ČR Západ nedohání, dohání nás Východ

7. 5. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Česko je země s vysokým HDP a nízkými mzdami. Proč jsou Polsko a Pobaltí úspěšnější?

Česko se v posledních deseti letech přestalo v životní úrovni přibližovat západním sousedům, v nejlepším případě s nimi drží krok. Zato ale ztrácí náskok před sousedy východními. Databáze evropského statistického úřadu Eurostat ukazují, že v individuální spotřebě domácností už ČR předehnaly Slovensko a Litva, po odhlédnutí od kupní síly také Estonsko a Lotyšsko.

Je docela známo, co za to může – vysoké vedlejší náklady na tuzemskou pracovní sílu, nízká produktivita (jen 67 procent průměru EU) a vysoký podíl průmyslu (skoro 50 procent) a s tím související nízký podíl služeb v hospodářství. Jak si stačili uvědomit třeba v Pobaltí (a před nimi v Irsku), pouze průmyslovou výrobou se Západ dohánět nedá, k tomu je potřeba ještě reformovat školství a podporovat drobné podnikatele.

Jsme ze staré školy

Rozdílu mezi dynamickým Pobaltím či Polském na jedné straně a Českém na straně druhé si všímají i domácí podnikatelé. „Něco není v pořádku. Ne s Varšavou. S námi,“ napsal nedávno o účasti na polské startupové konferenci Wolves Summit zakladatel fi•rmy Energomonitor Patrick Zandl.

„Podivoval jsem se, kolik zajímavých konceptu se tu vyrojilo. Většinou vzešly z nějakého univerzitního výzkumu a oddělovaly se jako spin-off do soukromé €rmy. U nás by to bylo provázeno nemyslitelnou administrativou. Polsko a Pobaltí vsadily na to, že odstraní bariéry, elektronizují stát, nebudou překážet. Podařilo se jim to. U nás se tohle vytrácí. Naopak vzniká celá řada povinností, které život podnikatelů, zejména těch začínajících, komplikují,“ dodává Zandl.

Martin Jaroš, toho času marketingový ředitel největšího mobilního operátora v Kataru Ooredoo, to vidí podobně: „Věřím, že jednou budeme docela bohatou a prosperující zemí. Ale už jsem přijal a pochopil, že naše prosperita bude jakoby ze staré školy. Bude se rodit spíše státu a vládě navzdory, kdežto v Polsku či v Estonsku vznikne také díky vládě. Je to prostě v nás a asi to nedokážeme změnit. Kdybychom u nás dělali digitální revoluci jako v Pobaltí, můžeme Západ předběhnout, nejen dohánět.“

Ustlat si na 85 %

Při pohledu na nejčastěji citované statistiky si Česko pořád nevede tak špatně. jeho HDP při přepočtu na kupní sílu v roce 2014 dosahoval 85 procent průměru Evropské Unie. Ovšem tu tvoří 28 zemí včetně Rumunská a Bulharska. Stačí se podívat na číselnou řadu, aby člověk zjistil, že už v roce 2007 dosahoval 84 procent. Belgie za stejnou dobu poskočila ze 115 na 119 procent. Německo ze 116 na 124 procent. Nebýt propadu zemí, jako je Řecko nebo Španělsko, evropská osmadvacítka by se Česku posledních sedm let vzdalovala.

Pro měření životní úrovně je směrodatnější skutečná spotřeba domácností, která odečítá náklady fi•rem, třeba na údržbu strojového parku, a měří jen zboží a služby, jež domácnosti doopravdy spotřebovaly, ať už je platily ony, vláda, či neziskové organizace. V tomto ukazateli je Česko na 76 procentech průměru EU, Slovensko na 77 procentech a Litva na 81 procentech. Sousední Rakousko bylo předloni na 122 procentech a Německo na 123 procentech. Po odhlédnutí od kupní síly spotřeboval každý Čech předloni sedm tisíc eur, Lotyš 7300, Estonec 7500, Slovák 7700, Litevec 7900 a Slovinec 9400.

Lidé s dlouhodobou zkušeností se životem v Pobaltí nebo v Polsku namítají, že „elektronický stát“, dobrá angličtina a schopnost sebeprezentace jsou navoněnou bublinou, která často zakrývá vnitřní prázdnotu tamní reality. Tak či onak, důkladné čtení Eurostatu prozrazuje, že pouze ty části východní Evropy, které sázejí na strukturální reformy, civilizovanou Evropu skutečně dohánějí. Ostatní si mohou ustlat na svých 85 procentech.

Převzato z časopisu Euro, autor článku: Lubomír Heger

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek