CzechTrade otevře kancelář v Bengalúru

3. 6. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Jako základnu pro vstup na indický trh obvykle české firmy využijí jedno ze čtyř velkých měst, říká Ivan Kameník, který vede zahraniční kancelář CzechTrade právě v jedné z megapolí - v Bombaji. Dalšími jsou Dillí, Čennaj a Bengalúru, v němž letos hodlá CzechTrade otevřít novou pobočku.

Špatně zvolený indický partner může českému vývozci zvýšit byrokratické obstrukce, varuje Ivan Kameník.Můžete jmenovat některé obchodní úspěchy českých firem v Indii?
Při vstupu na bombajské mezinárodní letiště neujde vašemu pohledu dominující prvek v podobě tisícovky lustrů vytvořených firmou Preciosa. V podzimních měsících se očekává otevření nového závodu na výrobu soukolí pro železniční vozy firmy Bonatrans, která na indický trh dodává více než 20 let.

Kategorii středních firem může reprezentovat třeba firma Technicoat, která spouští provoz zaměřený na povrchové úpravy materiálů. Stojanové rozvaděče firmy Conteg putují úspěšně k rozrůstající se řadě zákazníků nejenom v Bengalúru, kde firma zřídila svoji pobočku.

Za malé firmy jmenujme agilní firmu Compex, jejíž kosmetické přístroje si našly své zákazníky v několika indických městech. Image České republiky představuje nadále strojírenství, především dodávky obráběcích strojů.

Velké očekávání v Indii nastalo v souvislosti s novým premiérem Módím a jeho reformami. Nakolik se již promítly do ekonomiky?
Nárendra Módí byl ustanoven do funkce v roce 2014, své manažerské kvality prokázal už při řízení státu Gudžarát. Jako úspěšný byl proto ve volebním klání podporován i podnikatelskou elitou Indie a lidové masy pak přesvědčil díky svému opravdovému charizmatu. Nicméně rok uplynul a noviny se plní články s hodnocením působení Módího v čele země, která se před volbami ocitla - slovy prezidenta strojírenské asociace IMTMA Krishnana - ve stavu paralýzy hospodářství.

Nástupem Módího nastalo období naděje, nikdo však nemohl čekat rychlé výsledky. Po roce se Indie nachází ve stadiu trvající důvěry ke změnám, přestože výsledky posledních deseti měsíců jsou za očekáváním především v oblasti exportu a průmyslové výroby.

Kdy lze čekat konkrétní výsledky?
Bylo by chybou se domnívat, že se efekt dostaví okamžitě. Slabší výsledky jsou důkazem přetrvávajících problémů indické ekonomiky, nikoli následkem začínajících reforem. Dnes se ekonomové přiklánějí k názoru, že Módího pětileté období spíše reformám udá směr a nastartuje jejich chod, ale hmatatelné výsledky se dostaví pravděpodobně až v dalším funkčním období.

Co je vlastně podstatou navržené reformy?
Často je hospodářský program premiéra označován jako Modinomics, nelze ho však redukovat jen na frekventovaný termín Make in India, který je jen součástí 11 pilířů celé platformy hospodářských změn. Cílem této iniciativy není omezit dovoz strojírenských výrobků a nových technologií do Indie, jak by se dal její název interpretovat, ale vytvoření podmínek pro příliv zahraničních investic nezbytných pro rozvoj místního průmyslu, aby se Indie stala světovým výrobním centrem.

Cílem iniciativy je zvýšit zaměstnanost a podpořit malé a střední firmy z oblasti průmyslu. Za pozornost i českých podnikatelů by měly stát i iniciativy Clean India, Digital India, Clean Ganga nebo budování koridorů rychlostní železnice spojující velká města.

Které změny ocení český exportér nebo investor?
Indická ekonomika se postupnými kroky stále více zahraničním investorům otevírá. Vláda zvýšila majetkovou účast zahraničních subjektů v oblasti obrany a bankovnictví z 26 na 49 procent, v železniční dopravě dokonce na 100 procent. Vzdáleným snem se zatím zdá být slibované zjednodušení podnikání a uvolnění obchodu, jak je přislíbeno v dokumentu Nové obchodní politiky na léta 2015 až 2020.

Jednotná daň může být 16 až 27 procent

Jak je na tom nyní Indie s cly a daněmi?
Jednu z největších překážek pro vstup na indický trh zatím představuje právě výše cel. Celková sazba je souhrnem čtyř položek - základní sazby, spotřební daně, daně na vzdělání a přidané celní sazby. Ta poslední jmenovaná nahrazuje daň, která je vybírána v případě obchodu mezi jednotlivými státy a činí dvě procenta. S největší četností se u základní celní sazby objevuje hladina deset procent, celková maximální sazba je deklarována na úrovni 28,85 procenta.

Existuje celá řada výjimek, a tak výše cla může dosáhnout u některých druhů zboží v zájmu ochrany trhu i násobku této sazby. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií (FTA), která by pomohla snížení cel, je stále ve fázi podpisu v „blízké budoucnosti".

Čím by mohly přispět nové reformy k řešení této celní a daňové zátěže?
Jednou z klíčových reforem a snad i možností pro snížení zátěže pro dovážené zboží je zavedení GST (Goods and Services Tax). Zavedením této jednotné daně by se zrušily veškeré nepřímé daně jako spotřební daň nebo DPH. Představa zavedení GST k uváděnému 1. dubnu 2016 se ale jeví jako nereálná. Pokud jde o výši GST, může se pohybovat v rozmezí 16 až 27 procent, shody zatím ovšem dosaženo nebylo.

Špatný partner nadělá víc škody než užitku

Indie má pověst velmi těžkého trhu z pohledu byrokracie...
Ano, země si nese velké břímě byrokracie minulých období, vybudovala rozsáhlý aparát, a dokonce se jí podařilo složitý administrativní systém ještě víc „zdokonalit". V praxi to znamená, že jsou někdy vyžadovány opakovaně právní úkony již ukončené nebo se vyžadují další povolení, která daného úředníka zbaví odpovědnosti za vlastní rozhodnutí. Tak se stává, že proces nějakého rozhodnutí se opět dostává na začátek.

Dnes není nepřekonatelným problémem založení firmy, složitější je však působení na místním trhu, protože platí různé zákony v jednotlivých státech. Velkou překážkou je i samotný výklad práva, to vše umocněno subjektivním přístupem úředníků. Pro firmu expandující na indický trh to znamená obrnit se trpělivostí. I v této oblasti musí nezbytně dojít ke změnám.

Jak se s tou byrokracií poprat?
Z naší praxe bych asi předně upozornil na vhodný výběr obchodního partnera na indické straně. Stává se, že špatný prostředník svým přístupem byrokratické postupy ještě navyšuje, místo aby je ulehčil. Zdůraznil bych také správný výběr a ověření subjektu, který poskytuje právní služby. Potvrdilo se nám, že drtivá většina neúspěchů byla zapříčiněna selháním vybraného partnera, ať už pro jeho menší úsilí dosáhnout úspěchu, nebo dokonce kvůli sledování jednostranného profitu.

A jak je na tom Indie s korupcí?
V naší agendě se nesetkáváme s rozsáhlou korupcí, ale v sérii různých žádostí nebo požadavků různých dokladů je korupce ve formě malého poplatku denním jevem. Indie musí nezbytně změnit přístup k zahraničním investorům.

Premiér v průběhu prvního roku svého mandátu obletěl všechny největší ekonomiky světa, aby investory přesvědčil, že změny budou skutečně pozitivní a nebudou jen na hladině slibů. Uspěl především v Číně a Jižní Koreji, které již potvrdily i výše přímých investic pro nejbližší roky. Západní svět zatím s masivními investicemi čeká právě na první výsledky reforem.

Bombaj generuje 65 procent daní celé Indie

V současnosti sídlí zahraniční kancelář CzechTrade v Bombaji coby epicentru indické ekonomiky. V čem jsou konkrétní výhody Bombaje?
Výhodou je přístup k velkým firmám, které zde až na výjimky mají svá sídla nebo zastoupení, vždyť 65 procent daní celé Indie je odváděno právě v Bombaji. Na druhé straně je určitou nevýhodou silné zacílení velkých společností zase opět jen na velké mezinárodní firmy. Mezi výhody patří dobré spojení do celé Indie. I proto firmy volí často pro počátek svých obchodních cest jednání právě v Bombaji a poté směřují do výrobních závodů v jiných částech země.

Letos chystá CzechTrade otevřít také druhou indickou kancelář, a to v Bengalúru. Proč padla volba právě na tohle město?
Uvedu několik argumentů: oblast je nejen tolik proklamovaným centrem IT Indie, ale nás především zajímá růst strojírenských podniků, rozsáhlé investice do infrastruktury a v neposlední řadě i ambice místních malých a středních firem, které mají zkušenosti se zahraničním.

Vždyť už čtyři procenta populace Bengalúru tvoří podnikatelé nebo zaměstnanci a jejich rodiny z evropských zemí. Soustředí se zde letecký průmysl. Ve městě působí několik technických univerzit a kvalifikovaná síla přichází i z jiných oblastí. Navíc se v Bengalúru budují průmyslové zóny podle světových trendů.

V čem by v Bengalúru mohly uspět české firmy?
Vypracovali jsme studii Doing business in Bangalore, která by mohla být podnikatelským a investičním průvodcem pro zájemce o obchod v této oblasti. Součástí je i aktualizovaný přehled projektů a poptávek místních firem sdružených v místní hospodářské komoře. Zprovozněním kanceláře si slibujeme především proniknutí do podnikatelské sféry středních firem, které se v zájmu rozvoje zajímají o zahraniční produkty a technologie.

Jednotlivé indické státy a regiony se nesmírně liší. Které další byste doporučil jako vhodný cíl pro české vývozce?
To závisí na podnikatelském zájmu a typu výrobku nebo služby. Pokud produkt jasně neurčuje své umístění, pak se většinou firmy orientují na takzvaná megacity - tedy města Dillí, Bombaj, Bengalúru a Čennaj. V popředí zájmu bude asi ještě dlouho stát Maháráštra, který zahrnuje vedle Bombaje také další průmyslová velkoměsta Puné a Aurangabád. Následuje Haryana s průmyslovým centrem Gurgaon, kde sídlí i některé české firmy.

Doporučit lze i stát Gudžarát, který učinil během posledních deseti let cestu k energeticky soběstačnému státu se základnou výrobních podniků a dobře kvalifikovanou pracovní silou.

Kontakt do Indie

S žádostí o pomoc při vstupu na indický trh se můžete obrátit na zahraniční kancelář CzechTrade v Bombaji. E-mail je: ivan.kamenik@czechtrade.cz.


Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Tomáš Stingl

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek