Dohoda o textilu a oděvech (ATC)

18. 12. 2002 | Zdroj: Sdružení obrany spotřebitelů (SOS)

Kapitoly článku

Textilní a oděvní průmysl je považován za důležitý krok na cestě k industrializaci a rozvoji a zásadní je proto přístup textilního a oděvního exportu rozvojových zemí na trhy. Cílem Dohody ATC je zahrnutí textilu a oděvů do úmluvy GATT (Všeobecné dohody o clech a obchodu). Dojde k odstranění různých exportních omezení a v odvětví začnou platit normální obchodní podmínky. Některé vyspělé země bohužel stále vzdorují úplné realizaci dohody za účelem ochrany svého textilního a oděvního průmyslu.

Obsah Dohody o textilu a oděvech (ATC)

Textilní a oděvní průmysl je považován za důležitý krok na cestě k industrializaci a rozvoji a zásadní je také přístup textilního a oděvního exportu rozvojových zemí na trhy.

Podle ATC (Agreement on Textiles and Clothing) jsou textil a oděvy integrovány do rámce Světové obchodní organizace (World Trade Organization – WTO) ve čtyřech krocích. Každý krok liberalizuje sektor minimálním procentem objemu dovozu uvedených produktů vzhledem k základnímu období, kterým je rok 1990. Procenta jsou následující:

  • 16 % objemu dovozu k 1. 1. 1995
  • dalších 17 % k 1. 1. 1998
  • dalších 18 % k 1. 1. 2002
  • zbylých až 49 % do 1. 1. 2005

Cílem ATC je odstranění kvótních omezení do deseti let. Po vypršení stávajících omezení v roce 2005 budou muset být jakákoli nová omezení opodstatněna podle ochranné klauzule, článku 19 Všeobecné dohody o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade – GATT). V tom případě bude muset země prošetřit a prokázat poškození domácího průmyslu dovozem. Omezení budou muset být uplatněna obecně bez diskriminace.

Dohoda počítá s tím, že produkty navržené k integraci by měly pocházet ze čtyř různých výrobních segmentů (tj. vlákna, oděvy atd.), aby umožnily rozšíření liberalizace po celém odvětví. Nicméně se ukázalo, že tomu se dovozci snadno přizpůsobili a při rozhodování o začlenění výrobků do GATT nemají povinnost omezit se na výrobky, které nyní podléhají omezení. A tak se dalo očekávat, že výrobci začali omezovat méně citlivé položky a jen velmi málo produktů zahrnuly do kvót.

Dopady na světový obchod

V případě USA a EU byl procentuální podíl výrobků, které neměly omezení v roce 1990, 34 % resp. 37 %. Proto bylo pro ně lehké zapojit se do GATT bez odstranění existujících omezení.

Spotřebitelská organizace Consumers International to popsala v průběhu Seattlu takto: „Zatímco země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development – OECD) v prvním stadiu splnily svůj závazek k integraci 16 % objemu svých dovozů, nezahrnuje tento zboží omezené kvótami (tj. zboží, v němž jsou rozvojové země nejvíce konkurenceschopné). Realizace prvního stadia neliberalizovalo žádná omezení v EU, Norsku nebo USA. Pouze odstranilo kvóty pro pracovní rukavice v Kanadě. Výsledkem bylo, že integrace neměla na světový obchod žádný dopad a ani nepřispěla k jeho další liberalizaci.“

Podobně i závazek druhého stadia k dalším 17 % byl splněn integrací výrobků s malým podílem kvótových omezení. Nejsnazší část byla uskutečněna jako první, což dalo vzniknout obavám, že ATC bude v roce 2005 převtělena jako se to stalo jejím předchůdcům. Tyto obavy umocňuje chování EU a USA, které vypadají, že téměř ospravedlňujícím způsobem usilují o antidumpingové akce pochybného významu. Obzvlášť absurdním je v tomto případě fakt, že již existovaly kvóty ATC, které nebyly využity a že průmysl EU by měl problémy s uspokojením poptávky při potlačení dovozů. Ve skutečnosti by byl pokles dovozu bělené bavlny problémem pro výrobce oděvů, což by bylo faktorem, kvůli němuž by některé z vlád v EU akci odmítly.

V každém případě je vzhledem k přechodnému trvání ATC důležité si uvědomit, že článek 19 GATT (klauzule o ochranných opatřeních) stále platí. V rámci GATT by to měla být dostatečná ochrana pro každý takový průmysl. Ale je třeba provést vhodné procedury a Orgán pro monitoring textilu (TMB), který sleduje ATC, je Světovou obchodní organizací zmocněn zajistit dané postupy. Například USA podnikly ochranná opatření ve 24 případech během prvních šesti měsíců fungování ATC. Ale TMB shledal, že mnoho z těchto akcí nebylo podniknuto podle pravidel ATC. Například v případě, který vznesla Indie proti USA v roce 1995 ohledně tkaných vlněných triček a blůz, se zjistilo, že USA patřičně neohodnotily spojení mezi újmou domácího amerického průmyslu a zvýšenými dovozy. USA následně stáhly přechodná ochranná opatření, na něž si Indie stěžovala a v dalších letech USA podnikly méně opatření.

Obavy spotřebitelů

Pro jejich dopad na světové ceny a rozvojové ekonomiky spotřebitelská organizace Consumers International již dlouho volala pro zahrnutí textilu a oděvů do opatření GATT. Uvítala tak jejich začlenění do GATT během Uruguayského kola. Současně však Consumers International vyjádřila znepokojení, že většina přechodného procesu nastala až na konci desetiletého přechodného období. Historie opakovaných „přechodných“ opatření poskytuje důvody věřit, že se neochota vyspělých zemí realizovat dohodu bude opakovat. Zcela jistě nebyla první stádia povzbudivá. Vzhledem k tomu, že většina liberalizace v tomto sektoru je požadována do roku 2005, je v tomto stádiu obtížné předpovědět, zda vyspělé země její realizaci dále pozdrží nebo ne.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek