Čtyřikrát na téma britského odcházení a ČR

12. 10. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Na otázky ohledně odchodu Velké Británie z Evropské unie odpovídají předseda vlády Bohuslav Sobotka, prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír dlouhý, generální ředitelka Britské obchodní komory Marcela Roche a podnikatel Miroslav Krejčík.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády České republiky

Překvapil vás výsledek britského referenda?
Osobně jsem si přál setrvání Velké Británie v Evropské unii, takže výsledek byl zklamáním, ale ne překvapením. Bylo jasné, že to bude velmi těsné. Jak se ale ukázalo, výsledek byl překvapením pro lídry samotné kampaně podporující vystoupení Velké Británie z EU. Rozhodnutí Britů respektujeme a věříme, že i nadále nám bude Velká Británie silným partnerem, i když ne členem jednoho společenství. Česká republika i všechny ostatní členské státy jsou však připraveny pokračovat v naší společné integraci i ve formátu EU27.

Když se podíváme natři aktuální aspekty – hrozící opuštění intervencí ČNB, brexit a ruské sankce – který znich má podle vás největší vliv na podnikatelská rozhodnutí v ČR a proč?
Myslím, že měnové intervence. Jinak je nutné dívat se na širší politické a ekonomické dopady v souvislosti s naším postavením v EU. Velká Británie je silným partnerem v oblasti liberalizace obchodu a prohlubování vnitřního trhu, také má stálou výjimku z přijetí společné měny. Tento partner může České republice do budoucna chybět, mohou narůstat protekcionistické tendence jiných členských států.

Británie ale zatím ani oficiálně neoznámila vystoupení z EU, z hlediska našeho vzájemného obchodu se tak zatím nic nemění, stejně to bude i během očekávaného dvouletého vyjednávání o podobě a podmínkách brexitu. Z hlediska měnových intervencí je pak zásadní hledisko předvídatelnosti, která dá prostor našim podnikům pro případné přizpůsobení. Podíl obchodu s Ruskem dále klesá, sankce na tom sice mají svůj objektivní podíl, ale rozhodující je celková špatná kondice ruské ekonomiky, stále příliš závislé na vývozu ropy a plynu.

Existuje podle vás možnost, že by obchodní vztahy mezi EU a Británií zůstaly brexitem nepoznamenány?
Nepoznamenány zřejmě nezůstanou, v rámci odchodu Velké Británie bude nutné vyřešit i budoucí nastavení vzájemných vztahů mezi EU a Velkou Británií, a to včetně těch obchodních. Je na Velké Británii, jak moc bude chtít být zapojena do společného obchodování. Naše základní pozice je jasná – přístup na vnitřní trh je podmíněn platností všech čtyř svobod. Ty jsou nedělitelné. Je samozřejmě možné, že v konečném scénáři bude hospodářská blízkost EU a Velké Británie podobná té současné a naše podniky díky tomu zůstanou ušetřeny výraznějších dopadů.

Pozice britské vlády však v současnosti nedává norskému scénáři příliš šanci z důvodu snahy o omezení volného pohybu osob z Evropy do Británie. Je zřejmé, že jednání nebudou jednoduchá. Nemáme zájem Brity trestat, ale primárně musíme hájit jednotu vnitřního trhu a zájmy našich občanů. I proto je zásadní, aby Velká Británie podala ofi ciální notifi kaci svého vystoupení co nejdříve.

Podle srpnových statistik je vidět, že britské ekonomice se daří nejlépe zaposledních 14 let. Pesimistické předpovědi o ekonomickém propadu se nenaplnily a reálná ekonomika nejeví podle ekonomů žádné známky potíží. Je to podle vás klid před bouří, a jakmile budou zahájena jednání o vystoupení, mohla by se ekonomika začít propadat?
Bylo by patrně velmi ošidné posuzovat dopad na vývoj britské ekonomiky na základě takto krátkodobých dat. Na jakékoliv závěry je v tuto chvíli brzy. Velká Británie ještě nepodala oficiální oznámení o svém záměru vystoupit, proto lze považovat spekulace o budoucím nastavení vzájemných vztahů za předčasné. Finanční trhy nyní absorbovaly první šok, oslabení libry britské ekonomice krátkodobě spíše pomohlo. Negativní dopady brexitu bude však třeba vnímat zejména v dlouhodobé perspektivě.

Závažnější dopady však mohou být navázány na moment samotného vystoupení. Británie se může ocitnout mimo vnitřní trh EU, což by zejména pro tamější sektor finančních služeb mělo značné následky. Potenciální škoda na britské ekonomice bude patrně dlouhodobá, vše bude záležet na konečné dohodě s EU a na budoucím nastavení vzájemných vztahů. Taky bude záležet na tom, zda se Británie v důsledku brexitu nerozpadne. Skotsko nadále nejeví žádné nadšení z toho, že by mělo opustit EU.

Plánuje vláda nějaké konkrétní kroky směrem k českým podnikatelům, kteří doVelké Británie exportují nebo mají na jejím území přímé podnikatelské aktivity?
Konkrétní kroky směrem k českým podnikatelům zatím nepovažuji za nutné. V tuto chvíli se pro ně a Českou republiku nic nemění. Až do vystoupení je Velká Británie stále plnohodnotným členem EU se všemi právy a povinnostmi a i vzájemný obchod stále probíhá dle pravidel vnitřního trhu. V rámci nově ustavené pracovní skupiny při Úřadu vlády ale nyní analyzujeme potenciální rizika, která mohou českým firmám v souvislosti s brexitem vzniknout. S výsledkem analýzy pak budeme pracovat i při vyjednávání tak, abychom ochránili co nejvíce naše zájmy.

Převzato z časopisu Komora. Autor: Dagrmar Klimovičová. Foto: HK ČR.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky

Překvapil vás výsledek britského referenda?
Stejně jako pro Brity a představitele EU to pro mě překvapením bylo. Rostoucí popularita zastánců brexitu ale dávala již dopředu tušit, že to nebude lehký boj. Pro brexit byly různé skupiny obyvatel, jejichž názory na řadu politických i ekonomických témat jsou zcela protichůdné. Jediné, co tyto skupiny spojovalo, byla právě jen podpora brexitu. V klimatu, které ve Velké Británii ohledně vystoupení z EU panovalo, je dost možné, že kdyby se referendum konalo o týden později, mohl být výsledek zcela jiný. Nicméně jsem se přece jenom domníval, že převládne zdravý rozum.

Když se podíváme natři aktuální aspekty – hrozící opuštění intervencí ČNB, brexit aruské sankce – který z nich má podle vás největší vliv na podnikatelská rozhodnutí v ČR a proč?
Z nabízených tří možností má pravděpodobně největší vliv opuštění intervencí ČNB, které zásadně ovlivňují měnový kurz. V tomto případě je ale větší hrozbou případná netransparentnost tohoto kroku než samotné opuštění intervencí. Ruské sankce jsou i vzhledem k roli Ruska v našem zahraničním obchodě (v roce 2015 to byl až 13. největší vývozní partner) výrazně méně významným faktorem. Dle posledního komorového Barometru považuje v roce 2017 brexit jako úskalí rozvoje podnikání pouhých 9 firem z celkových 594 respondentů, s jedinou výjimkou se jedná o malé a střední firmy, které do zahraničí zpravidla nevyváží a jejich obavy mohou být zčásti i mediálního původu.

Existuje podle vás možnost, že by obchodní vztahy mezi EU a Británií zůstaly brexitem nepoznamenány?
Ano, rozhodně zde taková možnost existuje, a je dokonce hodně pravděpodobná. Je to v zájmu nejen Velké Británie, ale i všech ostatních (nejen) evropských zemí. Věřím, že dopad na obchodní vztahy nebude ve finále v podstatě ani znatelný, na čemž se shodují ekonomičtí experti i například Ministerstvo financí. To v důvodové zprávě k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017 v souvislosti s uspořádáním obchodních vztahů s Evropou po brexitu uvádí: „Lze očekávat, že nové nastavení bude pro Velkou Británii méně výhodné než členství v EU." Tedy ani naše Ministerstvo financí nepřiznává s určitostí, že by odchod Velké Británie z EU mohl obchodní vztahy s EU výrazněji poškodit.

Podle srpnových statistik je vidět, že britské ekonomice se daří nejlépe za posledních 14 let. Pesimistické předpovědi o ekonomickém propadu se nenaplnily a reálná ekonomika nejeví podle ekonomů žádné známky potíží. Je to podle vás klid před bouří, a jakmile budou zahájena jednání o vystoupení, mohla by se ekonomika začít propadat?
Historický úspěch Spojeného království je založen na stejných svobodách, na kterých stojí Evropská unie. Velká Británie zbohatla na volném obchodu a zcela určitě si tuto svobodu, která je výhodná pro všechny, bude chtít ponechat. Je pravděpodobné, že se Velká Británie bude snažit omezovat volný pohyb osob podobně, jako tomu bylo v minulosti. EU se s tím bude snažit vypořádat a doufejme, že to nebude formou sankcí jako v případě Ruska.

Právě reakci EU vidím jako potenciální hrozbu, která by se mohla výrazněji odrazit v ekonomickém vývoji naší země. Zásadní je především to, jak se budou vyvíjet střednědobé a dlouhodobé investice. Na vývoj investiční aktivity na britském území je totiž úzce navázán i vývoj zaměstnanosti a ochota lidí utrácet. První data ale budou k dispozici až v listopadu letošního roku a očekávání jsou zatím negativní.

Plánuje HK ČR nějaké konkrétní kroky směrem k českým podnikatelům, kteří do Velké Británie exportují nebo mají na jejím území přímé podnikatelské aktivity?
V případě pesimistického scénáře, kdy obchod s Velkou Británií bude výrazněji váznout, budou čeští exportéři k případnému nalezení nových odbytišť potřebovat samozřejmě nějaký čas. Hospodářská komora ČR, která je specialistou na náročnější trhy třetích zemí, je připravena podat takovým vývozcům pomocnou ruku. V roce 2015 jsme uspořádali 17 podnikatelských misí do 22 zemí, z nichž většinu tvořily perspektivní země mimo EU. Podnikatelé se na Hospodářskou komoru ČR mohou bez váhání obrátit.

Dopady brexitu a možné scénáře řešíme mimo jiné na pravidelných setkáních na Úřadu vlády ČR v rámci tzv. Pracovní skupiny pro brexit (Pracovní skupina pro otázku vystoupení UK z EU a pro řešení otázek spojených s budoucím směřováním EU), kde jsem za Hospodářskou komoru ČR členem. Naše zástupce máme i ve vybraných podskupinách Pracovní skupiny pro brexit, kde se řeší dílčí témata spojená s brexitem, například nové uspořádání vzájemných vztahů mezi EU a Velkou Británií, makroekonomické dopady, mikroekonomická rizika a příležitosti nebo institucionální příležitosti.

Převzato z časopisu Komora. Autor: Dagrmar Klimovičová. Foto: HK ČR.

Marcela Roche, generální ředitelka Britské obchodní komory

O Velké Británii se říká, že z historických důvodů a také kvůli svému ostrovnímu statusu byla vždy jednou nohou v EU, zatímco tou druhou v ní tak úplně nebyla. Se zbytkem EU nebyla spojena ani společnou měnou ani Schengenem. Co si o tomto tvrzení myslíte?
Velká Británie hrála vždy důležitou roli ve spoluvytváření pravidel systému uvnitř Evropské unie a Britové byli důležitými iniciátory při prohlubování vnitřního trhu a posilování volného obchodu. Pro střední a východní Evropu je důležitý export do Velké Británie, přičemž v případě České republiky se jedná o pět procent celkového vývozu. Je tedy v zájmu českého hospodářství, aby Velká Británie zůstala součástí jednotného trhu.

Podle srpnových statistik je vidět, že britské ekonomice se daří nejlépe za posledních 14 let. Pesimistické předpovědi o ekonomickém propadu se nenaplnily a reálná ekonomika nejeví podle ekonomů žádné známky potíží. Je to podle vás klid před bouří, a jakmile budou zahájena jednání o vystoupení, mohla by se ekonomika začít propadat?
Podle Phillipa Hammonda, britského ministra financí, je ještě příliš brzy na to hodnotit v jakém stavu se nachází britská ekonomika po červnovém referendu, a to i přes letní růst maloobchodních tržeb a srpnová data o rekordní průmyslové výrobě. Zatím mluvíme pouze o okamžitých dopadech před samotným zahájením výstupových rozhovorů.

Jakou roli bude mít Britská obchodní komora (BCC) v České republice po odchodu Británie z EU? Změní se nějak zásadně její úkoly?
Hlavním posláním Britské obchodní komory v České republice je podpora česko-britských obchodních vztahů, a to ani výsledky červnového hlasování nezmění. Naším úkolem je zajistit informovanost firem, abychom snížili případnou nejistotu plynoucí z možných změn. Britská obchodní komora je součástí programu na podporu britského exportu, to v praxi znamená, že pomáháme britským firmám vstoupit na český trh. Ani tato role se pro nás nemění, neboť zájem o český trh ze strany britských výrobců a poskytovatelů služeb neklesá, ba naopak.

Hlavním úkolem je rozvíjení vztahů mezi Českou republikou a Velkou Británií. Změnila se tato úloha nějak po odhlasovaném brexitu? Cítíte třeba, že se vaše poslání stalo naléhavější?
Svým způsobem ano, zejména se však jedná o již zmíněnou nutnost informovat členy Britské obchodní komory, podnikatele i širokou veřejnost o praktických důsledcích výsledku referenda. BCC má ve svých řadách mnoho specialistů, díky kterým jsme schopni zajistit relevantní poradenství a kvalifikované informace pro aktéry obchodní výměny.

Je vůbec existence BCC závislá na tom, jestli je Velká Británie  v EU, nebo ne?
Existence komory není závislá na členství Velké Británie v Evropské unii. Naším úkolem je vytváření prostředí pro spolupráci mezi ČR a Británií a přinášet nové obchodní příležitosti. Tato role se nemění, naopak možná bude ještě důležitější. Troufnu si říci, že jsme v těchto aktivitách úspěšní, a také proto jsme již podruhé zvítězili v kategorii malých britských obchodních komor v celoevropském měřítku a počet členů BCC neustále roste.

Marcela Roche

Svou kariéru zahájila jako ředitelka organizace věnující se ochraně přírody – Českého nadačního fondu pro vydru v Třeboni, kde působila téměř deset let. Více než pět let pracovala na Ministerstvu pro místní rozvoj, povětšinu svého působení se věnovala zavádění moderních metod řízení a strategií. Vletech 2012–2013 se zúčastnila roční humanitární mise na Haiti s Charitou ČR. Od ledna 2013 zastává pozici generální ředitelky Britské obchodní komory.

The British Chamber of Commerce in the Czech Republic

Britská obchodní komora vznikla v Praze v dubnu 1997. Sdružuje přes dvě stovky zejména britských firem působících v České republice, mezi největší patří mobilní operátor Vodafone nebo řetězec Tesco. Jejím hlavním úkolem je nejen pomáhat britským firmám s exportem či hledáním dodavatelů, ale také s investicemi.


Převzato z časopisu Komora. Autor: Dagmar Klimovičová. Foto: HK ČR.

Miroslav Krejčík, majitel společnosti MSV Systems CZ

Do jakých zemí vyvážíte nejvíce? Máte v plánu objevovat nové trhy? Pokud ano, jaké? Co vyvážíte a kam?
V současné době vyvážíme naše produkty do více než 20 zemí, od Brazílie až po Japonsko, ale naším hlavním odbytištěm je trh Evropské unie. V tuto chvíli výrazně posilujeme na severoamerickém trhu, kde budujeme svoje obchodní a servisní zastoupení. Od roku 2017 bychom měli na americký kontinent vyvážet okolo deseti procent naší produkce.

Jak velká část vaší produkce směřuje do Velké Británie? Co tam vyvážíte?
Na britské ostrovy vyvážíme cca 8 procent naší výroby a jedná se o technologické celky zaměřené na tváření a testování rozvodů plynných a kapalných médií.

Máte nějaké obavy z budoucnosti s ohledem na výsledky britského referenda?
Británie ukázala ostatním členským státům EU odvahu a konec trpělivosti s centralizací politické moci. Dle mého názoru se brexit na ekonomice jak Velké Británie, tak EU takřka neprojeví. Počáteční obavy jsou rozptýleny a tamní ekonomika pracuje velmi dobře, což je samo o sobě důkazem, že ekonomika členských států EU není až tolik závislá na politickém dění uvnitř společenství.

Když se podíváme na tři aktuální aspekty – hrozící opuštění intervencí ČNB, brexit a ruské sankce – který z nich má podle vás největší vliv na podnikatelská rozhodnutí v ČR a proč?
U nás došlo hlavně ke zpomalení exportu do zemí ruské federace. Dnes jsou již patrny pomalé náznaky oživování ruské ekonomiky a i v našem oboru se opět začíná na tamějším trhu investovat. Předpokládám, že se brzy opět vrátíme k obchodním číslům před zavedením sankcí. Jak jsem řekl v předchozí otázce, brexit se neprojeví v obchodním styku mezi Británií a EU. Ukáže jen na politickou paniku. Ekonomika si půjde vlastní cestou.

A co se týče intervencí ČNB? Intervence jsou z mého pohledu nutné. Vytvářejí našemu podnikatelskému prostředí obchodní výhodu, díky které se daří ekonomice zvyšovat zahraniční obchod. Přebytek zahraničního obchodu ukazuje správnost těchto rozhodnutí a je jen na nás, jak využijeme a posílíme vliv na zahraničních trzích. Není to jen o ceně, ale hlavně o kvalitě našich produktů. Pokud budeme spoléhat jen na cenu, po intervencích budeme ustupovat z vydobytých pozic.

Moje odpověď je tedy jednoznačná. Největší vliv na podnikatelská rozhodnutí máme my sami. My musíme být aktivní ve všech otázkách a neočekávat pomoc od druhých.

Hlavním tématem tohoto čísla Komory je strojírenství a 4. průmyslová revoluce. Zavádíte ve vaší firmě nějaké inovace, které s tématem souvisí?
Průmyslová revoluce 4.0 je označení něčeho, co v průmyslu již několik let probíhá bez ohledu na jeho popularizaci. Firmy by bez digitalizace a automatizace nemohly čelit konkurenčnímu prostředí, které na trhu je. Úspěšné firmy již řadu let zavádějí tyto technologie do svých procesů. Co se týče nás, v letošním roce se zaměřujeme na zefektivnění výrobních procesů. Zavádíme pro nás novou technologii 3D tisku nerezového materiálu, kterou bychom chtěli spustit na začátku roku 2017.

Mimoto jsme v loňském roce zprovoznili plazmovou laboratoř. Našim vývojářům se podařilo vyvinout zařízení pro DBD atmosférický plazmatický výboj, který slouží k modifi kaci plošných materiálů a textilií ke zlepšení smáčivosti a adheze pro lepší tiskové vlastnosti, lepení a využití v kompozitech. Sypké materiály jsou modifikovány za účelem lepší rozpustnosti v kapalinách. Našimi prvními zákazníky jsou chemické, sklářské firmy.

Zajímavým testováním prochází dokonce modifikace osiv. Při modifikaci osiv dochází k efektu, při kterém se rychleji absorbuje voda. Tento efekt je vítaný zejména v oblastech, kde je slabý roční úhrn srážek a vysoká výparnost. V laboratoři je zařazeno několik studentů, kteří získávají své první zkušenosti v oblasti vědy pod vedením zkušených odborníků. Oblast vzdělávání je pro naši společnost jednou z klíčových.

Bez kvalitních zaměstnanců nemůžeme čelit výzvám, které na nás v budoucnu čekají. Spolupracujeme se středními školami i s univerzitami na přípravě našich zaměstnanců a studentů, kteří by náš tým v budoucnu mohli rozšířit.

MSV Systems CZ

Výzkumná, inženýrsko-technologická a výrobní společnost působí v oblasti průmyslové automatizace, tváření trubek rozvodů plynných a kapalných médií v automobilovém průmyslu, modifikací povrchů materiálů. Hlavní činností je aplikace výsledků výzkumu a vývoje nových technologií do komerční praxe. Společnost byla založena vroce 1995 a v roce 2008 založila vlastní technologické centrum, ve kterém výrazně posílila své R&D aktivity.


Převzato z časopisu Komora. Autor: Dagmar Klimovičová. Foto: HK ČR.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek