Dotace pro ICT: 20 miliard na vývoj software, rychlé sítě a centra sdílených služeb

16. 4. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Dotace pro ICT: 20 miliard na vývoj software, rychlé sítě a centra sdílených služeb Informační a komunikační technologie (ICT) jsou odvětvím, od kterého si Evropská unie hodně slibuje. Právě tento sektor by měl vytvářet vysoce kvalifikovaná pracovní místa a ve svém důsledku posunout evropské země mezi ty nejvíce konkurenceschopné ekonomiky světa. Co pro to v dotační oblasti činí ČR?

Myšlenka o důležitosti ICT se zrcadlí především ve čtvrté prioritní ose Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), která nabídne dotace v celkové výši přesahující 20 mld. korun.

Není to málo a podle dostupných informací nepůjde jen o nárazovou podporu několika společností žonglujících s nulami a jedničkami. Evropské dotace poslouží k vývoji softwaru, umožní zřizování center sdílených služeb a dostane se i na rychlý internet. A navíc, bude z nich možné financovat jak provozní náklady, tak investice.

Ne vše je ovšem tak pozitivní. ICT společnosti by měly svoji pozornost nasměrovat ke dvěma programům podpory. Tím prvním je program ICT a sdílené služby (ICT a sdílené služby), druhý nese název Vysokorychlostní internet.

Zatímco ICT a sdílené služby s rozpočtem 6,1 mld. korun je už detailně propracován a v posledním dubnovém týdnu mají být vypsány výzvy k podávání žádostí o dotaci, rychlost přípravy druhého programu dělá jeho jménu spíše ostudu. Finální podoba Vysokorychlostního internetu, jenž na dotacích rozdělí 14,3 mld. korun, je totiž bohužel stále ve hvězdách. Zahrajme si na chvilku na hvězdáře a přibližme si aspekty dotačních programů určených pro ICT sektor, o nichž lze v současné době kvalifikovaně hovořit a psát.

ICT a sdílené služby (6,1 mld. korun)

Program ICT a sdílené služby navazuje na velmi populární program ICT a strategické služby, který v minulých letech rozdělil mezi 571 projektů necelých 5 mld. korun (podle pravidelně aktualizovaných statistik agentury CzechInvest se o dotaci ucházelo 1281 projektů).

Vzhledem k navýšení rozpočtu na 6,1 mld. korun a zachování možnosti financovat z dotace jak provozní náklady, tak pořizovat technologie, by zájem o program mezi ICT firmami neměl v příštích letech klesnout. A navíc, kvůli snížení intenzity podpory, tedy procentuální výše dotace na projekt, bude zapotřebí, aby kvalitních projektů vzniklo o poznání více než v minulosti. Jinak se celkový rozpočet programu nevyčerpá.

Evropské peníze se budou rozdělovat mezi podniky všech velikostí, které se zabývají vývojem softwaru, případně působí v oblasti datových center či outsourcingu služeb jako účetnictví, finance, administrace lidských zdrojů, správa ICT, grafika, animace nebo projektování. U tzv. center sdílených služeb je ovšem podstatné, aby chystané projekty měly mezinárodní přesah.

Když už jsme u mezinárodního přesahu, udělejme krátký, leč potřebný, úkrok stranou: program ICT a sdílené služby byl v minulosti využíván také jako lákadlo zahraničních investorů. S omezením, které přináší poměrně dlouhý administrační proces jednotlivých projektů, by si program měl tento nadnárodní charakter do jisté míry uchovat.

Zahraniční investoři však musí počítat s tím, že konkurence pro získání veřejné podpory bude silná (situaci na druhou stranu zlepší novela zákona o investičních pobídkách, jež vstoupí v platnost v polovině letošního roku).

Co tedy bude možné financovat?

Program definuje způsobilé náklady vcelku široce. Lze proto získat peníze na provozní náklady i na investice do hmotného i nehmotného majetku. Velmi příjemné je z pohledu potenciálních žadatelů zejména rozšíření dotace na mzdy současných i nových zaměstnanců. Firmy rozhodně nepohrdnou ani příspěvkem na nákup pozemků a budov, jejich rekonstrukci, pořízení strojů a zařízení včetně licencí, případně zajištění služeb poradců, školení a obstarání know-how či potřebných studií.

Dotace by se měla pohybovat v rozmezí od 1 do 200 mil. korun, její skutečná výše bude odvozena od velikosti podniku. Malé firmy mohou získat dotaci až na 45 procent způsobilých nákladů, střední podniky na 35 procent a velké společnosti na 25 procent.

Vysokorychlostní internet (14,3 mld. korun)

Jedním z hlavních poslání evropských dotací je pomáhat s rozvojem oblastí a odvětví, kde se nelze zcela spolehnout na fungování volného trhu. Při pohledu na mapu rychlosti připojení v České republice je zřetelné, že volná soutěž zatím nezafungovala. Pokud situaci trochu zdramatizujeme, tak lidé v řadě regionů musí počítat s rychlostními limity svého internetového připojení, které by bývaly měly své opodstatnění v druhohorách, nikoli v roce 2015.

Cíl je tedy zřejmý. Každý Evropan by měl mít do roku 2020 připojení k internetu s minimální rychlostí 30 Mbit/s, polovina domácností by navíc měla mít možnost využívat rychlosti alespoň 100 Mbit/s. Na akceleraci procesu zasíťování republiky vysokorychlostním internetem EU vyčlenila více než 14 mld. korun. Bohužel dosud chybí potřebná právní a odborná opora k přidělování dotací, což ve svém důsledku oddaluje vypsání výzev momentálně plánovaných na podzim tohoto roku.

S čím je nutné pokročit?

Prvně není zcela zřejmé, které oblasti budou oficiálně považovány za tzv. bílá a šedá místa, neboli oblasti s nedostatečnou či podprůměrnou infrastrukturou. Definice si žádá zvýšení spolupráce mezi Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ), ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a resortem průmyslu a obchodu (MPO). Je nutné se připravit, že se současná mapa bílých a šedých míst v blízké budoucnosti poupraví.

Obě ministerstva by také měla zintenzivnit součinnost při přípravě dalších relevantních právních norem (stavební zákon, zákon o usnadnění výstavby sítí nové generace aj.), dokončen musí být i Registr pasivní infrastruktury, jenž má zajistit maximální využití již existujících sítí.

Teprve po stanovení nezbytných standardů bude možné, aby agentura CzechInvest pokročila s detailní přípravou programu a výzev. Momentálně jsou informace o Vysokorychlostním internetu skoupé. O veřejnou podporu se zřejmě budou moci ucházet podnikatelé v elektronických komunikacích registrovaní u ČTÚ. Velikost firmy by neměla hrát roli.

Počítá se jak s podporou stavebních a inženýrských prací, relevantní dokumentace, tak s dotací na budování pasivní síťové infrastruktury s pomocí kabelovodů, nenasvícených vláken a rozvodových skříní. Stranou zřejmě nezůstane ani zajištění kybernetické bezpečnosti sítí. Výše dotace se má pohybovat v širokém rozmezí od 1 do 200 mil. korun, o spoluúčasti příjemců dotace se zatím jedná.

Přes překážky ke hvězdám

Firmy vyvíjející software, stejně jako datová centra či centra sdílených služeb by už měly zahájit přípravu svých investic. S pomocí evropských dotací bude možné snížit náklady na projekt až o desítky procent. První výzvy v programu ICT a sdílené služby budou vyhlášeny na konci dubna a česká ekonomika by se skutečně mohla dočkat smysluplných investic, rozšíření ICT služeb a zvýšení zaměstnanosti v tomto sektoru.

Dotace na vysokorychlostní internet budou naopak určitě pozdrženy. Nejde jen o otálení veřejné správy, svou roli hraje i technologický pokrok, jelikož definování podporovaných aktivit na několik let dopředu není v natolik dynamické oblasti jako ICT nikterak snadné.

Chybějící právní a strategická opora však povede ke zpoždění projektů v řádu několika let, což bude klást vysoké nároky na rychlost realizace projektů. Buďme zcela upřímní: pokud nedojde k otevření programu ještě v tomto roce, využití celého rozpočtu bude téměř nereálné.

Způsob využití programů podpory čtvrté prioritní osy OPPIK do značné míry ukáže, jak se Česká republika dokáže prosadit v tvrdé konkurenci moderních technologií. Přejme si společně, abychom o úspěších digitální ekonomiky nemuseli číst pouze v rubrice Zahraničí, a aby se z tuzemska v horizontu několika let stala země s kvalitní digitální infrastrukturou a čeští podnikatelé byli schopní vymýšlet a realizovat životaschopné projekty. Evropské dotace s tím pomohou. Nejde skončit jinak než: ad astra per aspera.

Přpraveno ve spolupráci se společností eNovation
Autor: Ondřej Beránek, expert na administraci projektů financovaných z veřejných peněz. Jako garant se v agentuře CzechInvest podílel na tvorbě programu ICT a strategické služby, posléze administroval projekty v oblasti ICT. Ve společnosti eNovation se zaměřuje na získávání veřejné podpory pro ICT, výzkum a vývoj, připravuje také žádosti o investiční pobídky. Je členem Výboru pro strukturální fondy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Portál BusinessInfo.cz pro vás ve spolupráci s experty společnosti eNovation připravil sérii článků, které vám pomohou zorientovat se v možnostech, jež OP PIK nabízí, a poradí, jak získat na dotaci právě pro váš projekt. Přečtěte si také další články:

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek