Desatero doporučení Investorského fóra pro litevskou vládu

21. 3. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Zavedení pružnějších předpisů pro regulaci pracovních vztahů, nižší zdanění práce, zvýšení efektivity a výkonnosti veřejného sektoru, reforma vzdělání – to je jen část navržených opatření, jejichž realizace by mohla pomoci zdvojnásobit průměrnou měsíční mzdu v Litvě. Na tradičním setkání s litevskou vládou (letos se uskutečnilo již podesáté) je prezentovali představitelé asociace Investor’s forum.

Investor’s forum (IF) je nevládní organizace, sdružující největší zahraniční investory v Litvě a hájící jejich zájmy. V současné době má 50 členů, jejichž jménem pravidelně komunikuje s vládou a veřejnými institucemi. Na úřadě vlády předložili premiérovi a členům kabinetu deset klíčových bodů, jež by mohly zásadním způsobem zlepšit ekonomickou situaci v zemi, a společně prodiskutovali priority státu ve strategicky důležitých oblastech rozvoje.

Jakkoli byla atmosféra jednání na Úřadu vlády na první pohled srdečná, vláda si vyslechla od zástupců IF notnou porci kritiky a to nejen za vlastní nečinnost v některých oblastech, ale i za své předchůdce. Podnikatelé si pochopitelně uvědomují, že vláda může sice pozorně vyslechnout jejich návrhy, ne vždy to však znamená, že se ihned pustí do jejich realizace.

Během letošního setkání investorů s vládou nicméně zaznělo několik návrhů, jež se poprvé objevily již na prvním zasedání před deseti lety a vláda bohužel nemohla hrdě ohlásit, že toto zadání splnila. IF před blížícími se volbami na podzim letošního roku vyjádřilo naději, že se politické strany a jejich lídři dokáží povznést nad lákadlo populismu a přijít s jasným plánem, jak realizovat strategicky důležité reformy, po nichž volají nejen podnikatelé, ale i mezinárodní instituce v čele s Evropskou komisí a OECD.

IF předložilo následující desatero doporučení:

  1. Schválit ještě v tomto roce navržené změny Zákoníku práce, jež mají zajistit větší pružnost pracovních vztahů, mj. v podobě různých druhů pracovních smluv, kratších výpovědních lhůt, větší rovnováhy při stanovení odstupného, snížení byrokratické zátěže.
  2. Zlepšit kvalitu služeb veřejného sektoru zvýšením mzdy státních úředníků a těch zaměstnanců, kteří se podílí na zlepšování efektivity práce. Zároveň by mělo dojit i ke snížení počtu zaměstnanců veřejného sektoru (s výjimkou určitých oblastí jako je například policie a hasiči). Státní instituce a úřady, které se zapojí do optimalizace své struktury a budou investovat do efektivity práce, by měly získat finanční motivaci.
  3. Zavést strop u sociálních příspěvků, který by odpovídal čtyřnásobku průměrné mzdy, jakmile bude vyhodnocena nejen okamžitá ztráta příjmů do státního rozpočtu, ale i prognóza vyšších příjmů ze spotřebitelských a jiných daní.
  4. Část akcií státních společnosti kótovat na akciové burze, čímž by se zvýšila průhlednost i úroveň odpovědnosti jejich řídících orgánů. Došlo by také k zatraktivnění kapitálového trhu, posílení konkurenceschopnosti zaměstnanců a následně i zvýšení jejich mezd.
  5. Zajistit pravidelné letecké spojení mezi Vilniusem a nejdůležitějšími evropskými městy, přinejmenším během pracovních dnů, s ranními přílety do Vilniusu a večerními odlety nazpátek. Největší pozornost by měla být věnována městům, ve kterých sídlí společnosti s reálným potenciálem k investicím v Litvě – Amsterdam, Brusel, Frankfurt, Helsinky, Kodaň, London, (letiště Heathrow nebo Gatwick), Manchester, Oslo, Paříž, Riga, Stockholm, Stuttgart, Tallinn, Varšava, Vídeň.
  6. Podporovat návrat emigrantů zpět do Litvy, jakož i přísun kvalifikované pracovní síly a talentů. Vytvořit speciální „vízum pro talenty“ určené vysoce kvalifikovaným odborníkům (včetně těch, kteří svou profesionální kariéru teprve zahajují), jichž se na litevském trhu nedostává. Optimalizovat imigrační procedury, aby doba zpracování a přijetí rozhodnutí netrvala déle než 1 měsíc a umožnila příjezd i rodinných příslušníků žadatele. Pro vyřizování těchto žádostí by bylo vhodné založit zvláštní útvar.
  7. Vzhledem k plánovanému snížení přílivu financí ze strukturálních fondů EU v ekonomicky silných regionech a konkurenci jiných evropských metropolí nabízí IF pomoc při stanovení priorit na využití prostředků ze strukturálních fondů EU na období 2015–2020 pro zlepšení ekonomického a sociálního prostředí ve Vilniusu, Kaunasu a Klaipédě.
  8. Přijme-li zaměstnavatel závazek zvýšit mzdu pracovníků, mělo by na druhé straně dojít ke snížení úrovně jejího zdanění – zvýšit hranici nezdanitelného příjmu, přenést vyplácení základního důchodu ze Státního fondu sociálního pojištění (SODRA) do národního rozpočtu a snížit výši odvodů na sociální pojištění.
  9. Navýšit finanční prostředky pro podporu přílivu přímých zahraničních investic.
  10. Připravit a uskutečnit efektivní reformu vzdělání: zvýšit platy učitelům středních a vysokých škol (spojit malé školy do větších a snížit počet učitelů); vyčlenit finanční prostředky na zvýšení kvalifikace učitelů; připravit programy vysokých škol, odpovídající potřebám vnitřního trhu.

Z diskuze, která následovala po prezentaci desatera IF, vyplynulo, že k nejdůležitějším prioritám pro zástupce investorů patří schválení změn v Zákoníku práce a reforma zdravotnického sektoru. Podle údajů organizace OECD dosahovaly v roce 2014 litevské výdaje na zdravotní péči na hlavu 1 219 EUR, což je cca 56 % průměru EU. Z výsledků jednoho z místních průzkumů vyplývá, že neoficiální a nelegální platby za poskytování zdravotnických služeb tvořily v r. 2014 až 0,3 % HDP, tzn. že v kapsách bílých plášťů zmizelo cca 72,5 mil. EUR.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Vilniusu (Litva).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek