Dominikánská republika: Ekonomická charakteristika země

31. 1. 2011

© Zastupitelský úřad Caracas (Venezuela)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Dominikánská republika je agrární zemí s málo rozvinutou ekonomikou, převládá soukromý sektor a stát se omezuje na podnikání v základních vybraných odvětvích, jako je energetika, budování infrastruktury a komunikace. Ekonomika DR je postavena na čtyřech nosných odvětvích, tj. na zemědělství, hornictví, turistice a průmyslových volných zónách. Průmyslové volné zóny v současnosti představují 70 % všech vývozů země, nicméně turistika a transfery Dominikánců ze zahraničí nabývají stále na větším významu. V r. 2005 dosáhly netto transfery Dominikánců do země výše 2 429,9 mil. UDS, v r. 2006 2 737,8 mil. USD, v r. 2007 3 126 mil. USD, v r. 2008 už přesáhly transfery 3,5 mld. USD. Zemědělský export se skládá zejména z vývozu cukru a surového kakaa, zelené kávy, tabáku v listech, doutníků, zelených banánů a tropického ovoce a zeleniny.

V posledních letech došlo k nárůstu tempa modernizace ekonomiky i státní správy, rozvíjí se střední a malý průmysl a roste význam služeb, zejména pro turistiku. Na rozdíl od stagnace v ostatních zemích Karibské oblasti zaznamenala ekonomika Dominikánské republiky v 80. letech pomalý růst. Ekonomická opatření vlády v 90. letech vedla k ozdravění ekonomiky a k přírůstku HDP o cca 8 % a v dalších letech k průměrnému nárůstu HDP 3–7 %. Makroekonomická stabilizace v letech 1995–96 umožnila vládě udržet inflaci pod kontrolou a lepší daňovou politikou zajistit vyšší příjmy do státního rozpočtu.

V r. 2005 rostl hrubý domácí produkt tempem 9,3 % a dosáhl výše 7 890,1 mil. RD pesos. Hrubý domácí produkt v USD zaznamenal v r. 2005 nárůst na 29 333,2 mil. a HDP per capita dosáhl rekordních 3 247,40 USD. Růst HDP v r. 2006 byl založen více na investicích než na spotřebě, oproti r. 2005, kdy byla spotřeba klíčem růstu. V r. 2006 byl růst hrubé tvorby kapitálu (19,3 %) dvojnásobný proti spotřebě (9,6 %).

V r. 2006 rostl HDP tempem 10,7 % a překonal očekávání místních úřadů i FMI. Na tvorbě HDP r. 2006 se nejvíce podílel sektor komunikací (26,1 %), stavebnictví (22,7 %), finanční zprostředkování a pojištění (22,4 %), obchod (11,7 %), zemědělsko-chovatelský sektor (9,9 %), hornictví (9,3 %), doprava a další služby (8,3 %) a průmyslová výroba (7,4 %). Stejně tak v následujících letech zaznamenala dominikánská ekonomika přírůstky HDP nad 7 %.

Významnou roli hrají v dominikánské ekonomice volné zóny a v r. 2007 bude stále stoupat objem jejich ekonomických aktivit s cílem zvýšení exportu.

Roční inflace se pohybuje kolem 5 %, po zemětřesení na Haiti v r. 2010 ceny rostly rychleji. Nezaměstnanost se udává v posledních 5 letech n mezi 15 až 18 %. Saldo obchodní bilance bylo v r. 2006 pasivní ve výši 2 305,1 mil. USD, vývozy činily celkem 6 440,0 mil. USD, z toho vývozy z volných zón 4 506,6 USD, národní dovozy 8 745,1 mil. USD a dovozy do volných zón 2 445,1 USD. V r. 2006 činily dominikánské exporty 6 440,0 mil. USD, dovozy vč. volných zón 11 190,2 mil. USD, obchodní bilance skončila negativním saldem ve výši 4 750,2 mil. USD.

Vzhledem k tomu, že je DR stálým importérem, i v letech 2007 až 2009 rostl deficit zahraničního obchodu: dosahuje kolem 4,5 mld. USD, ato především díky růstu cen surovin (ropa aj.).

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

HDP v cenách r. 1970 (v mil. RD pesech a v % růstu)
20052006200720082009
7 8908 3218 7729 32310 201
9,3 %5,4 %5,5 %6,3%9,4

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, květen 2010

Podíl odvětví na tvorbě HDP v r. 2006–2009

  • komunikace: 26,1 %
  • stavebnictví: 22,7 %
  • finanční služby a pojišťovnictví: 22,4 %
  • obchod: 11,7 %
  • zemědělsko-chovatelský sektor: 9,9 %
  • hornictví: 9,3 %
  • doprava aj. služby: 8,3 %
Míra nezaměstnanosti (%)
20052006200720082009
16,417,116,817,618,2

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, říjen 2010

Míra inflace – IPC v %
20052006200720082009
7,45,04,85,77,3

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, UAAES/SEEPyD,  říjen 2010

Průměrná nominální pasivní úroková míra bankovních depozit činila 7–8 %. Průměrná nominální aktivní úroková míra se pohybovala kolem 15–20 %.

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Nejvýznamnější průmyslovým odvětvím Dominikánské republiky je těžební průmysl; hlavními nerostnými surovinami, které se v DR těží, jsou zlato, stříbro, nikl, zinek, mramor, vápenec a granit. Toto odvětví přitahuje nejvíce zahraničních investic a vláda otvírá různé programy ke zvýšení přílivu zahraničních investic do země. V zemi je v současnosti v provozu 35 důlních společností, které jsou orientovány zejména na těžbu vápence a granitu, těžbou niklu se zabývají především Kanaďané, kteří do těžebního průmyslu investovali půl miliardy USD.

V letech 2005–2009 rostla těžební aktivita tempem 10–15 %, přičemž produkce niklu stoupla o 13,8 % a produkce mramorů dokonce o 50,3 %. Těžba zlata a stříbra je koncentrována v rukou státem vlastněných společností, které těží především v Cibao Valley, s kapacitou 403 000 uncí zlata, 2,2 milionu uncí stříbra a 90 milionů liber zinku ročně a se zásobami na nejméně 30 let.

Zákon 146 z r. 1971 umožňuje jakékoliv národní nebo zahraniční osobě a společnosti zaregistrovat jimi objevená ložiska minerálů a požádat o koncesi k průzkumu a jejich těžbě. Koncese může být udělena až na 75 let, platí však určitá omezení a požadavky pro udělení koncese. Ta je omezena rozlohou 20 000 hektarů, koncesi nemohou získat cizí vlády a zahraniční společnosti musí mít zákonné sídlo v zemi a určeného zákonného zástupce. Na těžební činnost je vyžadován obchodní důlní patent, vystavený Ministerstvem průmyslu a obchodu DR. Export je zatížen 5% daní z FOB cen minerálů.

Dále se rozvíjí průmysl výroby stavebních hmot a lehký průmysl, zejména ve volných zónách (kožedělný, textilní, elektronický, chemický, výroba obuvi, šperkařství, výroba lékařských nástrojů, dopravní a manipulační služby, potravinářský, zpracovatelský); export hotových výrobků je významným zdrojem deviz. Průmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP 7,5 % (2008).

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Rostou jak veřejné, tak soukromé investice do stavebnictví. Zahraniční participace na vládních kontraktech do stavebních projektů nesmí přesáhnout 50 %, ale ve výjimečných případech, kdy národní spoluúčast nemůže přesáhnout 30 %, může tato zahraniční spoluúčast dosáhnout až 70 %. Pokud však vládní agentura zodpovědná za projekt souhlasí s vyšší účastí zahraniční společnosti, která by byla schopna převzít veškerá práva a rizika kontraktu, není vyžadována domácí participace. Stavebnictví se v r. 2008 podílelo na tvorbě HDP 25,2 % a bylo po odvětví komunikací druhým významným zdrojem tvorby HDP.

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Dominikánská republika má rozlehlé tropické lesy a zemědělské oblasti. Vysočina a pohoří dosahují výšky až 3 000 m n. m. a jsou příznivé pro pěstování různých zemědělských plodin, srážky se pohybují od 400 do 4 000 mm za rok s průměrem 1 500 mm. Lesy a pralesy pokrývají 52 % rozlohy země, 20 % je vhodných pro živočišnou výrobu – chov dobytka, 26 % pro rostlinnou výrobu a 3 % jsou chráněnými národními parky.

Dominikánská republika je největším karibským exportérem zemědělských produktů; hlavní zemědělské plodiny jsou rýže a hrách, nejvýznamnějším exportním artiklem jsou cukr, káva, kakao, rum a tabák. Od konce 80. let se zvyšuje vývoz tropického ovoce, hlíz a zeleniny. Zemědělská produkce roste průměrně tempem 2,5 % ročně, v r. 2001 díky vládním opatřením rostla rekordním tempem 8,6 %.

Zemědělsko-chovatelský sektor se podílí na tvorbě HDP 10%, významnou roli hraje dobytkářství. Velmi populárními se na světových trzích stávají organické produkty, jejichž export roste každoročně; hlavními organickými produkty jsou suché kokosové ořechy, banány, ananas, mango, citrony, zelená káva, aromatické byliny, surový olej z kokosových ořechů a kakao.

zpět na začátek

4.6. Služby

Dominikánská republika je především ekonomikou služeb; tento sektor představuje 55 % domácích příjmů a je největším zaměstnavatelem v zemi. Volné zóny, turistika, telekomunikace a stavebnictví jsou klíčovými sektory ekonomiky. Významný růst v minulých letech zaznamenaly finanční služby a pojišťovnictví, které se podílely na tvorbě HDP r. 2008 23 %, obchod 12 % a doprava a jiné služby 8 %.

Turistika hraje velice významnou roli v ekonomice země. DR, která má přes 500 km pláží, navštíví ročně kolem 4 milionů turistů; země se začala více orientovat na ekoturistiku a dále na sportovní, dobrodružnou a léčebnou turistiku.

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Dominikánská republika provozuje 11 velkých námořních přístavů a nový megapřístav v Santo Domingo.

V provozu je 8 mezinárodních letišť s průměrem 20 letů do USA a Evropy denně. Rozsáhlá dálniční síť umožňuje spojení i s nejvzdálenějšími místy země. V zemi operují mezinárodní kurýrní služby jako DHL, Priority Parcel, Continental Express, UPS, FedEx a American Airlines.

V zemi je více než 1 600 km železnic, z toho 104 je státních a je určeno pro běžnou dopravu, zbývajících 1 500 km jsou soukromé spoje pro závodní dopravu a v plantážích. V DR se používají 4 různé rozchody kolejí.

Dominikánská republika má dobře rozvinutou síť silnic, jejichž celková délka přesahuje 17 000 km; v rámci projektů financovaných Světovou bankou aj. mezinárodními institucemi pokračuje výstavba a rekonstrukce komunikací.

Doprava se v r. 2008 podílela na tvorbě HDP cca 10 %.

Telekomunikace

Dominikánská republika má vybudovanou nejsilnější telekomunikační infrastrukturu v Latinské Americe, v jejímž čele jsou významní mezinárodní operátoři Verizon, Orange Dominicana, Tricom a Centennial. Kabelové a bezdrátové linky dosahují počtu 6 milionů, v zemi je přes 200 000 internetových připojení a DR má nejnižší náklady linek T1 v celé Latinské Americe. Země je vybavena nejmodernějším telekomunikačním zařízením a širokopásmovým připojením přes optická vlákna, satelity a digitální síť. Je spojena podmořským kabelem z optických vláken se zeměmi Karibiku, Střední Ameriky, Kolumbie, Venezuely a USA.

Průmysl informačních technologií je pro DR prioritou a přitahuje zahraniční investice do nových RandD strategií, mezinárodních aliancí a nejmodernějších technologií. Sektor komunikací se podílel na tvorbě HDP v r. 2008 asi 1/3, což je nejvíce ze všech odvětví národního hospodářství.

Energetika

Výroba elektrické energie se podílela na tvorbě HDP v r. 2008 4 %. Většina zdrojů elektrické energie je na bázi tepelných elektráren, v zemi není jaderná energetika. Země se potýká s dlouhodobým nedostatkem elektrické energie, na které je závislý rozvoj výroby. Vyráběný objem elektrické energie je nedostačující, současná kapacita je o málo vyšší než GWh 5 000, poptávka je však téměř dvojnásobná a schodek má postupně pokrývat rostoucí kapacita soukromých producentů elektrické energie. Veškeré dodávky elektrické energie v zemi zabezpečuje státní Corporación Dominicana de Electricidad (CDE), která ji nakupuje převážně u soukromých subjektů. Připravuje se další kolo restrukturalizačních změn v tomto sektoru. Regulátorem sektoru výroby a distribuce elektrické energie je státní CDEEE, Compaňía Dominicana Estatal de la Energía Eléctrica.

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Dominikánská republika je přes pokrok dosažený v posledních letech poměrně chudou karibskou zemí, která se navíc nachází v rizikové zóně pravidelných uragánů. Z toho vyplývá, že země je příjemcem jak rozvojové, tak humanitární pomoci. V zemi je realizována řada rozvojových programů financovaných multilaterálními organizacemi (Meziamerická rozvojová banka, Světová banka aj.) i vládami některých vyspělých zemí.

Za rozvojovou pomoc lze považovat preferenční přístup části dominikánské produkce na trh EU v rámci tzv. Dohody z Lomé nebo dodávky ropy z Mexika a zejména z Venezuely za preferenční ceny v rámci Dohody ze San José, kdy je zisk určen na rozvojové programy v zemi. Členství v Caribbean Basin Initiative (CBI) umožňuje Dominikánské republice bezcelní vývoz většiny výrobků do USA.

Dominikánská republika nepatří mezi poskytovatele rozvojové pomoci.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: