EGAP musel zpřísnit podmínky, pojišťuje ale nadále do všech zemí

9. 9. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - EGAP musel zpřísnit podmínky, pojišťuje ale nadále do všech zemí Exportéři, kteří využívají služeb Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) se musejí připravit na další změny v oblasti pojišťování exportu. EGAP totiž absolvoval kontrolu dohledu – tedy České národní banky a na základě jejího výsledku musel urychleně upravit pravidla pojistného procesu. Ta platí od 1. března 2016. Na detaily jsme se zeptali generálního ředitele EGAP Jana Procházky:

Pane řediteli, zmíněná kontrola se týkala hlavně oblasti řízení rizik ve vaší pojišťovně. Co jste tedy museli změnit?
Bylo toho opravdu hodně, šlo o desítky vnitřních předpisů. ČNB především požadovala změny v úpravě teritoriálních limitů, stanovení hranice nepojistitelnosti obchodních případů, nastavení nových požadavků na zajištění a také úpravu pojistných sazeb. To jsou samozřejmě velice citlivé oblasti. Nakonec se nám ale podařilo ve spolupráci s ČNB nastavit podmínky tak, že mohu říci: Pojišťujeme nadále v plném spektru, do všech zemí a transparentně.

Jan Procházka ředitel EGAPZmínil jste úpravu pojistných sazeb. Předpokládám, že se pod tím skrývá zdražení pojistného. Jak moc jste tedy museli změnit podmínky u stanovení cen pojistného?
Vzhledem k aktuálně vysokému škodnímu poměru EGAP požadovala ČNB upravit také pojistné sazby. Víme, že musíme udržovat srovnatelné podmínky financování pro české exportéry, aby byli konkurenceschopní se zahraničím. Proto se úprava sazeb týká jenom nejrizikovějších obchodních případů, kde struktura případu často dovoluje mírné navýšení nákladů financování.

U případů s nižším či středním rizikem k žádné úpravě sazeb nedochází. Zdražení se skutečně týká subjektů s nejhoršími ratingy – průměrně došlo ke zdražení o cca 15 procent. U obchodních případů, kde je naším partnerem stát nebo státní banka, tedy jde o suverénní státní riziko, neměníme pojistné sazby u žádné kategorie zemí, ani u nejrizikovější skupiny 7 podle kategorizace OECD. Zároveň budeme každoročně vyhodnocovat adekvátnost pojistných sazeb, a pokud bude docházet ke zlepšení škodního poměru, tak je možné upravit sazby opět směrem dolů.

Zásadní změny nastaly u nastavení teritoriálních limitů. Ovlivní to některé rozjednané obchodní případy?
Zatím nevím o žádném případu, který by to přímo ovlivnilo. U nastavení teritoriálních limitů došlo k výraznému zjednodušení. Výše limitu na jednotlivé země se nyní odvíjí pouze od tří parametrů: rating země, velikost hrubého domácího produktu a hodnota pojistných událostí EGAP v dané zemi. Systém je tak nyní více transparentní.

Zároveň přitom nedochází u žádné země k tomu, že by se vlivem nových teritoriálních limitů uzavřel prostor pro nové obchodní případy. V případě nedostatečného limitu je možné ve výjimečných případech přistoupit i k individuálnímu navýšení tohoto limitu v případě pozitivní teritoriální analýzy. Limit na žádnou zemi ale nesmí překročit 20 procent pojistné kapacity (v letošním roce tedy 46 miliard korun), přičemž Ruská federace má pro letošní rok výjimku na 25 procent pojistné kapacity.

Vzrostly také požadavky EGAP na zajištění u jednotlivých obchodních případů. I u nich platí, že jsou závislé na rizikovosti případu?
Je to přesně tak, požadavky na zajištění se liší produkt od produktu, ale v principu platí, že u nejkvalitnějších obchodních případů jsou tyto požadavky nulové, u středně rizikových případů činí požadavek 20 procent a u nejrizikovějších případů 100 procent hodnoty pojišťovaného obchodu.

Pro splnění těchto požadavků lze využít následujících instrumentů: ručení a finanční záruky, nemovitosti v České republice, movité věci (včetně předmětu vývozu), finanční majetek, popřípadě pasivní zajištění. Při konstrukci tohoto opatření si byl EGAP samozřejmě vědom, že u některých případů není realistické zajištění získat, a proto z uvedeného pravidla existuje řada výjimek. Jedná se zejména o případy malých a středních podniků, bank-to-bank, pojistných produktů B, Bf, I, V, E nebo pokud má dlužník přibližně stejně vysoký rating jako země dlužníka (zejména pro případ státem vlastněných firem).

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Miroslav Diro.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek