Dolní sněmovna brazilského Kongresu schválila ústavní dodatek omezující rozpočtové výdaje

27. 10. 2016

  • Země: BR - Brazílie
  • Datum zveřejnění: 27.10.2016

Podle ústavního dodatku má být růst veřejných výdajů po dobu příštích 20 let každoročně omezen na oficiální inflaci za uplynulých 12 měsíců. Návrh počítá s tím, že k první revizi limitu vládních výdajů by mohlo dojít až po deseti letech platnosti ústavního dodatku.

Pro návrh hlasovalo 359 poslanců, proti 116 a 2 se zdrželi. Sněmovní schůze trvala celkem 14 hodin, po odsouhlasení základního textu bylo ještě zamítnuto šest pozměňovacích návrhů, které předložila opozice tvořená stranami PT, PDT, PC do B, PSOL a Rede a odpadlíky od stran Temerovy vládní koalice. Hlavním argumentem opozice je skutečnost, že opatření podle jejich názoru postihne investice do školství a zdravotnictví.

brazilie-mena-real-bankovka.jpg

Podle zástupců koalice je schválení ústavního dodatku naopak nezbytné proto, aby nedošlo ke státnímu bankrotu a aby se podařilo obnovit důvěru v ekonomiku. Cílem je zamezit enormnímu růstu schodku veřejných financí, který jen v letošním roce dosáhne podle vládních předpokladů 170,5 mld. BRL (cca 1,364 bilionu Kč).

Pokud jde o školství a zdravotnictví, platnost nové normy by měla být odsunuta až na rok 2018, tj. základnou by měly být výdaje na tyto oblasti v roce 2017, kdy vláda očekává větší rozpočtové příjmy. V případě zdravotnictví také došlo ke zvýšení množství rozpočtových prostředků na 15 % čistých rozpočtových příjmů místo původně uvažovaných 13,7 %.

Role ústavního dodatku je především psychologická směrem navenek. Temerova vláda jím hodlá vyslat signál mezinárodním finančním trhům, že svůj boj s prohlubující se rozpočtovou nerovnováhou myslí vážně. Reálné provádění nové normy se však směrem do budoucna jeví jako velmi problematické. Je to dáno mj. i skutečností, že dodatek vůbec nebere v úvahu příští vývoj rozpočtových příjmů; řeší pouze aktuální výdaje na základě výdajů minulých a inflace.

Podle některých studií by při dodržování limitů stanovených novým opatřením činily v roce 2026 veřejné výdaje v reálných číslech stejně jako v roce 2013. Dalším problematickým prvkem je nereflektování populačního přírůstku a demografického vývoje. Do roku 2026 by měla brazilská populace vzrůst o 6,3 %, přičemž počet seniorů naroste z 12,1 % na 16,7 %.

Výše uvedené skutečnosti tak jsou, společně s očekávaným enormním tlakem na růst financování školství a zdravotnictví (které jsou velmi sociálně citlivé) důvodem pro skepsi, co se týče „přežití“ ústavního dodatku v dalších letech, zvláště po prezidentských volbách v roce 2018.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Brasilii (Brazílie).

Tisknout Vaše hodnocení: