David Slížek: Žijeme v době datové

29. 11. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Jsme malý trh, což určuje mnohé. A máme silného domácího hráče, který ovlivňuje v zásadě všechno, říká na adresu českého internetu David Slížek, šéfredaktor Lupa.cz a pořadatel soutěže Křišťálová Lupa 2016.

Cena českého internetu Křišťálová Lupa vstoupila do svého 11. ročníku a finišuje – slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen se uskuteční 1. prosince. Je v něčem letos jiná než ty předešlé?
Dá se říci, že plynule navazuje na poslední roky, kdy se toho zase tolik neměnilo. Změny doznaly pouze jednotlivé kategorie, protože jednou za čas se stane, že nějaký internetový trend už není tolik zajímavý, jako býval. Takže se kategorie zruší a nahradí něčím jiným: takto skončila například kategorie mobilní aplikace, které už dnes všichni mají. Skončila také kategorie vyhledávačů, protože to bylo pokaždé jednoznačné a nemělo smysl v tom pokračovat. Na druhou stranu přibyla cena popularity, v níž lidé hlasují o službě, kterou mají na internetu nejraději.

Jak se rozhoduje o tom, která kategorie vypadne a která přibude?
Je to výhradně na organizátorech, vždy se o tom debatuje. Většinou se snažíme zachovat co největší kontinuitu, nicméně u některých témat to prostě nejde. Někdy máme některou kategorii i proto, že se podaří najít partnera, který ji zaštítil a který se tomu tématu věnuje. Taková byla vysoce odborná kategorie Data Driven Projects, která se zabývala sběrem a uskladněním dat. Byla velmi zajímavá a zároveň velmi úzce pojatá.

Nicméně základní rozdělení soutěže zůstalo.
Ano, soutěž se dělí na dvě poloviny. V té první hlasuje veřejnost, což je něco jako obdoba Českého slavíka, jen v internetových službách. Tam záleží na počtu hlasů. Ta druhá půle, to je hlasování odborné poroty, to je trochu jiné. Je to poněkud jiný signál o českém internetu, protože tam se objevují služby, které veřejnost třeba tolik nezná. A odborníci by na ně měli upozornit. Mezi těmi póly se snažíme soutěž vybalancovat. Veřejnost hlasuje třeba o e-shopech, kdežto experti o e-commerce a inspiraci.

U internetových služeb potřebujete, aby nabídku oceňovali především uživatelé.
Názor odborníků určitě potěší, ale je to jiný pohled.

Dají se obě roviny hlasování posuzovat z hlediska prestiže?
Často se snažíme, aby kategorie ke stejnému tématu byla jak pro veřejnost, tak pro odborníky. Je zajímavé vidět věci z různých úhlů. Přesto si myslím, že ocenění vnímají ceny úplně stejně. U internetových služeb potřebujete přednostně, aby je dobře vnímali uživatelé, aby nabídku oceňovali především oni. Názor odborníků určitě potěší, ale je to jiný pohled.

Jak se veřejnost o hlasování vůbec dozvídá?
Záleží to na nominovaných serverech. Ten proces je poměrně dlouhý. Nejdříve probíhá takzvaná nominační fáze, kdy lidé a porotci mohou ve speciálním formuláři navrhovat, které projekty chtějí zařadit. Pak se nad nominacemi sejde expertní panel, což je většinou skupina internetových publicistů a dalších specialistů, která přetaví nominace do finální podoby. Většinou jde zhruba o deset finalistů pro každou kategorii. Načež nastává vlastní hlasování, pro veřejnost i porotu.

Technicky to funguje jak?
Máme na to systém a formuláře, kde lidé přímo hlasují. Pak jsou tu jednotliví nominovaní - je v jejich zájmu, aby dali svým uživatelům vědět, že jsou navrženi. Upozorňují na to na svých webech: snaží se, aby jim uživatelé jejich služby odevzdali hlasy.

Jak zamezit tomu, aby jeden člověk nehlasoval vícekrát?
Jsou tam nějaká technická omezení, jimiž se snažíme eliminovat roboty. Je to založené na analýze IP adres.

Máte velkou porotu. Schází se fyzicky?
Ne, i ona odevzdává hlasy elektronicky. Jsou v ní desítky lidí, osobností z dané scény, je to obdoba jakési akademie. Osobně se sejdou jen členové expertního panelu.

Jak důležitá je role partnerů?
Hodně. Většinou se nemění. Jejich odstupňování je dané reklamním prostorem na webu a na vyhlašovacím večeru.

Jejich hlavní význam spočívá v pokrytí nákladů?
Ano, největší položkou je uspořádání galavečera v Divadle Archa. Je to velká akce, kde se kromě rozdání cen upozorňuje na zajímavé projekty, o nichž lidé občas ani nevědí. Setkávají
se tam internetoví odborníci, kteří se do té doby neznali.

Jak byste popsal český internet?
Jsme malý trh, což určuje mnohé. Jsme také atypickým trhem v tom, že máme silného domácího hráče, jakým je Seznam. Ten ovlivňuje v zásadě všechno, dejme tomu to, že tu někteří provozovatelé nemají tak silnou pozici jako v cizině.

Zajímavé nápady se objevují pořád, ale už to není takový rozmach.

Větší pohyby, které se děly před pár lety, se dnes nekonají, že?
Hlavní vlnu start-upů už máme za sebou. Stalo se z ní hodně diskutované téma. Hodně se o tom psalo a mluvilo, dneska je to v poměrně normálnější poloze. Zajímavé nápady jsou pořád, ale už to není takový rozmach. Někteří úspěšní podnikatelé, kteří z této vlny vzešli, jsou hodně úspěšní v zahraničí, jiní zase investují do dalších start-upů. A samozřejmě některé inkubátory a akcelerátory skončily.

Dá se zobecnit, z jakých pohnutek chodí Češi na internet?
Nedomnívám se, že by Češi byli v tomto směru nějak výjimeční. Momentálně jsou v kurzu sociál- ní sítě, ty začínají být jedním z hlavních zdrojů informací. Vede Facebook, ale není nutné zatracovat ani starý dobrý e-mail. Zároveň se lidé naučili komunikovat přes Skype, WhatsApp. Obecně tady proti cizině žádné velké rozdíly nebudou.

Dohání starší generace své on-line zpoždění?
Jak se to vezme. Lidé, kteří byli u vzniku internetu, jsou už také věkově někde jinde, a byť je můžeme brát jako střední generaci, jsou internetem zasaženi. Na druhé straně se nedá čekat, že by se na internet vrhli osmdesátníci, kteří nástup internetu nezažili. Je to hodně individuální věc. Jsou senioři, kteří to umějí perfektně, jsou mladí lidé, kteří s tím naopak zápasí. Bude se to lámat u příštích generací.

Zaznamenal jste nějaké nové trendy na domovských stránkách zpravodajských portálů?
Hodně se projevuje přesun k webům responzivního designu (ten zaručí optimalizaci vybrané stránky pro všechny druhy nejrůznějších zařízení, jako jsou mobily, notebooky, netbooky či tablety, pozn. red.). Všichni se chystají na masivní nástup mobilního uživatele, který čte kdekoliv a cokoliv. Také je tu nástup videa. Přichází paradoxně po deseti letech, co se videa na internetu vyskytují. Provozovatelé vidí ve videu možnosti na straně příjmů, šanci ukrojit z pomyslného koláče televizím.

Takže trend jde ruku v ruce s ekonomickými zájmy?
Ve videobsahu je skutečně velká inzertní příležitost, je to nový trh. Jistě, jsou tady snahy tlačit na video za každou cenu. Ovšem poptávka po videoreklamě je reálně vysoká. Platí, že reklamního prostoru je obecně nedostatek, takže tlak na video přichází odsud. Jsme pořád na začátku, jistě budeme mít časem videí až příliš a pak se to srovná, jako u těch start-upů. Jenže možnosti tu opravdu jsou.

Mohlo by to znamenat druhý dech pro reklamu na internetu?
Asi to bude mít tento efekt. Videotrh je tady pořád malý a zadavatelé dávají videoreklamu do televizí, které jsou mnohonásobně větší. Sázka vydavatelů, že televizím něco seberou, je proto reálná. Jak to dopadne, to lze těžko předpovídat – tím spíše, že i televize jdou do internetu. Když se podívám dále do budoucna čili jak budou televize vypadat, co se stane s terestrickým vysíláním, co s vysíláním po internetu, co případně s nějakou videotékou, kde si člověk vybere, na co se chce dívat právě teď, tak to spěje k tomu, že hranice budou postupně splývat. A časem se bude mluvit o videoreklamě jako o celku.

Budou si zpravodajské portály dále držet klasickou a mobilní verzi?
Na postupu je trend k responzivnímu webu čili k jedné verzi, která se mění v závislosti na použitém přístupovém, zařízení. Toto je určující pro vydavatele, kteří udržují několik separátních webů. Je to výhodnější rovněž z pohledu reklamních pozic a je to lepší i pro uživatele, kteří řeší, zda jít na mobilní web, nebo na ten klasický. Zařízení to rozhodne za ně.

Co nového k nám ze světa ještě nedorazilo?
Těch trendů je strašná spousta. Některé zajdou dříve, než sem dorazí. Hodně se mluví o virtuální, rozšířené realitě. Je brzy odhadovat, zda se to výrazně ujme, tyto technologie mají pořád významné limity. Dále je tu téma internetové komunikace, budoucnost sociálních sítí – píše se o tom od osmdesátých let, přesto je to pořád hudba budoucnosti. Nově přibyli pokémoni, ti mají také své meze. Osobně jsem spíše zvědavý na novinku, která se dotkne telekomunikačních operátorů, na 5G sítě.

Video nastupuje ve velkém paradoxně až po deseti letech, co se na internetu vyskytuje.

Proč?
Projekt je sepsán na papíře, ale není dohodnutý standard. Pokud to dopadne, jak operátoři slibují, mělo by to přinést poměrně velkou revoluci. Nejde jen o rychlost mobilního internetu, mělo by to i snížit ceny. Má se změnit pokrytí uvnitř budov, půjde o nové využívání internetu. Třeba také o chytrá auta, která potřebují být napojena na centrálu s daty. To jsou futuristické vize.

Jsou už někde s 5G sítěmi dál?
Ano, ale v laboratorních podmínkách. Různí výrobci se snaží ukazovat, že mají modemy, které zvládají vysoké rychlosti, ale pořád vede laboratoř. Je na marketingových firmách, aby si zajistily pozice, až se bude lámat chleba. Aby pak mohly říci – my jsme byli první, nám už to funguje.

Data v Česku nejsou zrovna levná. Jak jsme na tom ve srovnání s Evropou?
Určitě nejsme úplně poslední, ale ta situace by mohla být výrazně lepší. V sousedních zemích jsou ceny nižší. Je to dané tím, že český trh je malý. Je tady málo operátorů, tedy nízká konkurence, malý tlak na snižování cen. A operátoři budou vždy tvrdit, že potřebují peníze na investice. Když se podíváte na jejich výsledky, mají peněz pořád dost, jen je často nedávají, kam by měli.

Zamává vnitřním trhem EU zvažované zrušení roamingu?
Záleží na tom, jak to dopadne. Bude to takový experiment. To zrušení, aspoň podle návrhů, nebude úplné. Jsou tam opatření, která mají bránit operátory, aby se trh opravdu v Evropě nesjednotil. Aby si klient nemohl koupit SIM kartu dejme tomu v Estonsku a používat ji v Česku, protože ta estonská by mohla mít o hodně levnější data. Český provozovatel by na tom výrazně tratil. Operátoři se tomu brání a chtějí být chráněni. Takže to „vymazání" nebude úplné. Problémem nejsou zařízení, kdežto ceny. Tlak na ně je obrovský. Pro běžného člověka, který vycestuje sem tam do zahraničí, roaming zadarmo bude a operátoři si to mezi sebou proúčtují. Zásadní změny bych ovšem nečekal.

Má odborné médium jako Lupa.cz schopnost vyhledávat nové trendy a připravovat na ně trh?
Snažíme se rozeznat a popsat zajímavé novinky. Zároveň stoupá naše role jakožto jistého korektivu zásahů politiků.

V čem?
V jejich rozhodování. Mnozí politici si uvědomili přítomnost internetu a existenci digitální ekonomiky a to, že se tam točí poměrně zajímavé peníze. Jejich prokouknutí je patrné a některé nápady doslova šílené. Nechávají si radit zvenčí, jak nastavit internet, jak ho regulovat, jak na něj uvalit nové zákony. Příkladem je blokování webů s nepovoleným hazardem. Má to platit od nového roku, prosadilo si ministerstvo financí. Pokud nezasáhne Ústavní soud, tak projde.

Co je tam špatně?
Celý zákon jistě ne, zato pasáže o blokování webů určitě. Prošlo to sněmovnou a Senátem a nikdo se nepozastavil nad tím, že ta blokace není technicky možná a dá se obejít. Ministerstvo přesto na předloze trvá. Pro mě je to signál, že ať už je to neznalost či schválnost, do budoucna může jít o velkou hrozbu.

David Slížek

Začínal v rádiu Alfa s jednou z prvních českých relací o technologiích. Následovalo rádio Regina (Český rozhlas), kde postupně působil na pozicích redaktor, moderátor, editor a vedoucí zpravodajství. Celkem šest let strávil v online deníku Aktuálně.cz, nejprve jako editor (editoval například magazín Datarama.cz), později jako šéfeditor a zástupce šéfredaktora. Připravoval projekt VIP blogů a podílel se i na redesignu Aktuálně.cz v roce 2007. Po krátkém působení jako šéfeditor serveru iHNed.cz přestoupil do společnosti Internet Info, které je od července 2012 věrný dodnes, na pozici šéfredaktora serveru Lupa.cz sledujícího vývoj na českém internetu.


Převzato z časopisu Strategie, vydávaném společností CN Invest. Autor: Igor Záruba. Foto: Anna Vacková.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek