Džibuti: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Džibutská republika
  • Republic of Djibouti
  • Jumhūriyyat Jībūtī (arabsky)
  • République de Djibouti (francouzsky)
  • Gabuutih Ummuuno (afarsky)
  • Jamhuuriyadda Jabuuti (somálsky) 

Složení vlády:

Předseda vlády: ABDOULKADER KAMIL MOHAMED

Ministr spravedlnosti, trestních věcí a pro lidská práva: MOUMIN AHMED CHEIKH
Ministr pro investice: ALI GUELLEH ABOUBAKER
Ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce, mluvčí vlády: MAHAMOUD ALI YOUSSOUF
Ministr hospodářství, financí a pro průmysl: ILYAS MOUSSA DAWALEH
Ministr vnitra: HASSAN OMAR MOHAMED BOURHAN
Ministr rozpočtu: BODEH AHMED ROBLEH
Ministr obrany a pro vztahy s parlamentem: ALI HASSAN BAHDON
Ministr infrastruktury a dopravy: MOHAMED ABDOULKADER MOUSSA HELEM
Ministr zdravotnictví: Dr. DJAMA ELMI OKIEH
Ministr národního školství a odborného vzdělávání: MOUSTAPHA MOHAMED MAHAMOUD
Ministr vysokého školství a výzkumu: Dr. NABIL MOHAMED AHMED
Ministr komunikací, pro poštu a telekomunikace: ABDI YOUSSOUF SOUGUEH
Ministr zemědělství, vody, rybolovu, živočišné výroby a mořských zdrojů: MOHAMED AHMED AWALEH
Ministr muslimských záležitostí, kultury a islámských nadací:MOUMIN HASSAN BARREH
Ministr energetiky a pro přírodní zdroje: YACIN HOUSSEIN BOUH
Ministr práce a pro reformu státní správy: HASSAN IDRISS SAMRIEH
Ministr sídel, urbanismu a životního prostředí: MOUSSA  MOHAMED AHMED
Ministryně pro záležitosti žen a rodiny: MOUMINA  HOUMED HASSAN

Státní ministryně pro bydlení při Ministerstvu sídel, urbanismu a životního prostředí:  AMINA ABDI ADEN
Státní ministr pro obchod, malé a střední podniky a cestovní ruch při Ministerstvu hospodářství a financí: HASSAN HOUMED IBRAHIM
Státní ministr pro decentralizaci při Ministerstvu vnitra: HAMADOU MOHAMED ARAMIS

Státní tajemnice pro sociální věci: MOUNA OSMAN ADEN
Státní tajemník pro mládež a tělovýchovu: HASSAN MOHAMED KAMIL

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 876 000 (SB 2014)
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,3 %
  • Demografické složení: 50,2 % muži, 49,8 % ženy
  • Národnostní složení: Somálci (60 %) a Afarové (35 %): zbylých 5 % tvoří Francouzi, Arabové, Etiopové
  • Náboženské složení: sunnitští muslimové (94 %), křesťané (6 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Nominální HDP/obyv. (USD, běžný kurz, dle SB)

2010

2011

2012

2013

2014

1 360

1 470

1 585

1 685

1 815

Vývoj objemu HDP (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2010

2011

2012

2013

2014

1 128,6

1 239,1

1 353,6

1 455,4

1 589,0

Míra inflace (%, dle SB)

2011

2012

2013

2014

2015

5,1

3,7

2,4

2,9

n/a

Míra nezaměstnanosti:

Odhady míry nezaměstnanosti se pohybují na vysoké úrovni 60 %.

Očekávaný vývoj v teritoriu

Džibutsko vykazovalo během posledních pěti let (2011 - 15) průměrná tempa růstu 5 %. Nehledě na tento pozitivní výkon země je však její budoucí vývoj ohrožen zejména z titulu nedostatečné diverzifikace, která s sebou přináší i zvýšenou zranitelnost vyplývající z vnějších otřesů. Tempo HDP má vzrůstající tendenci, v r. 2014 dosáhlo 5,9 % a pro r. 2015 se očekává 6,0 %. Tyto výsledky jsou zapříčiněny zejména vzrůstajícím objemem transitního zboží pro Etiopii a dále také přílivem přímých zahraničních investic i rozsáhlými infrastrukturálními programy.

Ekonomika Džibutska je převážně založena na službách v dopravě, vzhledem ke strategické jeho poloze na křižovatce hlavních námořních tras obchodujících se zbožím a ropou. Hospodářská aktivita je soustředěna do hlavního města, jeho přístavu a zahraničních vojenských základen. Záměrem vlády je transformace Džibutska do regionálního obchodního centra - země má dobré spojení se svými sousedy a pro Etiopii poskytuje jediný přístup k moři (obchod Etiopie představuje ¾ aktivit džibutského přístavu).

Makroekonomická politika posledních let se vyznačovala rozvážností, schodky běžného a fiskálního účtu se snížily, míra inflace byla pod kontrolou. Míra zahraniční zadluženosti však zůstává na kritické úrovni, hluboce překračující 30 %, doporučených pro státy typu Džibutska. V r. 2014 tato zadluženost dosáhla 60 % a MMF očekává její nárůst do r. 2017 na 80 %. Příjmy státního rozpočtu mají vzrůstající tendenci (35,6 % HDP v r. 2015); výdaje se naopak snížily (34.9 % HDP v r. 2015, výhled pro 2016 je však opětovný nárůst na 36,2 %). Problematickým momentem zůstává výběr daní (20 % v r. 2014), negativně ovlivněný vysokým množstvím poskytovaných úlev.

Přes mírné zlepšení posledního období země vykazuje chronický deficit běžného účtu (pro rok 2016 se očekává úroveň 20 % HDP), způsobený deficitem obchodní bilance. Jediný vývoz země představuje dobytek do zemí Zálivu, oproti vysokým dovozům potravin, základních prostředků a ropných produktů.

Ekonomické vyhlídky země jsou příznivé díky rozsáhlé výstavbě infrastruktury, která bude pokračovat i v letech 2017 - 19, podporována přílivem zahraničních investic i veřejnými výdaji. Růst HDP se v tomto období odhaduje na průměrných 7 %, v případě fiskální a vnější nerovnováhy však dojde pouze k částečnému zlepšení (deficit běžného účtu se má do r. 2018 snížit na 14,5 % HDP). Na Džibutsko je ovšem ze strany Západních mocností pohlíženo jako na klíčového spojence v boji s islámským terorismem a toto je staví do role nezpochybnitelného příjemce finanční pomoci, pakliže by této bylo zapotřebí.

Podnikatelské prostředí zůstává problematické. Dle ročenky Světové banky Doing Business 2016 se Džibutsko umístilo na 171 pozici (ze 189 hodnocených zemí), kdy získalo negativní ohodnocení v klíčových kategoriích (zahájení podnikání, dostupnost úvěru, přístup k elektrické energii či dodržování smluv).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (% HDP, dle MMF)

 

2013

2014

2015 (odhad)

příjmy

31,8

35,6

37,0

výdaje

37,7

46,0

48,5

saldo

- 6,1

- 10,4

- 11,5

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. USD, běžný kurz, dle SB)

 

2010

2011

2012

2013

2014

běžný účet

50,5

- 171,8

- 148,0

- 308,5

n/a

kapitálový účet

55,3

56,7

52,4

50,5

n/a

finanční účet

- 17,5

- 151,4

934,0

- 96,6

n/a

Devizové rezervy (mil. USD, běžný kurz, dle SB)

2011

2012

2013

2014

2015

244,1

248,6

425,0

393,2

n/a

Zahraniční zadluženost (mil. USD, běžný kurz, dle SB)

2010

2011

2012

2013

2014

796,6

775,8

807,7

831,8

957,4

Dluhová služba (% vývozu zboží, služeb a prvotních důchodů, dle SB)

2010

2011

2012

2013

2014

8,1

8,6

8,8

8,2

6,1

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka:

  • Banque Nationale de Djibouti

Komerční banky:

  • Banque Indosuez Mer Rouge (BIS-MR)
  • Banque pour le Commerce et l´Industrie Mer Rouge (BCI-MR)
  • Banque de Développement de Djibouti / Bank of Africa

Pojišťovny:

  • Boucher Assurances
  • AMERGA
  • Pobočka Ethiopian Insurance Corporation

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vláda zavedla systém daně z přidané hodnoty v roce 2009. Plátci daně ve výši 7 % jsou všechny firmy s ročním obratem nad 50 milionů DJF (cca 280 000 USD). Odvede-li firma DPH, ostatní existující daně jsou souhrnně sníženy o 7 %. Dále se vybírá se daň ze zaměstnaneckého příjmu (progresivně 2–32 %), zdravotní a sociální pojištění (15,7 % platí zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec), daň z vyšších příjmů (nad 60 tis. DJF měsíčně) a 8 % vlasteneckého příspěvku (contribution patriotique). Firmy odvádí 25 % daň ze zisku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: