyjádřil ochotu do zmíněného fondu přispět. Jak tyto výsledky hodnotíte?
Byla jsem příjemně překvapena. Ukázalo se, že z pohledu podnikatelů uprchlíci nepředstavují hrozbu a mohou tu naopak úspěšně fungovat na trhu práce.

Jak mohou podnikatelé, kteří tyto postoje sdílejí, reálně pomoci?
Úplně jednoduše finančně, pokud přispějí do zmíněného fondu. Tento účet je transparentní, to znamená, že využití je vázané na to, že prostředky z něj mohou být využity pouze k tomu, k čemu je fond určen, a že všechny finance použijeme v souladu s uzavřeným memorandem. S tím je spojená i kontrola ze strany HK ČR, které budeme reportovat, jakým způsobem s těmi prostředky nakládáme, kolik máme klientů, které bychom mohli do programu zařadit. Komora nám naopak bude dávat informace, jak se z hlediska jejích členů mění situace v potřebách podnikatelského sektoru a v nedostatku profesí.

Bavíme se o vašich klientech, jinými slovy oimigrantech do České republiky. Buďme konkrétnější, jaká je jejich skladba?
Největší skupinou v České republice, které by se měla podpora také týkat, jsou stále Ukrajinci, kteří utíkají z východní části země z válečné oblasti, a to jsou obvykle lidé, kteří za sebou mají aktivní účast na trhu práce, a podpora, kterou potřebují, bude většinou jednorázová ve formě třeba již zmíněné finanční pomoci při skládání rekvalifi kační či jiné zkoušky, nebo v pomoci v profesní češtině. Obvykle nepůjde o nijak vysoké částky.

Na druhou stranu lidé, kteří přicházejí ze Sýrie nebo jiných oblastí, které jsou nám jazykově mnohem vzdálenější, budou potřebovat větší podporu. Jednak je složitější případné uznávání vzdělání a na rozdíl třeba od Ukrajinců nemají s sebou často potřebné doklady. A jazyková vzdálenost je obrovská. V tomto případě by podpora směřovala hlavně do jazykové přípravy. Stát těmto příchozím sice přispívá na 400 hodin jazykového vzdělávání, ale je to nedostatečné. V těchto případech je možné využít i prostředků z evropských fondů.

Fond a celá spolupráce mezi vámi a HK ČR směřují k pomoci imigrantům, aby se uplatnili natrhu práce. Ale chtějí lidé, kteří doČR přicházejí skutečně pracovat?
Jistě jsou mezi nimi i lidé, kteří pracovat nechtějí nebo nemůžou – z důvodu zdravotních, věkových, nebo péče o malé děti, ale drtivá většina našich klientů pracovat chce. Někdy je to až naopak, třeba jako v případě nezletilých bez doprovodu. To znamená, že 16 až 17letí kluci, o kterých my si myslíme, že by měli chodit do školy, chtějí okamžitě začít pracovat, protože často posílají prostředky domů a podporují celé rodiny. Práce s cílovou skupinou cizinců není problematická v tom, že bychom je museli motivovat, aby pracovali. Jiná věc je, aby mohli pracovat legálně, ale to už je odlišný problém.

Můžete alespoň krátce představit své sdružení?
Jsme nestátní nezisková organizace, obecně prospěšná společnost a poskytujeme především bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství migrantům bez ohledu na jejich pobytový status. Hodně se věnujeme právě pracovně-právním vztahům. Naši klienti jsou často v nějakých pololegálních pracovních vztazích, v šedé ekonomice. Největší část naší práce v oblasti poradenství se týká prodlužování pobytů a imigračního práva. V sociální oblasti se věnujeme právě hledání zaměstnání pro klienty a zprostředkovávání komunikace mezi zaměstnavatelem a cizincem.

Jednou z těch skupin, se kterými pracujeme, jsou právě žadatelé o azyl a cizinci, kterým byla mezinárodní ochrana udělena. Kromě tohoto poradenství se věnujeme rovněž analyticko-výzkumné činnosti a snažíme se ovlivňovat legislativu v oblasti migrace. Trošku ji zpružnit, aby ten systém byl přívětivější nejen pro cizince, ale i pro českou stranu, například pro zaměstnavatele. A samozřejmě působíme hodně směrem k veřejnosti, třeba na školách, a snažíme se odbourávat iracionální bariéry, které tu zejména v poslední době vznikají.

Hovoří se o imigrační krizi a je to velké politické téma, které budí velké vášně. Jaká vidíte východiska?
Myslím, že hlavním problémem je rozdmýchávání zbytečné nenávisti. Česká republika a Československo přijaly uprchlíky z bývalé Jugoslávie v mnohem větším počtu, než o kterém se nyní hovoří, mnozí z nich byli muslimové a nebyl to výrazný problém. Ti lidé byli úspěšní a stejně tak se to může podařit i teď. Ale musíme na tom začít pracovat. Jsem optimistka, věřím, že to zvládne jak Evropa, tak Česká republika. Navíc v osobní rovině jsou Češi příjemní lidé a dokážou se angažovat pro někoho jiného.

Na jedné straně jsou zde nenávistné projevy, ale současně mnoho podpory a konkrétních nabídek pomoci. To jsme do této doby nezažili. Takže si myslím, že to fungovat bude a že integrace na trh práce je jedním z hlavních pilířů úspěšného začlenění imigrantů. V okamžiku, kdy ti lidé pracují a úspěšně pracují, zamezí se obrovskému množství problémů. Z mého pohledu je proto spolupráce s HK ČR něčím, co může výrazně pomoci nejen v integračních opatřeních, ale co může řešit reálné problémy reálných lidí.

Jak přispět:
Pro účely nově vzniklého fondu pro uprchlíky zřízeného HK ČR a SIMI byl zřízen zvláštní účet vedený u Československé obchodní banky. Číslo účtu je 272846157/0300.


Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Miloš Cihleka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek