Dědická smlouva neumožní odkázat celý majetek

19. 2. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Nový občanský zákoník s sebou přináší mimo jiné řadu změn v oblasti dědictví. Absolutní novinkou je dědická smlouva, kterou musí potenciální dědic podepsat ještě za života zůstavitele a potvrdit, že s dědictvím souhlasí. Smlouvou ovšem nelze odkázat celý majetek.

ilustrační obrázek právoPokud někdo nechce svému nejbližšímu příbuznému odkázat majetek, jednoduše ho z dědictví vyloučí pořízením závěti. V té může pozůstalost odkázat někomu jinému, nebo výslovně uvést, že si nepřeje, aby po něm příbuzný dědil. „Absolutní novinkou je dědická smlouva. Tu musí potenciální dědic podepsat ještě za života zůstavitele, a tím potvrdit, že s dědictvím souhlasí.

Právě souhlas odlišuje dědické smlouvy od závětí. Na rozdíl od závěti je možné dědickou smlouvou odkázat pouze tři čtvrtiny pozůstalosti. Pokud chcete odkázat celý svůj majetek jedné osobě, musíte sepsat závěť. Pokud tak neučiníte, zbylá čtvrtina pozůstalosti náleží příbuzným,“ řekl Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Nová úprava dává větší práva zůstaviteli. Pokud se obává, co se bude dít s majetkem po jeho smrti, může se proti rizikům smluvně pojistit. „Nově je možné v závěti stanovit podmínky, za kterých bude dědictví nabyto, i za kterých o něj dědic přijde. Lze například určit, že zůstavitelovi potomci nabydou dědictví okamžikem dokončení rekonstrukce rodinného domu, dosažením určitého věku, vzdělání, pracovní pozice a podobně,“ doplnil Hartmann.

Nepřehlédněte!
V našem speciálu si přečtěte vše o změnách, které přináší nový občanský zákoník.

Od 1.1. 2014 se rozšiřuje okruh potenciálních dědiců. Dědit mohou i praprarodiče zemřelého nebo jeho sestřenice a bratranci. Změny do dědického práva přináší i svěřenský fond. „Do takzvaného svěřeneckého fondu mohou rodiče převést část majetku, o který se bude starat správce. Děti pak mohou majetek převzít po dovršení 18 let,“ upozornil právník.

Není výjimkou, že se v závěti uvedený dědic pozůstalosti sám nedožije. Nově je tedy možné v poslední vůli stanovit dědice dědiců. Zůstavitel má právo nařídit, že dědictví přejde po smrti dědice na dědice následného. „V závěti je dále také možné povolat náhradního dědice. To platí pro situace, kdy se závětí povolaná osoba nedožije připadnutí pozůstalosti, popřípadě nechce nebo nemůže dědit,“ popsal Hartmann.

Dědictví bez dluhů?

Pokud zůstavitel výslovně odkáže určité osobě konkrétní věc - například prarodič rodinný dům vnučce – není vnučka považována za dědice, ale za tzv. odkazovníka. Rozdíl je především ten, že odkazovník nemusí platit za zůstavitele dluhy. Výjimkou je situace, kdy k úhradě všech dluhů za zůstavitelem nestačí pozůstalost, jež připadla dědicům.

Nová právní úprava také nechrání dědice vůči věřitelům v takovém rozsahu, jako tomu bylo dosud. „Nově jsou dědicové povinni hradit dluhy v plné výši, tedy nikoli pouze ve výši ceny nabytého dědictví, jak tomu bylo do roku 2014,“ upozornil Hartmann.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek