Egypt se chystá zavést DPH

24. 5. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Egypt se chystá zavést DPH Egyptská vláda přijala zákon o DPH, od něhož si slibuje posílení značně deficitního státního rozpočtu. Sazba zatím nebyla stanovena, ale předpokládá se, že bude činit 10–15 %. Ekonomické komentáře ukazují, že veřejnost se efektu nové daně spíše obává, protože její výběr nemusí dosáhnout předpokládané výše a daň zvýší inflaci, kterou nastartovala nedávná devalvace egyptské měny, a tudíž postihne nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.

Poté, kdy egyptská centrální banka oslabila domácí měnu (EGP) ve snaze snížit odliv dlouhodobě chybějících devizových prostředků ze země, oznámila vláda v polovině května přijetí vlastního opatření, které je však zaměřeno spíše než na podporu chřadnoucí egyptské ekonomiky na zvýšení příjmů státní pokladny, postižené současnou ekonomickou situací. Schválila totiž dlouho připravovaný zákon k zavedení daně z přidané hodnoty (Value Added Tax, VAT).

V dalším kroku by zákon měla posoudit státní rada (State Council) a předat jej ke schválení egyptskému parlamentu, a to tak, aby mohl být aplikován již v nadcházejícím fiskálním roce. Ten ovšem v Egyptě trvá od 1. července do 30. června a je tedy otázka, zda je reálné očekávat zavedení nového komplikovaného daňového konceptu do praxe v tak krátkém termínu.

Problém může způsobit jak nedostatečná osvěta mezi plátci daně, tak skutečnost, že řada důležitých detailů dosud nebyla propracována. To platí zejména o procentní sazbě daně a o komoditách vyjmutých ze zdanění, přičemž tyto paragrafy by měla doplnit státní rada. Původní úvahy, které se objevily v tisku v době přípravy zákona, pracovaly se sazbou 10 %. Panují však obavy, že skutečná sazba by mohla být stanovena až na úrovni 15 %.

Přestože není známa procentní sazba daně, odhaduje poradce ministra financí Amr El-Moneir, že v prvním roce platnosti nového zákona by mohla daň vynést státní pokladně až 35 mld. EGP (pravděpodobně jde o cíl, k němuž bude sazba daně konstruována). Zároveň však týž činitel tvrdí, že růst cen způsobený novou daní by neměl dle výpočtů MF a IMF překročit v průměru 1–1,3 %.

Citované studie se zabývaly též vlivem vyvolaného růstu cen na životní úroveň obyvatelstva. Dle poradce ministra by vyjmutí základních položek spotřebního zboží mělo omezit dopad na cenový růst pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva o pouhé 0,5 %, zatímco vysokopříjmové skupiny by měly být postiženy zvýšením cen o 2 %.

Novinkou bude skutečnost, že v Egyptě budou poprvé předmětem daně elektronické obchody a služby. Je ovšem otázka, jakým způsobem budou úřady daně od provozovatelů uvedených služeb vymáhat, když dosud zdanění úspěšně unikají i poskytovatelé profesionálních služeb jako právníci, lékaři či účetní. Ti totiž obvykle nevystavují účtenky, a tudíž se úspěšně vyhýbají i placení daně z příjmů.

Egyptská ekonomická veřejnost na novou daň pohlíží s pochopitelnou nedůvěrou. Její obhájci sice zdůrazňují přínos pro vysychající státní rozpočet, který v předchozím fiskálním roce 2014/15 zaznamenal deficit ve výši 12,2 % HDP, převažující kritici se obávají především dalšího impulsu pro růst inflace, která již vzrostla dost v důsledku nedávné devalvace domácí měny.

Negativně se vůči zavedení DPH staví také bankovní sektor. Kromě obav z důsledku pro sociálně slabé vrstvy obyvatelstva kritici také poukazují na to, že pozitivní dopad na státní rozpočet nemusí dosáhnout očekávaných hodnot vzhledem k rozsahu šedé ekonomiky, který dle odhadů dosahuje až 2/3 výkonu ekonomiky oficiální a která těžko k výběru DPH jakkoli přispěje.

Zavedení DPH se sice jeví jako důležitá součást pochopitelné snahy vlády o snížení deficitu veřejných financí způsobem konformním s řešením problematiky ve vyspělých zemích, zdá se však, že ke konečné podobě zákona dospěla v nevhodném okamžiku. Po devalvaci EGP totiž panují obavy z dalšího zvyšování inflace. Navíc na zavádění DPH, která představuje dosti podstatné zvýšení administrativní zátěže podnikatelské sféry, je velmi krátká doba s ohledem na to, že dosud není zákon dopracován a nejsou známy technické detaily jeho implementace.

Také odhady ekonomických důsledků zavedení daně jsou postaveny spíše na víře autorů než na exaktních výpočtech, k nimž chybí spolehlivá data, nehledě na těžko odhadnutelný vliv očekávatelného následného přesunu další části ekonomických aktivit do šedé zóny. Dá se proto předpokládat, že přinejmenším v prvním roce od zavedení daně bude výsledkem spíše další ekonomický chaos než výrazné zvýšení příjmů státní pokladny.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Káhiře (Egypt).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek