Čína

V letech před vypuknutím pandemie covid-19 navštívily Českou republiku ročně stovky tisíc čínských turistů a řada z nich nakoupila české sklo či porcelán. Obnova čínského masového turismu bude spíše postupná a pomalá, příliv čínských turistů se tak v současné době neočekává. Čeští producenti musí využít jiných prodejních a komunikačních kanálů. Efektivním řešením může být tzv. cross border e-commerce, kdy prodej na rapidně se rozvíjejících e-commerce platformách je zajišťován obchodním partnerem – importérem. V tomto ohledu mohou českým producentům pomoci i tzv. české národní pavilony, které byly zřízeny na dvou z nejnavštěvovanějších čínských e-commerce platforem.

Preference a zvyklosti čínských kupujících se v mnohém velmi odlišují od např. evropských či severoamerických zákazníků. Dle dat zveřejněných jedním z lídrů trhu křišťálového skla jsou čínští zákazníci v průměru o přibližně deset let mladší, zběhlejší v používání digitálních technologií a náchylnější ke sdílení zkušeností s nákupy prostřednictvím sociálních sítí. Výrazně se odlišují i ve vnímání krásy dané produkce, což znamená, že Číňané poptávají odlišný design. Ten se vyznačuje častým používáním mytologických prvků typu draka symbolizujícího sílu a moc či barev, jako v případě červené, kdy jde o vyjádření štěstí, radosti a hojnosti. Oblíbené jsou limitované edice, např. k oslavám čínského Nového roku.

Vysoce kvalitní produkce z křišťálového skla či porcelánu je součástí v Číně vysoce ceněného společenského statusu. Ručně vyráběné vázy, sklenice, křišťálové doplňky či sady luxusního porcelánového nádobí jsou vítanými dary i obchodním partnerům. Jedná se tedy o produkci méně citlivou na obchodní marži a celkovou cenu. Dále jsou velmi poptávanou kategorií světla s křišťálovými komponenty a na míru vyráběná svítidla nejen do reprezentativních prostor, ale i pro segment luxusního ubytování. Velmi perspektivním segmentem pro uplatnění české produkce jsou nově budovaná nákupní a zábavní centra, jejichž vznik je podporován státními či regionálními programy s cílem rozvoje domácí spotřeby. 

Export je stále hnací silou čínské ekonomiky a pro uspokojení zahraničních objednávek se i v následujících několika letech předpokládá silná poptávka po produkci celních kategorií 8456–8465, především po číslicově řízených bruskách na úpravu kovů, číslicově řízených obráběcích strojích pro zpracování jakéhokoliv materiálu, horizontálních obráběcích center pro obrábění kovů a číslicově řízených strojích k tváření kovů.

Nemalý vliv na další směřování poptávky po obráběcích a tvářecích strojích budou mít strukturální změny v automobilovém průmyslu. Čína stojí před ambiciózní transformací ekonomiky vzhledem k přijatým klimatickým závazkům. V roce 2022 tvořily prodeje elektromobilů přibližně dvacet procent prodejů nových aut, které jsou úplně jinak konstruovány než konvenční spalovací motory obsahující řadu komponentů vyrobených právě obráběním či tvářením. V blízké budoucnosti mají být tato čísla ještě vyšší, což může znamenat pokles poptávky po komponentech vyráběných i s pomocí obráběcích a tvářecích strojů.

Příležitosti však budou generovány poptávkou po čínské průmyslové produkci, která i přes potíže v roce 2022 nadále roste. Možné výpadky v poptávce po obráběcích a tvářecích strojích, vzhledem k strukturálním změnám automobilového průmyslu, může více než vynahradit potřeba čínských producentů z oblastí jako je výroba letadel, lodí, stavební techniky či telekomunikační techniky. V roce 2022 byla velikost čínského trhu CNC obráběcích strojů přibližně 1 bilion Kč s meziročním růstem o 8,5 %. Prostor pro české exporty (i přes silné konkurenční prostředí) je tedy značný.

Čína jde za svým cílem produkce vyšší přidané hodnoty a současně zvyšuje svoji odolnost na externím prostředí posilováním svého domácího trhu. Růst kvality domácí produkce, která má uspokojit i potřeby čínského průmyslu na úkor importní produkce, je hrozbou i pro české výrobce nejen na čínském trhu. Čím dál tím vyšší kvalita čínských výrobku se odráží například na ukazateli střední doby mezi poruchami (MTBF). Ta se u čínských CNC strojů zvýšila z 600 hodin na 2000 hodin. U zahraničních strojů je to však stále průměrně přes 5000 hodin.

Pro dlouhodobé uplatnění naší tradiční, dlouhodobě úspěšné produkce obráběcích a tvářecích strojů bude nutné velmi dobře zvládnout hlavní trendy světového strojírenství spočívající v pokračujícím rozšiřování robotizace, automatizace, digitalizace a konektivity. Tyto trendy jsou zároveň systematicky naplňovanými prioritami čínské hospodářské politiky.

Čína je největším rozvíjejícím se trhem na světě pro produkty environmentálních technologií s průměrným ročním tempem růstu 14,1 %. V sektoru ochrany životního prostředí je zaměstnáno více než 3,2 milionu lidí.

Naplňování závazků v oblasti zachování a obnovy biodiverzity, společně s klimatickými cíli Číny, bude stimulovat rozvoj nových přístupů k řešení těchto výzev a tím i generovat zcela unikátní obchodní příležitosti. V druhém pololetí roku 2021 a počátkem roku 2022 bylo vydáno Národní rozvojovou a reformní komisí Číny, ve spolupráci s příslušnými resorty, několik implementačních plánů řešení dlouhodobě neudržitelné situace.

Čína si klade za cíl do roku 2025 recyklovat 60 % městského odpadu domácností. Vypořádání se s rostoucím objemem odpadů se ukázalo jako jedna z největších výzev, kterým čelí čínské regulační orgány, protože rostoucí městská populace spotřebovává stále větší množství spotřebního zboží. Kromě zvýšení míry recyklace městského odpadu pracuje Čína také na navýšení úrovně spalování. Problematiku odpadového hospodářství zpracovává Plán výstavby bezodpadových měst, který prosazuje koncept „Waste Free Cities“. Meziroční růsty objemů odpadů i o více než 10 % jsou palčivým problémem zejména mezi šesti sty největšími čínskými městy, z nichž přibližně čtvrtina postrádá vhodná místa pro ukládání odpadů.

Další plány se zaměřují na zvýšení recyklace průmyslových vod, která má do roku 2025 činit 95 %. V rámci rozvojové strategie Číny, usilující o transformaci na čistší a udržitelnější ekonomiku země, se plánuje investovat více než 1 bilion Kč do silně znečišťujících průmyslových odvětví. Prioritou je zlepšování situace zejména v ocelářském, petrochemickém, chemickém, textilním, papírenském a potravinářském průmyslu. Přibližně čtvrtina všech odpadních vod pochází právě z průmyslových zdrojů.  

Obchodní příležitosti skýtá budování infrastruktury komunálních odpadních vod včetně výstavby a údržby kanalizačního potrubí a nových čistíren odpadních vod. Čína plánuje v letech 2021–2025 vybudovat nebo zrekonstruovat 80 000 km potrubních sítí pro sběr odpadních vod a zvýšit kapacitu čištění odpadních vod o 20 milionů m³/den. Přibližně 160 miliard Kč má být do roku 2025 investováno do výstavby a instalace nových zařízení na zpracování kalů. Poptávány jsou technologie na snižování obsahu vody v kalech, chemikálie šetrné k životnímu prostředí či energeticky efektivní technologie spalování kalů.

V neposlední řadě přijatý akční plán pro vysoce kvalitní rozvoj průmyslu výroby zařízení na ochranu životního prostředí má výrazně zlepšit technickou úroveň produkce a zajistit i mimo jiné značnou dodavatelskou kapacitu vysoce účinných nízkouhlíkových technologií. Naplňování této vládní priority bude znamenat silné konkurenční prostředí nejen na čínském trhu. Lze očekávat, že vládní podpora domácích výrobců společně s transferem technologií z nejvyspělejších zemí umožní ve střednědobém horizontu čínským firmám nabízet na světovém trhu vysoce kvalitní produkci k naplňování klimatických cílů a to za velmi přijatelné ceny.

Čínský domácí cestovní ruch přináší příležitosti i pro české firmy. Může to být rozvoj sítě hotelů a obchodních center, který znamená poptávku po architektonických řešeních či po luxusním vybavení jako jsou designové lustry, ale také růst obliby tzv. glampingu či venkovních aktivit jako je rybaření. Skupinový čínský turismus směřující do zahraničí se obnovuje poměrně pomalu, Česká republika, známá v Číně pro svou starobylou architekturu, však bude bezpochyby opět jednou z oblíbených destinací čínských turistů. V nejbližší době tak může ČR přilákat spíše individuální čínské turisty, jejichž cesty však bývají v porovnání se skupinovým turismem “kvalitnější”. Zpravidla totiž v zemi zůstanou déle, utratí více a chtějí autentické místní zážitky. Čínským specifikem jsou rovněž cesty za účelem nafocení svatebních fotografií, pro něž ČR poskytuje skvělé kulisy.

U trávení volného času zůstává faktem, že nejoblíbenější a nejmasovější aktivity jsou cenově ty nejdostupnější a dle průzkumu více než 40 % dospělé populace utratí ročně za tyto aktivity méně než 3500 Kč. 

Růst domácí spotřeby je však klíčovou prioritou čínské vlády a dosavadní nízké výdaje za volnočasové aktivity představují obrovský potenciál pro zvýšení průměrných ročních výdajů na volný čas ze současných 18 500 Kč a obecně pro další ekonomický růst. V současné době je spotřeba generována především nejbohatšími vrstvami a přibližně čtyřistamilionovou střední třídou. Poptávka se již nyní posouvá od prosté honby za značkovou produkcí více k osobnímu stylu naplněnému volnočasovými zážitky. Číňané tráví velké množství času prací a prostor k odpočinku je velmi omezený. Důsledkem je rostoucí poptávka po koncentrovaných zážitcích, která je tažena rozvojem moderních technologií nabízejících novou formu odbourávání stresu a obecně trávení volného času. Společnosti, které v oboru podnikají, musí mít skvěle propracovanou online prezentaci a komunikaci se spotřebiteli, kteří na internetu tráví v průměru více než čtyřicet hodin týdně a jsou s okolním světem propojeni různými sociálními sítěmi.

Sport hraje stále větší roli v rámci volnočasových aktivit. Velikost trhu ve finančním vyjádření roste v posledních letech meziročně přibližně o 12 %. Letní olympijské hry konané v Pekingu v roce 2008 a poslední zimní olympijské hry stimulovaly obrovské investice do sportovišť a podnítily zájem čínské veřejnosti především o většinovou veřejností opomíjené zimní sporty. Čína má v tomto ohledu vždy ambiciózní plány, například do roku 2022 chtěla mít na 300 milionů vyznavačů zimních sportů. Reálné číslo je mírně nižší, to však nemění nic na faktu, že meziroční nárůsty počtu aktivních vyznavačů těchto sportů jsou v posledních letech v řádech milionů.

Z letních sportů je velmi populární basketbal, ale také fotbal, jehož rozvoj je vládou podporovaný i masivní výstavbou hřišť, kterých má být v provozu do roku 2025 šest set tisíc. Příležitosti pro obchodní využití stále rostoucího zájmu o sport českými výrobci či poskytovateli služeb leží v úzkých segmentech čínského spotřebitelského trhu. Mezi mladou generací roste rovněž obliba cyklistiky, ježdění na longboardu, surfu atd.

Čínská společnost je hodně založena na sebeprezentaci individuálního úspěchu formou spotřeby luxusního zboží a konzumace exkluzivních služeb. Zdravý životní styl patří stále více k modernímu statusu elit a vyšší střední třídy. To budí zájem výrobců vysoce kvalitního vybavení. Zimní sporty jsou v Číně výsadou movitějších vrstev společnosti. Tomu odpovídá i cenová úroveň služeb, např. lyžařských instruktorů v zimních střediscích. V této oblasti je velmi zajímavý prostor pro spolupráci s profesionály z České republiky. Neméně zajímavá je oblast sportovního lyžování a snowboardingu, která je v Číně stále v plenkách. Oddíly se systematickou přípravou dětí či juniorních sportovců jsou vzácným jevem. Profesionálové – instruktoři a trenéři, včetně hokejových či fotbalových, jsou poptáváni v zámoří.

Sport se stejně jako další oblasti společnosti stále více digitalizuje. Pandemie covidu-19 stimulovala rozvoj řešení, která propojují dosud běžné sportovní vybavení, např. trenažéry, s digitálním prostředím využívajícím umělou inteligenci. Tento nový segment rozšiřuje počty sportujících lidí a přispívá k růstu celého trhu. 

Čína je velmocí v oblasti tzv. e-sportů s aktuální velikostí trhu kolem 500 miliard Kč. Rostoucí popularita segmentu, který skýtá obchodní příležitosti i pro české firmy (např. ve VR gamingu, mobilních hrách a vývoji her obecně), je dána i pravidelným pořádáním vrcholových světových soutěží v Číně. Obyvatelé Číny stráví ve svém volném čase průměrně pět hodin denně na mobilních či PC zařízeních, prostor pro rozvoj obchodní spolupráce tu tak je značný.

Mezi další perspektivní volnočasový segment patří oblast hudebních nástrojů, ale i instruktorů hry na hudební nástroje. Úzký, ale v celkovém počtu nemalý segment čínských spotřebitelů, opět ze skupiny vyšší střední třídy, dokáže ocenit kvalitně řemeslně zpracované výrobky od značek, které mají silnou historii. Kromě individuální poptávky pomáhá prodejům i rozvoj koncertních sálů a hudebních škol. Speciální oblastí jsou učitelé hry na tyto nástroje. Oproti České republice je v Číně cena za hodinu jejich práce dvojnásobná až trojnásobná. 

Pandemie covidu-19 přiměla čínské spotřebitele věnovat větší pozornost svému zdraví, což se promítá do rostoucí poptávky po produktech s různými zdravotními benefity včetně minerálních vod. Mohou se sem řadit doplňky stravy, funkční potraviny, přípravky na hubnutí, ale díky rostoucímu zájmu o sport a fitness i proteinové a energetické přípravky. Dá se očekávat, že poptávka po výživových doplňcích bude v budoucnu ještě stoupat s tím, jak bude rychle stárnout čínské obyvatelstvo. Ke konci roku 2022 měla Čína 280 milionů lidí starších 60 let, což představuje 18 % z celkové populace. Odhad pro rok 2030 mluví o 26 %. Čínští spotřebitelé zároveň začali ve zvýšené míře konzumovat mléčné produkty kvůli jejich pozitivnímu vlivu na posilování obranyschopnosti. Pro tento účel je nejpopulárnější tekuté mléko, jogurty a jogurtové nápoje. Dalším faktorem podporujícím růst poptávky po mléčných produktech může v budoucnu být i rostoucí zájem o pekárenství a cukrářství. 

Rostoucím segmentem je v Číně rovněž péče o matku a dítě. Zde má řada obyvatel stále v paměti skandál s nebezpečnými látkami v kojeneckých příkrmech čínské produkce, proto zejména majetnější čínská klientela preferuje značky zahraniční. To se týká nejen dětských příkrmů a výživy, ale i dalších doplňků stravy, vitamínů či cereálií. Rozšířeně rovněž nezemědělských produktů jako jsou dětské kočárky, postýlky atd.

Čína představuje největší pivní trh a s ročním objemem produkce kolem 35 miliard litrů je i největším světovým producentem piva. Lze však pozorovat transformaci preferencí čínských spotřebitelů, kteří začínají konzumovat více kvalitních prémiových piv. České pivovary se tedy mohou prezentovat právě nálepkou prémiové kvality. Čínské pivovary také rozšiřují svá portfolia o produkty vyšších kategorií, s čímž roste poptávka po kvalitních surovinách, kam se řadí i český chmel a slad. Větší pozornosti se dostává rovněž segmentu řemeslných piv, pro který jsou typické inovativní příchutě dosažené i za využití tradičních čínských surovin. Z tohoto hlediska může být čínský trh perspektivní i pro výrobce ovocných a dalších speciálních piv. Z dalších alkoholických nápojů se značné popularitě těší vína, likéry a destiláty. V případě vína jsou spotřebitelské preference výrazně na straně vína červeného. Ačkoli mezi destiláty hraje prim tradiční čínské paj-ťiou konzumované při oslavách a jiných významných příležitostech, roste počet alkoholových nadšenců se zájmem o světovou produkci. 

Zajímavým trendem je v současnosti rapidní růst trhu s potřebami pro domácí mazlíčky, zejména psy a kočky. Mnozí čínští chovatelé je pasují do role svých dětí a na výdajích na ně nešetří. Důraz na kvalitu se podepisuje na volbě krmiv, kde jsou preferovány zahraniční značky, což představuje příležitost i pro české producenty. Rychleji roste zejména trh s potřebami pro kočky, což je dáno nižší náročností jejich chovu, která vyhovuje zaměstnaným mladým lidem bez rodin. Průzkum China Pet Industry Association z ledna 2022 ukázal, že v roce 2021 poprvé v Číně překonal počet chovaných koček počet chovaných psů. Stejný zdroj uvádí, že průměrné roční výdaje čínských městských chovatelů na jednoho psa činily přibližně 8800 Kč a byly výrazně vyšší než výdaje na jednu kočku, které činily zhruba 6100 Kč.

Věda a vývoj je jednou z priorit čínské vlády, což se odráží i na investicích do projektů a vědecké infrastruktury. Čína se zejména s ohledem na současnou složitou geopolitickou situaci snaží o čím dál tím větší soběstačnost, což lze pozorovat nejen na již zmíněných investicích, ale také na snaze přilákat zahraniční firmy s unikátními produkty a renomované vědce. To má Číně pomoci v sektorech, kde zatím za západními zeměmi zaostávají.

Čínské vedení ve svých plánech konkretizovalo zaměření na zejména těchto 10 inovativních technologických odvětví:

1. Pokročilé informační technologie;
2. Automatizované obráběcí stroje a robotika;
3. Kosmické a letecké vybavení;
4. Oceánské inženýrské vybavení a lodní doprava;
5. Moderní železniční dopravní zařízení;
6. Energeticky úsporná a nová energetická vozidla;
7. Energetická zařízení;
8. Nové materiály;
9. Léky a lékařské přístroje;
10. Zemědělská technika.

V některých z nich je již Čína světovým gigantem. Jedná se například o bod číslo 6, tedy Energeticky úsporná a a nová energetická vozidla. V roce 2022 bylo 60 % všech elektromobilů na světě vyrobeno právě v Číně. Totožné se týká elektrobaterií, v jejichž výrobě hraje země dominantní roli. Hojně diskutovaná je pak role vodíku v automobilovém průmyslu. V polovině roku 2022 bylo v Číně registrováno celkem přes 10 tisíc vozů poháněných vodíkem, většina z nich autobusy či kamiony. Ke konci roku bylo v zemi v provozu 200 stanic na čerpání vodíku, v následujících letech mají vyrůst stovky až tisíce dalších.

V řadě odvětví se však otevírají šance i pro české firmy. Jedná se například o automatizované obráběcí stroje, elektronové mikroskopy, lasery, nanotechnologie a další. Pro firmy vlastnící unikátní produkt tak může být obří čínský trh značně lukrativní. 

V sektorech, v nichž Čína zatím nedosáhla dominance, nabízí finanční pobídky pro zahraniční firmy, zejména pokud se rozhodnou přesunout svůj vývoj a výzkum do této země. To stejné platí pro vědce, kteří jsou špičkami ve svých oborech. Vždy je však třeba mít pevně stanovené podmínky spolupráce a snažit se předejít možným komplikacím, jako je například transfer technologií.

Momentálně se řada západních zemí snaží stanovit “mantinely” pro vědeckou spolupráci s Čínou, nutná je však spolupráce minimálně v oblasti zelené budoucnosti. V ní si dala Čína za cíl dosáhnout vrcholu emisí CO₂ do roku 2030 a stát se uhlíkově neutrální do roku 2060. Společně dosáhnout těchto cílů je pak v zájmu celé planety.