Dohoda EU s USA: TTIP v pěti otázkách a odpovědích

12. 6. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Dohoda EU s USA: TTIP v pěti otázkách a odpovědích Dohoda o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství má odstranit byrokracii, cla a další omezení v obchodu mezi EU a USA. Má sladit unijní a americké standardy, takže firmy už nebudou muset vyrábět jiné zboží pro evropský a jiné pro americký trh, nebo získávat pro svůj výrobek atestace v EU i USA, čímž ušetří peníze i papírování.

Dohoda by měla přispět k lepším hospodářským výsledkům EU i USA a ke vzniku nových pracovních míst. Na základě TTIP vznikne největší zóna volného obchodu na světě, čítající zhruba 828 milionů obyvatel a hrubý domácí produkt asi 36,5 bilionu dolarů. EU a USA dohromady produkují asi 50 procent světového HDP a na světovém obchodu se zbožím se podílejí asi třetinou, na obchodu se službami zhruba 40 procenty.

Jak jednání probíhají a kdy můžeme čekat jejich uzavření?

Jednání začala v roce 2013. Jedná se střídavě v Bruselu a USA. Zatím poslední, deváté kolo rozhovorů, se konalo letos od 20. do 24. dubna v New Yorku. Další jednání je plánováno na červenec.

S USA vyjednává Evropská komise na základě mandátu od členských států EU. Až bude text dohody hotov, bude zveřejněn na stránkách Evropské komise. Pak ho má schvalovat Rada ministrů (země EU) a Evropský parlament. Patrně dojde i k ratifikaci národními parlamenty.

Na prosincovém summitu se lídři členských států EU shodli, že „EU a USA by měly vynaložit veškeré úsilí“, aby jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic byla završena do konce roku 2015.

Politici zdůrazňují, že je důležité, aby jednání skončila dřív, než současný americký prezident Barack Obama opustí v lednu 2017 prezidentský úřad. Pokud se smlouvu do té doby dojednat nepodaří, pak by v jednáních mohla nastat dlouhá pauza.

Jaké jsou kolem vyjednávání největší kontroverze?


Proti některým aspektům dohody mají námitky různé země EU a bojuje proti ní řada aktivistů i lobbistických skupin. Kritici dohody říkají, že Evropa bude v zájmu smluv muset ustoupit ze svých standardů chránících spotřebitele, životní prostředí i sociální podmínky obyvatel.

Varují, že vyjednávání o TTIP je netransparentní, omezí demokratická práva Evropanů a v budoucnu kvůli ní poroste vliv nadnárodních koncernů.

Podle zastánců smlouvy ale naopak odstranění bariér a sladění norem přinese výhody malým podnikům, neboť ty velké už teď lépe pronikají na protilehlý trh. Komise argumentuje také tím, že standardy se nesníží, ale jen sjednotí. Země nepřijdou o právo vydávat zákony na ochranu spotřebitele.

Také bezpečnost potravin bude podle Komise zajištěna na stejné úrovni. EU chce dojednat zákaz dovozu geneticky modifikovaných potravin, hormonálně upraveného hovězího i masa z klonovaných zvířat.

Proti kritice kvůli nedostatečné transparentnosti jednání Komise argumentuje tím, že TTIP je naopak mnohem transparentnější než dřívější vyjednávání o obchodních dohodách. Řada návrhů, které EU předložila USA k jednání, je na stránkách Evropské komise. Důvěrné materiály mají k nahlédnutí poslanci Evropského parlamentu a vlády. Vyjednavači EU se pravidelně schází se zástupci odborů, podnikatelů, spotřebitelů či ekologů.

Vše o dohodě TTIP si přečtěte na stránkách BusinessInfo.cz

 

Máme se bát arbitráží kvůli ISDS?

Jedním ze sporných témat je mechanismus investorských arbitráží (ISDS), jenž podle kritiků umožní korporacím tlačit státy na změnu legislativy. Podle Komise však arbitráže mohou vést k placení kompenzací, ne ke změně zákonů.

Země EU mají v současnosti více než 1400 dohod o ochraně investic mezi sebou či s třetími zeměmi. Jejich cílem je lákat zahraniční investory. Česká republika má v současnosti s USA uzavřenu dohodu o investicích sjednanou v roce 1991. Podle europoslankyně Dity Charanzové je tato úprava v současnosti nevyhovující a sjednání nové dohody by pro ČR bylo výhodné.

Co přinese TTIP konkrétně Česku?

Česko v rámci vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a USA zcela podporuje kompletní zrušení cel na průmyslové výrobky. Největší přínos má mít dohoda pro tuzemské firmy podnikající v automobilovém průmyslu, zdravotnické technice, farmacii a strojírenském průmyslu. Přestože v průměru jsou celní tarify pro dovoz do USA na úrovni tří až čtyř procent, v těchto pro ČR klíčových sektorech často dosahují 15 až 20 procent.

Přijetí dohody podporují Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora. Zástupci byznysu ale žádají, aby se k vybraným oblastem, jako jsou zemědělství a potravinářství, při vyjednávání přistupovalo opatrně.

Také ministr průmyslu Jan Mládek se vyjádřil na podporu TTIP, která podle něj neohrozí kompetence členských států EU z hlediska ochrany veřejných zájmů. Dohodu ČR podle něj podporuje nejen z důvodu ekonomického, ale také ze strategického hlediska.

Pro ČR je také důležitá otázka otevření amerického trhu s veřejnými zakázkami, a to nejenom na federální úrovni, ale i na úrovni jednotlivých států USA. V části dohody, která se týká práva a duševního vlastnictví, ČR prosazuje ochranu zeměpisného označení pro České pivo, Českobudějovické pivo a jeho varianty a Žatecký chmel.

Převzato z euroskop.cz. Autor: Marie Bydžovská

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek