Dvě pětiny studentů plánují po škole podnikat. Chtějí být svými pány

14. 2. 2018 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Zhruba čtyřicet procent vysokoškoláků se chce po ukončení studií vrhnout na podnikání. Hlavním důvodem není potenciálně vyšší příjem, ale flexibilita a možnost řídit si kariéru a život po svém.

Vyplývá to z nového terénního šetření Hospodářské komory (HK ČR) a Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace, do kterého se zapojilo 2 539 studentů a dvanáct fakult českých vysokých škol.

Za největší výhody podnikání označili studenti flexibilitu, možnost řídit si věci po svém i větší šanci na seberealizaci. Vyšší finanční příjem zařadili vysokoškoláci až na čtvrté místo.

Podle respondentů jsou nejvýznamnějšími nevýhodami vlastního byznysu riziko neúspěchu či krachu. Tento názor vyjádřilo 88 % studentů. Zhruba dvě třetiny potenciálních podnikatelů se obávají i vyšší míry nejistoty a toho, že budou mít méně volného času.

Škola nás na podnikání nepřipravila

Vysokoškoláci vnímají také bariéry při rozjezdu podnikání. Ti, kteří by chtěli mít v budoucnu vlastní byznys, uvádějí nejčastěji jako překážku nedostatek finančních prostředků (63 %). Třetina se obává, že nebude vědět, jak na to, a necelá třetina spatřuje překážku v legislativních podmínkách. Čtvrtina respondentů uvedla, že je škola na podnikání dostatečně nepřipravila.

„Není překvapením, že mezi vysokoškoláky stále převažuje preference zaměstnaneckého poměru před podnikáním. Mohou sice disponovat velmi dobrými nápady, odrazují je ale stejné problémy, se kterými bojují všichni podnikatelé. Tedy velké množství formalit, spojených například se založením společnosti, jejím vedením a s tím spjatou administrativou a byrokracií,“ podotýká prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. 

Podle komory jsou výsledky průzkumů užitečnou informací pro stát i finanční instituce. S výsledky seznámí HK ČR vládu a vysoké školy a bude apelovat na státní správu, aby – stejně jako podporuje například exportéry – zvážila atraktivní podporu začínajícím podnikatelům formou záruk. Bankám Hospodářská komora poradila, aby přizpůsobily své produkty této cílové skupině.

Podpora mladých a start-upů

Také komora sama chce začínajícím podnikatelům pomoci. V současnosti realizuje mezinárodní projekt zaměřený na podporů start-upů. V jeho rámci organizuje pro studenty šestiměsíční školení pod vedením zkušených lektorů s praxí, které probíhá v play-parku Brno (dnes je v Evropě celkem 7 play-parků). Cílem je podpořit mladé a začínající podnikatele s chytrými nápady.

Nově se je bude snažit povzbudit pořádáním diskuzí se zkušenými zástupci byznysu, a zároveň zahájí sérii kurzů pro začínající podnikatele.

HK ČR v průzkumu zjišťovala i to, jak studenti nakládají se svým volným časem. Téměř 60 procent z nich pracuje nebo chodí na brigády. Podíl těch, kteří se ve volném čase věnují podnikání nebo rozvoji podnikatelského záměru, se mezi sledovanými školami liší. Většinou šlo o 5 až 8 % studentů. Nejvíce vysokoškoláků se podniká při studiu na Fakultě ekonomicko-správní Masarykovy univerzity v Brně a Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (kolem 15 %).

Do šetření se zapojily například Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Vysoká škola logistiky v Přerově, Vysoké učení technické v Brně, Západočeská univerzita v Plzni i Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek