Čtyři svobody vnitřního trhu: Nedělitelné nejen v principu, ale i v praxi

27. 5. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Budoucnost vnitřního trhu EU po brexitu závisí na naší víře v nedělitelnost takzvaných čtyř svobod.

Co jsou to čtyři svobody? Jsou základním smluvním principem Evropské unie (EU), který umožňuje čtyři základní formy volného pohybu po celém vnitřním trhu EU. Jde o volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tento princip je pak důležitým základem každodenní praxe evropských firem a občanů, kteří mohou volně žít a podnikat kdekoli v EU, a to ať už pocházejí z jakéhokoli členského státu.

Pro takový princip má aktuální Smlouva o fungování Evropské unie samozřejmě své místo. Je jím článek 26, stanovující, že „vnitřní trh zahrnuje prostor, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“. Mnohem důležitější však je, jak takový právní princip umožňuje každodenní fungování EU v praxi.

Při bližším pohledu na každodenní život občanů a na podnikání firem v EU dojdeme k závěru, že čtyři svobody jsou nedělitelné nejen v principu, ale také v praxi, jelikož míra výkonu jedné svobody podmiňuje míru výkonu ostatních tří svobod.

Pro příklad uveďme jednu z mnohých životních situací na vnitřním trhu. Především v dnešní digitální době již přijímáme automaticky, že si zákazník přes internet v jiném členském státě objedná svoji oblíbenou značku bot, za které samozřejmě zaplatí přes vlastní bankovní účet, a v průběhu několika dnů až týdnů boty obdrží.

Avšak bez existence vzájemně propojených čtyř svobod by se taková transakce nemusela udát vůbec, nebo by byla vykoupena neúměrně vysokými transakčními náklady (typicky celními poplatky). Bez volného pohybu kapitálu by nebylo vůbec možné nebo by bylo velmi obtížné za boty zaplatit mezinárodním převodem. Bez volného pohybu zboží by bylo problematické zaplacené boty z dalšího členského státu dovézt.

A bez volného pohybu osob a služeb by nemohla dopravní firma přes hraničně vyslat své zaměstnance, aby společně s dalším zbožím objednané boty zákazníkovi dovezli tak rychle a relativně levně, jak je již dnes normou. Jakákoli nerovnováha ve výkonu čtyř svobod by tak mohla dnes již banální operaci nákupu prostých bot v jednom členském státě z jiného členského státu zkomplikovat jak pro firmy, tak občany.

Brexit může ohrozit integritu vnitřního trhu

Brexit, neboli odchod Velké Británie z EU a jednání o novém uspořádání vzájemných vztahů, může do jisté míry nalomit integritu vnitřního trhu. To by hrozilo, pokud by EU přistoupila na možnost s britskou stranou partikulárně směňovat ústupky v jednotlivých svobodách.

Nejedná se přitom pouze o budoucnost evropsko-britských vztahů. Přistoupení na podobnou salámovou metodu by vyslalo negativní signál pro budoucí úvahy o směřování vnitřního trhu jako takového. Ačkoli již dnes víme, že brexit nemůže mít vítěze ani na jedné straně, lpěním na principu nedělitelnosti čtyř svobod lze alespoň omezit případné škody vzniklé na nespočtu současných obchodních vztahů evropských a britských firem nebo životních plánech britských a evropských občanů. Spravedlivá a komplexní dohoda, jež vezme v potaz tento princip, navíc umožní základ pro rozvoj nových vzájemných vztahů. Proto je nutné, aby EU v dalších úvahách o směřování evropsko-britských vztahů obhajovala základní pilíře všech čtyř svobod.

Jedině s volným pohybem osob dává vnitřní trh pro občany EU smysl

Volný pohyb osob umožňuje občanům EU cestovat a usídlit se za účelem práce, podnikání, studia nebo turistiky v jakémkoli členském státě. Lze říci, že bez možnosti volně se fyzicky pohybovat po vnitřním trhu by pro mnoho občanů a podnikatelů ztratil vnitřní trh smysl. Bez něho by totiž nemohli plně využívat zbývající výhody, které vnitřní trh nabízí, protože jejich životní prostor by se opět omezil víceméně na reálné nebo administrativní hranice vlastního členského státu.

Brexit nemůže mít vítěze ani na jedné straně.
Lpěním na principu nedělitelnosti čtyř svobod lze alespoň omezit případné škody na vztazích
evropských a britských firem nebo životních plánech britských a evropských občanů.

Omezení volného pohybu osob by prvotně negativně postihlo samotný výkon volného pohybu služeb, protože podnikatelé by ztratili právo usazení se v jiném členském státě za účelem podnikání. Podobně občané EU a jejich rodinní příslušníci by ztratili práva spojená se stejným a nediskriminačním přístupem na trh práce jakéhokoliv jiného ČS. Stejně ohrožena by byla jedinečná koordinace sociálních systémů EU spojená s volným pohybem osob, která zajišťuje, aby občané EU neztratili nárok na důchod či jiné sociální benefity jen z toho důvodu, že se v průběhu své kariérní dráhy odhodlali žít a pracovat v dalších členských státech. Nelze pak opomenout fakt, že dnešní globálně operující firmy se bez mnohonárodnostní diverzity svých zaměstnanců jen těžko obejdou.

Bez volného pohybu služeb by byl vnitřní trh jen fikcí

Bez volného pohybu služeb, který je jinak úzce propojen s volným pohybem osob, by vnitřní trh jen těžko mohl fungovat. Vedle zmíněného práva na usazení v dalším členském státě by bez svobodného poskytování služeb evropské firmy nemohly jednoduše přeshraničně poskytovat služby například vysláním svých pracovníků do zahraničí. Ačkoli se dnes poskytování služeb čím dál více digitalizuje, informační společnost potřebuje fyzické provádění služeb v zahraničí. Například si lze jen těžko představit hladké fungování naší ekonomiky bez toho, aby byla zajištěna bezbariérová mezinárodní doprava, pro niž je volný pohyb pracovníků nezbytností.

Volný pohyb zboží je páteří vnitřního trhu

Podobně volný pohyb zboží by byl bez volného pohybu osob a služeb nepředstavitelný nebo jen těžko uskutečnitelný. Zároveň je však nezbytný pro ostatní svobody. Vytváří se jím totiž zóna volného obchodu bez jakýchkoli tarifních překážek, v jejímž rámci členské státy s institucemi EU spolupracují na společné technické harmonizaci (tj. sjednocení technických, zdravotních a jiných požadavků) nebo bezproblémovém vzájemném uznávání neharmonizovaných výrobků. Právě díky volnému pohybu zboží lze na vnitřním trhu transportovat jakékoli zboží vyrobené nebo uvedené na trh jednoho členského státu v souladu s jeho právními předpisy i v dalším členském státě bez jakýchkoli překážek.

Ani bez volného pohybu kapitálu to nepůjde

Svoboda pohybu kapitálu je pro vnitřní trh důležitá stejně jako krevní oběh pro lidský organismus. Bez něj by se jen těžko uskutečňoval jak volný tok plateb (tj. peněžních transferů za prodané zboží, založení účtu atd.), tak investic (tj. do kapitálových či hmotných statků).

Základem pro bezproblémové mezinárodní převody plateb a realizace investic je princip pasportizace finančních služeb uvnitř vnitřního trhu, nebo určování ekvivalence mezi finanční regulací EU a některých blízkých třetích zemí, jako Švýcarska. Pasportizace umožňuje finančním institucím usídleným v jednom z členských států poskytovat finanční služby v dalším členském státě bez dalších omezení. Není třeba upozorňovat na to, že bez synergie s dalšími svobodami by volný pohyb kapitálu byl do jisté míry zbytečný a mnohdy neodůvodnitelný.

Co vnitřní trh nezabije, to ho posílí!

Právě proto, že dokončování vnitřního trhu je komplexní a mnohdy nelineární proces, jeho integrita již čelila mnohým výzvám. Brexit může být tou zatím historicky největší. Nicméně právě víra členských států v princip nedělitelnosti čtyř svobod, ale i nekončící snaha umožnit jeho realizaci v praxi, zatím vždy vedly k jeho dalšímu prohlubování. Právě proto musí EU v jednáních s Velkou Británií zastávat pozici, že čtyři svobody vnitřního trhu jsou nedělitelné nejen v principu, ale i v praxi.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Daniel Šitera, odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, Ministerstvo průmysluaobchodu ČR

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek