Dálný východ: region dosud nevyčerpaných možností

16. 1. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Japonsko, Jižní Korea, Mongolsko, Vietnam, a především Čína. To jsou země z oblasti Dálného východu, kam se nejvíce zaměřuje pozornost nejen českých firem a podnikatelů, a je jisté, že význam tohoto teritoria bude do budoucna ještě výrazně růst.

Důležitost regionu například z hlediska perspektiv pro vývoz zboží a služeb tuzemských firem dokládá mimo jiné i skutečnost, že mezi zeměmi, které exportní strategie ČR pro období 2012 až 2020 označuje za prioritní nebo zájmové, najdeme hned tři státy Dálného východu: Čínu, Japonsko a Vietnam.

Čína: Šanci mají sofistikované výrobky

Nejsilnějším hráčem je pochopitelně Čína, která je současně globální ekonomickou velmocí. Pozici České republiky, která zde nebyla dosud příliš známá, v poslední době významně vylepšily návštěvy nejvyšších představitelů ČR. Zejména dvě návštěvy prezidenta Miloše Zemana a nedávná cesta premiéra Bohuslava Sobotky.

Do Říše středu zamířila také jedna z posledních zahraničních podnikatelských misí pořádaných HK ČR. Česká republika se také v dobrém světle představila v rámci „Dnů ČR v Šanghaji“, které se uskutečnily v dubnu 2015.

„Nicméně bych chtěl také připomenout, že české firmy stály při samém začátku budování ekonomiky a industrializace ,Nové lidové Číny‘, například v oblasti výroby obráběcích strojů, zařízení elektráren, hutí, chemických závodů a v řadě dalších oborů. I dnes řadíme Čínskou lidovou republiku mezi nejvýznamnější partnery pro obchodní a hospodářskou spolupráci,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

Podle něj na čínském trhu najdou uplatnění především výrobky vysoce sofistikované, těžko okopírovatelné hi-tech produkty a technologie s vysokou přidanou hodnotou.

„České firmy produkují řadu takovýchto špičkových výrobků, které mají s vynaložením určitého úsilí a investic velkou šanci uspět na čínském trhu. Důkazem toho je fakt, že se již řada českých společností dokázala i přes všechny překážky v Číně prosadit,“ popisuje náměstek a dodává, že nezahálí ani MPO, a proto také bylo na X. zasedání Ekonomického smíšeného výboru mezi ČR a ČLR v září v Pekingu dohodnuto vytvořit Pracovní skupinu pro podporu investic, která jako pracovní orgán Ekonomického smíšeného výboru bude napomáhat při vyhledávání investičních příležitostí v obou zemích.

Korejci žádají kvalitu

Velký obchodní potenciál skýtá také jeden z „asijských tygrů“ Jižní Korea. Korejský trh je ovšem velmi náročný, protože se na něm střetává vyspělá konkurence z celého světa, a tak si korejský zákazník může vybírat, s kým bude jednat a jaké zboží si zakoupí. Korejci požadují vysokou kvalitu a velmi často žádají značkové zboží.

„Z pohledu vysoké kvality je pozice českých firem dobrá a náš význam na korejském trhu se postupně zvyšuje. Velmi dobré jméno má česká průmyslová produkce – především subdodávky pro energetický a strojírenský průmysl, jako například turbíny pro elektrárny, nejtěžší lisy pro hutní průmysl a podobně,“ konstatuje Vladimír Bärtl.

Podle Martina Jírovce ze zastoupení agentury CzechInvest v Koreji v současné době roste zájem korejských firem o evropské teritorium. Jedná se především o exportní příležitosti představující hnací motor korejské ekonomiky.

Na druhou stranu si Korea začíná uvědomovat silné stránky českých firem a výzkumných institucí, což bylo deklarováno během prosincové návštěvy korejské prezidentky v České republice.

„Lze nicméně říci, že české firmy nejsou na korejském trhu prozatím moc aktivní. Hlavním důvodem je nejspíše značná geografická vzdálenost a neznalost lokálních podmínek. Probíhá zde příprava výstavby první české investice v tomto teritoriu – pivovar s názvem Gold of Prague. Další české společnosti využívají především služeb prostředníků nebo mají smlouvy na přímé dodávky jako Doosan Škoda Praha. Zajímavé se jeví také příležitosti v oblasti IT, zabezpečení a v obranném průmyslu. Dále pak v potravinářství, subdodávkách pokročilých materiálů a technologií do výroby,“ vypočítává Martin Jírovec.

Japonsko má otevřít dohoda s EU

Specifická je z pohledu českého podnikatelského sektoru pozice Japonska. Vzájemná obchodní spolupráce obou zemí má dlouhou tradici a japonští investoři patří k těm nejčastějším u nás.

V současnosti v České republice zaměstnává 224 japonských firem přes 44 tisíc lidí. Japonsko je zároveň druhou největší vyspělou ekonomikou světa a technologickou velmocí, kde existuje značný potenciál dalšího rozvoje hospodářských styků mezi oběma zeměmi, ať již v mezinárodním obchodě, nebo i v oblasti vzájemných investic.

Nejúspěšnější české firmy na tomto trhu působí zejména v oblastech přesného strojírenství, pokročilých technologií a IT služeb.

Další oblastí, kde čeští podnikatelé vidí prostor pro své obchodní expanze, je trh s potravinami, kde již dnes můžeme nalézt řadu vývozních značek zejména českého piva, ale třeba i masných výrobků, protože se otevírají nové možnosti exportu vepřového masa z ČR do Japonska.

V České republice zaměstnává 224 japonských firem přes 44 tisíc lidí.

Českým firmám se v Japonsku dále nabízejí příležitosti v energetickém průmyslu, letecké dopravě, obranném průmyslu, sklářském a keramickém průmyslu, ve službách, strojírenském, zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu.

„Do budoucna věříme, že sjednávaná Dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem přispěje ke zvýšení podnikatelských záměrů na toto vzdálené teritorium. V této souvislosti jsme vytipovali oblasti pro uplatnění českých podnikatelů – v energetice, výrobě stavebních hmot, zavádění nových technologií ve stavebnictví vč. výstavby bytových a nebytových objektů, technologií pro ochranu životního prostředí (čistírny a úpravny vod, dekontaminace půdy), v modernizaci a intenzifikaci zemědělství, potravinářském průmyslu, rozvoji infrastruktury a dopravních prostředků (železnice, silnice, trolejbusy, dodávky malých mobilních letišť, malá lehká letadla pro charterové lety či vnitrostátní linky), rozvoji průmyslové výroby a zavádění standardů EU,“ vyjmenovává náměstek MPO.

Mongolsko: šance jsou v energetice

Poněkud ve stínu shora jmenovaných zemí zůstává trochu neprávem Mongolsko. Česká republika a Mongolsko jsou přitom tradičními obchodními partnery s kořeny vzájemné spolupráce sahajícími do období těsně po druhé světové válce, což znamená, že naše vzájemné vztahy jsou pevné a jako partneři se známe velice dobře.

Nicméně i nové české firmy mohou Mongolsku nabídnout pokročilé technologie a služby v mnoha oborech, jež mohou přinést oboustranně výhodné výsledky.

„Avšak nutno konstatovat, že vývoj našich hospodářských vztahů není tak progresivní, jak bychom očekávali, i když rok 2012 byl z hlediska výše obratu a českého vývozu rekordní. Rádi bychom, aby takovýto vývoj pokračoval, bohužel údaje za rok 2014 nejsou takto pozitivní,“ říká náměstek MPO.

Možnosti pro uplatnění českých podnikatelů jsou například v energetice, výrobě stavebních hmot, zavádění nových technologií ve stavebnictví vč. výstavby bytových a nebytových objektů, technologií pro ochranu životního prostředí (čistírny a úpravny vod, dekontaminace půdy), modernizaci a intenzifikaci zemědělství, potravinářském průmyslu, rozvoji infrastruktury a dopravních prostředků (železnice, silnice, trolejbusy, dodávky malých mobilních letišť, malá lehká letadla pro charterové lety či vnitrostátní linky), rozvoji průmyslové výroby a zavádění standardů EU.

ČR má dále zájem prohloubit existující kontakty v oblasti průzkumu a těžby nerostných surovin, součinnosti v oblasti státní politiky nerostných surovin a pokračovat ve spolupráci státních geologických služeb.

Vietnam rychle roste

Pominout nelze určitě ani Vietnam, který je jednou z nejrychleji rostoucích zemí Asie, i když vývoz českého zboží do této země roste jen pomalu, naopak import z Vietnamu strmě. Od roku 1993 se zvýšil 82násobně. Napomoci dalšímu rozvoji vzájemných ekonomických vztahů měla i nedávná návštěva předsedy Senátu Milana Štěcha v Hanoji.

Jeho delegace mimo jiné navštívila také město Danang nebo pobočku jičínské firmy Hydra, která nedaleko sídla Danang zaměstnává 200 místních obyvatel. Součástí doprovodu předsedy byla pětice senátorů, dále předseda Akademie věd Jiří Drahoš a třicetičlenná podnikatelská mise vedená viceprezidentem Hospodářské komory ČR Bořivojem Minářem.

„Samozřejmě máme zájem o větší zapojení českých firem ve Vietnamu, který zřejmě brzy bude stomilionovým trhem. Podnikatelé, kteří se mnou do Vietnamu přijeli, hledali nové obchodní partnery, ale také projevili zájem o vietnamské zaměstnance, zejména v oblasti průmyslu a strojírenství,“ uvedl Milan Štěch.

Mezi další oblasti zájmu by měly patřit potravinářství, chemický a farmaceutický průmysl nebo zdravotnictví.

Specifika vybraných zemí dálného východu

Čína

  • rozdílná interpretace zákonů na centrální a lokální úrovni
  • lokální protekcionismus
  • slabá ochrana práv duševního vlastnictví
  • restrikce při certifi kaci různých technologií, zařízení a příslušenství
  • omezení ve formě vstupu na čínských trh
  • saturace trhu především na jihovýchodním pobřeží Číny
  • byrokracie
  • posilování jüanu (jakkoli regulované)
  • zcela odlišná kultura a jazyková bariéra

Japonsko

  • 3. největší ekonomika světa a 2. největší vyspělá ekonomika světa
  • 5. největší vývozce a dovozce světa
  • 29. země ze 185 v žebříčku snadného obchodování
  • zaměstnanost i příjmy jsou nad průměrem zemí OECD
  • náročný trh, který slouží jako reference pro řadu dalších asijských zemí
  • 2. největší investor v ČR
  • silná hierarchie
  • právní a administrativní překážky obchodu se zbožím a službami
  • překážky v investiční oblasti a přístupu k veřejným zakázkám

Mongolsko

  • nízká transparentnost tvorby vládní politiky
  • nešetrnost s vládními výdaji (korupce)
  • neefektivnost zákonné sítě (byrokracie)
  • nízké etické chování fi rem
  • malá diverzifi kace exportů
  • energetická závislost na Rusku
  • méně rozvinutá dopravní infrastruktura
  • urbanizace (ekonomická propast mezi hlavním městem a venkovem)
  • nepříznivé klimatické podmínky
  • jazyková i kulturní bariéra
  • dovoz z ČLR i za dumpingové ceny

Korea

  • velmi silné existující vazby mezi stávajícími obchodními partnery
  • ve velkých a rodinných fi rmách existuje hierarchie, do které se těžce proniká
  • hlavní slovo ve fi rmách mají většinou seniorní pracovníci, a proto je vhodné na jednání vyslat také zkušeného zaměstnance
  • běžné obchodování přes třetí osobu, prostředníka
  • delší rozhodovací proces při uzavírání kontraktů


Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Miloš Cihelka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek