Dvojí kvalita potravin se týká zahraničních výrobců, ne domácích, říká Potravinářská komora

2. 3. 2018 | Zdroj: EurActiv.cz

Problém dvojí kvality potravin se musí řešit na celoevropské úrovni, shodli se zástupci Česka, Slovenska a Rumunska na Mezinárodní konferenci Food Forum. S nekalými praktikami by měla pomoci jednotná metodika Komise. Potřebná bude i osvěta spotřebitelů.

Jednou z hlavních priorit českého ministerstva zemědělství je v současné době zlepšování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci a řešení s tím související problematiky nekalých obchodních praktik. Mezi nimi je dvojí kvalita potravin, podnákladové ceny a rozdílné marže na stejných výrobcích.

„Proto usilujeme o to, aby Komise řešila tyto praktiky formou evropského právního předpisu,“ řekl ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (ANO) na letošní Mezinárodní konferenci Food Forum o konkurenceschopnosti evropského potravinářství.

Ministerstvo zemědělství zejména usiluje o to, aby byla na seznam nekalých obchodních praktik zařazena i dvojí kvalita potravin. Ministr Milek o tom již nedávno jednal se svým francouzským kolegou Stéphanem Travertem.

Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Marty Novákové bude důležité, aby přijaté řešení bylo platné pro celou Unii, jinak by vzniklo riziko různých obchodních podmínek v jednotlivých státech EU.

„Pokud bude přijata nová legislativa, zkomplikuje to život primárně výrobců potravin,“ upozornila prezidentka SOCR.

„Naopak pro maloobchod není problém prodávat výrobky, které budou odlišeny, při různém složení, také jiným obalem. Zároveň to může ovlivnit cenu výrobků,“ dodala Nováková.

Šunka prodávaná v Rakousku je kvalitnější a levnější

Problém ale spočívá v odlišném složení potravin stejného výrobce se stejným obalem, které se prodávají v různých členských státech.

„Dvojí kvalita znamená, že si koupíte šunku, která vypadá stejně, ale obsah masa je jiný v různých zemích,“ vysvětlila slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná (SNS), která se konference rovněž zúčastnila. Uvedla příklad z rakouské Billy, kde prodávají šunku, která „vypadá úplně stejně jako šunka, co lze koupit v Bratislavě, ale obsah masa je v jedné 80 % a v druhé 60 %.“

A podobně je tomu i v dalších případech, kdy se do konečného produktu přidávají látky, které tam nepatří.

„Koupím si soukromou značku džusu v Rakousku, která obsahuje ovocnou šťávu. A koupím si stejnou soukromou značku na Slovensku a ta obsahuje umělá sladidla, aditiva a umělé složky a vypadá úplně stejně,“ upřesnila další příklad nekalých praktik slovenská ministryně. Ministr Milek pak k tomu přidal osobní zkušenost s různou chutí kávy stejné značky, kterou si koupil v Německu a následně v Česku.

Slovenská ministryně zemědělství Matečná: V rakouské Bille si koupím šunku, která vypadá úplně stejně jako šunka, co koupím v Bratislavě, ale obsah masa je v jedné 80 % a v druhé 60 %. My ale toto nechceme, chceme to sjednotit, aby pod stejným obalem byl stejný obsah.


Kromě přidaných umělých sladidel nebo nižšího podílu obsahu masa jsou na Slovensku za tyto potraviny s rozdílným obsahem ještě účtovány vyšší ceny, než za stejné produkty jinde v Evropě. To však nelze na společném evropském trhu akceptovat, protože to klame spotřebitele.

Problémy s nestejným složením se podle slovenské ministryně objevily již v třetině členských států. A nejedná se pouze o potraviny, rozdílná kvalita je také u drogistického zboží nebo stavebního materiálu.

„My ale toto nechceme, chceme to sjednotit, aby pod stejným obalem byl stejný obsah,“ dodala Matečná.

Čeští výrobci se však podobných praktik nedopouštějí. „Dvojí kvalita potravin se týká výhradně zahraničních výrobců, nikoliv domácích,“ upřesnil prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.

Unie už klamání spotřebitele reguluje, je ale potřeba více

Klamavé praktiky jsou na úrovni EU regulovány již od roku 2005. Jsou upraveny Směrnicí o nekalých obchodních praktikách v rámci kategorie prezentace. To však stále nestačí, protože praktiky se napříč členskými státy liší. Proto se volá po nové legislativě, která by sjednotila opatření po celé Unii a zmírnila nebo odstranila nekalé obchodní praktiky uplatňované vůči zemědělcům a potravinářům.

Komise v současné době připravuje metodiku, která by měla poskytnout jednotný postup, jak se bude vyhodnocovat dvojí kvalita potravin. Až na základě toho budou podle ministra Milka zahájeny kontroly různé kvality potravin.

Samotné otevření diskuse o dvojí kvalitě potravin však má svůj efekt a vlna analýz o rozdílech v kvalitě potravin, která začala na Slovensku, a následovala i v Česku nebo Rumunsku, už přináší své ovoce.

Některé řetězce podle Tomana již přislíbily odbourávání nekalých praktik u vlastních výrobků. Slovenská ministryně zemědělství uvedla příklad společnosti Nutella, která již ohlásila, že sjednotí svou recepturu.

Je důležité vzdělávat spotřebitele

Podle Novákové je také nutné aktivně informovat spotřebitele o výrobcích různého složení a různé kvality, aby mohli sami svými nákupy regulovat chování výrobců zboží. Výchova spotřebitelů také přispívá k budování důvěry v kvalitní potraviny.

Spotřebitelské organizace by podle ní měly aktivně představovat veřejnosti výčet výrobků, které jsou v různých zemích EU prodávány ve stejném obalu, ale s odlišným složením.

Jinou možností může být projekt Českých cechovních norem (ČCN), který na konferenci představil prezident Potravinářské komory Toman. Systém ČCN má zaručit kvalitu potravin, která bude definována povinnými, přípustnými a nepřípustnými složkami a nadstandartní parametry.

Cílem projektu je pozvednou kvalitu českých potravin a vrátit jim u spotřebitelů jejich historické renomé. K 27. únoru 2018 bylo k dispozici 225 norem a 441 potravin splňujících podmínky českých cechovních norem.

Pavla Hosnedlová, EurActiv.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek