Co brzdí vyjednávání Asociační dohody mezi EU a Mercosurem

26. 12. 2014 | Zdroj: Economia, a. s.

Už před 15 lety Evropská unie započala jednání se sdružením Mercosur o Asociační dohodě. Jednání se za Mercosur účastní pouze jeho původní členové: Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay. Venezuela se stala plnohodnotným členem Mercosuru až v roce 2012 a nyní se nachází ve fázi sladění se s vnitřními předpisy tohoto seskupení.

EU představuje největšího obchodního partnera pro Mercosur s podílem 20 procent na jeho zahraničním obchodu a současně i největšího investora v tomto regionu. Mercosur je šestý největší vývozní trh pro EU, kdy export v roce 2013 dosáhl hodnoty 57 miliard eur (pro porovnání Česko v roce 2013 vyvezlo do Mercosuru zboží za 416,2 milionu eur).

V posledních letech se však význam Mercosuru v regionu pro EU snižuje ve prospěch perspektivního integračního seskupení s názvem Pacifická aliance (zahrnující Mexiko, Kolumbii, Peru a Chile), které vzniklo v roce 2012. Toto seskupení se vyznačuje liberálním přístupem k obchodu, rostoucím ekonomickým výkonem a zejména se všemi těmito zeměmi má EU uzavřené obchodní dohody s preferenčním přístupem na trh. Tato skutečnost je v kontrastu s Mercosurem, který prochází vnitřní krizí, kdy se z ekonomické platformy stalo spíše politické uskupení. Zpomalení ekonomického růstu zaznamenávají především Argentina a Brazílie, a tito dva tahouni Mercosuru jdou v tuto chvíli stále cestou protekcionismu.

Právě Asociační dohoda mezi EU a Mercosurem, která byla zatím vyjednávána jako meziregionální dohoda, by mohla přinést změnu. Kýžená liberalizace na úrovni 90 procent tarifů by významně zpřístupnila trh zemí Mercosuru pro evropské, potažmo české podniky. Nicméně, jak ukazuje historie tohoto vyjednávání, velký problém představuje nastavení míry liberalizace u přístupu na trh průmyslových produktů ve státech Mercosuru a zemědělských produktů v EU. To bylo i hlavním důvodem, proč byla jednání o dohodě v roce 2004 přerušena. Oba celky si totiž chrání svůj trh ve zmíněných oblastech a obávají se negativních důsledků pro domácí produkci.

Jednání byla obnovena v roce 2010 a předcházel jim závazek obou stran, že své nabídky v přístupu na trh zlepší. Zatím ale k výměně uvedených nabídek nedošlo. Velké nejasnosti byly spojeny s nejednotným přístupem Mercosuru ke společné nabídce, kdy Argentina spíše podporovala pomalejší postup liberalizace oproti ostatním členům, a občas také nebylo jasné, zda se dalšího jednání bude účastnit. Jako řešení se nabízí buď vícerychlostní vyjednávání se zachováním dohody mezi regiony, anebo zahájení jednání o dohodě s každým členem Mercosuru zvlášť.

Brazílie, která je pro EU nejvýznamnějším členem Mercosuru, neustále prosazuje vyjednávání dohody mezi regiony, nikoliv zvlášť, a také má na této dohodě největší zájem. Na vládu totiž tlačí zejména brazilská podnikatelská veřejnost, která její uzavření silně podporuje. Pozice Argentiny k dohodě i přes pozitivní impulz z března 2014 nevypadá zatím příliš přesvědčivě. Za působení současné prezidentky se neočekává, že by byla Argentina připravena poskytnout nezbytnou reciprocitu pro EU.

Jak budou jednání dále pokračovat, ukáže několik následujících měsíců. Pokud vyjednávání skončí krachem, nelze pak v brzké době očekávat jejich obnovení.

Převzato z časopisu Český exportér, vydávaného vydavatelstvím Economia, a.s. ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autorka: Kristýna Chvátalová, oddělení Amerik, MPO.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek