English version
Den daňové svobody si 27. června připomínají podnikatelé, firmy, ale i ostatní daňoví poplatníci. Toto datum jim připomíná, že téměř celou polovinu roku vydělávali „na stát“ a teprve od zítřka jdou vydělané peníze do jejich firemního či rodinného rozpočtu. Den daňové svobody byl stanoven na 27. června podle metodiky, která rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.
Letos si přitom veřejnost již jednou den daňové svovody připomínala. Podle metodiky Liberálního isntitutu, založené na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce, připadl již na 10. června. Podle metodiky používané například Komorou daňových poradců však lidé pracují na stát ještě o dalších sedmnáct dní déle.
V Evropě se daňová zátěž snižuje
Příliš optimistický není ani trend posledních let. Den daňové svobody je totiž letos o šest později než v roce 2012 a o devět dní později než v roce 2011. Přitom ve vyspělých zemích Evropy je trend spíše opačný. Daňová zátěž se snižuje a den daňové svobody se posunuje směrem k Novému roku. Z evropských zemí si nejlépe stojí Švýcarsko (4. května). O něco níže je pak Polsko (5. června) nebo Německo (13. června). Nejpozději tento „svátek“ oslaví Dánsko, a to až 30. července.
Den daňové svobody
V roce 1948 přišel floridský podnikatel Dallas Hostetler s koncepcí, která předpokládá, že každý z nás odvádí od začátku roku celý svůj výdělek do veřejných rozpočtů („pracuje na stát“). Den daňové svobody je potom pomyslným momentem, kdy dojde k naplnění těchto rozpočtů a začneme „pracovat na sebe“ a hromadit bohatství pro svou potřebu.
Podle odborníků by se přitom v České republice mohla daňová zátěž výrazně snížit, pokud by stát efektivně vybíral daně a zabránil daňovým podvodům. „Boj s daňovými nájezdníky je složitější, neboť na rozdíl od běžných daňových poplatníků není jejich cílem cokoli produkovat či obchodovat, ale obchod je pouze prostředkem, jak ze státní rozpočtu uloupit především spotřební daň či daň z přidané hodnoty. Proti těmto daňovým teroristům potřebuje státní správa silné nástroje a schopné funkční týmy složené z daňových úředníků, celníků, policie, právníků a IT specialistů. Komora daňových poradců považuje za velmi důležité, aby tyto silné nástroje v rukou státní správy byly využívány výhradně k obraně státního rozpočtu, nikoli jako běžné nástroje při správě daní u běžných daňových poplatníků,“ řekl Martin Tuček, prezident Komory daňových poradců České republiky.
Daňová správa by podle něj mohla posunout den daňové svobody o několik dní zpět k začátku roku, pokud by se jí lépe dařilo zachytit a identifikovat příjmy, které jsou dnes skryty v rámci šedé ekonomiky, a nejsou tedy zahrnuty ve výši produktu, nebo pokud bude schopna efektivně bránit příjmovou stránku státního rozpočtu proti daňovým podvodníkům. Podle Martina Tučka například středně velká stavební firma musí z každé stavební zakázky odvést 21 procent daně z přidané hodnoty a 19 procent daně z příjmů ze zisků. V porovnání se zedníkem. který příjmy z obdobné zakázky nepřizná a není zatížen žádnou daní, se tak poctivě podnikající firma dostává do výrazné konkurenční nevýhody.
Silné nástroje, které nyní stát uvádí do života, jako je speciální tým pro potírání daňových úniků Kobra nebo diskuze o plošné zavedení trestnosti krácení daně ve fázi přípravy, však podle Martina Tučka mohou být i nástrojem proti poctivým daňovým poplatníkům.
