Dobrý exportní rok

18. 4. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Loňský vývoz byl sice rekordní, z pohledu diverzifikace obchodních rizik je však Česko stále velmi zranitelné.

Protože dobrých zpráv není nikdy dost, začnu tou nejlepší – vývoz za rok 2013 vzrostl oproti předchozímu roku o 2,8 procenta a obchodní bilance skončila aktivem 350,8 miliardy korun, které bylo meziročně o 45,1 miliardy vyšší. Celkový export v roce 2013 dosáhl hodnoty 3,157 bilionu korun, a byl tak vytvořen rekord v dějinách samostatné České republiky.

Jak se nám tedy dařilo na nejvýznamnějších trzích, jak to vypadá s potenciálem vybraných trhů a které komodity byly významným tvůrcem našeho HDP? A které se naopak projevily jako jeho největší „žrout“?

Klíčové teritorium EU

Do Evropské unie (EU28) bylo loni vyvezeno zboží v hodnotě 2,556 bilionu korun, což činilo 81 procent z celkového exportu. Přebytek zahraničního obchodu zde dosáhl 730,8 miliardy a vzrostl o 14,7 miliardy korun oproti roku 2012. Z uvedeného vyplývají následující skutečností. Zaprvé, že trh EU je pro Českou republiku klíčovým teritoriem, a zadruhé, že na něm vytváříme přebytek ve výši dvojnásobku celkového výsledku zahraniční bilance.

Ani v eurozóně to nevypadalo špatně. Vývoz činil 1,988 bilionu korun, tj. 63 procent, a meziročně vzrostl o 1,8 procenta.

Nejvýznamnějším obchodním partnerem je pro nás již mnoho let Německo. V loňském roce jsme tam vyvezli zboží za 987,6 miliardy korun, což tvořilo 31,3 procenta hodnoty exportu. Meziroční nárůst činil 2,2 procenta a obchodní bilance skončila přebytkem 269,6 miliardy korun. Hlavní exportní komoditou byly stroje a dopravní prostředky, které tvořily 56,1 procenta z exportu do Německa.

Češi a země Visegrádu

dobrý exportní rokA jak tomu bylo s našimi sousedy z Visegrádu? Objem exportu na tomto teritoriu dosáhl hodnoty 550,3 miliardy korun (17,4 procenta z celkového objemu), největším partnerem bylo Slovensko s 280,6 miliardy korun (8,9 procenta), následovalo Polsko s 187,8 miliardy (šest procent) a na Maďarsko tak zbylo 81,9 miliardy korun (2,6 procenta).

Přebytek obchodní bilance se Slovenskem dosáhl 117,6 miliardy a s Maďarskem 15,5 miliardy korun. Na Slovensko jsme nejvíce vyvezli stroje a dopravní prostředky (89,0 miliardy korun).

S Polskem byla obchodní bilance záporná ve výši 20 miliard. S Polskem máme zápornou obchodní bilanci v oblasti potravin a živých zvířat ve výši 13 miliard korun, ale na druhé straně téměř stejně velký přebytek obchodní bilance, tedy 12,7 miliardy, jsme měli ve strojích a dopravních prostředcích. Jinými slovy, v Polsku jsme „projedli“ za 13 miliard korun dopravních prostředku.

Jak si stojíme v zemích BRIC

Exportní prioritou, kterou před nás postavila předminulá vláda, by měly být země patřící do uskupení BRIC. Bohužel, tyto země již nerostou meziročně s dvoucifernou dynamikou – čímž bych chtěl reagovat na doporučení někdejší vlády premiéra Petra Nečase, které nás nabádalo k otočení kormidla naší pozornosti od EU právě směrem k BRIC.

Ale pojďme se podívat na vetší detail. Export tam v roce 2013 dosáhl 173,1 miliardy korun (Meziroční dynamika 0,9 procenta) a podíl z celkového objemu tak byl 5,5 procenta. Kdybychom připustili, že náš export v této oblasti zaznamená v průměru meziroční nárůst sedm procent a v eurozóně bude export růst pouze o jedno procento, potom bude trvat dlouhých 43 let, než obě tato teritoria budou dosahovat stejného objemu exportu.

Nejvýznamnějším partnerem je zde Ruská federace, do které jsme vyvezli zboží v hodnotě 116,2 miliardy. Mnohem výrazněji se však toto uskupení projevuje v dovozu, kde zejména Čína s 301,5 miliardy (10,7 procenta z celkového dovozu) a Ruská federace se 155,3 miliardy korun (5,5 procenta) spolu vytvořily celkový deficit našeho zahraničního obchodu ve výši 303 miliard korun. A i když vím, že politika do byznysu nepatří a Ruská federace je pro nás nejvýznamnějším dodavatelem minerálních paliv (129 miliard), přesto musím konstatovat, že nás nemůže nechat lhostejnými způsob řešení krymské krize.

Z významných zemí bych ještě zmínil Spojené státy, kam jsme v loňském roce vyvezli zboží za 71 miliard (2,2 procenta z celkového exportu) a přebytek zahraničního obchodu dosáhl 10,4 miliardy korun. Domnívám se však, že trhu s 314 miliony obyvatel by zcela určitě slušelo mnohem vetší číslo exportu. Z exportních komodit výrazně dominují stroje a dopravní prostředky, které činily 53,9 procenta z celkového exportu. Pozitivní je, že vytvořily přebytek obchodní bilance ve výši 556 miliard korun, a staly se tak významným tahounem HDP.

Pomohla i centrální banka

Export je velmi významným tvůrcem našeho hrubého domácího produktu. Jeho hodnota v loňském roce dosáhla téměř 82 procent vytvořeného HDP a Přebytek obchodní bilance se podílel na tvorbě HDP 9,1 procenta. Z tohoto důvodu bude velmi důležité, jak bude k exportérům přistupovat nove sestavená vláda a zda její sliby budou podloženy také konkrétními činy.

Neustále si musíme uvědomovat, že naším hlavním obchodním partnerem byla, je a i nadále bude Evropská unie a nejvýznamnější zemí pro export je Německo. Buďme si však vědomi skutečností, že i když jsme v loňském roce vyvezli naše výrobky do 202 zemí a územních celku, tak 13 největších našich trhu představuje 80 procent exportu a čtyři naši největší odběratelé Německo, Slovensko, Polsko a Francie od nás odkoupili 51 procent objemu našeho vývozu.

Za vynikajícími výsledky exportu v loňském roce stojí hodně dřiny všech, kteří se na nich podíleli, počínaje dělníky a konce manažery úspěšných společností. Bylo by však nespravedlivé nepřipomenout pomoc CNB v závěru roku, kdy její intervence exportérům přinesla odhadem 30 miliard korun.

Hledejme nová teritoria, ale neopouštějme staré známé pro nové. Mějme stále na paměti, že získávání nových odbytišť je vždy drahé a většinou se neobejde bez účinné pomoci státu. Ovšem radově dražší je znovudobývání již ztracených pozic. Nezapomínejme, že z pohledu diverzifikace obchodních rizik jsme nesmírně zranitelní – více než 31 procent exportu končí v Německu a téměř 54 procent exportu tvoří stroje a dopravní prostředky.

Česká republika v roce 2013 obchodovala s 241 zeměmi a územními celky, kterých je nyní evidováno 244. Se 145 zeměmi mělo Česko kladnou obchodní bilanci. Nejvyšší kladné saldo bylo dosaženo s Německem (269,6 miliardy korun), Slovenskem (117,6 miliardy) a Velkou Británií (99,6 miliardy), naopak největší propad byl v Číně (263,9 miliardy), Korejské republice (47,2 miliardy) a Ruské federaci (39,1 miliardy). Zamysleme se také nad tím, zda je únosné, abychom ročně více než 444 miliard korun utratili v zahraničí za potraviny, nápoje, tabákové výrobky a spotřební zboží.

Převzato z časopisu Euro
Autor: Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek