Dobré jméno nám na tureckém trhu dělá skot i osobní auta

3. 6. 2017 | Zdroj: Economia, a. s.

Prostor pro české vývozce se v Turecku nabízí také v oblasti infrastruktury, energetiky, těžebního průmyslu, kolejových vozidel, zdravotnictví, radí český velvyslanec v této zemi.

Loni se do Turecka vyvezlo české zboží v rekordním objemu 50 miliard korun. A toto číslo se v posledních letech neustále zvyšuje. V jakých sektorech mají čeští exportéři největší šanci uspět a jak vnímají české výrobky samotní Turci? A na co je třeba dávat si při obchodování s tureckými partnery pozor? I na tyto otázky v rozhovoru odpovídal velvyslanec České republiky v Turecku Pavel Kafka.

Mají vůbec čeští vývozci zemědělských a potravinářských produktů šanci uplatnit se v Turecku, které je samo potravinovým gigantem?
Český agrární export do Turecka se za poslední dva roky ztrojnásobil na 1,25 miliardy korun v loňském roce. Za tímto nárůstem stojí z drtivé většiny vývoz hovězího dobytka. A to jak chovného, tak jatečného skotu. Důležitý zlom nastal zhruba před rokem a půl, kdy se podařilo dořešit veterinární omezení. V současnosti je skot významnou položkou v našich exportních komoditách.

Turecko se snaží rozšířit domácí chov, tím pádem existuje zajímavý prostor i na trhu krmných směsí či léčiv pro hospodářská zvířata. V poslední době stoupá i dovoz genetického materiálu, protože český skot považují turečtí chovatelé za velmi kvalitní. V produkci drůbeže je samo Turecko velkým exportérem na okolní trhy. Značný potenciál má naopak i český vývoz potravinářských aditiv a přípravků, které masivní turecký potravinářský průmysl potřebuje dovážet jako vstupy pro svou výrobu. Zájem je i o kvalitní potraviny s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou výrobky zdravé a bezlepkové výživy. V tomto segmentu najdeme na trhu zatím převážně německé či italské produkty.

Při exportu živých zvířat sehrává velkou roli doprava. Turecko je pro převoz skotu ještě v přijatelné vzdálenosti, ale důležitým atributem je i kvalita infrastruktury. Odpovídá potřebám dopravců?
Nejsem schopen zhodnotit celou trasu mezi Prahou a Ankarou, ale v samotném Turecku je páteřní síť silnic, po nichž se zvířata přepravují, relativně nová. Z vlastních zkušeností mohu říci, že je velmi kvalitní, pohodlná a propojení významných center je logisticky bez problémů.

Využívají čeští exportéři potenciál tureckého trhu?
Statistika mluví poměrně jasnými čísly: loňský export do Turecka ve výši zhruba 50 miliard korun byl opět rekordní, s meziročním nárůstem až 14 procent. Byť tempo hospodářského růstu a kurz turecké liry v poslední době oslabily, v zemi jen za poslední rok přibyl milion obyvatel, jejichž potřeby a vkus jsou v mnohém podobné těm našim. Prostor pro české vývozce se nabízí v oblasti infrastruktury, energetiky, důlního a těžebního průmyslu, kolejových vozidel, zdravotnictví.

Jaké má Česká republika, potažmo Československo, na tureckém trhu jméno? Jaká je historie vývozu do Turecka, na co mohou naši exportéři navazovat?
Česko má v Turecku tradičně dobré jméno v oblasti těžkého a energetického strojírenství. V době socialismu nebyly naše obchodní vztahy z pochopitelných důvodů tak intenzivní jako u jiných, v té době „spřátelených“ zemí. Škodaexport nicméně v 80. letech postavil několik velkých tureckých uhelných elektráren, o jejichž modernizaci mají české firmy nyní silný zájem. Už od 50. let 20. století je turecký parlament kompletně vybaven lustry z Kamenického Šenova, které i po tak dlouhé době stále vypadají reprezentativně a jsou plně funkční.

Mimochodem byly tenkrát vyobchodovány za turecký tabák a před pár měsíci Česká republika jako dar prostřednictvím firmy Huňát a Preciosa opravila, respektive dodala ty, které byly poškozené a zničené během pokusu o převrat 15. července. Výrobky z České republiky mají pověst kvalitního zboží, Turci vnímají velmi pozitivně náš trademark. Historicky je tu přítomna například značka Škoda Auto, na zdejším trhu dlouhodobě velmi oblíbené auto. Za poslední dva roky se dovoz vozů této značky do Turecka zdvojnásobil až na loňských 25 tisíc kusů.

Čím jezdí zaměstnanci českého velvyslanectví v Ankaře?
Z našich čtyř služebních vozů jsou tři škodovky. Takže šíříme po Ankaře dobré jméno naší automobilky.

Jaký je turecký trh spotřebního zboží?
Je velmi podobný tomu evropskému. Je zde mnoho obchodních center, jejichž nabídka je srovnatelná s tím, na co jsme zvyklí třeba v České republice. Podobný je i sortiment potravin, byť právě v kulinářství existují mnohá specifika, protože Turci mají své tradiční pokrmy a trochu jiné chuťové preference. Ale obecně je způsob nakupování spotřebního zboží hodně podobný tomu našemu. A protože v zemi přibyl jen za poslední rok milion obyvatel, je trh se spotřebním zbožím také významným hybatelem ekonomiky.

Konají se v Turecku nějaké zajímavé odborné veletrhy, na které by se měli čeští exportéři vypravit?
Dlouhodobě nejvíce českých firem potkáváme na veletrzích Eurasia Rail, ICCI Energy Fair a Mining Turkey, které i díky oficiální české expozici a podpoře ministerstva průmyslu navštíví v průměru vždy tak kolem 15 českých firem. Největší zemědělský veletrh Agro Expo Eurasia se koná každoročně v Izmiru a české firmy jej zatím nenavštěvují, letos se však už česká účast plánuje.

Všechny zmiňované veletrhy mají regionální přesah do Střední Asie a na Blízký východ. I když kontrakty se domlouvají spíše mimo tyto akce, rozhodně bych českým firmám účast na některých z nich doporučil. Hlavně kvůli orientaci na trhu, jejich vysoké návštěvnosti, nebo naopak úzké produktové specializovanosti. Informace o kvalitě konkrétních veletrhů, možnostech sponzorované či individuální účasti může našim exportérům nejlépe poskytnout istanbulská kancelář CzechTradu.

Na jaká specifika či bariéry na tureckém trhu byste české exportéry upozornil? Co byste jim poradil?
První bariérou je v mnoha případech jazyk, zejména pokud nejde o velké turecké korporace, kde se člověk dobře domluví anglicky. Jisté administrativní bariéry mohou existovat při účasti ve státních či veřejných tendrech, kde je nutné hledat silného místního partnera. Důležité je k tureckému trhu přistupovat bez předem daných předsudků či pevného očekávání. České firmy se mohou s důvěrou obrátit na naše zastupitelské úřady v Ankaře a Istanbulu a kancelář CzechTradu v Istanbulu, které jim mohou zprostředkovat informace, pomoct s vyhledáním a částečně i ověřením případných partnerů.

V běžném obchodním styku si tedy člověk s angličtinou nevystačí?
Anglicky se tady člověk domluví v menším okruhu lidí, než by očekával. Naopak vzhledem k tomu, že velká komunita Turků žije v Německu nebo Rakousku, tak jsou místa, kde se lze dobře domluvit i německy. Pro mnoho obchodních úkonů ale určitě doporučujeme minimálně dobrého překladatele. Výhodou je partner, který dobře ovládá turečtinu a zná i místní prostředí, což je v podstatě nezbytností, pokud se chce firma účastnit vypisovaných tendrů.

Dobrého překladatele z některého mezinárodního jazyka do turečtiny a naopak lze zajistit přes některou z místních, dobře zavedených překladatelských firem. Ty nabízí poměrně vysoký standard. Ovšem s češtinou je to komplikovanější, není to tady právě frekventovaný jazyk. Takže když je zapotřebí překlad jednání vedeného v češtině a turečtině, je výběr překladatelů velmi omezený. V případě potřeby samozřejmě můžeme poradit, koho zkontaktovat, koho oslovit.

Může ovlivnit obchodní jednání s Turky, pokud je na druhé straně jednacího stolu žena?
Nemyslím si, že by to mělo nějaký zásadní vliv.

Jakmile se dostáváme s vývozem na východ nebo na jih, exportéři vždy hovoří o nutnosti být trpěliví, navázat přímý osobní kontakt s potenciálním obchodním partnerem. Zjednodušeně řečeno, uzavření kontraktu trvá mnohem déle, než jsme zvyklí, a je postaveno na osobních vztazích. Platí to i o Turecku?
Platí to stoprocentně. Turci jsou velmi pohostinní lidé, mají v oblibě návštěvy, rádi nabídnou čaj, popovídají si. Samozřejmě je rozdílná mentalita lidí na vesnicích a ve velkoměstech. Když se ve velkých městech setkáváme se zástupci státní správy, ministerstev, parlamentu, navazujeme spíše profesionální vztah, ale i ten může brzy přerůst do přátelské roviny.

Turečtí partneři mají vesměs zájem o dlouhodobé obchodní vztahy. Nějakou dobu jim trvá, než je navážou, potřebují napřed vytvořit vzájemnou osobní důvěru. Určitě nejde očekávat, že se větší obchod uzavře po mailu nebo telefonicky. Osobní projednání s pitím čaje nebo kávy je součástí standardně uzavřeného obchodu a osobní vazby jsou tady strašně důležité.

Okřídlené spojení – handlují jako na tureckém trhu – se v obchodních jednáních neprojevuje?
Turci jsou už historicky velmi dobří a velmi tvrdí vyjednávači. Mají strukturovanou strategii vedení obchodu s danými pravidly. Jednání bývají složitá. Ale vždy je zájem úspěšně je dokončit, takže po mnoha čajích lze dospět k oboustranně uspokojivému závěru. Ale předmětem vyjednávání bývají spíše parametry obchodu. Handlování o ceně, jak ho známe z tradičních tureckých tržišť, je už spíše turistickou atrakcí. V normálních obchodech už se dnes také nesmlouvá. Když je prodejce spokojen s tím, za jakou cenu své zboží prodává, a kupec je spokojen s tím, jaké zboží a za jakou cenu kupuje, tak se vždy dospěje k výsledku.

Jak se projevuje v práci velvyslanectví dva roky stará dohoda mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem zahraničních věcí, jejímž cílem je posílení ekonomické diplomacie? Jak funguje spolupráce velvyslanectví s tureckou kanceláří CzechTradu?
Ze své pozice mohu říct, že spolupráce mezi CzechTradem a našimi zastupitelskými úřady v Ankaře a Istanbulu je velmi dobrá. Potkáváme se nejen na velkých veletrzích, kam jezdí až dvě desítky českých firem, ale i při individuální asistenci firmám, ať už například v oblasti kolejové dopravy, či důlní bezpečnosti a techniky.

Při omezeném počtu pracovníků, velikosti země a různorodosti sektorů je to logický přístup. Kontakty a zkušenosti vzájemně sdílíme a snažíme se propojovat i při organizaci sektorových misí, aby byla nabídka pro české firmy co nejzajímavější. Užší spolupráce ministerstva zahraničí s jinými resorty se projevuje hmatatelně například formou obchodních misí, jako byla cesta zemědělských firem s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou minulý měsíc. Mise vesměs připravujeme ve spolupráci s českými firemními asociacemi. Vzájemné provázání s ministerstvem průmyslu a obchodu, respektive s agenturou CzechTrade, funguje i při organizaci české účasti na některých velkých veletrzích.

Na silnou účast firem na loňském listopadovém Mining Turkey chce naše velvyslanectví na jaře navázat s incomingovou misí do České republiky, kde by se přímo ve firmách prezentovaly expertizy v oblasti důlní bezpečnosti. Obdobně loni generální konzulát v Istanbulu spolu s asociací ACRI organizoval incoming tureckých firem v návaznosti na veletrh Eurasia Rail a následně spolupráci v této oblasti. Tímto způsobem v současnosti pomáháme firmám udržovat dlouhodobý kontakt s tureckým trhem.

Ale podpora exportu a ekonomická diplomacie byly vždy součástí práce zastupitelských úřadů. A nejen v posledních dvou letech patřily k našim hlavním činnostem. Akcent na podporu českých podnikatelů a propojování nabídky a poptávky jsem vnímal jako zásadní už při svém působení v Egyptě a vnímám ho i tady v Turecku.

Můžete uvést konkrétní příklad, případně výsledek takové spolupráce a pomoci českým exportérům?
Jako příklad mohu uvést projekt inteligentního dopravního systému v Izmiru společnosti AŽD a Cross Zlín. Dále náš úřad v rámci projektu ekonomické diplomacie uspořádal B2B seminář, na němž se představily české firmy a technologie z oblasti důlního a těžebního průmyslu. Nyní turecká strana pořádá cestu do České republiky, kde už by mělo dojít ke konkrétním jednáním o konkrétních zakázkách. Zastupitelský úřad též například realizoval prezentaci českých firem vyrábějících kompenzační kondenzátory a další zařízení pro výkonovou elektroniku.

Do roku 2007 dosahovalo Turecko až devítiprocentního růstu HDP, poté nastaly výkyvy. Jaká je tedy aktuální ekonomická situace země?
Ekonomika loni celkově rostla odhadem asi o tři procenta, což je zhruba úroveň posledních dvou let. Ve třetím kvartálu 2016 Turecko nicméně poprvé po sedmi letech zaznamenalo pokles HDP a nyní nelze odhadnout, zda se jedná o jednorázový výkyv, či nový trend. Musíme si také uvědomit, že Turecko zrovna neprochází lehkým obdobím. Kromě červencového pokusu o převrat čelí problému terorismu a konfliktu na jihovýchodě země.

V důsledku uprchlické krize hostí již léta tři miliony Syřanů, z nichž velkou část nelze lehce jazykově či kvalifikačně integrovat na pracovním trhu s nyní dvanáctiprocentní nezaměstnaností. Navíc na politické scéně nyní probíhají zásadní diskuse o změnách ústavy, které budou, v případě schválení v referendu, znamenat přechod od parlamentní demokracie k prezidentskému systému. Tyto diskuse se projevují i ve společnosti.

Jak se promítá současná politická situace do mezinárodního obchodu?
Oslabení kurzu turecké liry a snížení úvěrového ratingu, které jsou důsledkem i výše uvedených faktorů, pochopitelně oslabují poptávku po dovozech i příliv zahraničních investic. Na druhou stranu jsou sektory, o kterých lze se značnou mírou pravděpodobnosti říct, že budou nadále růst a že české firmy se v nich mohou dobře uplatnit. Jde například o technologické vybavení pro stavebnictví, které je dlouhodobým tahounem turecké ekonomiky i exportu služeb. Velké příležitosti skýtá i oblast kolejové dopravy a těžby přírodních zdrojů, kterou stát štědře podporuje.

Odráží se v aktuálních obchodních vztazích v současné vypjaté mezinárodní politické atmosféře nějak skutečnost, že Turecko, i když sekulární země, je převážně muslimské?
V současné době se ve vztazích s tureckými partnery mohou diskutovat otázky bezpečnosti, ekonomické stability prostředí a v případě investičních počinů zcela samozřejmě i zajištění návratnosti těchto investic. Otázka náboženství se dle mého názoru v daném kontextu neprojevuje.

Po třech letech, kdy jste působil jako velvyslanec v Egyptě, jste byl v roce 2014 jmenován velvyslancem v Turecku. Není to náročné, neustále takhle měnit působiště, zvykat si neustále na nové a odlišné kultury?
Je to velmi obohacující. Turecko je pro český zahraniční obchod čtvrtou největší zemí mimo Evropskou unii, takže je to pro mě opravdu velká výzva. A jmenování velvyslancem v Ankaře pro mě bylo nesmírnou poctou. Přijížděl jsem do Turecka v době, kdy ještě nebyla mezinárodní situace rozjitřená migrační krizí a zvýšenými bezpečnostními riziky. Země mě oslovila svou bohatou historií, různorodostí, lidmi, kteří přinášejí zase úplně jiný pohled na život, jsou hrdí na svou kulturu a pyšní na své kulinářství.

Když obchodníkům cestou za byznysem do Turecka zbude trocha času, co by si neměli nechat ujít?
Turisté, kteří přijíždějí do tureckých letovisek, vesměs zavítají i do Istanbulu. Já bych určitě doporučil návštěvu Kappadokie poblíž Ankary, což je nádherná oblast s kostely a domky vytesanými do skály a s neopakovatelnou přírodní scenerií. A každý by si měl užít kontextu místa i atmosféry. Kdo v Turecku nepopíjí čaj, jako by v něm ani nebyl.

Turci jsou nejspíše největší poživatelé čaje na světě. Čaj je součástí každého jednání, mnohdy vám ho nabídnou i v obchodě, zatímco si prohlížíte zboží. Počet vypitých čajů za den u mě odpovídá vždy minimálně počtu schůzek. Já osobně rád přijímám to, co země, ve které jsem, nabízí. Mnohé z těch zkušeností jsou nepřenositelné do jiného prostředí, protože tam třeba nemáte potřebné originální suroviny, vybavení ani ten grif. Pití čaje k nim určitě patří.

Foto: Pavel KafkaPavel Kafka

velvyslanec České republiky v Turecku

Po vystudování politologie působil v různých funkcích na ministerstvu zahraničních věcí a ve firmě PricewaterhouseCoopers v oboru auditu a podnikání, pracoval v kanceláři předsedy Valného shromáždění OSN v New Yorku, byl členem stálé mise ČR při OSN v New Yorku.

V roce 2011 byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČR v Egyptské arabské republice, v Republice Súdán a Státu Eritrea. Od roku 2014 je velvyslancem ČR v Turecké republice se sídlem v Ankaře.

Foto: Archiv HN – Matej Slávik.


Převzato z časopisu Agro Export, přílohy Hospodářských novin, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autor článku: Ivana Gračková.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek