Důvody vyloučení účastníka ze zadávacího řízení

29. 9. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

motiv článku - Důvody vyloučení účastníka ze zadávacího řízení Článek se zabývá situacemi, kdy zadavatel vyloučí dodavatele ze zadávacího řízení, a to již dle nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Popisuje situace, kdy zadavatel může vyloučit a kdy má povinnost vyloučit účastníka.

Tento článek se zabývá situacemi, kdy zadavatel vyloučí dodavatele ze zadávacího řízení, a to již dle nového zákona o zadávání veřejných zakázek a poukazuje na některé zásadní změny oproti zákonu o veřejných zakázkách. Tento článek však nemá za cíl popsat veškeré změny, které nový zákon o zadávání veřejných zakázek do praxe zadávání veřejných zakázek v České republice přináší.

Obsah:


Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Vyloučení uchazeče ve smyslu zákona o veřejných zakázkách

Postupy zadavatele v zadávacím řízení včetně situací, kdy je povinen uchazeče o veřejnou zakázku ze zadávacího řízení vyloučit, upravuje do konce září 2016 zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon během doby své účinnosti prošel několika novelizacemi, které přinášely mimo jiné i nové možnosti vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. Všichni si jistě pamatujeme na již naštěstí neplatnou povinnost zadavatele vyřadit nabídku a vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení v případě, kdy do zadávacího řízení byla podána pouze jedna nabídka.

Zákon o zadávání veřejných zakázek byl koncipován tak, že zadavatel byl povinen za účelem případného vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení posoudit nabídky uchazečů ze tří hledisek, a to s ohledem na splnění zákonných požadavků, dále s ohledem na požadavky zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a s ohledem na to, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku. Nepřijatelnou nabídkou byla dle zákona o veřejných zakázkách taková nabídka, která:

  • je nevhodná, což je nabídka, jež nesplňuje požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky,
  • nesplňuje zadávací podmínky stanovené zadavatelem z hlediska jiných požadavků než je předmět veřejné zakázky,
  • v rámci které uchazeč neprokázal splnění zadavatel požadované kvalifikace,
  • je v rozporu s platnými právními předpisy,
  • obsahuje upravené podmínky plnění předmětu veřejné zakázky v rozporu s požadavky zadavatele na plnění předmětu veřejné zakázky anebo obsahuje neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu,
  • byla podána po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Ve všech výše uvedených případech byl zadavatel povinen posoudit nabídku jako nepřijatelnou a vyloučit uchazeče, který ji podal, ze zadávacího řízení. Zákon o veřejných zakázkách dával zadavateli možnost vyzvat uchazeče k písemnému vysvětlení nabídky a rovněž k případnému doplnění chybějících či nepřesných dokladů. Záviselo však zcela na vůli zadavatele, zda k této své zákonné možnosti přistoupil, anebo přímo vyřadil nabídku a uchazeče ze zadávacího řízení vyloučil.

Zákon o veřejných zakázkách kromě této možnosti žádat o písemné vysvětlení či doplnění nabídky nedával zadavateli jiné možnosti rozhodovat o ponechání ne zcela vyhovující nabídky uchazeče v zadávacím řízení. Samozřejmě pokud vyzvaný uchazeč nabídku řádně vysvětlil, objasnil či doplnil zadavatelem požadované doklady, nebyla jeho nabídka zadavatel vyřazena a takovýto uchazeč pokračoval v zadávacím řízení.

Zákon o zadávání veřejných zakázek a změna terminologie

Od 1. 10. 2016 účinný nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek vychází z evropských směrnic, které vstoupily v platnost v únoru 2014. Hlavním cílem evropských směrnic je snížit administrativní zátěž dodavatelů v procesu zadávacího řízení. Tyto nové evropské směrnice byly do českého právního řádu implementovány právě zákonem o zadávání veřejných zakázek. Proto i hlavním cílem nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek má být zejména zjednodušení v celém procesu zadávání veřejné zakázky.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek rovněž vymezuje nové možnosti vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Zásadní novinkou, na kterou upozorňujeme raději hned v úvodu tohoto článku, je změna v zákonné terminologii, kdy nový zákon o zadávání veřejných zakázek již neužívá termín „uchazeč“ pro dodavatele, který podal nabídku nebo žádost o účast do zadávacího řízení, ale takovéhoto dodavatele, jenž do zadávacího řízení podal nabídku, žádost o účast či předběžnou nabídku označuje právě termínem „účastník“.

Takovýchto terminologických změn, kdy se nemění věcný obsah zákonného institutu, ale mění se dříve používaná terminologie, je v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek více, kdy některé z nich budou zmíněny dále v tomto článku.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Kdy zadavatel může vyloučit účastníka ze zadávacího řízení

Účastník ze zadávacího řízení může být vyloučen v případech stanovených zákonem o zadávání veřejných zakázek. Takovýchto situací je v zákoně o zadávání veřejných zakázek hned několik a jsou v zákoně o zadávání veřejných zakázek upraveny na různých místech.    

Je-li dán zákonný důvod, může zadavatel nově vyloučit uchazeče kdykoli v průběhu zadávacího řízení. Zákon o zadávání veřejných zakázek zásadním zcela mění dosavadní praxi zadávání veřejných zakázek, kdy dává zadavateli ve většině případů možnost vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení a nikoli povinnost zadavateli vyloučit takovéhoto uchazeče ze zadávacího řízení.

Tento důraz na vůli zadavatele souvisí se zásadní změnou, kterou nový zákon o zadávání veřejných zakázek přináší, spočívající v tom, že zadavatel je oprávněn v některých typech zadávacích řízení nejdříve provést hodnocení nabídek a až teprve následně posouzení nabídek, resp. nabídky. Na straně zadavatele by tak měla být v důsledku možnosti nejdříve provést hodnocení nabídek a posouzení z hlediska zadávacích podmínek a zákona o zadávání veřejných zakázek pouze nejvhodnější nabídky snížena administrativní zátěž. Rovněž by tato zásadní zákonná změna měla přinést zrychlení zadávacího řízení.

Povinnost vyloučit účastníka ze zadávacího řízení v případě jistoty

Zadavatel má vždy povinnost vyloučit účastníka ze zadávacího řízení v případech, kdy zadavatel v zadávacím řízení požaduje složení jistoty a účastník řádně zadavateli neprokáže složení jistoty nebo účastník nezajistí, aby zadavatelem požadovaná jistota v celé výši byla složena po celou dobu zadávací lhůty. V průběhu zadávací lhůty není účastník zadávacího řízení oprávněn ze zadávacího řízení odstoupit, jinak zadavateli propadne účastníkem složená jistota v zadavatelem stanovené výši.

Jistotu dle zákona o zadávání veřejných zakázek proto může požadovat pouze takový zadavatel, který rovněž stanovil zadávací lhůtu. Stanovení zadávací lhůty je nově dle zákona o zadávání veřejných zakázek na dobrovolném rozhodnutí zadavatele. Jestliže se tedy zadavatel rozhodne stanovit zadávací lhůtu, je oprávněn požadovat jistotu, jejíž výši zadavatel uvede v zadávací dokumentaci, a to absolutní částkou ve výši maximálně do 2 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, anebo do výše maximálně 5 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, pokud zadavatel použije v zadávacím řízení elektronickou aukci.

Účastník je oprávněn jistotu v zadávacím řízení zadavateli poskytnout třemi způsoby, a to:

  • i. složením peněžní částky na účet zadavatele;
  • ii. bankovní zárukou ve prospěch zadavatele;
  • iii. pojištěním záruky ve prospěch zadavatele.

Účastník následně je ve své nabídce ohledně složené jistoty povinen, aby zadavateli prokázal její složení, předložit:

  • i. údaje o provedené platbě zadavateli, pokud složil peněžní jistotu;
  • ii. originál záruční listiny obsahující závazek vyplatit jistotu zadavateli včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníkovi zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikne účast po vyloučení zadavatelem, a to z důvodu, že účastník nepředložil zadavateli požadované údaje, doklady nebo vzorky anebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám stanoveným zadavatelem nebo pokud účastník jako vybraný dodavatel neuzavře bez zbytečného odkladu se zadavatelem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky;
  • iii. písemné prohlášení pojistitele obsahující závazek vyplatit jistotu zadavateli včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníkovi zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikne účast po vyloučení zadavatelem, a to z důvodu, že účastník nepředložil zadavateli požadované údaje, doklady nebo vzorky anebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám stanoveným zadavatelem nebo pokud účastník jako vybraný dodavatel neuzavře bez zbytečného odkladu se zadavatelem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.

Pokud bude jistota účastníkem zadavateli složena formou bankovní záruky nebo pojištění záruky, je účastník zadávacího řízení povinen zajistit její platnost po celou dobu trvání zadávací lhůty. Pokud účastník tuto svou povinnost poruší, je zadavatel povinen, jak bylo řečeno v úvodu této kapitoly, právě takovéhoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

Vzhledem k tomu, že se jedná o další zásadní změnu, kterou přináší zákon o zadávání veřejných zakázek, pro úplnost uvádíme, že zadavatel, který se rozhodne stanovit zadávací lhůtu, je povinen v této zadávací lhůtě odeslat oznámení o výběru dodavatele, jinak je zadávací řízení uplynutím zadávací lhůty ukončeno a zadavatel by musel kompenzovat účastníkům zadávacího řízení jimi účelně vynaložené náklady na jejich účast v zadávacím řízení.

Aby nedošlo k této sankci zadavatele, dává zákon o zadávání veřejných zakázek zadavateli ještě možnost domluvit se všemi účastníky zadávacího řízení o jiném postupu, bez toho, že by zákon o zadávání veřejných zakázek blíže specifikoval formu takovéto dohody mezi zadavatelem a všemi účastníky zadávacího řízení.

Nabídka v rozporu se zadávacími podmínkami

Zákon o zadávání veřejných zakázek výslovně stanoví, že zadavatel je oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze v případech stanovených zákonem. Zadavatel může vyloučit účastníka v případech, kdy doklady, vzorky údaje či modely předložené dodavatelem v průběhu zadávacího řízení nesplní požadavky zadavatele vymezené v zadávacích podmínkách.

Jedná se zejména o případy, kdy dodavatel předloží zadavateli nevyhovující podklady v rámci své nabídky, případně předběžné nabídky, čímž tak neprokáže splnění zadavatelem požadované kvalifikace nebo jeho nabídka nevyhoví posouzení nabídky ve vztahu k zadávacím podmínkám stanoveným zadavatelem.

Nebo se též jedná o případy, kdy dodavatel zadavateli nepředloží vyhovující podklady ani po výzvě zadavatele k doplnění či vysvětlení nabídky dodavatele. Zde je vhodné uvést, že i dle zákona o zadávání veřejných zakázek má zadavatel možnost, nikoli však povinnost požadovat vysvětlení či doplnění nevyhovující či nedostatečné nabídky kteréhokoli účastníka.

V případě, kdy nabídka účastníka zadávacího řízení nesplňuje požadavky zadavatele stanové v zadávací dokumentaci a zadavatel nedá svou výzvou účastníkovi šanci doložit zadavatelem požadované informace nebo doklady případně vzorky či modely, zadavatel takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučí. Stejně tak zadavatel postupuje i v případě, kdy účastníka vyzve k doplnění či vyjasnění jeho nabídky a tento uchazeč svou nabídku nevysvětlí anebo nepředloží požadované dokumenty, informace, modely či vzorky.

Zákon o zadávání veřejných zakázek dává možnost zadavateli vyzývat účastníky zadávacího řízení v průběhu zadávacího řízení k objasnění či doplnění předložených údajů, dokladů, vzorků či modelů i opakovaně a zadavatel rovněž může účastníkům prominout případné zmeškání lhůty k doplnění či objasnění nabídky.

Zákon o zadávání veřejných zakázek na rozdíl od zákona o veřejných zakázkách nově přímo stanoví, co dříve bylo dovozováno z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že nabídka může být doplněna či změněna, a to ve všech částech, které nejsou předmětem hodnocení dle hodnotících kritérií. Zákon zadávání veřejných zakázek rovněž nově připouští dokonce i změnu položkového rozpočtu, pokud takováto změna položkového rozpočtu nezmění celkovou nabídkovou cenu nebo jiné kritérium hodnocení nabídek.

Co se týče prokázání splnění zadavatelem požadované kvalifikace či dalších podmínek stanovených zadavatelem pro účast dodavatele v zadávacím řízení, mohou být údaje, dokumenty, vzorky i modely předloženy dodavatelem zadavateli na žádost zadavatele a takovéto doplnění či změna předložených údajů, dokladů, vzorků i modelů není ze zákona požadována za změnu nabídky, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti účastníka v zadávacím řízení mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

V tomto případě zákon o zadávání veřejných zakázek nepřináší do běžné praxe v zadávacích řízeních a postupů zadavatelů na první pohled žádnou změnu. Na rozdíl od zákona o veřejných zakázkách však zadavatel může vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, jehož nabídka nesplňuje zadávací podmínky až po provedeném hodnocení obdržených nabídek.

Vyloučení účastníka a mimořádně nízká nabídková cena

Dalším případem, kdy je zadavatel oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, je situace, kdy nabídková cena uvedená účastníkem v jeho nabídce je zadavatelem posouzena jako mimořádně nízká a účastník není schopen svou nabídkovou cenu zadavateli náležitě zdůvodnit. Zadavatel nemůže vyloučit účastníka, jehož nabídkovou cenu posoudí jako mimořádně nízkou, bez toho, že by takovémuto účastníkovi dal možnost výši nabídkové ceny uvedené v jeho nabídce zdůvodnit.

Zásadní změnou v zákoně o zadávání veřejných zakázek je, že v případě mimořádně nízké nabídkové ceny má zadavatel opět možnost, nikoli však povinnost, účastníka ze zadávacího řízení vyloučit s výjimkou případů, kdy ze zdůvodnění účastníka jeho mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že:

  • i. nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena, protože účastník při plnění veřejné zakázky nezajistí dodržování všech povinností vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují na plnění veřejné zakázky nebo účastník nezajistí dodržování všech povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů či kolektivních smluv týkajících se zaměstnanců podílejících se na plnění veřejné zakázky;
  • ii. nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory, přičemž účastník není na výzvu zadavatele schopen prokázat, že takovouto podporu získal tento účastník v souladu s předpisy Evropské unie;
  • iii. účastník v předloženém zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nepotvrdí, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky včetně pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se mají podílet na plnění veřejné zakázky, a dále nepotvrdí, že neobdržel neoprávněnou podporu.

Kromě výše vyjmenovaných případů má zadavatel v případě zjištěné mimořádně nízké nabídkové ceny takovéhoto účastníka zadávacího řízení možnost nevyloučit. Zadavatel má tak možnost provést posouzení případných ekonomických rizik plynoucích mu z mimořádně nízké nabídkové ceny tohoto účastníka a po vyhodnocení těchto rizik v souvislostech se zadávacími podmínkami jako nízkých, může zadavatel ponechat tohoto účastníka v zadávacím řízení.

V případech, kdy se zadavatel naopak rozhodne účastníka, jehož nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ze zadávacího řízení vyloučit, musí být toto rozhodnutí zadavatele opravdu řádně zdůvodněno a musí z něho být zřejmé, co zadavateli vadí na vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, které účastník zadavateli na jeho žádost předložil, a v čem toto vysvětlení zadavatel spatřuje nedostatečné.

Zákon o zadávání veřejných zakázek dává zadavateli možnost vůči účastníkovi vznést žádost o vysvětlení nabídkové ceny jako mimořádně nízké i opakovaně a rovněž umožňuje zadavateli odpustit účastníkovi zmeškání lhůty zadavatelem stanovené k vyřízení žádosti o vysvětlení nabídkové ceny účastníkem.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Způsobilost účastníka a vyloučení účastníka pro nezpůsobilost

Zákon o zadávání veřejných zakázek přináší zcela nové důvody, kdy zadavatel opět může, nikoli však musí, vyloučit účastníka ze zadávacího řízení. Jedná se o tzv. případy nezpůsobilosti účastníka zadávacího řízení. Nezpůsobilost účastníka je způsobena pochybením dodavatele vztahujícího se zejména ke kvalifikaci takovéhoto účastníka zadávacího řízení. Jako nezpůsobilého označuje účastníka zákon o zadávání veřejných zakázek v následujících případech:

1. Nezpůsobilý je dodavatel, který zadavateli nabízí takové plnění veřejné zakázky, jež by vedlo k nedodržení povinností, které jsou pro zadavatelem požadované plnění stanovené právními předpisy práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů či kolektivních smluv.

2. Jako nezpůsobilý může být zadavatelem označen též dodavatel, u něhož zadavatel prokáže, že došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, není možné. Za střet zájmů je nově zákonem o zadávání veřejných zakázek považována situace, „kdy zájmy osob, které:

  • a) se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo
  • b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením“.

Pod pojem „zájem“ zákon o zadávání veřejných zakázek řadí zájem konkrétní osoby na tom, aby získala osobní výhodu nebo snížila majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

3. Nezpůsobilý je dále účastník, který narušuje hospodářskou soutěž svou předchozí účastí při přípravě zadávacího řízení a jiné opatření k nápravě není možné a účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele neprokázal, že k narušení hospodářské soutěže nedošlo. Z tohoto důvodu je zadavatel oprávněn vyloučit účastníka pouze v případě, že tohoto účastníka zadavatel před vyloučením vyzval k tomu, aby tento účastník měl možnost se obhájit s tím, že k jeho zvýhodnění nedošlo.

4. Mezi zásadní novinky zákona o zadávání veřejných zakázek patří možnost zadavatele vyloučit nezpůsobilého účastníka, kterým je účastník zadávacího řízení, jenž se dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu, a to buď se zadavatelem veřejné zakázky, nebo i s kterýmkoli jiným veřejným zadavatelem. Musí se však jednat o taková pochybení v rámci smluvního vztahu, v jejichž důsledku vznikla škoda nebo k předčasnému ukončení smluvního vztahu či k jiným srovnatelným sankcím. Na možnost vyloučit účastníka ze zadávacího řízení nemá vliv, zda k uplatnění sankcí v dřívějším smluvním vztahu došlo na základě smluvních ujednání mezi účastníkem a zadavatelem veřejné zakázky nebo jinými veřejnými zadavateli anebo na základě zákona.

5. Nezpůsobilým je rovněž takový účastník zadávacího řízení, který se pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodnutí zadavatele v zadávacím zařízení nebo se neoprávněně pokusil o získání neveřejných informací, kdy tyto informace by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím řízení.

6. Pokud se účastník zadávacího řízení dopustil závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů, a to v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo i po zahájení zadávacího řízení, může být tento účastník zadavatelem označen za nezpůsobilého účastníka.
Aby však zadavatel mohl označit účastníka za nezpůsobilého, a to z kteréhokoli důvodu uvedeného pod bodem 1 až 6 a z příslušného důvodu účastníka vyloučit ze zadávacího řízení vyloučit, je ve všech výše uvedených případech povinen prokázat, že určitý důvod nezpůsobilosti je u účastníka naplněn. Pokud není zadavatel schopen prokázat, že je u účastníka důvod nezpůsobilosti naplněn, není oprávněn takovéhoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

V případě, že je zadavatel schopen unést důkazní břemeno, je oprávněn vyloučit účastníka pro nezpůsobilost v případě, kdy na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení s jinými osobami uzavřel zakázanou dohodu ve smyslu zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.

Zadavatel však není povinen prokázat, že k uzavření zakázané dohody mezi účastníky zadávacího řízení došlo, aby je mohl ze zadávacího řízení vyloučit, postačí, když zadavatel prokáže, že podezření je založeno na věrohodných důkazech např. nabídky obsahují chyby ve stejných částech a tyto chyby jsou obdobného typu.

Obnovení způsobilosti – self cleaning

Účastník zadávacího řízení má nově možnost tzv. obnovit svou způsobilost jako účastníka zadávacího řízení. Tato možnost obnovení způsobilosti je zcela novým zákonným institutem, který se doposud v praxi zadávání veřejných zakázek v našem právním řádu nevyskytoval.

Zákon o zadávání veřejných zakázek dává účastníkovi přijetím dostatečných nápravných opatření možnost k obnovení základní způsobilosti nebo k odstranění důvodu způsobujícího nezpůsobilost účastníka.

Obnovení základní způsobilosti

Obnovení základní způsobilosti nastane u účastníka, který přijme taková nápravná opatření, jako je například to, že zaplatí splatné nedoplatky na pojištění, daních či penále na veřejném zdravotním pojištění či na sociálním zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, čímž tak dostatečně splní kritéria základní způsobilosti. Základní způsobilost je vymezena v § 74 zákona o zadávání veřejných zakázek a jedná se opět především o zásadní změnu v zažité terminologii, kdy termín „základní způsobilost“ nahrazuje dříve používání pojem „základní kvalifikační kritéria“.

V případě, že zadavatel zadává nadlimitní veřejnou zakázku je dle zákona o zadávání veřejných zakázek v zásadě vždy povinen požadovat po dodavatelích prokázání splnění základní způsobilosti.

Obnovení základní způsobilosti však není možné v případě, kdy bude účastník pravomocně soudem (nikoli Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže) odsouzený k zákazu plnění veřejných zakázek a koncesí dle § 21 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

Možnost nevyloučení nezpůsobilého účastníka

Mezi zásadní změny, které zákon o zadávání veřejných zakázek přináší, řadíme i možnost zadavatele ponechat v zadávacím řízení a nevyloučit účastníka, který nesplňuje základní způsobilost, tedy zadavatelem, resp. zákonem o zadávání veřejných zakázek požadovanou kvalifikaci. Tato zákonná možnost je připuštěna pouze v případě, kdyby vyloučení účastníka znemožnilo zadání veřejné zakázky v příslušném zadávacím řízení, ale současně je dán naléhavý veřejný zájem, a to zejména veřejné zdraví nebo ochrana životního prostředí, který vyžaduje plnění zadávané veřejné zakázky.

Zákon o zadávání veřejných zakázek připouští možnost nevyloučit nezpůsobilého účastníka na základě evropských směrnic, přičemž v jejich preambuli je naléhavý právní zájem konstatován například v případě, kdy je naléhavá potřeba očkovací látky nebo v situacích, kdy je třeba nakoupit nouzové vybavení u dodavatele, jenž některou ze základních podmínek základní způsobilosti nesplňuje.

Komentář k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek u výše popsaného zákonného ustanovení výslovně uvádí, „že neuplatnění důvodu pro vyloučení v důsledku naléhavého veřejného zájmu bude velice ojedinělé“.

Odstranění důvodu nezpůsobilosti

Další „self cleaning“ dodavatele, kterou zákon o zadávání veřejných zakázek připouští, je, pokud nezpůsobilý účastník ve smyslu bodu 1 až 6 předchozí kapitoly tohoto článku příjme dostatečná nápravná opatření, v důsledku kterých odpadne důvod jeho nezpůsobilosti. Zákon o zadávání veřejných zakázek však výslovně nedefinuje, co je dostatečným nápravným opatřením, a uvádí pouze demonstrativní výčet nápravných opatření, která může účastník přijmout a zadavatel je může uznat.

Nápravným opatřením může tedy být například uhrazení dlužných částek či nedoplatků, úplná náhrada újmy způsobená spácháním trestného činu nebo pochybením a dále i aktivní spolupráce s orgány provádějícími vyšetřování, dozor, dohled nebo přezkum anebo nápravným opatřením může být i přijetí technických, organizačních nebo personálních preventivných opatření proti trestné činnosti nebo pochybením. Současně může být dodavatelem přijato jakékoli jiné nápravné opatření, než které je uvedeno v zákoně o zadávání veřejných zakázek.

Avšak vzhledem k tomu, že tato zákonná možnost obnovení základní způsobilosti či zbavení se důvodu nezpůsobilosti je v našem právním řádu úplnou novinkou, je otázkou budoucí praxe zadávání veřejných zakázek, jak bude ze strany dodavatelů a hlavně zadavatelů aplikována. Již nyní je však jisté, že vždy bude záviset na konkrétním případě a posouzení zadavatele, zda nápravná opatření, která účastník přijme, budou pro zadavatele dostatečná. Zadavatel by měl vždy zohlednit závažnost pochybení dodavatele, charakter veřejné zakázky a možnost vyloučení pochybení takovéhoto dodavatele do budoucna.

Pokud se zadavatel rozhodne k nápravnému opatření přijatému účastníkem nepřihlédnout, bude povinen takové své rozhodnutí odůvodnit, a to v rámci rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení anebo v rámci rozhodnutí o námitkách podaných účastníkem zadávacího řízení.

Obnovení způsobilosti se může domáhat pouze dodavatel, který se účastní zadávacího řízení, dodavatel, jehož účast v zadávacím řízení právoplatně zanikla, se dovolávat obnovení způsobilosti již vůči zadavateli nemůže. Dodavatel může zadavateli předložit přijaté nápravné opatření přímo v rámci své nabídky, pokud si je vědom svého pochybení, např. dodavatel má evidovaný nedoplatek na daních, ale již přijal příslušené nápravné opatření spočívající v tom, že tento svůj nedoplatek uhradil.

Zadavatel přihlédne k dodavatelem předloženým dokladům v rámci posuzování kvalifikace a posoudí ji jako prokázanou nebo neprokázanou. Druhou možností, kdy účastník může namítat obnovení své způsobilosti, je v případě, kdy je zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení a on podá proti tomuto vyloučení námitku, ve které účastník uvede nápravná opatření, jež přijal za účelem obnovení své způsobilosti.

Účastník akciová společnost

Zákon o zadávání veřejných zakázek nově dává zadavateli možnost vyloučit účastníka, který je akciovou společností, která nemá vydány jiné než zaknihované akcie anebo se jedná o korporaci podobnou akciové společnosti.

Zaknihované akcie jsou definovány občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.) jako zaknihované cenné papíry, které jsou nahrazeny zápisem do příslušné evidence, pokud takovéto zaknihované cenné papíry nelze převést jinak než změnou zápisu v takové příslušné evidenci.

V případě zahraničních akciových společností, resp. společností s obdobnou formou akciové společnosti se sídlem v zahraničí, zadavatel vyzve účastníka k předložení písemného čestného prohlášení o majitelích akcií s podílem vyšším než 10 %.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Povinnosti zadavatele vyloučit vybraného dodavatele

Zákon o zadávání veřejných zakázek ukládá povinnost zadavateli posoudit nabídku vybraného účastníka z přísnějšího hlediska než běžného účastníka zadávacího řízení, resp. takového účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka není nabídkou nejvhodnější po vyhodnocení zadavatelem nastavených hodnotících kritérií (termín „vybraný dodavatel“ nahrazuje zákonem o veřejných zakázkách užívaný termín „vybraný uchazeč“).

Pokud je v zadávacím řízení jediný účastník, nemusí zadavatel provést hodnocení jím předložené nabídky a může tohoto jediného účastníka vybrat k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky

  • Pokud je vybraný účastník akciovou společností, která má vydané jiné než zaknihované akcie a nejedná se o zahraniční akciovou společnost, je zadavatel povinen tohoto vybraného účastníka vyloučit ze zadávacího řízení. Zákon o zadávání veřejných zakázek přímo ukládá zadavateli povinnost ověřit si formu akcií akciové společnosti, pokud se jedná o vybraného účastníka v obchodním rejstříku, a to před samotným uzavřením smlouvy na plnění předmětu zadavatelem zadávané veřejné zakázky. Stejným způsobem je povinen postupovat v případě společnosti s obdobnou formou akciové společnosti, pokud se nejedná o akciovou společnost nebo společnost s obdobnou formou akciové společnosti se sídlem v zahraničí.
    V případě zahraniční akciové společnosti či zahraniční společnosti s obdobnou formou akciové společnosti zadavateli postačí předložení čestného prohlášení o majitelích akcií s podílem vyšším než 10 %.
    Rovněž tak zadavatel není povinen vyloučit akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo kraje.
  • Zadavatel nemá možnost, ale zákon o zadávání veřejných zakázek mu ukládá povinnost vyloučit vybraného dodavatele, pokud jím předložená nabídka nesplňuje zejména zadávací podmínky stanovené zadavatelem.
  • Zadavatel je povinen rovněž vyloučit vybraného dodavatele, jestliže je schopen prokázat, že tento vybraný dodavatel nabízí takové plnění, které by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů a rovněž tak kolektivních smluv vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky.
  • Zadavatel je rovněž povinen vyloučit vybraného dodavatele, u něhož je schopen prokázat, že jeho účastí v zadávacím řízení došlo ke střetu zájmů nebo došlo k narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka zadávacího řízení při přípravě zadávacího řízení a ani v jednom případě není možné existující střet zájmů či porušení hospodářské soutěže napravit.

Další podmínky pro uzavření smlouvy

Zákon o zadávání veřejných zakázek dává zadavateli možnost, aby si v zadávacích podmínkách vyhradil možnost po vybraném dodavateli požadovat předložení dokladů nebo vzorků, které se vztahují k předmětu plnění veřejné zakázky nebo ke kvalifikaci vybraného dodavatele, a to jako podmínku uzavření smlouvy.

Rovněž tak zadavatel může jako podmínku uzavření smlouvy požadovat po vybraném dodavateli předložení úspěšného výsledku zkoušek vzorků.

Pokud to zadavatel požaduje za nezbytné pro plnění veřejné zakázky, může si v zadávacích podmínkách vyhradit a po vybraném dodavateli může požadovat předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací.

Zadavatel si též může vyhradit požadavek na vybraného dodavatele k přijetí určité formě spolupráce či další podmínky součinnosti před uzavřením smlouvy.

Zadavatel vyloučí vybraného dodavatele zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám, nebo který zadavateli nepředloží doklady či informace, jejichž předložení si zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil.

Zadavatel je nově dle zákona o zadávání veřejných zakázek v zadávací dokumentaci povinen od vybraného dodavatele, který je právnickou osobou, jako podmínku pro uzavření smlouvy požadovat předložení identifikačních údajů všech osob, které jsou skutečnými majiteli tohoto vybraného dodavatele, a to ve smyslu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

A rovněž jako podmínku uzavření smlouvy je zadavatel povinen požadovat po tomto vybraném dodavateli, který je právnickou osobou, doklady, ze kterých bude vyplývat vztah všech osob, které jsou skutečnými majiteli tohoto vybraného dodavatele, kdy těmito doklady jsou zejména:

  1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,
  2. seznam akcionářů,
  3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,
  4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

Skuteční majitelé vybraného dodavatele mohou být zadavateli prokázáni i předložením jiných než výše uvedených dokladů, ze kterých však bude vyplývat vztah k jeho konkrétním skutečným majitelům.

Důraz na transparentnost majitelů právnických osob jako potencionálních smluvních partnerů zadavatelů při plnění zadávaných veřejných zakázek, jak vyplývá z výše uvedeného, je u vybraných dodavatelů v zákoně o zadávání veřejných zakázek akcentována hned na několika místech.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek