Digitální ekonomika na vzestupu v Číně

5. 2. 2018

  • Země: CN - Čína
  • Datum zveřejnění: 05.02.2018

Digitální ekonomika je součástí čínské vládní vize, tj. ekonomiky tažené inovacemi, která má učinit z domácích společností firmy schopné konkurovat globálně. V posledních letech tak čínská vláda přijala řadu ekonomických iniciativ zacílených na rozvoj digitální ekonomiky. Mezi ně se řadí: 13. pětiletý plán rozvoje (přijatý v březnu 2015), iniciativa „Made in China 2025“ (květen 2016), Rozvojový plán robotického průmyslu (duben 2016) a 3-roční plán pro umělou inteligenci internet+ (květen 2016).

Rok 2018 bude svědkem dalšího pozitivního vývoje. V říjnu 2017 NDRC (Národní rozvojová a reformní komise) vydala vyhlášku Notice on the Organization and Implementation of the Internet Plus Action, the Creation and Development of Artificial Intelligence and the Major Pilot Projects of Digital Economy in 2018 (dále jen Vyhláška). Vyhláška upřesňuje, které projekty jsou způsobilé být považovány za hlavní pilotní projekty a mohou získat finance a jinou formu vládní podpory. Projekty, které se zároveň nenacházejí v Negativním seznamu pro investování (seznam oborů, kam nesmí zahraniční subjekt investovat, vydaný čínskou vládou) pak otvírají příležitosti i zahraničním subjektům. Níže uvádíme nástin oblastí, do kterých mohou i zahraniční firmy investovat v Číně:

1) Internet+:

a) Cloud computing (včetně nové generace operačních systémů cloud computingu), platformy a aplikace edge computingu a heterogenní computingové platformy a aplikace;

b) Internet věcí, vč. polovodičového průmyslu založeného na lokaci, autonomní vozidla, drony;

c) Internet+ klientský servis a customizační platformy, řídící platformy pro pružnou výrobu a dodavatelské řetězce;

2) Uměla inteligence (AI):

a) AI core technologie a aplikace, aplikace, a open source platformy;

b) Veřejná služba a projekty infrastrukturní platformy (včetně systémů a aplikací rozpoznání dle obličeje a dle hlasu);

c) Aplikace inteligentních systémů bez obsluhy, vč. dronů;

d) Rozvoj inteligentní robotiky a souvisejících aplikací;

3) Digitální ekonomika:

a) Projekty konsolidace vládních informací a sdílené aplikace;

b) Aplikace Big data ve zdravotnictví, dopravě, vzdělávání, financích, logistice, ochraně životního prostředí;

c) Veřejná infrastruktura digitální ekonomiky, vč. e-governance platforem a e-commerce kreditních systémů;

d) Pilotní projekty China – ASEAN digital hub a

e) Projekty spolupráce v digitální oblasti v regionu OBOR („Jeden pás, jedna stezka“).

Výše uvedenou vyhlášku má zahraniční kancelář CzechTrade v Pekingu k dispozici (v čínštině), zájemci o podrobnější informace se na zástupce kanceláře mohou obrátit.

Odvětví jako umělá inteligence či e-commerce jsou otevřeny přímým zahraničním investicím v Číně (tudíž i k možnosti založení WFOE – Společnost plně vlastněná zahraničním kapitálem). Nicméně zahraniční firmy zabývající se umělou inteligencí mohou čelit přezkumům z pohledu národní bezpečnosti. Rovněž všechny zahraniční firmy (mající přístup k osobním informacím či podnikají v oblasti kritické informační infrastruktury) musí vzít v potaz nový zákon o kyberbezpečnosti (vstoupil v platnost 1. 6. 2017), který vyžaduje lokalizaci sesbíraných dat v Číně. Také potřeba využití místních klientských dat nahrává spíše k utváření společných podniků s čínskými partnery, kteří tyto data vlastní (operují např. v e-commerce). A nemalým důvodem je i to, že místní firmy spojené se státem budou preferovat spolupráci s místní čínskou firmou zejména z bezpečnostních důvodů, nežli s čistě zahraniční společností. Proto zahraniční experti silně doporučují utvářet společné podniky či partnerství v Číně (avšak s maximálním zabezpečním, aby spolupráce byla pro zahraniční subjekty také výhodná), než se pustit na čínský trh osamoceně.

A jak si vede digitální ekonomika v Číně v číslech? V roce 2016 činil podíl digitální ekonomiky na HDP Číny 30,3 %, jednalo se o téměř 19% nárůst od roku 2015 (dle údajů Čínské akademie informačních a komunikačních technologií). Do roku 2020 má celková velikost trhu průmyslu spojeného s  AI překročit hodnotu 1 bil. RMB (cca 150 mld. USD), do roku 2030 má pak dosáhnout desetinásobku hodnoty v roce 2020. Současný vývoj v Číně je velmi rychlý, nicméně ještě stále není na úrovni jako v ostatních zemích jako je USA či VB. Např. v roce 2017 společnost McKinsey uvádí pouhé 3 slibné AI start-upy v Číně, oproti 39 v USA. Jenže vzhledem k čínskému vládnímu plánu stát se světovým centrem AI inovací do roku 2030 a slíbenému růstu vládních financí do AI průmyslu, lze tušit, že předhonit či se vyrovnat zahraniční konkurenci v této oblasti nebude Čína potřebovat až tak dlouhého času.

Zdroj: China Briefing, NDRC

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Pekingu

Souborové přílohy

Tisknout Vaše hodnocení: