Egypt: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Zahraniční firmy mohou v Egyptě prodávat přímo, pokud jsou registrovány. Některé společnosti prodávají výrobky částečně místně montované nebo kompletně  vyráběné, případně využívají bezcelních zón a obchodních velkoskladů. Většina zahraničních firem však využívá místních velkoprodejců a distributorů a zajišťuje si efektivnost prodeje školením jejich pracovníků v Egyptě nebo u mateřských firem a krátkodobými pobyty svých odborníků na místě.

Místní obchodní zástupci jsou nezbytní při podávání nabídek od zahraničních společností do soutěžních poptávek (tendrů) státního sektoru. Naopak, obchodní zástupci nesmí podávat nabídky do vojenských tendrů, ale v těchto případech působí jako konsultanti.

Do účasti na státních poptávkách a tendrech mohou být zapojeni pouze registrovaní obchodní zástupci, kteří  se často rekrutují právě z vládních institucí a specializují se  na tyto tendry. Jedná se hlavně o dodávky armádě, bezpečnostním a policejním složkám.

Egyptské zákony vyžadují, aby všichni obchodní zástupci a dovozci byli egyptské národnosti. Zástupci musí žít v Egyptě nejméně 5 let a musí být registrováni místní obchodní komorou  nebo profesní asociací. Dále nesmí být pracovníky ve státním sektoru, nesmí být členy Parlamentu ani být přímými příbuznými generálních ředitelů, nebo členů představenstva.

Přesto, že egyptská legislativa předpokládá, že zástupce je výhradní pro daný region či celý Egypt z této klauzule je možné se vyvázat explicitním zmíněním ve smlouvě o zastupování. To je vhodné zejména v případě hledání nového zástupce, kterého je nejdříve potřeba řádně prověřit. 

Formy obchodních společností při zahraničně-obchodních operacích v Egyptě

Pobočky zahraničních společností

Zahraničním společnostem je povoleno otevřít v Egyptě svoji pobočku k provozování stavebních prací, hotelového managementu, finančních a průmyslových aktivit nebo obecně na provádění smluvních činností.

Všechny zahraniční společnosti musí registrovat své pobočky v obchodním rejstříku (Commercial Register) a zároveň i v centrálním registru pro zahraniční společnosti (Companies Department). Manager, který vede tuto společnost, musí být jmenován zahraniční společností, aby ji legálně zastupoval ve všech aktivitách. Může mít cizí státní příslušnost. Manager má právo dále delegovat pravomoci na další experty ve společnosti. 

Odměny pro ředitele podléhají dani z příjmů, jejíž sazba je progresivní v rozpětí mezi 10% a 20%. Pokud manažer je egyptské národnosti, vztahuje se na něho sociálního pojištění, jako na všechny zaměstnance.

Zahraniční pobočka musí vést řádnou účetní knihu v souladu se zákonem, roční účetní uzávěrka musí být ověřena egyptským auditorem.

Nejméně 10% z čistého zisku pobočky by mělo být alokováno na podíly ze zisku.

Čistý zisk ze zahraničních poboček lze snadno repatriovat do zahraničí v případě, že pobočka získala dostatek cizí měny.

Čistý zisk ze zahraničních poboček je předmětem daně z příjmů právnických osob  ve výši 20%.

Zastoupení (zahraniční kancelář, liaison office)

Zahraniční společnosti mohou vytvořit v Egyptě zastoupení, (liaison office) styčné nebo vědecké kanceláře. Činnost těchto kanceláří je omezena na zkoumání egyptského trhu s ohledem na možnosti firmy, zda je možné v Egyptě podnikat, ale aniž by se skutečně prováděla jakákoliv obchodní činnost, která by mohla generovat příjmy.

Tyto formy zastoupení by měly být zapsány v registru společností dříve, než budou operovat v Egyptě. 

Vedoucí těchto zastoupení, styčných nebo vědeckých kanceláří může být cizinec. Ale vedoucí vědecké kanceláře farmaceutické společnosti, která je zapsána u egyptského úřadu Dovozu a Vývozu, musí být Egypťan, který je členem některého profesního uskupení lékařů v Egyptě.

Neexistuje žádný minimální kapitál stanovený pro kanceláře zastoupení, styčné nebo vědecké kanceláře, avšak finanční prostředky potřebné k založení a provozu těchto kanceláří musí být transferovány ze zahraničí v cizí volně směnitelné měně a uloženy v jedné z akreditovaných bank v Egyptě. Vědecké kanceláře farmaceutických společností mohou používat tantiémy a propagační příspěvky na krytí svých výdajů.

Vzhledem k tomu, že zastoupení, styčné a vědecké úřady nemohou vykonávat obchodní činnost, která by mohla generovat příjmy, nejsou předmětem daně z příjmu právnických osob.

Koncesní dohoda (franšíza)

Koncesní dohoda (franšíza) je smlouva, kterou vlastník postupuje licenci k využití práva duševního vlastnictví, potenciálního majetku, značky výrobku osobě ve vymezené oblasti za odměnu (licenční poplatek, autorská odměna), což bývá zpravidla nějaké procento z obratu prodeje realizovaného za určité časové období.

Nový zákon o duševním vlastnictví č. 82 z roku 2002, který byl přijat v červnu 2002, dává možnost větší ochrany práv k duševnímu vlastnictví.(dohoda TRIPS) a umožňuje větší ochranu zisků. Egypt je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a signatářem řady významných mezinárodních dohod, jako je například Madridská mezinárodní úmluva na ochranu obchodních a průmyslových značek.

Podle zákona o dani z příjmu jsou honoráře, licenční poplatky, platby za know-how a podobně předmětem daně z autorských odměn ve výši 20%.

Činnost dovozců, obchodních zástupců a dodavatelů (kontraktorů), je přísně omezena jen na firmy, plně vlastněné Egypťany.

Dovoz pro obchodní účely

Podle zákona č. 121 z roku 1982 se vyžaduje, aby každá fyzická nebo právnická osoba, která má v úmyslu dovážet zboží pro obchodní účely, byla v první řadě zapsána v Rejstříku dovozců.

Zájemce musí být egyptské národnosti, musí být zapsán do Obchodního rejstříku a vlastnit daňovou kartu a mít čistý trestní rejstřík. Neměl by být rovněž členem parlamentu, místního zastupitelstva, poradních sborů nebo jinak zapojený do politické činnosti (základní kapitál podniku by neměl být menší než LE 10.000). Registrace  trvá zpravidla jeden rok.

Dovoz materiálů pro výrobní účely a dovoz investičních prostředků, jako jsou stroje a dopravní prostředky, které mají být použity pro rozvoj činnosti firmy a nikoliv pro obchod, může firma provádět přímo, bez účasti registrovaného dovozce.

Obchodní zástupci

Zákon čís. 120 z roku 1982 upravuje činnost obchodních agentur. Zahraniční firmy, které se chtějí zapojit do jakéhokoli typu poradenství a jiné služby, nebo k podávání nabídek na vládní úrovni (kromě prodeje ministerstvu obrany), může tak učinit pouze prostřednictvím místního zástupce nebo registrovaného zprostředkovatele. Zahraniční společnost nemůže v Egyptě založit vědeckou, technickou nebo poradenskou kancelář, která by mohla skladovat zboží v Egyptě, s cílem následné distribuce, aniž by jmenovala egyptského obchodního zástupce k provádění těchto činností. Tento právnický subjekt musí být zapsán do Seznamu obchodních zástupců.  Registrace v záznamu vyžaduje předložení charakteru práce obchodního zastoupení, procento agenturní provize apod. Registrace musí být každých 5 let obnovována. O činnosti nebo změnách agentské smlouvy musí být informováno egyptské velvyslanectví v domovské zemi. Zastoupená firma musí hlásit na daňovém oddělení detaily platby provizí obchodním zástupcům do jednoho měsíce po každé platbě.  Obchodní zástupce uchovává účetní knihy a zaznamenává všechny přijaté provize a bankovní převody.

Zahraniční dodavatelé

Jak již bylo zmíněno, v případě, že zahraniční smluvní / stavební firma zadává zakázky na provedení prací v Egyptě, musí zaregistrovat svoji pobočku a jmenovat ředitele této pobočky. Jestliže vlastník díla vyžaduje, aby se práce prováděla prostřednictvím společného podniku nebo konsorcia dvou nebo více dodavatelů,  musí být pobočka v Egyptě registrována.

Případně zahraniční smluvní / stavební firma se může rozhodnout, že zřídí egyptskou společnost ve formě akciové společnosti, nebo s ručením omezeným. V tomto případě zahraniční firma nemá povinnost získat místní kontrakt, aby byla schopna vytvořit tuto společnost. Obvykle se zahraniční smluvní / stavební společnosti snaží vytvořit egyptskou společnost spolu s místní stavební firmou pro lepší proniknutí na egyptský trh a zajištění lepší spolupráce a využití odborných znalostí při provádění místních stavebních prací.

Formy podnikání jednotlivých firem jsou upraveny zákonem čís. 17 z roku 1999 a zákonem č. 159 z roku 1981.

Jediný vlastník  (Sole Proprietorship)

Jediný vlastník (nebo jediný obchodník) je fyzická osoba, která provozuje obchodní činnost na svůj vlastní účet. Osoba musí být starší 21 let, egyptské národnosti a registrována v Obchodním rejstříku. Minimální kapitál pro založení podniku je LE 20.000 a vyžaduje se vedení účetnictví.

Roční zdanitelný souhrn všech příjmů:

příjem

daň

Prvních LE 5.000

0%

LE 5.000 až 20.000

10%

LE 20.000 až 40.000

15%

Více než LE 40.000

20%

Jednoduché partnerství (Simple Partnership)

Toto partnerství je obchodní firma tvořená dvěma nebo více partnery, jimiž jsou většinou fyzické osoby. Existují dva druhy partnerství: generální partnerství a komanditní společnost.

Cizinci se mohou podílet na partnerství, ale nemají právo spravovat takovou firmu, ani podepisovat či vystupovat jménem firmy. Jejich podíl na jejím kapitálu nesmí přesáhnout 49%. V tomto případě není vyžadován minimální kapitál.

Zisk takového právního subjektu není zatížen daněmi, ale daním podléhá podíl každého partnera od 10-20% podle jednotlivých příjmů. Registrace takové firmy vyžaduje uzavření dohody (smlouvy) mezi partnery o určení podílu vloženého kapitálu a podílu na činnosti, zisku nebo ztrátách.

Akciové společnosti (Joint Stock Companies)

Egyptské akciové společnosti mají v hlavních rysech podobný charakter jiné akciové společnosti jinde na světě. Kapitál ve společnosti je dán množstvím vlastněných akcií a  odpovědnost každého akcionáře je omezena hodnotou těchto akcií, které mohou být obchodovatelné na burze. Akciové společnosti mohou být plně vlastněné cizinci, ale musí být  hodnota akcií splacena v zahraniční měně. Počet zakladatelů akciové společnosti musí být nejméně tři.

Finanční požadavky - minimální kapitál akciové společnosti je LE 250.000 u uzavřené nebo soukromé společnosti. Pokud akciová společnosti bude nabízet své akcie veřejnosti, je výše kapitálu stanoven na LE 1.000.000. Akcie těchto společností, ať už se jedná o soukromé nebo veřejné společnosti, mohou být obchodovány na egyptské burze. Zahraniční akcionář může prodat své akcie na egyptské burze a repatriovat své výnosy z prodeje do zahraničí bez omezení a bez jakýchkoli daní nebo poplatků.

Účetnictví každé akciové společnosti musí být ověřeno egyptským auditorem.  Rozdělení ročního čistého zisku akciové společnosti má být v souladu s ustanoveními zákona o společnostech provedeno takto:

  • Nejméně 5% se vyplácí akcionářům (a zaměstnancům) jako první distribuce. Maximálně 10% se odečte jako odměny pro představenstvo. Zbytek může být rozdělen mezi akcionáře, převést do příštího roku nebo umístit do rezerv.
  • Dividendy jsou propláceny akcionářům bez jakýchkoli daní nebo poplatků.
  • Dividendy  zahraničních akcionářů mohou být převedeny do zahraničí prostřednictvím některé z akreditovaných bank v Egyptě a bez jakýchkoli omezení a bez jakýchkoli daní nebo poplatků.
  • Čistý zisk akciové společnosti, podle ustanovení daňového zákona, podléhá dani z příjmu právnických osob ve výši 20%. Zisky ze Suez Canal Authority, egyptského ropného úřadu a centrální banky budou zdaněny 40%. Společnosti provádějící průzkum nalezišť ropy a plynu a  jsou zdaňovány ve výši 40,55%.

Společnost s ručením omezeným dle akcií (Limited Partnership by Shares)

Jedná se o společnost velmi podobnou akciové společnosti, avšak alespoň jeden ze zakladatelů má neomezené ručení za finanční závazky společnosti. Minimální kapitál je ve výši LE 250.000.

Společnost s ručením omezeným  (Limited Liability Company)  

Pro tento typ společnosti není stanoveno procento omezující zahraničního účastníka. Akcie společnosti se nemohou prodávat na burze. Jedná se tudíž o uzavřenou společnost. Podmínkou je, že nejméně 1 manažer společnosti je Egypťan a že jsou nejméně 2 partneři. Kapitál společnosti nesmí být menší než LE 50.000,-. Cizinec může svůj zisk z činnosti nebo z prodeje svého podílu převést bez daní a poplatků do zahraničí prostřednictvím některé z akreditovaných bank.

Žádná z výše uvedených typů společností není oprávněna k dovozům zboží ze zahraničí,  ani působit jako obchodní zástupce, pokud není vlastněna a řízena Egypťany. V praxi to funguje tak, že výše zmíněné společnosti umožní svému egyptskému partnerovi, aby vytvořil dovozní organizaci, která následně dodává zboží mateřské společnosti k prodeji a distribuci na trhu.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Zákon č.121 z r. 1982 a Dekret č. 275/91 stanovily, že exportéry a importéry mohou být pouze egyptské firmy. Nicméně, společnosti založené dle Investičního zákona 230 (umožňujícího až 100% zahraniční účast) nebo dle zákona č. 159 (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným), jsou z obou zákonných předpisů vyjmuty.

Dle investičního zákona č. 230 a zákona o společnostech č.159 mohou společnosti dovážet potřebné vstupy pro výrobu a export těch výrobků, které vyrábějí. Zahraniční nevýrobní společnosti (např. konzultantské firmy) mohou dovážet zboží (nábytek, kancelářské zařízení) pouze po dobu trvání jejich kanceláře. Zahraniční společnosti dovážející zboží ke komerčním účelům tak mohou činit pouze prostřednictvím egyptské dovozní společnosti.

Doklady dovozce

  • ”Import Card” - vydávanou General Authority for Import/Export Quality Control na ministerstvu obchodu
  • ”Taxation Card” - vydávanou Taxation Authority
  • Tři kopie formuláře Annex 11 dle prováděcích instrukcí vydaných ministerským dekretem č. 275/91. Zde se vyplňuje financování importu, typ, množství, cena a země původu zboží. První kopie se předkládá při proclívání, druhá Foreign Trade  Department na ministerstvu obchodu a třetí kopie je pro banku sledující zaplacení dovozu.

Doklady potřebné k proclení

  • Nákladní list
  • Originál faktury
  • Balicí list
  • Certifikát ověřující původ zboží, ověřený institucemi v zemi exportu a egyptským zastupitelským úřadem
  • Formulář “EX” v případě, že banka financuje dovozní transakci (v případě, že transakci financuje dovozce, není formulář zapotřebí)
  • Doklad o analýze dováženého zboží, je-li u dovážené položky vyžadován
  • Objednávka přepravy
  • Celní certifikát obsahující informace o místu a zemi původu dováženého zboží, název dovozce, druh výrobku, přístav dodávky, hodnotu a množství dodávky

V Egyptě nejsou vyžadovány dovozní licence.

Dokumentem pro určení původu zboží je formulář EUR 1, v souladu s články 23-28 Protokolu IV Asociační dohody. Tento formulář je oficiálním doprovodným dokumentem potřebným k proclení zboží. Znamená to, že občasné požadavky egyptských obchodních partnerů na potvrzení původu zboží i dalším subjektem z importních zemí jsou bezpředmětné a vycházení z neznalosti výše uvedených zásad.

V rámci EU Market Acess Strategy je možné čerpat informace mezi členy EU o poznatcích týkajících se úspěšně vyřešených kauz a egyptské legislativě z www.britshembassy.org.eg resp. www.hollandemb.org.eg.

S platností od 15.3.2016 mají továrny vyrábějící přesně definovaný seznam zboží, které se dováží do Egypta, povinnost registrace u GOEIC (General Organization for Export and Import Control) - viz webové stránky http://www.goeic.gov.eg/en/index_r.asp.

Vývozní doklady

  • ”Export Card” - vydává General Authority for Import/Export Quality Control na  Ministerstvu průmyslu
  • ”Taxation Card” - vydává “Taxation Authority”
  • Originál faktura
  • Celní Certifikát - obsahující informace a data o exportovaném zboží

Celní systém

Egypt provádí ekonomické reformy směřující k liberalizaci zahraničního obchodu. V oblasti celních sazeb to znamená, že došlo k postupnému snižování cel. Od roku 1994 byl  zaveden “Harmonizovaný celní sazebník”.

Bezcelní dovoz pro komerční účely: hotové výrobky, polotovary a suroviny dovezené pro armádní účely. Pro bezcelní dovoz musí být společnost zřízená Min. obrany Egypta nebo Min. pro zbrojní výrobu. Dovozy pro tyto státní subjekty jsou osvobozeny od cla a DPH.

Přesto se Egypt i v této oblasti stále potýká se značnou korupcí. To má mnohdy v praxi za následek nekalý konkurenční boj a absurdní situace, kdy na identický produkt  jsou uvalována cla lišící se v řádech i desítek procent. Dalším nešvarem je zdlouhavost celního řízení (mnohdy účelová) a minimální dostupnost informací o aktuální výši platných celních sazeb.

Kontaktní adresy:

Customs Authority
4, El Tayaran Str.
Cairo - Egypt
Tel.: 0020 2 403 5557
Fax: 0020 2 261 2672

General Authority for Export and Import Control
Atlas Building, 1 Ramsis + Maarouf Strs.
Cairo- Egypt
Tel.: 0020  2 578 5716

Obě organizace poměrně vstřícně komunikují v případě individuálních podnikových dotazů.

Celní režim zboží dováženého do Egypta z České republiky podléhá po vstupu České republiky do Evropské unie ustanovením asociační dohody uzavřené mezi EU a Egyptem. viz europa.eu/pol/cust/index_cs.htm

Ochrana domácího trhu

Dohody WTO stanoví obecně maximální výši cel na úrovni 30%. V Egyptě byla maximální výše cla postupem času snižována s výjimkou pro dovoz zejména automobilů s větším obsahem motoru, alkoholických nápojů, tabáku, některých zemědělských a potravinářských produktů, “luxusního” zboží a dalších položek.

Egyptské ministerstvo financí postupně plánuje další snižování celních sazeb, neboť podle ujednání WTO se musí Egypt, stejně jako ostatní rozvojové země, připravit na plné uplatňování požadavků WTO. V Egyptě však existuje obava, že egyptské hospodářství bude tímto krokem velmi zasaženo a že přílivu levného zboží do země nebudou místní výrobci schopni  konkurovat. Obavy panují zejména v textilním průmyslu, kde bylo vydáno několik nařízení směřujících k omezení dovozu textilu.

Asociační dohoda mezi EU a Egyptem, která má rovněž za cíl snížit cla a navýšit kvóty, jednoznačně zlepšila přístup egyptského zboží na tento trh. Export zemědělských produktů z Egypta se tak zvýšil mezi roky 2003-2006 o 80%. Zároveň je projednávána další liberalizace obchodu zemědělskými produkty. Co se týká průmyslových výrobků, egyptské zboží může vstupovat volně na trh EU od 1.1.2004 bez omezení. Obráceně platí, že jsou cla postupně snižována do roku 2019, kdy by měla nastat celková liberalizace, včetně vývozu aut na egyptský trh z EU (pozn. Egypt v roce 2013 oznámil posunutí začátku snižování dovozních cel na auta z EU o jeden rok, nicméně nadále platí, že v roce 2019 by clo mělo být odstraněno úplně). Pro zemědělské výrobky z EU do Egyptaplatí snížení cla mezi 25%-100%, některé komodity jsou omezeny kvótami, avšak je zde graduální snižování.

V roce 2010 byl dokončen projekt jednotné celní databáze Egypta, která měla být k dispozici na internetu i v anglickém jazyce:

Další zajímavé odkazy:

V posledních době se v tisku objevují zmínky o záměru vlády realizovat pro státní instituce nákupy zboží vyráběného pouze v Egyptě, kodifikace takového nařízení však prozatím chybí.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zřízení místní kanceláře je časově a úředně náročným procesem. Délka schvalovacího období závisí na druhu kanceláře a náplni její pracovní činnosti. Běžně se může jednat o několik týdnů až měsíců. V poslední době došlo k nevídané akceleraci administrativních úkonů, protože představitelé egyptské legislativy se snaží tento proces urychlit. Dříve se vyžadovalo k registraci podniků až 132 úkonů, což v časové rovině představovalo minimálně 222 pracovních dní. Po reformě se čas jednotlivých úkonů dá vyjádřit takto:

úkon

dny

Registrace

8

Tax card

7

Industrial licensing

30

Building permit 

až 179

Operating licence 

30

Rating současného stavu egyptské legislativy je k dispozici na www.doingbusiness.org - zadat Egypt.

Zákon č. 159 z roku 1981 (s novelizací v zákoně č. 3 z roku 1998) a zákon č. 82 z roku 1997. Nejjednodušší je forma reprezentační kanceláře (Representative Office, Liaison Office), která nemusí mít vlastní účetnictví, nemusí zaměstnávat místní síly, a tudíž nepotřebuje ani auditora. Kromě jmenované formy ještě existují kanceláře s povolenou působností po dobu plnění kontraktu investičního celku - Branch Office a ve farmaceutickém oboru Scientific Office.

 Mezi základní registrační údaje patří:

  • jméno společnosti, adresa v mateřské zemi
  • výpis z obchodního rejstříku mateřské společnosti
  • výpis ze stanov mateřské společnosti
  • kapitálová informace o mateřské společnosti
  • druh činnosti
  • adresa kanceláře v EAR
  • jméno a adresa právního zástupce v EAR s nótou potvrzující činnost pro zakládanou společnost
  • jméno představitele kanceláře
  • adresa bydliště představitele kanceláře
  • plná moc představitele kanceláře na zřízení bankovního konta v EAR pro převod valut

Všechny doklady musí mít arabský překlad a superlegalizaci z velvyslanectví EAR v příslušné zemi. Následně je prováděno schvalovací řízení General Authority for Investment - Companies Department.

Více informací naleznete na: www.gafi.gov.eg

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Státem vlastněný a široce distribuovaný deník Al-Ahram má z hlediska inzerce ten největší dopad. Strategicky umístěná reklama v novinách nebo časopisech může přinést dobré výsledky. Televizi sledují všichni obyvatelé (96%) bez ohledu na vzdělání a televizní reklama je proto velmi efektivní. Další formou propagace jsou často používané billboardy, neonové reklamy na střechách, pomalované stěny a střechy domů inzerující různé zboží, faxová inzerce a reklamní poštovní kampaně. V Egyptě jsou časté výstavní akce zaměřené buď specificky, nebo pro veřejnost. Probíhají převážně na plochách káhirského mezinárodního výstaviště (organizuje General Organization for International Exhibiton & Fairs - GOIEF) nebo v Cairo International Convention & Exhibition  Center (CICEC).

Některé vybrané deníky a týdeníky vhodné pro inzerci

deníky:

  • Al Ahram 750 000 výtisků - neděle až čtvrtek, nejrozšířenější a nejčtenější deník, 1 000 000 výtisků - pátek
  • Al Akhbar 550 000 výtisků - méně ekonomických informací
  • Al Gomhouriya 400 000 výtisků - více zpráv místních a sportovních
  • Al Wafd až 120 000 výtisků - deník opoziční New Wafd Opposition Party
  • Egyptian Gazette 40 000 výtisků - anglická verze

týdeníky:

  • Akhbar Al Yom 1 200 000 výtisků - sobotní vydání deníku Al Akbar
  • Al Ahram Weekly 20 000 výtisků - anglická verze, sumarizace hlavních článků publikovaných v Al Ahram
  • Akher Saa 50 000 výtisků - běžné události, sport, ekonomika, historie, umění, kina, divadla
  • Rose al Youssef 50 000 výtisků - politický magazín
  • Al Ahram Hebdo 15 000 výtisků - francouzská verze
  • Nosf al Donia 100 000 výtisků - týdeník pro ženy
  • Hawaa 30 000 výtisků - týdeník pro ženy od roku 1892

ekonomické publikace :

  • Al Ahram Al Iktisadi 20 000 výtisků - vedoucí ek. magazín dle britského vzoru, čtený zaměstnanci akademických a vládních institucí
  • Al Alam Al Yom 10 000 výtisků Egypt - ekonomický deník, 50 000 výtisků Saúdská Arábie
  • Egypt Today and Business Today 17 000 výtisků - vydává Mezinár. obchod. asociace
  • Business Monthly 5 400 výtisků - vydává Amer. obch. komora v EAR
  • Cairo Times 10 000 výtisků - čtrnáctideník v angličtině se značnou obchodní částí

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Zákon na ochranu duševního vlastnictví ve své platné verzi od 1.1.1995 plně pokrývá všechny požadavky kladené na takový zákon i z hlediska jeho využití ze strany zahraničních subjektů.

Zákon je členěn do čtyř knih, přičemž jednotlivé části jsou tyto:

  • patenty a užité modely
  • výkresy integrovaných obvodů
  • ochrana utajovaných informací
  • ochranná známka, ochranná značka a geografické značení
  • průmyslový vzor
  • autorské právo a související práva
  • ochrana rostlinných druhů

Egypt je signatářem Pařížské konvence o ochraně intelektuálního vlastnictví a  rovněž Madridské smlouvy o mezinárodní registraci obchodních značek.

Obecně platí, že jakákoliv osoba, ať už egyptského nebo cizího původu, která je aktivní v teritoriu a jejíž země je členem WTO,  nebo je v recipročním vztahu s Egyptem, má právo zažádat o patent, ochrannou známku nebo jinou ochranu duševního vlastnictví ve smyslu zákona. Patenty, ochranné známky či potvrzení autorských práv jsou vydávány egyptským Patentovým úřadem nebo jednotlivými kompetentními ministerstvy, zpravidla do jednoho roku po podání žádosti a zaplacení poplatku. Při schvalování žádostí se prioritně kontroluje, zda cokoliv neodporuje veřejnému pořádku, morálce nebo nejsou žádosti v souladu s ochranou životního prostředí, lidského zdraví apod.

Patenty – ochrana se uděluje na 15 let od data žádosti a může být prodloužena o dalších 5 let. Držitel patentu má právo jakkoliv nakládat se svým patentem.

Obchodní značky – zde se ochrana uděluje na 10 let s tím, že je možné zažádat o prodloužení o dalších 10 let.

Autorské právo -  je udělováno na 50 let, kdy automaticky zaniká. Autor může samozřejmě udělit právo nakládat s jeho vlastnictvím jiným osobám.

Průmyslové vzory a modely – po zaregistrování je ochrana zajištěna v délce 6 let, s možností obnovy o dodatečných 5 let.

I přes jistý posun v posledním období jsou v Egyptě porušovány všechny druhy autorských práv. Jedná se zejména o nedovolený přetisk knih, padělání ochranných známek, porušování patentů, krádeže obchodního tajemství apod. Ochrana práv duševního vlastnictví je v Egyptě teprve na začátku cesty k jeho prosazování, ke kterému ho nutí všechny nedávno uzavřené smlouvy a dohody s EU a dalšími světovými organizacemi.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky - tendry - jsou vypisovány v souladu se zákonem č. 89/1998 a exekutivním dekretem č. 1567/98, které nahrazují dřívější zákon č. 9/1983 a platí pro všechny vládou řízené instituce v civilním i vojenském sektoru - ministerstva, departmenty, guvernoráty, veřejné organizace atd. - pokud nejsou z tohoto zákona vyjmuty.

Zmíněný zákon nařizuje zahraničním subjektům podání nabídky do tendru výhradně prostřednictvím egyptského obchodního zástupce, s výjimkou tendrů pro ministerstvo obrany, kde je účast místních zástupců zakázána. Znamená to, že tendrové podmínky mohou být získány (zakoupeny) od vydávajících vládních institucí pouze prostřednictvím obchodních zástupců.

V tendrových podmínkách jsou velmi detailně specifikovány povinnosti dodavatele, zatímco závazky druhé strany jsou značně obecné. Proto je zapotřebí věnovat studiu tendrových dokladů včetně všeobecných podmínek zvýšenou pozornost. Při podpisu kontraktu je potřeba pečlivě zvažovat ustanovení pod body vyšší moc, konečné převzetí zařízení, čerpání záruky za provedení, řešení sporů, atp.

Ustanovení zákona č.89/1998 o tendrových zakázkách, která zůstala v porovnání se zákonem č. 9/1983 beze změny:

  • minimální lhůta od vydání tendrových podmínek do uzávěrky 30 dnů
  • 15 % cenová preference pro egyptské nabízející
  • dvoufázové seznámení s výsledky: veřejné otvírání obálek za účasti všech nabízejících a sdělení cenové výše nabídky
  • výbor pro výběr vítěze tendru vyhodnotí nabídku technicky a cenově a buď provede rozhodnutí sám, nebo při větších objemech jej nechá na příslušném ministrovi. Tato lhůta je v průměru 3 měsíce od uzávěrky přihlášek a není stanovena zákonem
  • záruka za nabídku (bid bond), kterou je nabízející povinen při podání nabídky složit, je stanovena obvykle ve výši 2 % objemu nabídky
  • záruka za dobré provedení (performance bond), kterou skládá vítěz tendru, může být 5 %, v praxi však většinou bývá 10 %. Egyptské státní společnosti a družstva jsou vyjmuty z povinnosti skládání záloh za podmínky, že jsou výrobci nabízeného zařízení a nežádají-li o platbu předem
  • v případě, že dojde ke korupci, defraudaci nebo bankrotu u některé z kontraktujících stran, kontrakt je anulován a složené záruky mohou být konfiskovány
  • platba předem je povolena proti bankovní záruce (Letter of Guarantee)

Pozitivní rysy nového zákona:

  • není přípustné jakékoliv jednání o nabídkách po otevření obálek. Není dovoleno převést tendr do tzv. holandské aukce.
  • není možné bezdůvodné zrušení objednávky. V případech neakceptovaných nabídek bude provedeno zdůvodnění odmítnutí.
  • nabídkové zálohy budou vráceny okamžitě po vypršení platnosti tendru.

V praxi jsou však egyptské státní instituce schopné zajistit si výjimky z výše uvedených ustanovení zákona a odvolání proti těmto výjimkám je mnohdy velmi problematické, i když ne zcela bezpředmětné.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Egypt je sice rozvojová země, avšak důsledné provádění ekonomických reforem a snaha o realizaci opatření vyplývajících z přijatých smluv a závazků (GATT, WTO) značně zmenšuje rizikovost podnikání zahraničních subjektů v teritoriu. Pozitivní výsledky se odrážejí i v hodnocení mezinárodních ratingových společností. Tento pozitivní trend byl přerušen v porevolučním období (od roku 2011), nicméně nová vláda se hlásí k původním plánům a deklaruje odhodlání pokračovat ve změnách s cílem zkvalitnit egyptské podnikatelské prostředí a nalákat zahraniční investory.

Při uzavírání obchodních operací je třeba větší opatrnosti při zajišťování úhrady dodaného zboží či služeb u soukromého sektoru. Egypt nemá žádnou speciální legislativní ochranu obchodního tajemství. Ochranu obchodně cenných informací je možné včlenit do kontraktu mezi smluvními partnery.

U státního sektoru se vyskytují následující problémy při účastech v tendrových zakázkách:

  • některé tendrové specifikace nejsou zcela jasné a dovolují různý výklad pro nabízející
  • značným problémem může být uvolňování složených platebních záruk všeobecně, zejména pak po skončení záruk za dobré provedení smlouvy (performance bond) po realizaci dodávek a uplynutí záruční lhůty a vrácení záruk se protahuje
  • jen obtížně se uplatňuje vazba mezi zpožděním plateb a následným zpožděním či zpomalením prací na projektu

Platební podmínky a morálka

Nejužívanější platební podmínkou při uzavírání obchodních případů v Egyptě je akreditiv. V Egyptě je možno najít celou řadu bank, které jsou pro české banky z hlediska přijetí nebo potvrzení akreditivu akceptovatelné, mezi několika českými a hlavními egyptskými bankami jsou otevřeny i přímé korespondenční vztahy. Na počátku obchodního vztahu, kdy se partneři ještě neznají, je možná lepší variantou přiklonit se k otevření akreditivu potvrzeného, přestože jsou s tím spojené vyšší výdaje za bankovní služby. Potvrzený akreditiv by se mohl osvědčit i v případě, kdy by příslušná egyptská banka měla dočasné těžkosti s úhradou ve volné měně. Je nutno uvést, že otevření akreditivu je pro egyptského odběratele poměrně nákladnou záležitostí, neboť pro každý akreditiv je nutno složit v příslušné bance jistinu ve stoprocentní výši požadovaného akreditivu, ať již v místní měně, nebo ve valutě. Tato podmínka egyptských bank je pro egyptské dovozce samozřejmě velmi nepříjemná, a proto se snaží, zejména v poslední době, využívat i jiné platební podmínky.

Stejně běžnou platební podmínkou je dokumentární inkaso a v případě, kdy se společnosti již dobře znají, dlouhodobě spolu obchodují a v jejich obchodním vztahu se již vytvořila vzájemná důvěra, je možné spoléhat na platbu na základě faktury.

Jako platební instrument je obecně nejvýhodnější používat platbu předem, což je v Egyptě možné, ale v praxi lze této podmínky jen málokdy dosáhnout, pokud by se jednalo o celou platbu. Naopak zcela běžné je inkasovat platbu předem u větších obchodních případů, kdy platba za dodávku zařízení neproběhne najednou, ale po částech. V takovém případě je obvyklá platba předem ve výši 10 až 15 % z celkové hodnoty kontraktu v závislosti na jeho velikosti. Zde je však samozřejmě nutno zajistit tuto platbu příslušnou bankovní garancí.

Obecně je možno konstatovat, že platební morálka v Egyptě je dobrá, ale vždy je potřeba mít dodávku zboží nějakým způsobem zajištěnou a nespoléhat úplně a pouze na solidnost odběratele. Dlouhodobější odklad plateb obecně spíše požadován není, ale přesto se vyskytuje. Podle druhu dodávky může být od dodavatele požadován odklad platby v rozsahu do 3 měsíců, méně do 6 měsíců a výjimečně až do 9 měsíců. Záleží jen na exportérovi, jestli takový požadavek akceptuje, či nikoliv.

Cenová jednání jsou náročná jak ve státním, tak v soukromém sektoru. Při jednáních nelze odsouhlasit konečnou cenu brzy po začátku jednání. Je pravidlem, že neexistuje konečná cena, aby se o ní nemohlo dále jednat. Vládní úředníci jsou mnohdy posuzováni podle jejich schopnosti snížit „penny” z nejnižší nabídky. Jednání o snížení ceny se opakuje na každém stupni schvalování a rozhodování.

V platebním styku ještě donedávna hrálo dominantní roli používání USD. Díky změně koše egyptských devizových rezerv (USD 70%- EUR 30%) se začaly běžně používat EUR. Netrvá již podmínka transakcí v USD, ale platby v EUR jsou plně akceptovány jak ve státním, tak i v privátním sektoru.

Velkým problémem Egypta je uvolňování záruk. Například zatímco ve vyspělých zemích je prakticky pravidlem, že tato záruka se uvolňuje v okamžiku vyhlášení vítěze tendru, v Egyptě jsou záruky zadržovány roky (v ojedinělých případech i desetiletí) po dokončení projektů. Tato nepříznivá situace se netýká pouze bid-bondů, ale obecně veškerých záruk v obchodním styku.

Investiční klima

Egyptu se v minulých letech dařilo profilovat jako stabilní rozvíjející se ekonomika a to s sebou neslo mohutný příliv zahraničních investic, když investoři sázeli zejména na bezcelní a logisticky snazší přístup do celého regionu. Události z úvodu roku 2011 (a následný vývoj na všech úrovních fungování státu) měly značně negativní dopad na příliv zahraničních investic, který se prakticky zastavil. Později se sice podařilo obnovit alespoň částečně příliv menších investic zejména z oblasti zálivu, ale ten může jen těžko kompenzovat propad investic z Evropy a USA.

Důvodů, proč řada investorů pozastavila, odložila nebo zrušila své investice do Egypta, je řada. Mezi hlavní patří značně snížená akceschopnost administrativy, nejistota ohledně dalšího politického a bezpečnostního vývoje, obavy o budoucnost egyptské měny apod. Výsledky voleb sice přinesly částečné uklidnění, nicméně události ze závěru roku 2012 (presidentské dekrety a následná vlna odporu, hrozby generálních stávek apod.) znamenaly těžkou ránu pro propagaci Egypta jako solidního, stabilního partnera pro zahraniční investory. Po odstranění Muslimských bratrů z vládních pozic v roce 2013 a volbě nového prezidenta v květnu 2014 se Egypt začíná postupně stabilizovat.

Podporu investic a inovací má v portfoliu vládní agentura GAFI (General Authority for Investment and Free Zones). Ta funguje pro investory jako „one stop shop“.

GAFI
3, Salah Salem st
Nasr City, Cairo
11562, Egypt
Tel.: +(202) 240 55 452
Fax  : +(202) 240 55 425
Email  : investorcare@gafinet.org, investmentpromotion@gafinet.org.eg 
Web: www.gafi.gov.eg 

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zvýšení přílivu zahraničních investic do země patří mezi priority egyptské vlády. Průběžně probíhá úprava legislativní základny s cílem zjednodušení schvalovacích procesů pro umístění investic a odstranění překážek pro vstup zahraničního kapitálu do země. Soubor klíčových zákonů zahrnuje:

  • Zákon č. 8/1997 - nedůležitější zákon, obsahuje souhrn pobídek a záruk.

Podrobnější výklad obsahu Zákona č. 8/1997

Zákon je nazýván zákonem stimulací a záruk, obsažených v 46 článcích. Zodpovědná organizace za všechny vydané pobídky a záruky investorům je vládní instituce GAFI - General Authority for Investment s ústředím v Káhiře a pobočkami ve všech guvernorátech. Zákon specifikuje 16 oblastí, do kterých mají být investice směrovány (viz bod 9.4.). Investice do uvedených oblastí jsou automaticky schvalovány s výjimkou projektů týkajících se vojenské a přidružené výroby, tabáku a tabákových výrobků a investic na Sinaji. Ty musí být schváleny odpovídajícím ministerstvem a následně GAFI. Zákon zásadně rozlišuje investice v tuzemsku a ve volných zónách.

Pobídky aplikované při investicích:

  • 5 leté daňové prázdniny k dani ze zisku
  • 10 leté daňové prázdniny u daně ze zisku v průmyslových zónách a nových měst. aglomeracích
  • 20 leté daňové prázdniny u daně ze zisku v oblasti severozápadu Suezského zálivu a v projektu Toshka
  • bezcelní dovoz potřebného technologického zařízení
  • nulové poplatky spojené se zakládáním a notifikací
  • 100 % převod zisku zahraničních investorů do zahraničí
  • zahraniční investoři mohou vlastnit půdu pro rekultivaci, smlouvy nepodléhají registraci a poplatkům.

Oblasti volných zón:

  • jsou určeny pro investice v jakémkoliv oboru
  • společnosti operující ve volných zónách nepodléhají zákonům platným v ostatním Egyptě
  • neomezená výjimka z daně ze zisku
  • společnosti musí hradit poplatek 1% z hodnoty zboží vstupujícího nebo vystupujícího z volné zóny nebo z hrubých příjmů realizovaných projektem, který nevyžaduje žádné vstupy nebo výstupy zboží. Poplatky se platí ročně. Společnosti produkující hlavně pro export (min. 80% celkového výrobního objemu) mohou provádět veškeré finanční operace v zahraniční měně

K hlavním zárukám patří:

  • záruka proti konfiskaci, vyhoštění nebo znárodnění
  • právo vlastnit půdu
  • možnost vedení účtu v zahraniční měně

V rozporu s těmito deklarovanými principy a závazky se pak jeví některé presidentské dekrety ze závěru roku 2012, které omezují vlastnické právo k pozemkům a nemovitostem obecně a jsou namířeny proti neegyptským majitelům těchto aktiv na Sinaji. Vzhledem k tomu, že na Sinaji byla realizována řada zahraničních investic (cementárny, turistická zařízení) ale i soukromých nákupů (rezidence, byty v přímořských letoviscích), bude vývoj v této záležitosti lakmusovým papírkem investičního klimatu nejen na Sinaji, ale v celém Egyptě.

Rizika

Rizika investování jsou eliminována opatřeními v investičním zákoně č. 8/1997. Různé překážky však přetrvávají. Je to zejména:

  • byrokracie na všech stupních řízení
  • nedostatek kvalifikovaných pracovníků (zejména ve středním managementu)
  • nejednotnost výkladu zákonů v jednotlivých guvernorátech
  • pomalý proces privatizace
  • nedostatečná ochrana autorských práv
  • politická nestabilita a časté změny strategie vlády
  • bezpečnostní rizika
  • sociální nestabilita s potenciálem násilných akcí

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Úředním jazykem je arabština. Většina pracovníků ve státních institucích a podnikatelské sféře mluví anglicky. Rovněž většina publikací ve státním sektoru je vydávána v arabsko-anglické mutaci. Okrajově se používá francouzština a němčina.

V Egyptě je uznáváno větší množství svátků. Muslimské svátky jsou pohyblivé - zejména malý a velký Bairam. První Bairam je po skončení postního měsíce Ramadánu, druhý je 5 dní po dvou měsících od Ramadánu.

Přehled svátků v roce, během nichž je uzavřena většina státních i obchodních institucí (oficiální svátky pro rok 2016):

  • Koptské Vánoce - 7. ledna  
  • Koptský Nový rok - 14. ledena  
  • Den revoluce - 25. ledna  
  • Den osvobození Sinaje - 25. dubna
  • Koptské Velikonoce - 1. května  
  • Svátek práce - 1. května
  • Jarní festival - 2. května 
  • Povstání 30. června - 30. června
  • Bairam (Eid al Fitr – konec Ramadánu) - 7.- 9. července  
  • Den revoluce - 23. července  
  • Svátek obětování (Eid al Adha) - 11.-14. září  
  • Islámský nový rok - 2. října
  • Den ozbrojených sil - 6. října  
  • Narození Proroka Mohameda - 12. prosince

Oficiálním volným dnem v týdnu je pátek. Banky mají zavřeno v pátek a sobotu, stejně jako ministerstva a většina státních institucí.  Pracovní doba ministerstev a státních společností je od 09 do 15 hodin. Většina soukromých firem pracuje i v odpoledních hodinách. Prodejní doba je převážně od 10 do 24 hodin, státní obchody ale mnohdy zavírají již kolem 21. hodiny, mezinárodní supermarkety naopak provozují svá obchodní zařízení nezřídka celých 24 hodin.

Několik doporučení pro obchodní jednání s místními partnery:

  • Především trpělivost. Byrokratické postupy zejména státních úředníků zpomalují průběh obchodních jednání. Nelze předpokládat, že po první návštěvě v zemi a několika dnech pobytu lze odjet s podepsaným kontraktem. Může trvat rok i déle, než se uzavře obchod.
  • Znalost místní kultury. Egypťané jsou hrdí lidé, jejichž civilizace sahá 5 000 let zpět. Osvojení kulturních vědomostí a pochopení islámského náboženství usnadňuje další kontakty. Znalost alespoň několika slov v arabštině může pomoci příznivějšímu vývoji obchodního případu.
  • Být osobní. Při prvním jednání nelze přijít, potřást si rukou a začít s obchodem. Je dobré pohovořit o rodině, zdraví atd.
  • Najít dobrého zástupce. Je důležité najít dobrého místního zástupce, který pomůže v lepší orientaci v místním obchodním prostředí. Dobrý zástupce je schopen vyřídit na místě administrativní úkony, které by nezasvěcený cizinec vyřizoval mnohem déle.
  • Být flexibilní. Egyptský trh se rychle mění, ostatně jako v každé jiné arabské zemi. Nelze očekávat, že podmínky a termíny smlouvy zůstanou beze změny po celou dobu a je zapotřebí být připraven adekvátně reagovat.
  • Vysílat nejlepší odborníky. Pouze zkušení pracovníci a znalci místního trhu mohou udělat dobré obchody se zdejší obchodní komunitou.
  • Obchodní pravidlo. Kdo dělá obchod v Egyptě, musí respektovat egyptské tradice, jinak ztrácí čas. Některé zahraniční firmy, které při počátečních obtížích odešly z trhu, nenávratně proinvestovaly, zatímco mnoho jiných, které se dokázaly etablovat a adaptovat, zjistily, že trh je rentabilní.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Doklady

Pro vstup do EAR je vyžadován cestovní pas s platností nejméně šest měsíců od vydání víza.

Vízum získá žadatel na Velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze
Pelléova 14 160 00 Praha 6 - Bubeneč
tel.: 224 311 506
fax: 224 311 157
email: embassyegypt@centrum.cz 

Od začátku roku 2002 mohou občané ČR získat za poplatek (nyní 25 USD) vízum na mezinárodním letišti v Káhiře, příp. na dalších vstupních místech (letištích a přístavech) do země (Alexandria, Hurghada, Luxor, apod.). Platnost pasu musí být ještě alespoň 6 měsíců ode dne vstupu do EAR. V praxi může však být tato možnost pro české občany komplikována leteckými společnostmi, které pro vstup na palubu letadla vyžadují prokázat se platným vízem. Doporučuje se před cestou ověřit u zastupitelského úřadu Egypta, zda se podmínky pro přicestování nezměnily.

Aktuální informace o vízové problematice je možné získat na Velvyslanectví Egyptské arabské republiky v Praze (viz výše), příp. na internetové adrese Ministerstva zahraničí EAR - www.mfa.gov.eg v oddíle The Consular Section, jehož součástí jsou základní informace o egyptské konzulární službě a vízové problematice. Součástí této stránky je též formulář žádosti o egyptské vízum. Podrobné informace jsou také na stránkách Velvyslanectví ČR v Káhiře .

Přihlašovací povinnost pro české občany byla zrušena Ministerstvem vnitra EAR v roce 1996. Pro jiné cizince platí povinnost se zaregistrovat při pobytu přesahujícím sedm dní.

Celní a devizové předpisy

Do EAR je zakázán dovoz potravin, alkoholu, pornografie, zbraní a všech druhů drog. Je nutno připomenout, že je striktně zakázán vývoz památek a zlata v nezpracované podobě. Postihy za prodej a přechovávání drog jsou přísné a pohybují se řádově v desítkách let odnětí svobody. Za nedovolené držení drog může být udělen i trest smrti.

Mnoho léků a podpůrných prostředků podléhá přísnému režimu kontroly, zejména pokud jde o jejich vývoz z Egypta.

Profesionální kamery a fotoaparáty

Teoreticky mohou nastat tyto tři možnosti při vstupu do země:

  • celník zapíše výrobní čísla do pasů, před výjezdem je kontroluje
  • cestovatel má možnost jejich uschování v trezoru po dobu jeho pobytu a platí skladovací poplatky
  • u dlouhodobého pobytu nebo residentů je možnost zaplacení běžných importních poplatků proti stvrzence, při odjezdu na základě stvrzenky budou peníze vráceny.

Fotografování a filmování je zakázáno u vojenských a policejních osob a strategických objektů, mostů a kanálů.

Turista přijíždějící do EAR má právo na nákup zboží z bezcelních obchodů (Duty Free Shop) na letišti a vybraných místech v Káhiře a Alexandrii v kumulované výši 800,- USD za rok (4x ročně á 200,- USD) do 48 hodin po příletu.

Směna valut

Povinná směna valut v EAR neexistuje. Místní devizové předpisy navíc umožňují směněné, ale nevyužité egyptské libry (EGP) s minimální kurzovou ztrátou směnit zpět na konvertibilní měnu. Směnná relace egyptské libry vůči USD je od ledna 2002 pohyblivá. Turisté nejsou na hranicích žádáni o prokázání dostatečných finančních prostředků k pobytu. Finanční prostředky lze směňovat na místech k tomu určených (banky, směnárny mezinárodních hotelů, soukromé směnárny).

Služby

Hotelové ubytování:

Ceny v egyptských hotelích jsou stanoveny v závislosti na jejich úrovni, tradici a kvalitě. Obvykle se uvádí, že s ohledem na evropský standard jsou přijatelné hotely označené jako čtyřhvězdičkové a vyšší. Ceny v těchto ubytovacích zařízeních se pohybují v rozmezí 30–70 USD za den a lůžko v závislosti na hotelu, jeho umístění a sezóně. V Káhiře, Alexandrii (a v sezóně v přímořských hotelových komplexech typu Hilton, Meridien, Marriott, Sheraton atp.) dosahují dvojnásobné výše.

Restaurace:

Podobně jako u hotelů se ceny v restauračních zařízeních liší v závislosti na jejich kvalitě. Obecně však lze říci, že ceny jídel v restauracích se pohybují v cenové hladině ve světě běžné. Turisté se kromě hotelových a restauračních zařízení mohou stravovat rovněž v relativně husté síti jídelen rychlého občerstvení (McDonalds, KFC, Pizza Hut, atp.). Stravování ve stravovacích zařízeních místního typu nižší úrovně nelze z hygienických důvodů doporučit.

V Egyptě je nutno věnovat náležitou pozornost nejen hygienické úrovni stravovacího zařízení, ale stravování vůbec, tj. i z místních zdrojů. V této souvislosti je nezbytné upozornit, že pro evropského strávníka je nevhodná konzumace např. pouličně prodávané zmrzliny, tepelně nezpracované zeleniny (zvláště hlávkového salátu, lusků, jahod atp.) a nebalené vody, včetně ledu přidávaného do limonád.

Doprava:

Turistická místa v EAR jsou propojena relativně hustou a spolehlivou sítí vlakového, autobusového a leteckého spojení. Ve městech funguje hromadná městská doprava zajišťovaná státními autobusy. Ta je však pro Evropana neznalého místních poměrů a jazyka téměř nepoužitelná. Vedle státních dopravních prostředků spojení zajišťují soukromé mikrobusy a zejména relativně levné taxíky. Cena taxislužby za cestu po Káhiře se pohybuje do 5,- USD. Výjimkou je spojení na letiště, kde se cena za taxislužbu pohybuje kolem 90,- EGP (od velvyslanectví ČR ve čtvrti Dokki).

Na některých úsecích silnic jsou vybírány dálniční poplatky ve výši cca 2 až 5 egyptských liber (EGP). Cena 1 litru benzínu je po nedávném zvýšení cen pohonných hmot 1,6 EGP (80 oktanů) až 2,6 EGP (92 oktanů), cena 1 litru nafty je 1,8 EGP.

Cesta autem:

Cestování vlastním vozem do EAR je spojeno s řadou byrokratických obtíží a vstup do země je relativně finančně náročný. Orgány EAR vyžadují na hranicích mezinárodní řidičský průkaz. Celní orgány bezpodmínečně žádají předložení karnetu (celní deklarace o dovozu a vývozu vozidla). V opačném případě je vyžadováno složení celní garance v hodnotě vozu + cla, odvislého od kubatury vozidla. V EAR neplatí evropská zelená karta a na hranicích je třeba za poplatek uzavřít nové havarijní pojištění. Celní orgány vydávají převozní značku, za níž je nezbytné rovněž zaplatit správní poplatek. Vstup do EAR je na hranicích umožňován na tranzitní dobu 72 hodin nebo jeden měsíc. Správní orgány EAR vyžadují ve výbavě vozu hasicí přístroj certifikovaný místními orgány. Vážným problémem je dále čekací doba na vyřízení potřebných formalit. Může se pohybovat od několika hodin až po několik dnů. Po dobu vyřizování odbavení se žadatel nachází pouze v celním pásmu, kde neexistují téměř žádná sociální zařízení, možnost nákupu potravin nebo vody.

V případě pronajmutí auta v EAR je vyžadován mezinárodní řidičský průkaz, fotokopie cestovního pasu a složení částky (garance) nebo předložení platné kreditní karty. Ceny se liší dle nabízených vozů a úrovně služeb jednotlivých provozovatelů. Např. za 1 den s vozem Škoda Felicia si společnosti účtují cca 35 USD.

Pobytové podmínky:

Egyptská arabská republika je muslimská země. Proto je nezbytné přizpůsobit chování místním zvyklostem. Ženy by měly být přiměřeně oblečeny, tzn. sukně pod kolena nebo kalhoty. Při vstupu do mešit je vyžadováno zutí obuvi. V průběhu postního měsíce Ramadánu se doporučuje nejíst a nepít během dne na veřejně přístupných prostranstvích. V Egyptě je velice příjemné klima v období od října do dubna. Naopak je potřeba počítat s tropickými teplotami v období od června do září, kdy zejména v jižních oblastech mohou teploty dosahovat až 50 stupňů Celsia. V zimních měsících je nutno počítat s vydatnými dešti na pobřeží Středozemního moře.

Územní omezení:

Kdo chce navštívit lokality v blízkosti libyjských hranic nebo území mimo silnice na Sinaji, potřebuje povolení od Travel Permits Department of the Ministry of Interior. Stále existují neodkrytá minová pole z předešlých válek, často “značena” pouze ostnatým drátem. Nedoporučuje se proto sjíždět ze silnic a překračovat takto označená území. Rovněž se nedoporučují návštěvy správních oblastí střední části země (města Minia, Malawi, Sohag, Asijút, Kena), kde není bezpečnostní situace pro individuální ani organizovanou turistiku zcela vhodná. (aktuální informace - viz internetové stránky ZÚ: www.mzv.cz/cairo)

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Základní odlišností EAR od evropských států je faktor islámu. Muslimové jsou velmi citliví na některé projevy evropského chování, které urážejí jejich náboženské cítění. V této souvislosti je nezbytné upozornit na vhodné oblékání zejména dívek, které by mělo být oproštěno od nošení krátkých kalhot nad kolena, dámských šatů bez ramínek, hlubokých výstřihů apod. Za nevhodné je považováno také pití alkoholických nápojů na veřejnosti a některé v Evropě běžné společenské projevy, jako je vodění žen za ruku, polibky na veřejnosti atd.

Po napadení turistů v Luxoru v listopadu 1997 zahájila egyptská vláda masivní kampaň na eliminaci vlivu islamistických militantních organizací. Vládě se podařilo stabilizovat situaci a znovu vybudovat image Egypta jako turisticky bezpečné země. Bombový útok na hotel Hilton v Tabě v říjnu 2004, incident v káhirské čtvrti Al Azhar, bombové útoky v Sharm Al-Šajchu v červenci 2005 a Dahabu v dubnu 2006 neměly na příjezd turistů do země a jejich pohyb výrazný vliv. Poslední útok, který měl oběti z řad turistů, se uskutečnil v lednu 2016 v Hurghadě.

Po revolučních událostech z úvodu roku 2011 došlo ke všeobecnému zhoršení bezpečnostní situace z důvodu oslabení autority policie. Situace se v mezidobí výrazně uklidnila, zejména po zvolení nového prezidenta Al-Sisiho, schopnost policie udržovat klid a pořádek však prozatím nedosáhla původní úrovně. Doporučuje se proto vyhýbat účasti (např. ze zvědavosti) na případných demonstracích a shromážděních.

Při fotografování je dobré se vyvarovat záběrů vojenských a policejních objektů, nádraží, železničních uzlů, mostů, osob v uniformách, vojenské a policejní techniky. Turistům minimálně hrozí zabavení filmu/karty.  (aktuální informace - viz internetové stránky ZÚ: www.mzv.cz/cairo)

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Základním principem je skutečnost, že Egypt nepodporuje zaměstnávání cizinců, vzhledem k velké nezaměstnanosti a stále se zvyšující populaci. V současné době však pracuje několik českých občanů trvale v Egyptě. Nutné je získat pracovní povolení předem. Uděluje se v délce 12 měsíců a vedle vyplněné žádosti a kopie pasu musí být přiložen i certifikát o vyšetření na AIDS. Pracovní povolení uděluje Ministerstvo práce, které vyžaduje maximální detaily o osobě, která žádá o pracovní povolení (Jméno firmy a její domicil, předmět a odvětví podnikání, zastávané funkce, způsob úhrady výdělku apod.).

  • Dekret čís. 135 z roku 1996 - upravuje podmínky a způsoby k vydání pracovního povolení pro cizince
  • Dekret čís. 469 z roku 1995 - upravuje organizaci a proces k získání pracovního povolení pro cizince
  • Dekret čís. 2 z roku 1979 - o zaměstnávání zahraničních expertů

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotnický systém EAR se opírá o síť státních a soukromých ambulantních zařízení a nemocnic. Oba druhy zdravotnických zařízení poskytují všeobecnou, odbornou a stomatologickou péči, včetně první pomoci. Zdravotnická zařízení (bez ohledu na druh vlastnictví) mají nejméně dva ceníky služeb. Ten pro domácí klientelu je přizpůsoben příjmům průměrné egyptské rodiny. Ceník pro cizince vychází z jejich předpokládaných příjmů. Další ceníky zohledňují dlouhodobé dohody o poskytování péče jednotlivými zařízeními.

Zdravotnické služby ve státních nemocnicích mají, z pohledu evropského standardu, nízkou úroveň. Poskytovanou péči navíc znehodnocují pobyty příbuzných na pokoji a chodbách. Proto jsou cizincům doporučovány služby soukromých nemocnic, které jsou podstatně nákladnější, avšak péče a služby jsou na mnohem vyšší úrovni než ve státních zařízeních. Zacházení s pacienty je na soukromých klinikách lépe organizováno a je zajištěna například pooperační péče mnohem vyššího standardu než ve státních nemocnicích. Nicméně ani v soukromých zařízeních nedosahuje hygienická úroveň, ošetřovatelská péče a mnohdy i odborné služby standardu běžného v ČR.

Orgány místní hygienické služby nevyžadují pro pobyt v Egyptě žádné závazné očkování. Mezinárodní očkovací průkaz není proto při vstupu do země požadován. Nicméně dle doporučení WHO (Světové zdravotnické organizace) patří k ochraně každého cestovatele do této oblasti očkování proti hepatitis A, B a břišnímu tyfu. Při déle trvajícím pobytu na jihu Egypta se doporučuje preventivní použití antimalarik. Při návratu ze Súdánu po pobytu delším než jeden měsíc se vyžaduje platné očkování proti žluté zimnici.

Telefonní číslo ministerstvem sociálního zabezpečení organizované “první pomoci” či ambulance je 123. V Káhiře možno volit pro ambulanci ještě 5770406, 5770365, 5770123, v Gize 5615551.

Hlavní soukromé káhirské nemocnice jsou:

  • As-Salam International Hospital, Corniche el -Nil, P.O.Box 388-Maadi-Cairo, tel. emergency 5240077, 5240250, 5240232
  • Misr International Hospital, 12 Saraya Str., Dokki, Giza; tel. emergency 7494007, 3353567
  • Dar al Fouad Hospital, tel. emergency 010-1911911,577 7300
  • Al-Salam Hospital, tel. emergency 3034780

Lékárny mají hustou síť a jsou dobře zásobené.

V EAR neexistuje systém zdravotního pojištění pro cizince. České cestovatele je nezbytné upozornit, že cena za intenzivní péči v soukromé nemocnici může být vysoká, je tedy nezbytné se pojistit v ČR.

Aktuální informace – viz internetové stránky ZÚ: www.mzv.cz/cairo.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: