Džibuti: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

Džibutská republika
Republic of Djibouti
Jumhūriyyat Jībūtī (arabsky)
République de Djibouti (francouzsky)
Gabuutih Ummuuno (afarsky)
Jamhuuriyadda Jabuuti (somálsky) 

Složení vlády:

V dubnu 2016 vyhrál již čtvrtý prezidentský mandát v řadě Ismail Omar Guelleh, který získal 87 % hlasů při volební účasti 70 % oprávněných voličů. Roztříštěná opozice nedokázala představit kandidáta, který by mohl pozici úřadujícího prezidenta jakkoli vážněji ohrozit. Část opozice se rozhodla již předem volby bojkotovat, hlavní opoziční strana USN (Union pour le Salut National) se navíc nedokázala shodnout na jediném kandidátovi, hlasy jejích příznivců tak byly roztříštěny mezi dva uchazeče o prezidentské křeslo. Ačkoli opozice označila volby za zmanipulované, Africká unie i Liga arabských států označily volby za legitimní a kredibilní. EU svou misi nevyslala, protože neobdržela ze strany Džibutska potřebné oficiální pozvání.
Po svém znovuzvolení prezident Guelleh zásadně obměnil vládu s avizovaným cílem dynamizovat boj s chudobou a nezaměstnaností; pouze desítka původních ministrů si udržela svá křesla. Premiérem nadále zůstává Abdoulkader Kamil Mohamed.
Ismail Guelleh je tak u moci již 17 let, přičemž opozice je potlačována (mj. tvrdý zásah bezpečnostních složek v prosinci 2015, který zanechal minimálně 19 mrtvých, hlavní opoziční politici byli následně několik měsíců zadržováni). Podobně jsou potlačována média, v zemi působí minimum nezávislých či mezinárodních novinářů, žádné z místních médií není soukromé. Vláda vlastní největší noviny, rádio i televizi. V lednu 2016 byl uzavřen hlavní opoziční deník L’Aurore. Od listopadu 2015 jsou zakázána veřejná shromáždění (oficiálně jako proteroristické opatření). Místní volby jsou plánovány na rok 2017, parlamentní pak na 2018. Výrazná změna kurzu se také pro roztříštěnost opozice nepředpokládá.

Předseda vlády - Abdoulkader Kamil Mohamed
Ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce, vládní mluvčí - Mahmoud Ali Youssouf
Ministr hospodářství, financí a průmyslu
Ministr vnitra - Hassan Omar Mohamed
Ministr pro rozpočet - Bodeh Ahmed Robleh
Ministr obrany - Ali Hassan Bahdon
Ministr zdravotnictví - Djama Elmi Okieh
Ministr vysokého školství a výzkumu - Nabil Mohamed Ahmed
Ministr zemědělství, hospodářských zvířat a rybolovu - Mohamed Ahmed Awaleh
Státní ministryně pro bydlení při Ministerstvu sídel, plánování a životního prostředí - Amina Abdi Aden
Ministr spravedlnosti, trestních věcí a lidských práv - Moumin Ahmed Cheikh
Ministr v úřadu prezidenta pro investice - Ali Guelleh Aboubaker
Ministr infrastruktury a dopravy - Mohamed Abdoulkader Moussa
Ministr národního školství a odborného vzdělání - Moustapha Mohamed Mahamoud
Ministr komunikací pro poštu a telekomunikace - Abdi Youssouf Sougeh
Ministr muslimských záležitostí, kultury a islámských nadací - Moumin Hassan Barreh
Ministr energetiky a přírodních zdrojů - Yonis Ali Guedi
Ministr práce a pro reformu státní správy - Hassan Idirss Samireh
Ministryně pro záležitosti žen a rodiny - Moumina Houmed Hassan
Ministr sídel, urbanismu a životního prostředí - Moussa Mohamed Ahmed
Státní ministr pro decentralizaci při ministerstvu vnitra - Hamadou Mohamed Aramis
Státní ministr pro obchod, malé a střední podniky, řemesla, cestovní ruch a formalizace - Hassan Houmed Ibrahim
Státní ministryně pro sociální věci - Mouna Osman Aden

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 888 000 (SB 2015)
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,3 %
Demografické složení: 50,2 % muži, 49,8 % ženy
Národnostní složení: Somálci (60 %) a Afarové (35 %): zbylých 5 % tvoří Francouzi, Arabové, Etiopové
Náboženské složení: sunnitští muslimové (94 %), křesťané (6 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ekonomika Džibutska je založena na službách spojených se strategickou polohou země a jejím statutem coby zóny volného obchodu v Rohu Afriky. Hlavní město Džibuti je přístavem, který zprostředkovává 70 % obchodu sousední Etiopie, žijí zde 3/4 obyvatelstva země (zbytek jsou většinou pastevci). Motorem ekonomiky je sektor služeb, který představuje 3/4 HDP. Klíčová je tranzitní doprava do sousední Etiopie. Zemědělská výroba je vzhledem k suchému klimatu omezena na ovoce a zeleninu a většina potravin se dováží. Džibutsko je dlouhodobě závislé na zahraniční pomoci.

Nominální HDP/obyv. (USD, běžný kurz, dle SB):

2011

2012

2013

2014

2015

1 470

1 585

1 685

1 815

1 945

Vývoj objemu HDP (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2011

2012

2013

2014

2015

1 239,1

1 353,6

1 455,4

1 589,0

1 727,0

Míra inflace (%, dle SB):

2012

2013

2014

2015

2016

3,7

2,4

2,9

n/a

n/a

 

Míra nezaměstnanosti:

Odhady míry nezaměstnanosti se pohybují na vysoké úrovni 60 %.

Očekávaný vývoj v teritoriu

Džibutsko vykazovalo během let 2011 - 15 průměrná tempa růstu 5 %, růst HDP je pro r. 2016 odhadován na 6,5 %. Tohoto růstu je dosahováno díky sektoru stavebnictví, dopravy a aktivitám spojených s investicemi do přístavu. Deficit státního rozpočtu r. 2016 klesl na 10 % (oproti 15,5 % v r. 2015) tak, jak jsou dokončovány projekty budování přístavu a železničního spojení se sousední Etiopií (trať Džibutsko - Addis Abeba, uvedena do provozu v říjnu 2016). Přímé zahraniční investice zůstávají v r. 2016 na stabilní úrovni 8,5 % HDP, podařilo se významně snížit míru nezaměstnanosti (na 22 % v r. 2015 oproti 50 % v r. 2012). Tyto výsledky jsou zapříčiněny zejména vzrůstajícím objemem transitního zboží pro Etiopii a dále také přílivem přímých zahraničních investic i rozsáhlými infrastrukturálními programy.

Nehledě na tento pozitivní výkon země je však její budoucí vývoj ohrožen zejména z titulu nedostatečné diverzifikace, která s sebou přináší i zvýšenou zranitelnost vyplývající z vnějších otřesů. Ekonomika Džibutska je převážně založena na službách v dopravě, vzhledem ke strategické jeho poloze na křižovatce hlavních námořních tras obchodujících se zbožím a ropou. Hospodářská aktivita je soustředěna do hlavního města, jeho přístavu a zahraničních vojenských základen. Záměrem vlády je transformace Džibutska do regionálního obchodního centra - země má dobré spojení se svými sousedy a pro Etiopii poskytuje jediný přístup k moři (obchod Etiopie představuje ¾ aktivit džibutského přístavu).

Makroekonomická politika posledních let se vyznačovala rozvážností, schodky běžného a fiskálního účtu se snížily, míra inflace byla pod kontrolou. Míra zahraniční zadluženosti však zůstává na kritické úrovni, hluboce překračující 30 %, doporučených pro státy typu Džibutska; MMF očekává její nárůst do r. 2017 na 80 %. Příjmy státního rozpočtu mají vzrůstající tendenci, problematickým momentem však zůstává výběr daní, negativně ovlivněný vysokým množstvím poskytovaných úlev.

Přes mírné zlepšení posledního období země vykazuje chronický deficit běžného účtu, způsobený deficitem obchodní bilance. Jediný vývoz země představuje dobytek do zemí Zálivu, oproti vysokým dovozům potravin, základních prostředků a ropných produktů.

Ekonomické vyhlídky země jsou příznivé díky rozsáhlé výstavbě infrastruktury, která bude pokračovat i v letech 2017 - 19, podporována přílivem zahraničních investic i veřejnými výdaji. Růst HDP se v tomto období odhaduje na průměrných 7 %, v případě fiskální a vnější nerovnováhy však dojde pouze k částečnému zlepšení (deficit běžného účtu se má do r. 2018 snížit na 14,5 % HDP). Pro zajištění makroekonomické stability je klíčová realizace fiskálních reforem s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a mobilizovat domácí zdroje.

Podnikatelské prostředí zůstává problematické. Dle ročenky Světové banky Doing Business 2017 se Džibutsko umístilo na 171 pozici (ze 189 hodnocených zemí), kdy získalo negativní ohodnocení v klíčových kategoriích (zahájení podnikání, dostupnost úvěru, přístup k elektrické energii či dodržování smluv).

Džibutsko nadále představuje hlavního partnera ve válce proti terorismu v Rohu Afriky díky svému mořskému přístavu. Své vojenské základny zde provozují USA, Francie a Japonsko, Čína a Saudská Arábie své instalace připravují. Základna Lemonnier je jedinou základnou USA v Africe, americká armáda odsud řídí své bezpilotní operace v Africe a na Blízkém Východě. Pro Čínu bude základna v Džibuti jedinou permanentní instalací v zámoří. Džibutská vláda jen z pronájmu těchto instalací získává cca 250 milionů dolarů ročně.

Na Džibutsko je ze strany Západních mocností pohlíženo jako na klíčového spojence v boji s islámským terorismem a toto je staví do role nezpochybnitelného příjemce finanční pomoci, pakliže by této bylo zapotřebí.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (% HDP, dle MMF):

 

2013

2014

2015

2016 odhad

2017 odhad

příjmy

31,8

35,6

37,0

34,5

32,2

výdaje

37,7

46,0

48,5

47,7

36,6

saldo

- 6,1

- 10,4

- 11,5

- 13,2

- 4,4

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

 

2011

2012

2013

2014

2015

běžný účet

- 171,8

- 148,0

- 308,5

- 394,5

- 547,7

kapitálový účet

56,7

52,4

50,5

64,8

94,4

finanční účet

- 151,4

934,0

- 96,6

- 354,7

- 320,7

Devizové rezervy (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2011

2012

2013

2014

2015

244,1

248,6

425,0

393,2

364,8

Veřejný dluh vůči HDP: n/a

Zahraniční zadluženost (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2011

2012

2013

2014

2015

775,8

807,7

831,8

957,4

1 222,2

Dluhová služba (% vývozu zboží, služeb a prvotních důchodů, dle SB):

2011

2012

2013

2014

2015

8,6

8,8

8,2

6,1

7,2

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka:

Banque Nationale de Djibouti

Komerční banky:

Banque Indosuez Mer Rouge (BIS-MR)
Banque pour le Commerce et l´Industrie Mer Rouge (BCI-MR)
Banque de Développement de Djibouti / Bank of Africa

Pojišťovny:

Boucher Assurances
AMERGA
Pobočka Ethiopian Insurance Corporation

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vláda zavedla systém daně z přidané hodnoty v roce 2009. Plátci daně ve výši 7 % jsou všechny firmy s ročním obratem nad 50 milionů DJF (cca 280 000 USD). Odvede-li firma DPH, ostatní existující daně jsou souhrnně sníženy o 7 %. Dále se vybírá se daň ze zaměstnaneckého příjmu (progresivně 2–32 %), zdravotní a sociální pojištění (15,7 % platí zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec), daň z vyšších příjmů (nad 60 tis. DJF měsíčně) a 8 % vlasteneckého příspěvku (contribution patriotique). Firmy odvádí 25 % daň ze zisku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: