Ekologické zemědělství: Česko je v Evropě na úplné špičce

25. 8. 2017 | Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Výměra zemědělské půdy v Česku se v posledních letech zmenšuje, ubývá hlavně orné půdy. Trvale se snižuje i počet pracovníků v zemědělství. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Od roku 2000 ale výrazně přibylo ekologicky hospodařících farem.

Od začátku tisíciletí se počet ekologicky hospodařících farem zvýšil v ČR sedminásobně. Pokud jde o jejich podíl na celkovém počtu zemědělských podniků, zaujímáme aktuálně v Evropské unii druhé místo hned za sousedním Rakouskem.

„Výměra zemědělské půdy se kontinuálně snižuje. Od roku 2000 do loňska jí ubylo téměř 148 tisíc hektarů. Aktuálně činí 3,46 miliónu ha. Počet farem se téměř nezměnil. Ubylo ale fyzických osob, které v zemědělství podnikají. Počet právnických osob se naopak zvýšil, a to o 10,5 %,“ uvádí ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek.

Logicky pokračuje také úbytek pracovníků v zemědělství, které se na tvorbě tuzemského HDP podílí stále méně a méně. Tento trend začal už v 90. letech.

Zemědělci stárnou

Mezi lety 2000 a 2016 klesl počet lidí zaměstnaných v zemědělském sektoru o více než 40 tisíc. Výrazně se změnila rovněž věková struktura pracujících. Platí, že mladí se do zemědělství nehrnou a pracovní síla stárne. Podíl mladších 44 let se v novém tisíciletí snížil ze 48,0 % na 40,4 %, zatímco lidí starších 55 let pracuje v agrárním sektoru 36,1 % (oproti 13,5 % v roce 2000).

Stále více je v Česku zemědělské půdy s konkrétním soukromým vlastníkem. Její podíl (ve srovnání s půdou pronajatou) narostl od roku 2000 ze 7,6 na 26,9 procenta. U podnikajících fyzických osob se dokonce blíží jedné polovině. Přesto je stále nízký v porovnání s unijním průměrem, který přesahuje padesát procent.

Od roku 2000 ubylo v ČR především orné půdy, a to o 267 tisíc hektarů, což je téměř deset procent její celkové plochy. Výrazně méně je především chmelnic. Rozšířily se naopak vinice a louky. V rámci osevních ploch jednotlivých plodin se zvětšily výměry kukuřice a řepky, kdežto ploch osetých ječmenem, plodinami sklízenými na zeleno nebo pšenicí, ubylo. Ve sledovaném období také pokračovala redukce chovů skotu, prasat a drůbeže. Ovcí, koz a koní naopak přibývá.

Větší hospodářství než jinde v Evropě

Nárůst ekologicky hospodařících farem je v Česku za uplynulých sedmnáct let markantní.

„Jejich počet stoupl sedminásobně a výměra ekologicky obhospodařované půdy se zvýšila třiapůlkrát. Nejčastějšími ekologicky pěstovanými kulturami jsou trvalé travní porosty následované ovocnými sady a léčivými a kořeninovými rostlinami,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. V podílu ekologicky hospodařících subjektů zaujímáme v Evropské unii druhé místo a pokud jde o podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, patří nám mezi zeměmi osmadvacítky čtvrtá pozice.

Ve srovnání s Evropskou unií má Česko podle dat za rok 2013 také výrazně větší zemědělská hospodářství. Jejich průměrná rozloha je 133 hektarů (průměr jejich plochy v EU je přitom osminásobně menší). V tuzemsku je zároveň nejvyšší podíl zemědělských subjektů s výměrami nad 500 ha.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek