Drahé české souzení

19. 5. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Pokud se podnikatel soudí o dlužnou částku v Česku, má jednu jistotu. Bude ho to na poplatcích stát hodně peněz.

Česko má v porovnání s jinými státy velmi vysoké soudní poplatky. Plyne to ze studie mezinárodní advokátní kanceláře bpv Braun Partners, která se zaměřila na to, kolik vruzných státech zaplatí podnikatel, když se soudí o tři modelové sumy – 50 tisíc eur (1,35 milionů korun), 500 tisíc eur (13,5 milionů) a pět milionů eur (135 milionů). Týdeník Euro má studii exkluzivně k dispozici.

Čeští podnikatelé zaplatí spolu s dalšími Středoevropany hodně už za spory o nižší částky (50 tisíc eur). S narustající žalovanou částkou se tato komparativní nevýhoda – kvůli málo degresivnímu výpočtu tuzemských soudních poplatků – dále prohlubuje a žaloba o pět milionů eur stojí českého podnikatele již mnohem víc než kolegy v sousedních zemích. Prvoinstančnímu a odvolacímu soudu dá Čech za takovou žalobu dohromady 5,9 milionů korun, Rakušan v přepočtu 4,2 milionů korun, Slovák 1,8 milionů, Polák 1,4 milionů a Maďar jen 348 tisíc.

Radší do Rakouska

Z klasické trojčlenky – kvalita, rychlost, cena – podle které lze hodnotit kvalitu soudu jednotlivých zemí, je cena asi to nejméně důležité kritérium, přesto roli hraje. „Ze zkušeností vím, že pokud podepisuje česká společnost smlouvu se srovnatelné velkou rakouskou společností, existuje více než osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tyto firmy dohodnou na tom, aby jejich případný spor rozhodoval rakouský, a nikoli český soud,“ říká řídící partner bpv Braun Partners Arthur Braun, německý advokát, který žije již od 90. let v Praze. Důvody jsou podle něj vždy podobné – kvalita, rychlost, ale také vysoké soudní poplatky: „To poslední považuji za naprosto zbytečné, protože stát kvůli tomu peníze spíš tratí, než vydělává.“

Podobně to vidí išéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček: „Bohužel, ustálila se praxe, kdy podnikatelé hlavně do menších majetkových sporů radši nejdou. Soudní spory se u nás hrozně dlouho vlečou, podnikatele stojí spoustu úsilí a času, a navíc jsou drahé.“

Na rozdíl od Česka se již zmíněné Rakousko stalo v průběhu let nezpochybnitelným soudním premiantem střední Evropy a nejde jen ostatistiky, ale i o volbu – takříkajíc nohama – podnikatelů z okolních zemí. Za kvalitní se berou nejen rakouské státní soudy, ale také tamní rozhodčí soudy, především Mezinárodní rozhodčí soud Hospodářské komory Rakouská. „Tento rozhodčí soud je populární i u nás, když české firmy uzavírají rozhodčí doložky, velmi často si za rozhodce určí právě vídeňský rozhodčí soud,“ potvrzuje Havlíček.

Nejde ale jen o„únik“ sporu smezinárodním prvkem (rakouský státní soud pochopitelně nebude řešit spor dvou českých firem, který se Rakouská nijak netýká) do zahraničí, ale i o ryze domácí spory, které podnikatelé nechávají často rozhodovat tuzemským rozhodčím soudům. I tady hraje roli cena, protože na rozdíl od většiny dalších států jsou v Česku rozhodčí soudy – týká se to především zdaleka nejdůležitějšího Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře – levnější než státní soudy.

Nic z toho není

Velmi vysoké soudní poplatky ve sporech o peníze paradoxně neznamenají, že by z nich Česká republika dokázala pokrýt větší část svých výdajů na soudnictví než okolní státy. Ze statistik Evropské komise pro efektivitu soudnictví plyne dokonce pravý opak – Česko vybranými poplatky uhradí jen 12,3 procenta výdajů na soudnictví, kdežto Slovensko 23,8 procenta, Polsko 22,4 procenta, Německo 38,9 procenta, a Rakousko dokonce 108,3 procenta. Výše zmíněný „únik“ finančně lukrativních sporů do zahraničí nebo k rozhodčím soudům v tom jistou roli určitě hraje, ovšem důležitější je, že se vkaždé zemi poplatky vybírají za něco jiného. Jinak řečeno, Česko má ke smůle svých podnikatelů drahé spory openíze, zatímco ostatní státy si to bohatě vynahrazují jinde.

Ministerstvo spravedlnosti ozmene soudních poplatků v nejbližších letech neuvažuje a chce je navázat až na plánovanou komplexní změnu českého civilního práva. „Návrhy na systémové změny soudních poplatků jsou součástí již medializovaného plánů ministerstva spravedlnosti na rekodifikaci civilního řádu soudního, který je momentálně ve fázi vytváření věcného záměru,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Vít Šubrt.

Je to škoda. Zlevnění soudních poplatků přirovnává Braun jeho možným dopadem kdanovým úlevám, kterými se vlády snaží do země přilákat centrály mezinárodních firem: „Určitě by to pomohlo k tomu, aby se rozhodovalo více sporů v České republice.“ A něco takového podle něj byznysu pomáhá: „Pokud by Česká republika dokázala stejně jako Rakousko vytvořit jakési regionální centrum pro rozhodování sporů, byla by to obrovská výhoda. Znamenalo by to ale, aby podnikatelé z Polska i Slovenska akceptovali, že je zdejší justice kvalitnější než ta jejich. Pokud jsou zdejší soudy drahé, relativně pomalé a méně kvalitní, pochopitelně ztoho nic nebude.“

Jak spočítat soudní poplatek

V Česku tvoří soudní poplatek pět procent z žalované částky (u bagatelních částek a elektronického platebního rozkazu je to poněkud jinak), a to až do 40 milionu korun. Teprve pak dochází ke snížení poplatku na jedno procento z částky nad 40 milionu korun. Pokud se někdo soudí o 100 milionu, zaplatí dva miliony (pět procent ze 40 milionu) + 600 tisíc korun (procento ze zbylých 60 milionu). Pokud dojde k odvolacímu řízení, je to celé třeba vynásobit dvěma. Poplatky za rozhodčí řízení jsou konstruovány podobně, ovšem základní sazba není pět, ale jen čtyři procenta. Navíc – a to je důležité – rozhodčí řízení je pouze jednoinstanční, a nic se proto nenásobí dvěma.


Převzato z časopisu Euro, autor článku: Václav Drchal

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek