Dohoda o právech duševního vlastnictví souvisejících s obchodem TRIPS

19. 12. 2002 | Zdroj: Sdružení obrany spotřebitelů (SOS)

Práva duševního vlastnictví jsou práva udělená osobám a týkají se výtvorů jejich mysli. Hodnota duševního vlastnictví závisí na užitečnosti a kvalitě informací a poskytnuté právní ochraně. Ochrana duševního vlastnictví zahrnuje patenty, designová práva, copyright a obchodní značky, které omezují využívání nebo vyjadřování myšlenek a informací, jež mají komerční hodnotu. U patentů zajišťuje dočasný monopol, aby v případě úspěšného objevu měl jeho vynálezce z něho zisk.

Práva duševního vlastnictví jsou práva udělená osobám a týkají se výtvorů jejich mysli. Obvykle dávají tvůrci výhradní právo využití vlastních výtvorů na určité časové období. Hodnota duševního vlastnictví závisí na užitečnosti a kvalitě informací a poskytnuté právní ochraně. U patentů zajišťuje dočasný monopol, aby v případě úspěšného objevu měl jeho vynálezce z něho zisk. V zásadě je motivací k investicím do výzkumu. Ochrana duševního vlastnictví zahrnuje patenty, designová práva, copyright a obchodní značky, které omezují využívání nebo vyjadřování myšlenek a informací, jež mají komerční hodnotu.

Majitel patentu může přiznat ostatním licenci na používání patentu. Podmínky takové dohody obvykle obsahují řadu přípustných omezení zahrnujících dodávku na konkrétní geografické trhy. Např. Patentový úřad může ve veřejném zájmu přiznat povinnou licenci, pokud shledá, že vynález není využíván anebo je nezbytný v zájmu veřejného zdraví.

Nejstarší legislativa o právech duševního vlastnictví (IPRs) je více než 500 let stará. První zaznamenaný národní zákon o patentech byl Benátský zákon z roku 1474. Tento zákon postavil veřejný zájem nad zájmy držitele patentu. Zákon výslovně stanovil, že bylo v moci benátské vlády využít jakýkoli patentovaný vynález pro veřejné dobro. Koncept povinné licence je proto starý jako historie IPRs. Tento vedoucí princip přednosti veřejného zájmu před komerčním byl věrně dodržován a začleněn do všech dalších zákonů a mezinárodních dohod. Společným ospravedlněním duševního vlastnictví je to, že chrání vynálezce před těmi, kteří by chtěli ukrást myšlenky vyvinuté za vysoké náklady. Je však důležité umístit subjekt do jeho reálného kontextu. Z existujících globálních patentů je 97 % drženo zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development - OECD) a 90 % nadnárodními společnostmi.

Po prodloužených jednáních Uruguayského kola Světové obchodní organizace (World Trade Organization - WTO) souhlasily rozvojové země s tím, že se připojí k nové mezinárodní dohodě o IPRs, částečně výměnou za liberalizaci zemědělských a textilních dovozů vyspělých zemí.

Obsah dohody TRIPS

Cílem dohody TRIPS byla mj. omezení narušení a překážek mezinárodního obchodu, propagace účinné a přiměřené ochrany práv duševního vlastnictví a zajištění toho, aby se sama opatření a postupy vymáhání práv duševního vlastnictví nestaly bariérami legitimního obchodu. Tyto cíle je třeba vnímat v souvislosti s článkem 7 dohody TRIPS, podle něhož by měla ochrana a vymáhání práv duševního vlastnictví přispět k propagaci a technické inovaci, k transferu a šíření technologií, k všestrannému prospěchu výrobců a uživatelů technologických znalostí a svým způsobem i být nápomocno sociálnímu a ekonomickému blahobytu a rovnováze práv a povinností.

Pro účely dohody TRIPS se duševním vlastnictvím rozumějí všechny kategorie duševního vlastnictví a zahrnují copyright a související práva, obchodní značky, geografické označení, průmyslové vzory, patenty, design integrovaných obvodů a ochranu nezveřejněných informací.

Třemi hlavními rysy dohody jsou:

Standardy: dohoda stanoví minimální standardy ochrany poskytované každým členem. Všechny hlavní prvky ochrany jsou definovány, zejména předmět ochrany, práva na propůjčení a přípustných výjimek z těchto práv a minimální dobu trvání ochrany.

Vynucování: domácí postupy a náprava vynucování práv duševního vlastnictví.

Řešení sporů: podle dohody jsou spory mezi členy WTO ohledně respektování povinností podle TRIPS předmětem postupů WTO pro řešení sporů.

Dohoda se týká pěti širokých otázek:

  • jak by měly být uplatňovány základní principy obchodního systému a další mezinárodní dohody o duševním vlastnictví
  • jak poskytnout adekvátní ochranu práv duševního vlastnictví
  • jak by měly země přiměřeně vynucovat tato práva na svém území
  • j ak řešit spory o duševním vlastnictví mezi členy WTO
  • zvláštní přechodná opatření během zavádění nového systému

Základní principy

Nediskriminace je základním principem (národní zacházení a poskytování nejvyšších výhod). Technologický pokrok je druhým základním principem: když je vynálezci či tvůrci přiznána patentová nebo copyrightová ochrana, získá právo bránit dalším osobám v neoprávněném kopírování. Společnost jako celek vidí tuto dočasnou ochranu jako stimul k vývoji nové technologie a výtvorů, které budou nakonec dostupné všem. Dohoda TRIPS uznává potřebu rovnováhy. Říká, že ochrana duševního vlastnictví by měla přispět k technické inovaci a transferu technologie. Získat by měli výrobci i uživatelé. Zvýší se sociální i ekonomický blahobyt, praví se v dohodě.

Ochrana

Účelem je zajistit přítomnost adekvátních norem ochrany ve všech členských zemích. Dohoda TRIPS vyžaduje od členů splňovat určité minimální standardy ochrany práv duševního vlastnictví, kterých se týká. Členové si však mohou vybrat, že zavedou zákony, které poskytnou lepší ochranu, než jaká je vyžadována Dohodou, pokud není tato dodatečná míra ochrany v rozporu s ustanoveními Dohody. Stanoví konečné datum 1995 pro industrializované země, 2000 pro rozvojové země a 2006 pro nejzaostalejší země.

Vynucování

Možná nejvýznamnějším příspěvkem TRIPS k propagaci ochrany práv duševního vlastnictví na celém světě jsou ustanovení o vynucování, která dohoda obsahuje. Důraz je kladen na vnitřní vynucovací mechanizmy, které, jsou-li účinné, dovolí zastavit nežádoucí aktivity u zdroje. Dohoda říká, že vlády musejí zajistit, aby mohla být práva duševního vlastnictví vynucována podle jejich zákonů a aby sankce za porušení zákona byly tak tvrdé, aby zamezily dalším přestupkům. Rozvojové země s nedostatečnými a chudě financovanými soudními a správními systémy mohou v tomto ohledu čelit obtížím a nemusejí si být vědomy existujícího napětí mezi ochranou a vynucováním IPRs a politikou hospodářské soutěže.

Nadnárodní dohody

Když nastala účinnost dohod WTO 1. ledna 1995, dostaly vyspělé země jeden rok, aby zajistily, že jejich legislativa a praxe bude v souladu s dohodou TRIPS. Rozvojové země a (za určitých podmínek) tranzitivní ekonomiky dostaly lhůtu pět let. Nejzaostalejší země pak 11 let s možností prodloužení.

Všichni členové, i ti, kteří využili delších přechodných lhůt, museli dodržet požadavek národního zacházení a poskytování nejvyšších výhod od 1. ledna 1996.

Článek 31 umožňuje povinné licencování povolené vládou, ale pouze když se zájemce o patent neúspěšně pokusil sjednat rozumné podmínky a byl odmítnut. Tento požadavek vyjednávání může být prominut v případech nouze nebo "extrémní naléhavosti" a/nebo pro nekomerční vládní použití. Mezi další důvody pro přiznání povinných licencí patří ochrana veřejného zdraví a výživy a selhání činnosti patentu. Rozsah a trvání by mělo být omezeno, držitel patentu by měl obdržet autorský honorář a licence musí být obsažena v národním právu.

Realizace dohody

Dohoda TRIPS představuje pro rozvojové a tranzitivní země vážnou realizační výzvu. Národní systémy IPR potřebují legislativní modernizaci, která by umožnila zavedení administrativních postupů a automatizace. Některé země, jež přijaly přísnější zákony na ochranu patentů a obchodních značek (např. Chile) nebo učinily významné kroky ve zdokonalování svých zákonů IPR (např. Malajsie), stále narážejí na problémy s jejich realizací.

Realizace dohody bude znamenat velké změny ve způsobu, jakým rozvojové země řeší otázky duševního vlastnictví. Nicméně stojí za zmínku, že některé aspekty dohody stanoví rozsah určení obsahu národní legislativy: přechodná období, systémy povinného licencování za účelem zajištění rozumného stupně konkurence a dostupnosti léků a dalších základních výrobků a skutečnost, že v určitých oblastech mohou rozvojové země stanovit zvláštní řešení nebo vytvořit vhodné přístupy pro konkrétní případy. Mezi opatřeními, která může předepisovat národní legislativa za účelem podpory konkurence a rovnováhy, najdeme například umožnění paralelního dovozu. Realizace dohody vyžaduje významná zlepšení, přizpůsobení a rozšíření právního, administrativního a zejména vynucovacího rámce, stejně jako rozvoj lidských zdrojů. Tento úkol může znamenat jen několik málo povinností pro ty rozvojové země, které zahájily proces přeměny svých právních režimů ochrany duševního vlastnictví na konci 80. a začátku 90. let. Avšak pro nejméně vyvinuté země mohou mít právní a administrativní změny vyžadované jejich TRIPS režimy za následek značné výdaje a sociální dopady. Například Mezinárodní konference o obchodu a rozvoji (UNCTAD - United Nations Conference on Trade and Development) odhaduje, že aby Bangladéš dodržela přechodné období, bude muset zaplatit 250 tis. USD za legislativní tvorbu a více než 1,1 mil. USD za roční náklady na soudní práci, vybavení a vynucování opatření. Bude možná potřebovat značnou pomoc.

Dopady na světový obchod

Dohoda vyžaduje podstatné posílení ochrany a vynucování práv ochrany duševního vlastnictví v mnoha zemích. Ekonomickou stránkou ochrany IPR je fakt, že pokud není vynález nebo výtvor kompenzován ve výši své skutečné ceny, nebude zde dostatečný stimul pro výzkum a vývoj. To je třeba poměřit s dalšími ekonomickými efekty: dražší výrobky pro spotřebitele a vyloučení z trhu těch konkurentů, kteří nebudou schopni se přizpůsobit nebo napodobit novinky. Optimální rovnováha mezi těmito efekty je v každé zemi jiná. Úroveň ochrany IPR, kterou se jednotlivé země rozhodnou poskytovat, bude racionálně spojena s tím, zda jejich komparativní výhoda spočívá spíše v inovaci nebo v imitaci a s relativní váhou, kterou přikládá zájmům spotřebitelů (včetně výrobců, kteří spotřebovávají vstupy), imitátorů a inovátorů. Dopad TRIPS se tak bude notně lišit stát od státu. Bude se lišit podle systémů ochrany IPR, úrovně hospodářského a technologického rozvoje a způsobem realizace. V zemích, kde je technologický rozvoj teprve v začátcích a technologický transfer a difúze omezené, mohou být čisté finanční náklady.

Zatímco vyspělé země dominují obchodu s duševním vlastnictvím, rozvojové země jsou čistými dovozci. Pokud tyto dovozci informací zvýší ochranu duševního vlastnictví, statické ekonometrické modely ukazují přesun blahobytu z těchto zemí do vyspělých a od spotřebitelů k výrobcům.

Před realizací TRIPS docházelo k velkým zahraničním investicím do latinskoamerického farmaceutického průmyslu. Lpění na TRIPS nepodporovalo takové investice a skutečně vedlo k uzavření výzkumných závodů zvláště v Chile a dalších zemích Andské skupiny (Bolívie, Peru, Ekvádor, Kolumbie, Venezuela). A nemělo ani pozitivní dopad na přenos technologie, ani jiný efekt na výzkum a vývoj. A pokud jde o dopad na ceny, ty by vzrostly a předpokládá se, že přímým důsledkem by byl například nárůst rozpočtu argentinského zdravotnictví o miliardu USD (tj. o 20 %)

Obavy spotřebitelů

Na jedné straně je ochrana duševního vlastnictví antikonkurenční a je spojena s tržní silou. V krátkém období má spotřebitel jasný zájem na brzkém snížení ceny nového výrobku nebo postupu a jeho snazší dostupnosti. Na druhou stranu, v dlouhém období má spotřebitel zájem na podpoře výzkumu a vývoje zajištěním přiměřené návratnosti, aby se udržela motivace investicím. Z pohledu spotřebitele by tak měla být ochrana co nejnižší, jen tak dlouhá, aby zajistila návratnost, ale ne tak dlouhá, aby potlačila přínosy konkurence a obchodu. To je důležité zejména tehdy, když existuje příležitost levného dovozu například z rozvojových zemí a v důležitých odvětvích jako jsou léčiva. Spotřebitelská organizace Consumers International se postavila proti zahrnutí práv duševního vlastnictví do Uruguayského kola jednání Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT - General Agreement on Tariffs and Trade). Zahrnutí IPR mezi dohody Světové obchodní organizace by znamenalo omezení obchodu a zaručení zisku nadnárodním korporacím z vyspělých zemí. Systém ochrany navržený WIPO- World Intellectual Property Organization (Světová organizace pro duševní vlastnictví, agentura OSN) se zdal být funkční, což dohoda TRIPS mlčky přiznala tím, že systém WIPO použila jako základ pro svůj text. Jednání však pokračují i přes obdobné výhrady znějící ze všech koutů světa.

Budoucnost TRIPS

V průběhu Ministerské konference v Doha byly projednávány tři hlavní prvky TRIPS. Členové WTO stále vedou spory o obsah článku 27.3(b) (patentování nebo ochrana odrůd rostlin) a revizi realizace dohody. Otázka geografických označení se rovněž stala předmětem zájmu mnoha zemí. Nedávné události v Jižní Africe a Brazílii také vzbudily debatu o dopadu TRIPS na přístup k farmaceutickým výrobkům. Ve většině otázek zatím nebylo dosaženo shody.

Revize článku 27.3(b)

Při revidování článku 27.3(b) se Indie a africká skupina podporované řadou rozvojových zemí včetně Brazílie snaží o to, aby Výbor pro TRIPS vzal v úvahu otázky biologické rozmanitosti, tradičních znalostí, sdílení přínosů, práv farmářů na opětovné setí a dělbu semen a etiky patentování životních forem. Africký dokument dále nastolil otázku uchovávání a trvalého využívání genetického materiálu a potřebu TRIPS podporovat a nikoli podkopávat uchovávání, aby ustanovení zajistila sdílení přínosů a autorizaci přístupu ke genetickému materiálu s využitím smluvních opatření a vynucovacím mechanizmem u WTO pro tyto otázky.

Dohodě TRIPS schází opatření na ochranu tradičních znalostí a biologická rozmanitost musí být modifikována. Mnozí žádají harmonizaci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a TRIPS, což USA rezolutně odmítají. Pokud jde o ochranu IPR a biotechnologii, začala již revize týkající se začlenění biologických inovací do TRIPS, ačkoli není jasné, kdy budou zahájena samotná jednání. Hlavní spornou otázkou v této oblasti je zda má TRIPS vyžadovat povinnou ochranu biologických inovací na vyšší úrovni než mikroorganizmů. TRIPS již vyžaduje patentování nových mikroorganizmů stejně jako zvlášť vytvořenou ochranu IPR spojených s novými odrůdami rostlin. Část sporu se týká etických aspektů vývoje nových forem života za využití technik genetické manipulace. Diskutuje se i o tom, zda jsou takto vzniklé nové formy života vědeckým objevem (který nelze patentovat) anebo technologickou inovací.

Revize realizace dohody

Článek 71.1 opravňuje k revizi realizace dohody TRIPS. Indie usilovala o to, aby se revize zaměřila na články 7 a 8, které se zabývají cíli (vytvoření a technologický transfer pro socioekonomický blahobyt) a principy (vlády mohou vzít v úvahu životně důležité zdravotní a jiné sociální otázky a mohou předejít zneužití ochrany duševního vlastnictví) a tvrdila, že je potřeba odhad sociálních, ekonomických a dalších dopadů dohody TRIPS. Na program jednání Světové obchodní organizace se nyní dostávají základní otázky TRIPS a zda TRIPS jako taková podporuje ekonomický rozvoj rozvojových zemí a umožňuje státům dosáhnout příslušné rovnováhy mezi veřejnými zájmy a soukromými právy.

Důležitým argumentem indického dokumentu a keňské prezentace byl poukaz na to, jak byla TRIPS vykládána při řešení sporů, kdy docházelo k posunu rovnováhy ve prospěch "výrobců" technologie na úkor uživatelů a nebyl splněn ani cíl WTO zvýšit blahobyt, ani cíl TRIPS dosáhnout rovnováhy mezi soukromými a veřejnými zájmy a podporovat transfer technologie a rozvoj (ve skutečnosti se zdá, že TRIPS podkopávají domácí cíle jakými jsou bezpečnost potravin, rovnost místních a farmářských komunit).

Geografická označení

V současnosti požívají ochrany geografických označení podle TRIPS pouze vína a lihoviny, ale článek 24 umožňuje členům "zahájit jednání zaměřená na zvýšení ochrany individuálních označení podle článku 23". Mnoho zemí by uvítalo rozšíření ochrany na všechny výrobky, které nesou geografické označení (např. rýže Bismati, káva Blue Mountain, čaj Darjeeling atd.).

Evropská unie by uvítala zavedení obdobně "silné" ochrany, jaká je nyní uplatňována na geografická označení vín a lihovin, i na jiné výrobky včetně zpracovaných potravin, zemědělských produktů a ruční práce.

Dopad na veřejné zdraví

Členové Světové obchodní organizace obecně uznávají důležitost patentové ochrany jako stimulu pro vývoj nových léčiv a shodli se, že Dohoda TRIPS má obsahovat pružná ustanovení, umožňující vládám zabývat se veřejným zdravím. Avšak probíhající diskuze se zaměřují na všeobecné principy Dohody TRIPS, zejména na rozsah, v němž články 7 (Cíle) a 8 (Principy) dovolují zemím plnit cíle svých zdravotních politik. A dále se diskuze zabývají stupněm pružnosti států při vydávání povinných licencí (článek 31, tj. vlády mohou za zvláštních podmínek povolit užívání patentu bez souhlasu jeho držitele) včetně povinných licencí vydávaných na dovoz rozvojových zemí.

Roste potřeba znovu otevřít Dohodu TRIPS a zhodnotit její rozvojový a sociální dopad. Nicméně například Evropská unie říká, že to zváží pouze v kontextu nového kola jednání.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek