Doba českým strojařům přeje

28. 11. 2013 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Jednotlivá odvětví prožívají zcela odlišné časy. Zatímco třeba tuzemské stavebnictví se už několik let potácí v krizi, strojírenství si rozhodně stěžovat nemůže. Poslední roky totiž patřily mezi úspěšné. A nic na tom nemění ani fakt, že letos nejspíše dojde ke stagnaci nebo mírnému poklesu.

Zatímco české ekonomice se v předchozích letech příliš nedařilo, české strojírenství zažívalo bohaté roky. Dařilo se jak všeobecnému strojírenství, tak tradiční výrobě obráběcích a tvářecích strojů. Navzdory recesi se podnikům dařilo zavádět technologické novinky a pronikat na nové perspektivní trhy, především do Ruska a Číny. Přestože to zatím vypadá, že z pohledu strojírenství se rok 2013 loňskému roku nevyrovná, k nějakému není důvod.

Podle posledních statistických dat se již česká ekonomika dostala z recese. Přesto se její nepříznivý vývoj podepsal na českém průmyslu, kdy se v roce 2012 propadl v meziročním srovnání index průmyslové produkce. Na vině byla především slabá zahraniční poptávka, která se následně promítla také do poklesu domácí poptávky. V letošním roce sice došlo ke zvýšení průmyslové činnosti v běžných cenách, avšak odborníci varují před přílišným optimismem, jelikož k celkovému obratu ještě nedošlo. „Zejména je pro nás důležitý pozitivní vývoj německé ekonomiky, neboť existuje velmi silná vazby mezi vývojem průmyslové produkce ČR a Německa, kde má korelační koeficient hodnotu 0,908,” vysvětlil Jan Horejc, viceprezident České technologické platformy (ČTP) Strojírenství.

Celkově se průmysl v loňském roce podílel na HDP takřka jednou třetinou, což z něj činí po službách druhé nejsilnější odvětví české ekonomiky. Z hlediska vnitřní struktury dominuje automobilová produkce a výroba dílů a příslušenství pro ni. Druhý nejsilnější  segment tvoří výroba strojů a zařízení. Následuje výroba elektrických zařízení a další strojírenské obory. Co se týče struktury tuzemského strojírenství, tak to se příliš nemění. Dominantním zůstává sektor Medium High-Tech, který vytváří zhruba polovinu produkce. Druhé místo zaujímá se čtvrtinou produkce Medium Low-Tech a Low-Tech. Výrobky kategorie High-Tech sice zatím tvoří jen asi desetinu celkového výkonu českého průmyslu, podle odborníků je však potěšitelné, že jde o kategorii s neustálým růstem podílu vůči ostatním kategoriím.

Strojírenství jde proti ekonomickému proudu

Zatímco průmysl jako celek víceméně kopíruje výsledky české ekonomiky, výroba strojů a zařízení, definovaná jako CZ-NACE 28, šla doslova proti vývoji hospodářství. Oproti roku 2011 došlo v odvětví k nárůstu tržeb za vlastní výrobky a služby (v běžných cenách) o 5,2 procent a také ke zvýšení zaměstnanosti o 1 938 osob na celkových 114 710 zaměstnanců. Od roku 2008 se jedná o zatím nejvyšší celkový počet zaměstnanců. „Po kovodělném a automobilovém průmyslu je oddíl výroby strojů a zařízení třetím největším zaměstnavatelem v rámci zpracovatelského průmyslu,” doplnil  Jaroslav Vomastek, ředitel odboru ekonomických analýz ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Jak ukazují statistiky, vloni se českému strojírenství dařilo, rok 2013 však už tak pozitivní není. Podle odborníků lze letos naopak očekávat spíše stagnaci nebo dokonce pokles.

Nejvyšší podíl na tržbách mají dlouhodobě u výroby strojů a zařízení tři skupiny. První, největší, je výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (CZ-NACE 28.2), jako jsou pece a hořáky pro topeniště, zdvihací a manipulační zařízení, průmyslová chladicí a klimatizační zařízení, s podílem 35,2 procent. O druhou a třetí příčku se dělí výroba ostatních strojů pro speciální účely, jako například zařízení pro metalurgii, těžní a stavební stroje, stroje pro potravinářský, sklářský, textilní průmysl (CZ-NACE 28.9) a  výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (motory, turbíny, hydraulická a pneumatická zařízení, kompresory, potrubní armatury, ložiska) s klasifikací CZ-NACE 28.1. Obě skupiny na výrobě strojů a zařízení podílí přibližně jednou čtvrtinou.

Za zmínku též stojí tradiční české strojírenské odvětví obráběcích a tvářecích strojů. Z hlediska exportu totiž zaznamenal tento obor v roce 2012 rekordní rok. Vývozy dosáhly hodnoty přesahující 14 miliard korun a oproti roku 2011 došlo ke zvýšení o 10,5 procent. Stejně jako v celém strojírenství i u obráběcích a tvářecích strojů ale zřejmě dojde v roce 2013 k lehkému poklesu. Jejich vývoz dosáhl v prvním pololetí roku 2013 hodnoty 6,68 miliardy korun,  což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 pokles o 5,8 procent. Před rokem totiž export překonal za prvních šest měsíců hranici 7 miliard korun.

Nejvíce exportu míří do Německa

Stejně jako zůstává stabilní struktura českého strojírenství, se nemění ani hlavní cílové země pro export tuzemských výrobků. Pomyslnému žebříčku vévodí Německo, kam míří necelá třetina vývozu. Okolo 6procent tuzemských strojírenských výrobků míří do Francie a Ruska. „Potřeba obměny strojírenských zařízení v rekonstruovaných i nově postavených ruských podnicích se výrazně zvyšuje. Tento trh je pro české výrobce zajímavý i proto, že ruští partneři mají stále jasnější představu o tom, jaké typy strojů a jaké technologie budou požadovat, což představuje pro obchodní spolupráci výrazný stimul,” uvedla Blanka Markovičová, tiskový mluvčí Svazu strojírenské technologie.

Přibližně 3 až 4 % vývozu jde do dalších evropských zemí jako Slovenska, Polska, Velké Británie a Itálie. „Přibližně 34 % vývozu směřuje do ostatních teritorií. Čeští výrobci mají zájem vyvážet do zemí východní Asie a probíhají jednání o vývozech do zemí Jižní Ameriky,” doplnil Jaroslav Vomastek z MPO. „Dlouhodobá recese, která brzdí i český export, zatím brání i významnějšímu hledání nových trhů. Úspěšné české podniky však začínají přemýšlet o možných příležitostech některých atraktivních či naopak rozvíjejících se asijských států i o trzích Jižní Ameriky,“ připojil se Jan Horejc.

Z asijských zemí se nejperspektivnější zemí stává Čína, kde firmy nakupují hlavně velké a nestandardní stroje. Zemí s obrovským absorpčním potenciále je bezesporu i Indie , z hlediska zpracování zakázek však jde o poměrně komplikovaný trh. Indický trh je totiž silně decentralizovaný a méně přehledný. Vývoz do Jižní Ameriky zase omezují  celní a daňové bariéry, které jej prodražují, čímž české výrobky ztrácí na konkurenceschopnosti.

Nové trendy se prosazují i ve strojírenství

Ačkoli nepříznivý vývoj hospodářství bránil novým trendům ve strojírenství jako celku, některé úspěšné podniky samozřejmě s inovacemi a novinkami přicházely. Do strojírenství pronikají nové technologie, jako jsou nanotechnologie, mechatronika, probíhá intenzivní výzkum a uplatňování nových materiálů. Stav tuzemské ekonomiky firmy nutil hledat a neustále aktualizovat opatření ke snižování nákladů, které souvisí s tvorbou produkce i managementem podniku. Zároveň ale podniky tlačily na přípravu výrobkových, marketingových či manažerských inovací, které budou realizovat při růstu poptávky po české strojírenské produkci. “V zájmu udržení kroku se zahraničními konkurenty a zvyšování konkurenceschopnosti jsou strojírenské podniky nuceny řešit řadu projektů v rámci aplikovaného výzkumu a vývoje a využívat možností v rámci vyhlašovaných veřejných soutěží na získání účelové podpory,” komentoval Jaroslav Vomastek.

Navzdory určitým problémům se v posledních dvou letech zvýšil počet i objem nových zahraničních zakázek. Podle odborníků je pozitivní, že Česká republika zůstala předmětem zájmu zahraničních investorů. „Teď jde o to, neustále zvyšovat nejen objemy či ekonomické výsledky strojírenských podniků, ale i inovační index jejich produkce. Zároveň je třeba dát i nové impulsy a podmínky pro technické vzdělávání na všech stupních naší vzdělávací soustavy, protože počet a kvalita technických pracovníků začíná být limitujícím faktorem českého strojírenství,“ uzavřel Jan Horejc.

Autorem článku je Daniel Morávek

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek