Druhá vlna EET vypukne v březnu, týká se čtvrt milionu podnikatelů

29. 12. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Denní objem evidovaných účtenek naroste více než desetkrát. Ministerstvo financí tvrdí, že systém není třeba posilovat, protože je od počátku dostatečně robustní. Někteří dodavatelé chtějí s druhou vlnou dál expandovat, jiní se specializovali na restaurace a sektor obchodů je neláká.

Start první vlny elektronické evidence tržeb (EET) v prosinci 2016 byl jen jakýmsi zahřívacím kolečkem. To hlavní vypukne 1. března 2017, kdy se rozjede druhá vlna zaměřená na tržby z maloobchodu a velkoobchodu.

„Druhá vlna se dotkne jak obchodníků, jako jsou velkoobchody, supermarkety a jiné kamenné obchody, stánky a tak dále, tak obecně i podnikatelů v jiných oborech, kteří prodávají svým zákazníkům zboží, za které inkasují hotovost. Pokud se nejedná o prodej vlastní produkce. Jde tedy například o autoservisy prodávající svým zákazníkům autokosmetiku, stánky s občerstvením prodávající balenou vodu a podobně,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Michaela Tesařová.

„Druhá fáze elektronické evidence tržeb se může dotknout i obchodníků, kteří hotovostní tržby v pravém slova smyslu nerealizují. Do této skupiny spadají zejména e-shopy s různým zbožím, které budou elektronické evidenci podléhat i v případě, že úhrada za nákup bude realizována prostřednictvím karty či v některých případech platbou přes prostředníka,“ upozorňuje Veronika Jašová, manažerka daňového poradenství společnosti KPMG.

Třicet milionů účtenek denně

Druhá vlna se bude týkat přibližně 250 000 podnikatelských subjektů. Oproti zhruba 2,7 milionu účtenkám denně, které systém eviduje v současnosti (kdy jsou jeho součástí restaurace a hotely), vzroste od března jejich objem na zhruba 30 milionů denně.

Firmy, které se zabývají zaváděním pokladních systémů pro EET, si celková čísla musí rozkládat na jednotlivé provozovny, aby se mohly připravit na očekávané zatížení systémů. „Obchody obslouží více zákazníků, než restaurace a hotely. Jestliže u restaurací bychom se mohli bavit o průměrném počtu 50 až 100 účtenek denně na jeden podnik u menších restaurací a dejme tomu 200 až 300 u velkých restaurací, pak u tradičních obchodů typu samoobsluh se smíšeným zbožím je třeba počítat třeba s 500 účtenkami denně,“ porovnává Michal Wantulok, manažer komunikace společnosti Dotykačka, která má na trhu systémů pro EET podíl 12 až 15 procent.

Podle něj je už nyní systém na nástup druhé vlny připravený a nebude ho potřeba upravovat.

Na rostoucí objem zpracovaných dat se chystají i další firmy. „Vzhledem k předpokládanému poměru počtu podnikatelů mezi první a druhou vlnou očekáváme minimálně pětinásobný nárůst objemu,“ porovnává Hynek Pášma, provozovatel pokladního systému Markeeta.

V polovině roku začne loterie

Některé firmy se však na druhou vlnu zaměřovat nechtějí. „Náš primární trh zůstane i nadále gastronomický, takže v současné době náš růst neprojektujeme cíleně směrem ke druhé vlně EET. Chceme se soustředit především na podniky z první vlny, které si až v praxi ověří, že pro gastronomii nejde používat univerzální nebo kompromisní pokladní systémy. Na druhou stranu to neznamená, že retail zcela vynecháme, očekáváme, že se nám podaří zajistit řádově stovky nových klientů,“ konstatuje Jan Adámek, šéf marketingu Storyous.

Ministerstvo financí před startem druhé vlny žádné posilování systému neplánuje. „Systém je dostatečně dimenzován tak, aby zvládl i počty účtenek ve druhé vlně evidence, včetně případných špiček,“ zmiňuje mluvčí Michaela Tesařová.

Stát si od zavedení EET slibuje miliardy na daních navíc. „Za první a druhou vlnu celkem je odhadovaný nárůst příjmů zhruba 12,5 miliardy korun ročně na daních z příjmů a dani z přidané hodnoty. Vzhledem ke splatnosti těchto daní se však tento výnos plně neprojeví během roku 2017, kdy očekáváme přibližně 4,3 miliardy korun,“ vypočítává Tesařová.

Od poloviny příštího roku má být součástí EET také účtenková loterie zvaná Účtenkovka. Ta má motivovat zákazníky k přebírání dokladů z pokladen. Ministerstvo financí chce v jejím rámci ročně rozdělit výhry až za 65 milionů korun. Prvních pět cen by mělo mít hodnotu od tisíce korun po milion, jednou z věcných cen bude i automobil. Rozpočet loterie, ve které se budou losovat kódy uvedené na účtenkách, bude zhruba 100 milionů. Kromě uhrazení cen je 20 milionů vyhrazeno na propagaci, další náklady pak na provoz loterie.

Dalibor Dostál

Informace o elektronické evidenci tržeb na jednom místě. Připravili jsme pro vás Speciál k EET.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek