Crowdfunding: dárcovství s přidanou hodnotou

30. 3. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Crowdfunding začíná být v Česku stále populárnějším zdrojem financování uměleckých, kulturních, sportovních či veřejně prospěšných projektů, ale i jednou z cest k podpoře startupů a zajímavých podnikatelských nápadů.

Spolumajitel Hithitu Pavel Eichler: Lidi zajímá, co za svůj příspěvek dostanou


Alespoň na první pohled vypadá crowdfunding jako neuvěřitelně funkční a poměrně transparentní nástroj financování nejrůznějších aktivit a projektů. I při letmém seznámení s krátkou historií českých crowdfundingových internetových portálů lze odhalit širokou škálu počinů, které zde zaznamenaly úspěch. Je to vlastně moderní a dynamická charita a zároveň velmi kreativní a zábavný byznys.

V českých podmínkách se sice nedají standardně sehnat miliony a nemohou tady příliš obstát ani klasické dobročinné sbírky, formou shromažďování menších částek za různé benefity jde ale financovat různé aktivity, které by byly jinak odkázané buď na nezištného mecenáše, nebo by si cestu na svět jednoduše nenašly. Příkladem mohou být dnes už pověstná Piána na ulicích pražského kavárníka Ondřeje Kobzy.

„Dá se říct, že si lidi přijdou nakoupit a zároveň si tak trochu vyčistí karmu,“ pokouší se pojmenovat motivaci přispěvatelů Pavel Eichler, spolumajitel největšího českého crowdfundingového portálu Hithit.

Chce to vtip

V lidech, kteří se s crowdfundingem dosud nesetkali, může tenhle systém do jisté míry vyvolávat nedůvěru. Ve skutečnosti jde o zajímavý obchodní model a chytrý marketingový nástroj, schopný oslovit současnou online komunitu na sociálních sítích či na YouTube.

Obecně je princip fungování crowdfundingu založený na časově omezené nabídce různých kulturních, společenských, charitativních i obchodních projektů, na jejichž vznik a realizaci mohou zájemci přispět různě vysokými částkami, zpravidla od dvou stovek do několika tisíc korun. Za své peníze má každý přispěvatel nárok na odpovídající odměnu. A právě hodnota a originalita jednotlivých odměn bývá klíčem k úspěchu, byť ne jediným. Důležitá je i dostatečně atraktivní a vtipná prezentace projektu a kampaň, která zájemce o podporu motivuje.

Za poskytnutí platformy, propagaci a servis v podobě bezproblémové distribuce plateb náleží crowdfundingovému portálu předem dohodnutá provize. Například u Hithitu je to standardně devět procent z vybrané částky. Pokud se v předem dané lhůtě (u Hithitu činí 45 dnů) podaří vybrat sto a více procent cílové částky, je vyhráno. Pokud ne, odeslané peníze se přispěvatelům vracejí. „Od prvního okamžiku jsme klientům k dispozici rovněž jako konzultanti. Radíme jim s texty, fotkami, videem, sociálními sítěmi i s odměnami pro přispívající,“ říká Eichler.

Startovní nakopnutí

Za „otce zakladatele“ crowdfundingu je považován americký portál s příznačným názvem Kickstarter, který vznikl v roce 2009 jako nástroj pro podporu a komunitní financování kreativních projektů především z oblasti umění, hudby, filmu či designu. Už o rok později ho časopis Time nazval vynálezem století. Za dobu jeho fungování prohnalo Kickstarterem přes devět milionů lidí zhruba dvě miliardy dolarů na více než dvě stě padesát tisíc projektů. Čísla přitom každý týden narůstají a hodnota Kickstarteru se dnes odhaduje na třicet milionů dolarů.

Český crowdfundingový portál Hithit vznikl v roce 2012. Jen za rok loňský podařilo vybrat 26,5 milionu korun, které pomohly na svět více než 190 projektům. Oproti roku 2014 tak zaznamenal meziroční nárůst vybraných peněz o osmdesát procent. Mezi nejúspěšnějšími loňskými počiny Hithitu figuruje například projekt „Nakopni Jatka!“ na podporu multifunkčního novocirkusového prostoru Jatka 78 v pražských Holešovicích. Jeho autoři získali od dárců 2 421 090 korun, což z nich prozatím dělá na Hithitu rekordmany.

Na čelných místech žebříčku úspěšných uchazečů o podporu však figuruje i mnohem „byznysovější“ projekt kompaktních bot Skinners. Rozjezd výroby bot, které lze srolovat do kapsy, podpořili lidé částkou přesahující 540 tisíc korun. Autoři nápadu přitom původně hodlali vybrat jen 90 tisíc korun, takže nakonec cílovou sumu přesáhli o 602 procent.

Trojici nejúspěšnějších doplňuje v loňských statistikách Hithitu online muzeum Gulagu, které vybralo 496 650 korun. Tytéž statistiky konstatují, že největší úspěch zaznamenává u zájemců o podporu i nadále hudba, literatura a komunitní projekty. V uplynulém roce se však na Hithitu dvojnásobně zvýšil počet technologických a sportovních projektů. Jedním z aktuálně úspěšných projektů na Hithitu je více než milion korun vybraných na nové představení kapely studentů a absolventů Jedličkova ústavu The Tap Tap.

Letadlo z Nagana

K dalším nepřehlédnutelným hráčům na české crowdfundingové scéně patří portál Startovač. Jeho prostřednictvím lidé v loňském roce podpořili například výpravu cestovatele Dana Přibáně Trabantem napříč Tichomořím. Vybraná částka 2 814 415 korun dosáhla ve výsledku 563 procent částky zamýšlené. V době uzávěrky tohoto čísla pak na tomtéž portálu dobíhala kampaň s názvem Velký přelet aneb Stádo slonů uchem jehly. Vybírala peníze na záchranu a transport někdejšího vládního letadla TU-154, které před 18 lety přivezlo zlaté hokejisty z Nagana. Ještě před koncem lhůty pro zaslání příspěvků bylo získáno více než 180 procent cílové částky.

V Síni slávy Startovače najdete například i DVTV Daniely Drtinové a Martina Veselovského, kterým se podařilo vybrat 2 174 374 korun. „Jedna z hodnot, které si podporovatelé na dobře připravených kampaních cení, je originalita. Samozřejmě se můžete inspirovat něčím z dřívějška, ale kopírování není inspirace, a i kdybyste vytvořili projekt stejně dobrý jako ten, od kterého opisujete, už navždycky budete druzí,“ shrnují provozovatelé Startovače na svém blogu jeden z receptů na úspěšný crowdfunding.

O úspěšnosti či neúspěšnosti jednotlivých kampaní si lze poměrně rychle udělat představu při nahlédnutí na stránky crowdfundingových portálů. Už jen analýza těchto informací pak může být poměrně užitečným vodítkem pro každého, kdo by se chtěl pokusit získat peníze na svůj projekt právě tímto ještě stále poměrně novým, ale zároveň mnoha různými pokusy prověřeným způsobem.

Převzato z časopisu Strategie, Autor článku a rozhovoru: Richard Guryča

Jatka 78 před rekonstrukcí
Z jatek Divadlo. Mezi nejúspěšnjší počiny Hithitu figuruje projekt „Nakopni Jatka!“ na podporu multifunkčního novocirkusového prostoru Jatka 78 v pražských Holešovicích.
Jeho autoři získali od dárců takřka 2,5 milionu korun.

 

Spolumajitel Hithitu Pavel Eichler: Lidi zajímá, co za svůj příspěvek dostanou

Spolumajitel Hithitu Pavel Eichler říká, že u financování na principu crowdfundingu má šanci na úspěch projekt, který lidi motivuje k altruismu i výhodnému nákupu. Klíčem k srdcím a peněženkám přispěvatelů je správně dávkovaný mix dostatečně atraktivních benefitů.

Pavel EichlerJak vznikl Hithit?
Můj společník Aleš Burger je nadšenec do motokár a na jedněch závodech se setkal se dvěma majiteli IT firmy, kteří měli k dispozici nejrůznější online řešení a aplikace například pro banky. Ti sledovali americký Kickstarter a celou tamní crowdfundingovou scénu a přemýšleli o tom, jak by to všechno přenesli sem. Uměli to naprogramovat, měli servery s dostatečnou kapacitou, ale neznali nikoho, kdo by si založil první projekt. Věděli, že Aleš dělá spoustu eventů například pro Red Bull či Seznam a že zná hodně umělců. Dohodli se, že do toho vstoupí jako společník. Mně pak na základě mých zkušeností nabídl, zda tam s ním nechci pracovat jako člověk, který bude mít na starost marketing a propagaci.

Jak se dařilo vašim klientům získávat peníze v době, kdy tady o crowdfundingu ještě téměř nikdo nevěděl?
Nejdříve jsme oslovili především naše kamarády. Byl to třeba rapper Vladimir 518, lyžař Robin Kaleta či kapela Tata Bojs, veskrze lidé, kteří dělají skvělé věci, ale nemají moc času shánět na ně peníze. Projekt Hithit jsme rozjeli někdy v listopadu 2012, tehdy tam byli například lyžař Ondřej Bank, tatér Musa nebo zpěvák Xavier Baumaxa. Polovina z toho dopadla dobře, polovina ne. Například Tata Bojs měli lidé zřejmě už zaškatulkované jako velkou kapelu, která jejich podporu nepotřebuje. Ale Vladimir 518, Xavi nebo Musa peníze vybrali.

Jak jste hledali cesty pro vedení jednotlivých kampaní?
Věděli jsme, že to musí být osobní, ne věci, které se dají koupit na e-shopu. Že pro přispěvatele musí vždy existovat nějaký benefit. Měli jsme představu i o cenách jednotlivých nabídek a nastavování cílových částek, ale v podstatě to byla metoda pokus–omyl. Při rozjezdu se pak poměrně rychle ukázalo, co zabírá a s čím se lidé naopak neztotožní. Týdny a měsíce jsme se soustředili na to, abychom propagovali především konkrétní projekty na Hithitu a až přes ně pak samotnou značku crowdfundingového portálu.

Každému projektu jsme vytvořili mediaplán a pak jsme si jen odškrtávali splněné úkoly. Je nutné vzít v úvahu, že se splněním závazků vůči dárcům a zvládnutím crowdfundingové kampaně je poměrně hodně práce. Pro jednotlivce nebo třeba malou neziskovku je pak lepší najmout si někoho, kdo za ně tu práci profesionálně odvede, kdo umí sociální sítě a PR. Podobné služby dokážeme poskytnout i my, ty už ale samozřejmě prodáváme. Umíme připravit kampaň, natočit videa, nabídnout referenční projekty. Tyhle služby klient platí bez ohledu na to, zda se mu podaří vybrat peníze, nebo ne. Ale samozřejmě to může zahrnout do rozpočtu.

Co lidi podle vašich zkušeností nejvíce motivuje k tomu, aby na jednotlivé projekty přispívali?
Hodně lidí chce přispět, ale zároveň je pro ně důležité, co dostanou. Pokud někdo chce vybrat vysokou částku, musí mít odměny dobře vymyšlené. Vlastně to znamená otevřít si na čtyřicet pět dnů e-shop a snažit se docílit co největší návštěvnosti. Například Xavier Baumaxa prodal za tři roky patnáct set cédéček – a na Hithitu pak předprodal šest set kusů za čtyřicet pět dnů… Jiným příkladem je třeba Cirk La Putyka, který už má nějaké jméno a spoustu na sebe navázaných sponzorů. Ty pak může oslovit s tím, aby jim slíbené peníze poslali přes Hithit, což funguje jako super marketingový nástroj.

Jak rozsáhlé technické zázemí provozování crowdfundingového portálu vyžaduje?
Za vším je poměrně velký tým lidí, ne nějaká partička nadšenců, kteří by to dělali po večerech. Na portál chodí tisíce lidí denně, nároky na servery jsou poměrně vysoké. Když Ota Balage vybíral peníze na desku, sdílel to na svém Facebooku Jaromír Jágr, který se s Otou zná. Na Hithit pak přišlo v jednom dni čtyři sta tisíc lidí. My sice máme servery s dostatečnou kapacitou, ale nejedeme pořád na sto procent. Takže Jágr nám na dvě hodiny shodil web. Důležité je i to, že jako jediní z crowdfundingových serverů v Česku máme od České národní banky licenci pro nakládání s penězi. Máme i velmi vyspělou platební bránu, nemůžeme si dovolit, aby zájemce o platbu narážel na problémy.

Stává se, že někdo z vašich klientů úspěšně vybere peníze, ale nedostojí pak závazkům vůči dárcům?
Nikdy se nestalo, že by někdo vyloženě nedostál závazkům vůči lidem, kteří ho podpořili. Občas někdo nekomunikuje, dlouho mu to trvá, nedodržuje dohodnuté lhůty. Občas si někdo něco špatně spočítá nebo si předem neověří, zda všechno může klapnout v předpokládaných lhůtách. Případná prodlení je lidem třeba vysvětlit, a když to neuděláte, samozřejmě se ozvou a stěžují si. My jsme pak trochu v pozici hlídacího psa. Ale že by někdo vybrané peníze vyloženě zneužil a na dárce se vykašlal, to se nestává. Pokud se projekt nechytne, je někdy poměrně náročné redistribuovat finanční příspěvky zpět k dárcům, ale nedá se nic dělat. Po zkušenostech a také na základě našich statistik ovšem víme, že pokud projekt vybere alespoň třicet procent, nakonec obvykle uspěje. Když někdo vybere alespoň padesát tisíc, shromáždí většinou nakonec i těch plánovaných sto.

Převzato z časopisu Strategie, Autor rozhovoru: Richard Guryča

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek