Hospodářský profil spolkové země Durynsko a česko-durynské hospodářské vztahy

10. 11. 2009 | Zdroj: Generální konzulát České republiky

Kapitoly článku

Dokument obsahuje informace o ekonomickém vývoji spolkové země Durynsko a o česko-durynských vztazích. Durynsko patří mezi slabší německé spolkové země. Od roku 1990 v Durynsku probíhají hluboké strukturální změny a země se potýká také s nepříznivým demografickým vývojem. Obchodní výměna s Českou republikou se zvyšuje.

1. Úvodní ekonomická charakteristika země a česko-durynských vztahů

Durynsko patří hospodářsky mezi slabší německé spolkové země, přestože v minulosti patřilo mezi nejvýznamnější průmyslová centra Německa. Po roce 1989 výrazně utrpělo rozpadem podnikových struktur, odlivem ekonomicky aktivního obyvatelstva na západ a skokovým zvýšením nezaměstnanosti až ke 30 %. V posledních letech se však hospodářské problémy stabilizovaly, nezaměstnanost se výrazně snížila, naopak HDP se kontinuálně zvyšovalo. Díky velkorysým finančním a investičním podporám, nově vybudované dopravní infrastruktuře, výhodné poloze ve středu SRN, ale i výhodám v oblasti nákladů, zejména mzdových, vyvolalo v některých oborech zájem německých i zahraničního investorů.

Spolupráce s ČR je ve srovnání s dalšími spolkovými zeměmi relativně nízká. Durynsko se na německém vývozu do ČR podílí zhruba 1,2 %, u dovozu je to okolo 2 %. Přesto je země pro nás zajímavá z ekonomického hlediska, z hlediska geografické polohy – v podstatě sousední země, z hlediska poměrně rychlého růstu hospodářství a oboustranně z důvodu rozvoje turistiky.

2. Základní údaje o teritoriu a administrativní členění

Spolková země Durynsko vznikla po sjednocení SRN v roce 1990. Oficiální název zní Freistaat Thüringen – Svobodný stát Durynsko.

  • Rozloha: 16 171,5 km2
  • Počet obyvatel: 2,278 mil. ( r. 2008)
  • Hustota obyvatelstva: 140,87 obyv./km2
  • Národnostní složení: Durynsko patří spolu se Saskem-Anhaltskem a Meklenburskem-Předními Pomořany k německým spolkovým zemím s nejmenším podílem cizinců. Cizinci tvoří zhruba 2 % celkového počtu obyvatel – 48 tis.
  • Náboženská příslušnost: 26,8 % protestanti, 8,3 % katolíci.
  • Správní členění: 17 zemských krajů, 6 samosprávných měst (bez krajské příslušnosti). V roce 1990 byl spor o přičlenění okresu Altenberg k Sasku, nakonec však tento okres zůstal v Durynsku.
  • Hlavní město: Erfurt (203 tis. obyvatel).
  • Další významná města (údaje k 31. 12. 2008): Jena (104 tis.), Gera (101 tis.), Výmar (65 tis.), Gotha (47 tis.), Eisenach (43 tis.), Suhl (40 tis.). Tato města představují nejdůležitější hospodářská, kulturní a sociální centra Durynska.
  • Hranice (jednotlivé spolkové země v SRN): Bavorsko (381 km), Sasko-Anhaltsko (296 km), Hesensko (270 km), Sasko (265 km) a Dolní Sasko (112 km).

Východní část Durynska je na dosah hranic SRN s ČR – cca 50 km. Tato oblast využívá i možnosti evropských fondů na různé přeshraniční projekty a v hospodářské oblasti úzce spolupracuje zejména s Karlovarským krajem. Území Durynska tvoří do značné míry horské oblasti, je proto atraktivní pro turistiku, lázeňství a zimní sporty.

3. Politická situace a správa země:

3.1. Vnitropolitický vývoj a současná situace

Historicky bylo Durynsko významnou oblastí s vlivem na celoevropskou politiku i kulturu. Za připomenutí stojí pobyt Martina Luthera v 16. století na hradě Wartburgu či rozkvět Výmaru a Jeny na přelomu 18. a 19. století, kdy se z nich stala centra německé kultury a filozofie. Na hradě Wartburg byla také studentskými buršenšafty v roce 1817 poprvé vyvěšena černo-červeno-zlatá vlajka dnešní Spolkové republiky Německo.

Na území současného Durynska existovalo až do roku 1919 sedm knížectví. V roce 1919 byla v durynském Výmaru ustavena tzv. Výmarská republika a v roce 1920 byla vytvořena země Durynsko s hlavním městem Výmarem. V roce 1944 byl k Durynsku připojen pruský vládní okres Erfurt, v roce 1952 země Durynsko v centralizující se NDR zanikla.

Dne 14. října 1990 vznikla sloučením bývalých krajů NDR Erfurt, Gera a Suhl a okresů Altenburg, Artern a Schmölln spolková země Durynsko (dnešní oficiální název: Svobodný stát Durynsko). Ustavující zasedání zemského sněmu proběhlo 25. října 1990 na hradě Wartburgu. Dne 25. října 1993 přijal Durynský zemský sněm novou zemskou ústavu, která byla následovně 16. října 1994 schválena ve všelidovém hlasování.

V zemských volbách potvrzuje dlouhodobě nejsilnější pozici křesťanskodemokratická CDU, s velkým odstupem následována, v poslední době stále silnější, postkomunistickou PDS (dnešní „Die Linke") a sociálnědemokratickou SPD.

Přehled výsledků zemských voleb
  1990 1999 2004 2009
CDU 45,4 % 51 % 43 % 31,2%
SPD 22,76 % 18,5 % 14,5 % 18,5%
PDS 9,72 % 21,3 % 26,1 % 27,4 %
Spolek 90/Zelení 6,47 %  1,9 % 4,5 % 6,2 %
FDP/Svobodní 9,27 % 1,1 % 3,6 % 7,6 %
NDP/neofašisté x x 1,6 % 4,3 %

V posledních zemských volbách, které se v Durynsku konaly 30. srpna 2009, dostala vládnoucí CDU nejvíce hlasů, ale ve skutečnosti utrpěla velkou porážku. Ztratila totiž více než čtvrtinu hlasů. SPD si polepšila. Postkomunistická PDS/Linke získala rovněž další voliče a posílila své postavení nejsilnější opoziční strany. Další dvě strany – FDP (7,6%) a Zelení (6,2%) – překročily pětiprocentní hranici nutnou ke vstupu do zemského sněmu. Volební účast se zvýšila z 53,8 % v r. 2004 na 56,2 % v r. 2009.

3.2. Správní orgány země

Zákonodárný sbor (Landtag) je volen na 5leté období a má 88 členů. V současné době se nachází v 5. volebním období. Od srpnových parlamentních voleb je rozdělení politických sil následující: frakce CDU: 30 křesel, frakce PDS/Linke: 27 křesel, frakce SPD: 18 křesel, FDP: 7 křesel, Zelení: 6 křesel. CDU ztratila absolutní většinu. Předsedkyní parlamentu je Birgit Diezel – bývalá místopředsedkyně zemské vlády a ministryně financí. Zajímavostí je, že v 5členném předsednictvu Landtagu jsou 4 ženy.

Kabinet: Po komplikovaných povolebních vyjednáváních je složena vláda CDU/SPD. Předsedkyní vlády je od 30. 10. 2009 Christine Lieberknecht (CDU). Kabinet dále sestává z 9 rezortních šéfů.

  • Christoph Matschie (SPD) místopředseda zemské vlády a ministr vědy a kultury              
  • Petr Michael Guber (CDU) ministr vnitra
  • Jürgen Reinholz (CDU) ministr zemědělství, ochrany přírody a životního prostředí
  • Christian Carius (CDU) ministr stavebnictví, místního rozvoje a dopravy
  • Holger Poppenhäger (SPD) ministr spravedlnosti
  • Heike Taubert (SPD) ministr sociálních věcí, zdravotnictví a rodiny
  • Jochen Staschewski (SPD) ministr hospodářství, technologií a práce
  • Marion Walsmann (CDU) ministryně financí
  • Jürgen Schönig (CDU) ministr pro spolkové a evropské záležitosti a vedoucí durynské státní kanceláře
  • Peter Zimmermann (CDU) státní tajemník zemské vlády a vládní mluvčí

Evropské a zahraniční záležitosti země včetně Evropských fondů koordinuje Státní kancelář (Staatskanzlei). Zemské zastoupení Durynska v Bruselu, které tam pracuje od roku 1991, jako styková a informační kancelář, vede Christine Holeschovsky (Internet: http://www.thueringen.de/de/tsk/tskbxl/) a v současnosti zaměstnává 9 osob.

4. Ekonomika

4.1. Obecná charakteristika hospodářství

Durynsko patřilo v minulosti mezi nejvýznamnější průmyslová centra Německa. Velmi rozvinutá byla výroba automobilů a optický průmysl. Po druhé světové válce a období plánovitého hospodářství Durynsko tuto svoji pozici ztratilo. Od roku 1990 zde však probíhají hluboké strukturální změny. Toto období je rovněž charakterizováno velmi nepříznivým demografickým vývojem, kdy se počet obyvatelstva výrazně snížil (-15,5 %) a současně se zvyšuje podíl osob v důchodovém věku.

Podíl zpracovatelského průmyslu na celkové tvorbě hodnot přesahuje 20 %, což představuje průměr všech spolkových zemí SRN. Současně lze registrovat vysokou dynamiku rozvoje průmyslu.

Durynsko přitom těží z relativně nízkého zdanění živností, nízkých pracovních nákladů, kvalifikovaných pracovních sil a široké výzkumné základny. Výhodná je i poloha ve středu Německa. V roce 2006 byla dokončena dálnice A 71 do Bavorska a silná bavorská průmyslová centra v dosahu 3 hodin jízdy po dálnici. Durynsko může rovněž těžit i ze své geografické blízkosti s novými státy EU ČR a Polskem.

V technických vědních oborech jsou celosvětově známá jména Zeiss, Schott, Abbé mezi světovými univerzitami univerzity v Jeně a Ilmenau. Mezi nejvýznamnější durynské obory patří optika, mikroelektronika, informační a komunikační technologie, vývoj nových materiálů, biotechnologie a automobilový průmysl.

Velký význam má v Durynsku výzkum. Durynští vědci se významně podíleli na vynálezu laserové televize, systému MP3 a rozluštění lidského genomu. V oborech výroby optických přístrojů, skla a přesné mechaniky působí v Durynsku špičkové světové firmy. Durynské podniky dodávají zařízení pro výrobu počítačových procesorů nejnovější generace, například pro firmu AMD v Drážďanech.

Optické a měřící systémy z regionu Jena se používají v kosmických lodích směřujících k Marsu. Laserové projektory firmy Jenoptik LTD GmbH poskytují vysoce kvalitní realistický obraz a používají se například u amerických letových simulátorů.

V Durynsku se usídlily i četné zahraniční firmy. Jako příklad je možno uvést Motorenwerks MDC Power GmbH, firmy Daimler-Chrysler a Mitsubishi v Kölledě, kde se vyrábějí motory nové generace „smartů“. Tato investice potvrdila pověst Durynska jako země automobilů, opírající se o širokou základnu firem Opel, BMW, Bosch, ZF a Borg Warner. V Rudolstadtu-Schwarze v jižním Durynsku zřídila hesenská firma Jass novou papírnu a indický výrobce nosičů dat Moser Baer postavil v Erfurtu továrnu se 400 zaměstnanci.

Z hospodářského hlediska je Durynsko země středního stavu. Durynský průmysl je tvořen z 99 % malými a středními firmami, jímž je poskytována státní podpora. Protože průměrný střední podnik není schopen nést náklady na vývoj a výzkum sám, podporuje Durynsko v trojúhelníku Erfurt/Jena/Ilmennau řadu výzkumných zařízení. Tato zařízení se zabývají projekty od nápadů a myšlenek do vytvoření výsledné tržních produkce.

Protože východoněmecké podniky obecně – ve srovnání s ostatními regiony – vykazují malý podíl vlastního kapitálu a mají ztížen přístup k cizímu kapitálu, nabízí Durynsko prostřednictví banky pro rozvoj (Aufbaubank) program „durynský kapitál“ představující flexibilní formu financování. Je zaměřen na začínající podnikatele, malé a střední firmy a volná povolání a kapitálovou potřebu od 20 000 do 100 000 EUR. Financování se provádí formou tichého společníka.

Opakovaně probíhá v Durynsku debata o budování východních spolkových zemí (Aufbau Ost Debatte), která je nahlížena z různých úhlů. Mnohé názory, převážně západních zemí, kritizují nízkou výkonnost těchto zemí a spoléhání se na západní transfery. Západní země do současné doby poskytly na restrukturalizaci východních zemí vysoké částky a mají zato, že nebyly efektivně využity.

V roce 1990 zde byla nevyhovující infrastruktura zatěžující životní prostředí, lidsky nedůstojné podmínky v nemocnicích a domovech pro seniory, nekonkurenceschopný průmysl, ekologické zátěže atd.

Od roku 1991 vykazuje Durynsko vysoký růst objemu průmyslové výroby a vysoký růst HDP ve srovnání s dalšími spolkovými zeměmi. Počet pracovníků zaměstnaných v průmyslu od roku 1996 stoupal v SRN jen ve třech spolkových zemích, Durynsko je v tomto ukazateli na čele. V ukazateli počtu zaměstnaných v průmyslové sféře na 1000 obyvatel je Durynsko s 58 pracovníky v čele nových spolkových zemí.

Špatná situace byla v počtu nezaměstnaných, který dlouho činil v průměru dvojnásobek celoněmeckého průměru, i zde se však v posledních letech blýsklo na lepší časy. Míra nezaměstnanosti se i přes ekonomickou krizi stále snižuje, v září 2009 dosahuje 11 %, zatímco ještě koncem roku 2004 činila 18,5 %.

Odborné diskuse vyústily ve strategii durynské hospodářské politiky nepodporovat jen oblasti nejvyššího růstu, což by urychlilo odchod populace z venkova, ale soustředit se komplexně na růstová odvětví. Velký důraz je kladen na propojení vědeckého výzkumu s průmyslem.

Mezi vládní durynské priority patří reformy pracovního trhu, daňová reforma a reforma sociálního systému.

4.2. Základní pilíře hospodářské politiky země

Durynsko pokračuje ve své tradici jako výkonného průmyslového hospodářského prostoru středního Německa. Od roku 1990 je proces ekonomického znovuobnovení a výstavby realizován  velkým množstvím výkonově schopných středních podniků, rovněž tak jako zahraničními i domácími investory. Hospodářský prostor Durynska představuje dnes široce diverzifikovaný průmysl, a to od potravinářství, přes automobilový průmysl, IT, biotechnologie a optoelektronika a k tomu přistupují i výkonově schopná řemesla a stále posilující sektor služeb.

Strukturální změny v Durynsku značně pokročily, ale nejsou ukončeny. Těžištěm hospodářské politiky durynské vlády je proto ekonomický rozvoj podporovaný vytvářením příznivých rámcových podmínek pro růst a zaměstnanost. Je třeba využít hospodářský rozvojový potenciál všech regionů země. Vláda se zasazuje intenzivně a cílevědomě o ještě silnější profilaci Durynska jako dynamického a inovativního hospodářského prostoru, ve kterém se vyplatí investovat a žít. Zvýšení atraktivity Durynska jako prostoru pro investory, podpora zakládání nových firem a zlepšení podmínek pro rozvoj stávajících podniků jsou přitom srovnatelné a mají stejné cíle.

Těžištěm durynské hospodářské politiky jsou zvláště následující oblasti:

  • zvýšení a podpora R&D, především MSP, zvláště prostřednictvím schopných vědecko-technologických zařízení (parky), podporou inovativních klasterů a zakládání firem, rovněž tak jako podpora firemních projektů a plánů odborných asociací
  • podpora investičních aktivit řemeslného hospodářství a průmyslu
  • posílení konkurenční schopnosti MSP, m.j. prostřednictvím úrokově výhodných půjček, podpůrnými opatřeními na posílení vlastního kapitálu a nabídkou poradenství
  • zajištění kvalitativně vysoké úrovně pracovních sil, prostřednictvím cílených opatření v oblasti vzdělání a dalšího vzdělávání
  • zajištění energetického zásobování cenově výhodným a jistým způsobem, ohleduplným k životnímu prostředí
  • další rozvoj infrastruktury, orientovaný na potřeby hospodářství
  • lepší využití turistického potenciálu

4.3. Aktuální vývoj durynské ekonomiky

Durynský ministr hospodářství Jürgen Reinholz je ve svém hodnocení roku 2008 již střízlivě hodnotí hospodářský vývoj, ale poukazuje na to, že v dlouhodobém srovnání vykazuje Durynsko v řadě oblastí lepší výsledky, než je průměr nových i starých spolkových zemí. Durynsko podle něj navazuje na úspěšnou tradici výkonově velmi schopného středoněmeckého hospodářského prostoru. Současně konstatuje, že budoucnost země je v inovativních produktech a službách, které v zemi s naprosto převládajícím podílem MSP, zaručí růst, prosperitu a zaměstnanost.

Hrubý domácí produkt

V roce 2006 činil růst HDP 3,5 % a Durynsko se tak společně s Hamburkem zařadilo na 3. místo mezi všemi spolkovými zeměmi. V roce 2007 se však hospodářský vzestup zpomalil, růst HDP klesl na 2,1 %, Durynsko kleslo pod celoněmecký průměr i pod průměr nových spolkových zemí, nicméně růst pokračoval. V roce 2008 byl vysoký růst v prvních 2 čtvrtletích, ve 3. čtvrtletí byl růst již jen 1,2 % a ve 4. čtvrtletí pokles 1,6 %. Naplno se projevila hospodářská krize. Největším tahounem růstu byl zpracovatelský průmysl, zatímco stavebnictví po rychlém růstu v r. 2006 v následujících letech opět pokleslo. Nicméně ekonomický růst v posledních letech měl za následek výrazný pokles nezaměstnanosti, která zůstává poměrně nízká i v r. 2009.

HDP Durynska dosáhl v roce 2008 podle předběžných výpočtů 49,83 mld. €, což odpovídá podílu na celoněmeckém HDP ve výši 2,0 %. Nominálně se HDP zvýšil o 2,6 %, reálně se zvýšil o 1,0 %, přičemž celoněmecký průměr činil 1,3 % a průměr v nových spolkových zemích bez Berlína 0,9 %. Průměrný HDP na obyvatele činil 21 875 € (r. 2007 27 110 €).

Cenový vývoj

Výše inflace dosáhla v roce 2007 1,9 %, tedy stejně jako v roce 2006. Na zvyšování cen se podílely zejména potraviny a nealkoholické nápoje (3,2 %), alkoholické nápoje a tabák (3,1 %), doprava (3,0 %), ubytovací a pohostinské služby (4 %). Celkem se zvýšily ceny v 11 z 12 sledovaných skupin, o 0,2 % se snížily ceny oblečení a obuvi. K výraznému zpomalení růstu cen došlo u významných komodit jako je bydlení, energie, paliva a voda. Podobný vývoj pokračoval částečně i v r. 2008. V roce 2008 dosáhla inflace 2,4 %, když vyšších hodnot dosahovala v první polovině roku, pak začíná výrazný pokles a od května 2009 se ceny v ročním srovnání snižují v průměru o 0,4 %.

Pracovní trh

V roce 2007 bylo registrováno 159 972 nezaměstnaných. Tím se snížil počet nezaměstnaných o 15,6 % pod úroveň roku 2006 (-29 468). V r. 2008 bylo 135 203 nezaměstnaných – nejlepší výsledek od r. 1996. Pokles nastal především u mužů, ale i počet nezaměstnaných žen se snížil. Počet nezaměstnaných mladistvých do 25 let se pohybuje kolem 11 %. I jejich počet se ve srovnání s předchozím rokem snížil.

Celková průměrná nezaměstnanost v r. 2008 činila 11,3 % a dostala se tak o 2,7 % níže než v roce 2007, kdy činila 14 %. Toto lze označit za velmi pozitivní jev ekonomického vývoje země a dosavadní vývoj na pracovním trhu v r. 2009 zůstává stále příznivý, míra nezaměstnanosti zůstává zhruba stejná.

4.4 Hlavní odvětví zpracovatelského průmyslu

Durynský průmysl byl i v letech 2007 a 2008 lokomotivou růstu durynského hospodářství. Ve srovnání s r. 2000 se jeho obrat zvýšil o 64,5 % a zaměstnanost o 25,8 %. Dohromady docílilo 885 durynských průmyslových podniků s více než 50 zaměstnanci v r. 2008 obratu ve výši 37,1 mld. € a zaměstnalo 131,3 tis. pracovníků. Podíl zpracovatelského průmyslu na  tvorbě HDP se zvýšil z 19 % v r. 2000 na 23,7 % v r. 2008. Tím durynský průmysl nejenom rostl rychleji než další hospodářská odvětví, ale překročil i celoněmecký průměr. Ve druhé polovině roku 2008 se však začíná projevovat hospodářská krize. V I. pololetí 2009 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku poklesl obrat těžebního a zpracovatelského průmyslu o 22,3 %. Projevilo se to zejména v exportu (-30,3 %) a tím i poklesu exportní kvóty za 34,4 % na 30,9 %. 

Velmi úspěšně se vyvíjel automobilový průmysl, jehož obrat se zvýšil v roce 2007 o 25,1 %. Současně s tím se zvýšila zaměstnanost v automobilovém průmyslu o 8 %, což představuje téměř 900 nových pracovních míst. Vzhledem k tomu, že se obrat zvýšil podstatně více než zaměstnanost, stoupla produktivita práce o 15,8 %. V roce 2008 klesl roční obrat o 2,6 %, při stále stoupající zaměstnanosti. V prosinci 2008 byla však krize odvětví již tak velká, že ve srovnání s prosincem 2007 klesl obrat o 31,7 % a export dokonce o 50,1 %.

Potravinářský průmysl zaznamenal v roce 2007 rovněž vysoký růst, a to o 9,2 %, při současném nepatrném poklesu zaměstnanosti -0,7 %. I v tomto odvětví proto došlo k rychlému růstu produktivity práce, o 9,9 %. V roce 2008 tento vývoj dále úspěšně pokračoval: obrat +20,7 %, export +25,3 % a ze všech průmyslových odvětví si vedl nejlépe. Lehký pokles se však očekává v r. 2009.

V r. 2007 se dařilo i kovozpracujícímu průmyslu, jehož obrat se zvýšil o 10,8 % při růstu produktivity práce o 4,3 %.  Elektrotechnický průmysl se zvýšil o 4,3 % současně s růstem pracovníků o 5,7 %. Gumárenský a plastikářský průmysl zvýšil svůj obrat o 7,9 %, přičemž se zvýšil počet pracovníků tohoto odvětví o 609 osob, tj. o 5,6 %. K rychlému růstu došlo i u výroby zboží investičního charakteru, zejména díky vysokým exportním požadavkům. Všem těmto odvětvím se celkem úspěšně dařilo i v r. 2008, koncem roku však nastal ve většině těchto oborů zlom, zejména u výrobků IT a oborů spojených s automobilovým průmyslem. Vážnější situace byla také v některých dalších odvětvích jako např. dřevozpracující průmysl (-15,3 %), sklo a keramika (-10,3 %), nábytkářský a hračkářský průmysl (-8,5 %).

Nicméně zpracovatelský průmysl potvrdil svůj dlouhodobě rychlý růst po roce 2000, v tomto období se jeho obrat zvýšil o 61,4 %, export o 68,4 % a produktivita o 32,8 %. Slibně se v roce 2007 a částečně i v r. 2008 vyvíjelo i zakázkové krytí. To však již neplatí, nicméně podle vývoje v posledních měsících r. 2009 lze konstatovat, že se situace stabilizuje, v některých odvětvích zakázkové krytí i výroba začínají stoupat.

Stavebnictví

Tomuto odvětví se v r. 2007 nedařilo tolik jako v r. 2006 a jeho obrat se snížil o 2,1 %. Nutno však zdůraznit, že k tomu došlo po ve stavebnictví nevídaném růstu v roce 2006 o 9,1 %. A právě nižší srovnávací základna r. 2007 bezpochyby přispěla k oživení ve stavebnictví v r. 2008, jehož objem se zvýšil o 7,5 %. Při současném lehkém poklesu zaměstnanosti tak došlo k výraznému zvýšení produktivity práce. V I. pololetí 2009 obrat ve stavebnictví poklesl o 6,7 %, při současném mírném zvýšení zaměstnanosti.

Výroba energie

Probíhala příznivě i v r. 2008 bez větších změn, zatímco elektrické energie se po vysokém nárustu v r. 2007 (+18,6 %) vyrobilo prakticky stejné množství, nastal pokles ve spotřebě plynu. Zaměstnanost v energetice zůstala na stejné úrovni, odvětví vykazuje dlouhodobě vysoké průměrné výdělky. V r. 2009 dochází k poklesu výroby energie.

Řemesla

Zaznamenala v r. 2007 celkově mírný pokles, v r. 2008 mírný růst. V jednotlivých oborech se však vývoj dost výrazně lišil. Např. stavební řemesla a výrobní řemesla zaznamenala mírný přírůstek, naopak řada oborů jako údržba a opravy automobilů a některé služby úbytek.

Maloobchod

Se stal nejslabším článkem v růstu durynské ekonomiky. Jeho pokles v roce 2007 činil 3,3 % a v souvislosti s tím se snížil i počet zaměstnaných o 1,1 %. V r. 2008 poklesl o dalších 2,2 % a počet zaměstnaných o 0,2 %. Pokles zasáhl prakticky všechny obory. Růst však lze registrovat u internetových nákupů.

Pohostinství a turistika

Zatímco hotely zaznamenaly přírůstek, další ubytovací zařízení spíše pokles objemu obratu. Silný pokles byl registrován v oblasti gastronomie, a to jak pokud jde o jídla, tak zejména o nápoje.

Počet přijíždějících turistů se stabilně zvyšuje a Durynsko je nad celoněmeckým průměrem. Hlavními turistickými cíly jsou Durynský les (téměř polovina turistů a rekreantů) a pak města Erfurt, Eisenach, Jena a Weimar. Počet hostů se v r. 2008 zvýšil o 0,5 % na 3,33 mil. turistů, počet přenocování o 1,2 % na 9,2 mil.

Ze zahraniční přijelo v r. 2009 229 tis. hostů (+2,5 %), jejich přenocování se však o 1 % snížilo (524 tis.). Nejpočetnějšími zahraničními návštěvníky jsou Holanďané následováni Švýcary, Rakušany a občany USA.

V I. pol. 2009 k podstatným změnám zatím nedošlo.

5. Zahraničně obchodní vztahy

5.1. Vývoj zahraničního obchodu, teritoriální a komoditní struktura

v mil. € 2000 2005 2006 2007 2008
Export celkem 4 506 7 780 9 238 10 654 11 076
Import celkem 3 752 5 512 5 943 7 226  7 196
Obrat celkem 8 258 13 292 15 181 17 880 18 272
Bilance 754 2 268 3 295 3 428 3 880

Zahraniční obchod Durynska má pro hospodářství země obrovský význam a vyvíjí se velmi pozitivně. V některých odvětvích jako je automobilový průmysl, medicínská technika, měřící a regulační přístroje, optika, výroba hodin, sdělovací technika, dosahuje podíl exportu na objemu výroby hodnot mezi 40–50 %, vývoz je však významný i strojírenství (podíl exportu 28,9 %), gumárenský a plastikářský průmysl (30,6 %), elektrotechnický průmysl (15 %) i pro potravinářský průmysl (10,6 %). Zvyšuje se především export (v r. 2007 o 15 %, v krizovém roce 2008 ještě o 3,8 %, od r. 2000 o 145,8 %/, obchodní bilance je aktivní a saldo se neustále zvyšuje. V roce 2008 převažoval vývoz nad dovozem o 53,7 %. Vývoj teritoriální skladby ZO odráží strukturální politické změny. Od 90. let dochází – zejména u vývozu, k odklonu od zemí bývalého SSSR a ostatních zemí tehdejšího východního bloku. Dnes je více než 65 % obratu realizováno se zeměmi EU (vývoz 69 %, dovoz 60 %).

Export

Export země se v letech 1996–2008 zvýšil více 4,7x. V roce 2008 činil necelých 11,1 mld. €. Podíl na celkovém německém exportu je prozatím nízký, má však rostoucí trend a v současnosti činí 1,1 %. Nejdůležitějšími partnery v exportu jsou Francie (podíl na celkovém vývozu 8,6 %), Velká Británie (8,5 %), Itálie (7,1 %), USA (6,3 %), Holandsko (5,7 %) a za nimi následuje skupina středoevroopských zemí na čele s ČR (5,5 %), Polsko, Belgie, Rakousko. Rychle se zvyšují vývozy do dalších nových členských zemí zejména do Polska, Ruska, Číny a Japonska. V komoditní struktuře se v r. 2008 nejvíce prosadily nákladní automobily a náhradní díly k nim (17 %), elektrotechnické výrobky (11 %), počítačová technika (8 %), umělé hmoty, výrobky farmaceutického průmyslu, jemné mechaniky a optiky a potravinářské výrobky.

Exportní kvóta průmyslu činila v r. 2008 32,7 %, v r. 2007 33,7 % a pro srovnání v nových spolkových zemích 33,1 %, v SRN 44,6 %.

Import

Import rostl v minulých letech méně než export. V roce 2007 představovaly dovozy 7,22 mld. €, nicméně došlo ve srovnání s předchozím rokem k mimořádnému růstu o 19,6 %. V roce 2008 však již došlo k nepatrnému poklesu těsně pod 7,2 mld. €. Dováženy jsou především hotové výrobky, dále strojírenské výrobky, suroviny a paliva, různé polotovary a potraviny. Největšími dodavatelskými parntery jsou Čína – s velkým předstihem a stále rostoucím podílem na celkovém dovozu v r. 2007 ve výši 17,5 %, dále Itálie, Polsko, Španělsko, Rakousko, Francie,  Holandsko, Rusko. V první desítce se nachází i Česká republika.

V roce 2009 se v zahraničním obchodě již plně projevují následky hospodářské krize. Za prvních 7 měsíců se export snížil o 26 % a exportní kvóta klesá k 30 %. Ve stejném období import poklesl o 18,5 %.

5.2. Podpora exportu a internacionalizace firem v Durynsku

Kromě spolkové podpory exportu a internacionalizace firem je v Durynsku vypracován samostatný systém podpory, který je upraven zemskou směrnicí o podpoře vývozu, investic a internacionalizace č. 15 z r. 2007. Koncentruje se na poradenství, zprostředkování kontaktů, navázání kooperačních vztahů, podporu firem na veletrzích a výstavách a budování image firmy i země. Je podporována snaha firem, zejména malých a středních, směřující k udržení se na zahraničním trhu a získání nových trhů. V roce 2002–2008 bylo spolkovou zemí Durynsko na tento účel určeno 23 mil. €, roční výše prostředků se však v posledních letech snižuje. Je vypracován program oficiálních účastí durynských firem na mezinárodních veletrzích v zahraničí i v SRN. Např. v roce 2009 se uskutečnila opakovaná oficiální účast Durynska na MSV Brno v hale Z, společně se Saskem a Saskem Anhaltskem. Velmi aktivní v prosazování a podpoře durynských zájmů v zahraničí je političtí a hospodářští představitelé. V nedávné době byly realizovány podnikatelské mise na čele s ministerským předsedou např. do Číny, Ruska, USA a Baltických zemí. Podnikatelské mise, spojené s prezentačními konferencemi, se konaly mj. ve Vietnamu, Rusku, Maďarsku. Ve 4. čtvrtletí 2008 se uskutečnila mise nejvýznamnější durynské Průmyslové a obchodní komory Erfurt do ČR. Byly přijaty hospodářské delegace z Číny, Ruska, Koreje, Japonska a Maďarska. V Číně a Vietnamu má Durynsko dokonce vlastní marketingovou kontaktní kancelář.

Velmi populární je durynský regionální marketink. Uskutečňuje se např. tzv. Thüringer Handelstag (Durynský obchodní den) v Erfurtu, který je ukázkou, jak správa regionu i  měst chce účinně spolupracovat s místními podnikateli, podporuje je a zasazuje se o rozvoj obchodu, podnikání a prosperitu kraje.

5.3. Fondy EU a přeshraniční spolupráce

Durynsko patří stejně jako větší díl ostatních částí nových spolkových zemí v rámci EU k tzv. cíli „1“, t.j. oblastem, jejichž  HDP/hlavu leží pod 75 % průměru EU. V období 2007–2013 bude proto země čerpat ze strukturálních fondů EU. S ohledem na svou polohu východní části země blízké české hranici patří 2 východní okresy do systému financování EU v rámci cíle „3“ – Cross Border Cooperation. Evropský region Egrensis zahrnuje vedle části Saska také část Karlovarského kraje.

6. Ekonomické vztahy Durynska s Českou republikou

6.1. Vývoj zahraničního obchodu a komoditní struktura

Vzájemná obchodní výměna se vytrvale zvyšuje, v roce 2008 představoval obrat 930,1 mil. €, tj. téměř dvojnásobek roku 2002. Saldo obchodní bilance ČR s Durynskem je pasivní a v posledních letech, zejména od r. 2005, se vzhledem k rostoucím dovozům rychle zvyšuje. Rok 2008 představuje v našich vývozech hluboký propad o 13,5 %. Vývoj obchodní výměny v posledních letech ukazuje následující tabulka v mil. €:

  2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Vývoz ČR 210,8 225,4 236,2 263,5 276,4 385,1 333,1
Dovoz ČR 237,2 318,2 324,3 333,2 451,6 509,9 597,0
Obrat 458,0 543,6 560,5 596,7 728,0 895,0 930,1
Saldo -26,4 -92,8 -88,1 -69,7 -175,2 -124,8 -263,9

Přes relativně rychlý rozvoj vzájemného obchodu ČR s Durynskem je jeho podíl na vzájemné relaci ČR–SRN nízký. Na českém importu ze SRN se podílelo Durynsko v roce 2007 jen 2 %, na našich vývozech do SRN pak 1,2 %. Nicméně celkový objem obchodu ČR s Durynskem nelze charakterizovat jako bezvýznamný, protože dosahuje srovnatelné výše jako např. náš obchod s Norskem, Jižní Koreou, Slovinskem, Finskem, je výrazně vyšší než s Bulharskem či Kanadou a objem vývozu se blíží celkové výši vývozu ČR do Číny. Kromě toho není v našem vývozu zahrnuto 6 146 vozů Škoda, které byly v Durynsku v r. 2008 registrovány, protože distribuční sklad Škodovky se nachází nedaleko durynských hranic v saském Glauchau, kde je místo určení, je tato položka, která představuje řádově 100 mil. €, je zahrnuta ve vývozu do Saska. Došlo však také k určitému optickému zkreslení, protože po většinu r. 2008 negativně působila silná koruna a statisticky sledovaný vývoj vychází z mimořádně vysoké základny v r. 2007. Větší roli hraje ČR v zahraničním obchodě Durynska. Na celkovém dovozu se podílela v roce 2007 celkem 3,86 % na exportu země 4,8 %.

Vývoj v roce 2009 je ovlivněn hospodářskou krizí a je velmi negativní. Za I. pololetí, dokdy jsou známa statistická data, je v našem vývozu pokles o 15,1 %, v dovozu o 22,3 % a saldo obchodní bilance se v důsledku tohoto vývoje snížilo o 30,9 %. (Pozn.: Vývoj obchodních vztahů se spolkovou zemí Durynsko je hodnocen za použití údajů Durynského statistického úřadu, protože ČSÚ obchodní výměnu podle spolkových zemí nevede. Je přitom pravděpodobné, že celkový objem obchodu – zejména v exportu ČR – může být z důvodů odlišné metodiky sběru dat reálně vyšší.)

Komoditní struktura našeho vývozu a dovozu s Durynskem:

Hlavní vývozní položky (v tis. EUR):
  • Podvozky, karoserie, motory, autodíly: 34 397
  • Odpad, ocelový a železný šrot: 31 234
  • Sklo a výrobky ze skla: 27 531
  • Nábytek: 19 072
  • Elektrotechnické výrobky: 16 175
Hlavní dovozní položky (v tis. EUR):
  • Podvozky, karoserie, motory, autodíly: 87 045
  • Zboží z umělých hmot: 57 672
  • Elektrotechnické výrobky: 45 852
  • Ocel, plechy a kovové zboží: 35 919
  • Ocelové a železné profily: 34 277
Zemědělské a potravinářské výrobky
Tis. € 01–12/2008
Vývoz ČR 12 014
Dovoz ČR 36 588
Saldo - 24 574

6.2. Spolupráce s ČR

Objem vzájemného obchodu dokládá intenzitu česko-durynské spolupráce v obchodní oblast, na níž se podílí tisíce firem a která však spočívá i ve velkém množství různých kooperačních vztahů. Příklady úspěšné kooperace durynských a českých firem:

  • Firma Kunststoff Fröhlich GmbH – Sollstedt. Společnost založila v ČR pobočku a zaměstnává ca 40 českých pracovníků. Kooperace napomohla tomu, že se podařilo zvýšit výrobní kapacitu a výroba umělých hmot v Durynsku nebylo ohrožena.
  • Firma Plastverarbeitung Hochstein GmbH – Kahla. Firma zadává výrobu komponentů v oblasti balicí techniky do ČR, čímž může své výsledné produkty nabízet na evropských trzích levněji.
  • Firma Maleriemeister Freiser – Lobenstein. Tato řemeslnická firma je na základě svého know-how schopna působit s partnery na českém trhu.
  • Firma BGM Nahrungsmittel – Ritschenhausen. Firma svými produkty z potravinářského oboru expandovala na český trh.
  • Firma IFAM GmbH – Erfurt. Kooperace s českými firmami umožňuje strojírenské firmě IFAM Erfurt,  působící v oblasti zabezpečovacích zařízení, nabízet konečné produkty výhodněji než konkurence. Spoluprací se hospodářsky posílila jak německá firma, tak její subdodavatel.
  • Firma Mitronik – Erfurt. Elektrotechnická firma Mitronik zřídila v ČR pobočku a zaměstnává desítky pracovníků. Spoluprací udržela výrobní kapacity v Durynsku a daří se jí expandovat na třetí trhy.

Durynské podniky jsou často na obchodních veletrzích v ČR. Opakovaně se realizuje oficiální durynská účast na MSV Brno a i letos na podzim se jen v rámci durynské oficiální expozice v pavilonu 7 zúčastnila asi desítka firem ze spolkové země Durynsko. Realizátorem této akce je IHK Erfurt. Rovněž české firmy se představují na výstavních a veletržních, většinou však jen regionálních akcích v Durynsku, jako např. na květnovém veletrhu v Pösnacku a samozřejmě, že se české a durynské firmy setkávají i při příležitosti české oficiální účasti na veletrhu Zuliefermesse v nedalekém Lipsku.

Durynsko s ČR jsou téměř sousedé a existuje zde atraktivní potenciál pro hospodářskou spolupráci, který není dosud využit. Pozoruhodná je obdobná průmyslová struktura obou zemí, která skýtá možnosti kooperačních výrob s využitím rozličných kompetencí a dovedností malých a středních podniků.

6.3. Cestovní ruch

Oboustranně velký zájem je o přilákání turistů a lázeňských hostů. Z naší strany to jednoznačně dokumentuje např. úspěšná prezentace českých lázní a řemesel v OD Arcaden v Geře, za přítomnosti CzechTourismu a 12 českých lázeňských zařízení nebo přítomnost na turistickém veletrhu Reisen&Caravan v Erfurtu, kde se koncem října 2009 uskutečnila úspěšná česká oficiální účast pod hlavičkou CzechTourismu na ploše cca 60m2 za přítomnosti 6 českých subjektů. Dalších 10 se zúčastnilo samostatně, nebo v rámci expozic svých německých zástupců. Durynská strana má naopak zájem o využití horského prostředí Durynského lesa a atraktivních měst, zejména Erfurt, Weimar, Jena a Eisenach a prezentuje se na našich turistických veletrzích. Je to i v souladu s hlavními cíly hospodářské politiky země. Spolupráce existuje i na úrovni partnerství regionů a měst jako např. Jihočeský kraj a region Suhl nebo Karlovarský kraj a východní Durynsko, kde se využívá možnosti prezentace kraje na zmíněném regionálním veletrhu v Pößnacku.

6.4. Institucionální a regionální spolupráce

Spolupráce ČR s Durynskem existuje i na institucionální úrovni. Hlavními nosnými články česko-durynské spolupráce jsou průmyslové a hospodářské komory jednotlivých krajů, tj. zejména IHK Erfurt, dále IHK Gera a IHK Suhl. Na české straně se spolupráce aktivně zapojuje zejména RHK Poohří/Sokolov.  Zatímco v minulosti a hlavně v období před a po vstupu ČR do EU byla organizována ve spolupráci s OEÚ GK Drážďany řada informačních seminářů, přesouvá se těžiště zájmu durynských podnikatelů na podnikatelské burzy a konkrétní podnikatelská setkání. Pravidelně jsou durynskými firmami využívána kooperační setkání pořádaná jihosaskou IHK Plauen, ve spolupráci s našimi HK. V tomto směru je velmi aktivní i kontaktní a poradenská kancelář K&W, která má sídlo jak v durynském Rotterode, tak i v Chebu. S IHK Erfurt byla rovněž projednávána realizace durynské podnikatelské mise, která se uskutečnila koncem r. 2008.

V posledních letech se uskutečnily 3 kontakty na úrovni centrálních orgánů. Při hospodářské prezentaci České republiky v Erfurtu v únoru 2005, které se zúčastnil náměstek ministra průmyslu a obchodu Miroslav Somol,  byla vysoká účast durynských podnikatelských kruhů a státní správy (440 přítomných). Důležitost, kterou durynská strana přikládala, podtrhlo osobní přijetí české delegace ministerským předsedou Dieterem Althausem a jeho vystoupení v úvodu večera. Koncem téhož roku se uskutečnila návštěva ministra zahraničí Cyrila Svobody v Durynsku a na jejím programu byla mj. rovněž problematika hospodářské spolupráce. Koncem roku 2007 došlo k jednání vedoucího OEÚ GK Drážďany Jana Hitzgera s ministrem hospodářství, technologií a práce Jürgenem Reinholzem a ministrem stavebnictví a dopravy Andreasem Trauttveterem při příležitosti jejich návštěvy české oficiální expozice na veletrhu Reisen&Caravan v Erfurtu. V poslední době se aktivizovaly vztahy s nejdůležitější Průmyslovou a obchodní komorou v Durynsku IHK Erfurt a její šéf Gerald Grusser byl nedávno přítomen na MSV v Brně, kde byla oficiální durynská účast a kde měl krátký rozhovor s ministrem Vladimírem Tošovským, při příležitosti ministrovy návštěvy durynské expozice. Z tohoto přehledu je možné vidět kontinuální dialog na politicko-hospodářské úrovni.

Zdroje: Spolkový statistický úřad Destatis, Statistický úřad spolkové země Durynsko, materiály Ministerstva hospodářství a práce Durynska, Průmyslové a hospodářské komory IHK Erfurt, internet, publikace IHK a materiály OEÚ GK Drážďany.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Drážďanech (Německo).

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek