Ekonomické aktuality islandské zimy 2017

2. 3. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Ekonomické aktuality islandské zimy 2017 Na Islandu byla ukončena celostátní stávka rybářů, v makroekonomické oblasti jsou hlavními trendy rostoucí spotřeba domácností a vysoké tempo investic a vývozu, které napomohou dynamickému hospodářskému růstu. Bude zřízena Agentura pro cestovní ruch. Islandský parlament projednával zrušení spotřební daně a DPH u elektromobilů.

Ukončení celostátní stávky rybářů

Pozitivní hospodářskou zprávou č. 1 z letošní zimy na Islandu je skončení plošné stávky v rybolovném sektoru. Islandští rybáři dne 20. 2. přijali novou mzdovou dohodu, čímž se završila více než dvouměsíční celostátní stávka v této profesi, které ochromila rybolovný a navazující zpracovatelský průmysl. Například v lednu 2017 činil registrovaný výlov pouze 7.610 t ryb, což představuje meziroční propad o 90 %: lovily jen individuální rybáři z malých člunů.

Novou dohodu schválily všechny rybářské asociace většinou 52,4 % hlasů svých členů. Dle odhadů stávka znamenala propad příjmů na daních ve výši 2,5 mld. islandských korun (ISK) pro stát a 1,0 mld. ISK pro obce; ztráta exportních firem se odhaduje na 3,5–5 mld. ISK.

Přímo se stávka projevila ve statistice islandského zahraničního obchodu za leden 2017. Hodnota zboží exportovaného z Islandu byla 37,6 mld. ISK, dovoz činil 46,2 mld. ISK, tj. deficit 8,6 mld. ISK (v lednu 2016 byl deficit 0,7 mld. ISK). Hodnota vývozu byla meziročně nižší o 8,3 mld. ISK (-18,1 %) právě vinou zastavení vývozu ryb. Dovoz byl ve srovnání s r. 2017 nižší o 0,3 mld. ISK (-0,7 %): poklesl dovoz spotřebního zboží, ale zvýšil se dovoz motorových vozidel, především pro potřeby autopůjčoven.

Do veřejné debaty se po roce přestávky vrací téma lovu velryb. Firma IP Útgerð hodlá během r. 2017 vylovit až 224 plejtváků malých (minke whale). Na rozdíl od minulých let, kdy podstatná část výlovu putovala do Japonska, má velrybí maso mířit primárně do islandských restaurací k uspokojení poptávky hostů po typických národních pokrmech. (V r. 2016 bylo na Islandu vyloveno jen 46 velryb a pro pokrytí objednávek se velrybí maso dováželo z Norska.)

Makroekonomické údaje

Islandský statistický úřad zveřejnil 17. 2. makroekonomickou predikci pro Island v r. 2017. Hlavními trendy jsou rostoucí spotřeba domácností a vysoké tempo investic a vývozu, které napomohou dynamickému hospodářskému růstu.

Růst HDP za r. 2016 se uzavírá okolo hodnoty 5,9 %, pro r. 2017 se předpovídá růst o 4,3 % a v letech 2018–2022 pak o 2,5–3,0 %. Spotřeba domácností za r. 2016 vzrostla o 7 %, v r. 2017 s má zvýšit o 5,9 % a v dalších letech o 2,5–3,9 %. V závěru r. 2016 zpomalilo výrazné posilování kurzu ISK, což by mohlo pozitivně ovlivnit zvýšený zájem turistů a růst exportu ryb.

Míra inflace během zimy 2017 se pohybuje okolo 2 % a nedojde-li k prudkým výkyvům, do konce roku nepřesáhne 2,5 %; do r. 2019 by měla postupně narůst na 2,9 %. Riziko představuje jak vývoj globální ekonomiky (růst cen ropy a základních surovin), tak dění na národní úrovni (posilování ISK, výsledky kolektivních vyjednávání o zvýšení mezd pro jednotlivé profese): bude-li valorizace mezd příliš vysoká, zvýší se spotřeba domácností, a tím pádem i inflace.

V lednu 2017 bylo na Islandu zaměstnáno 185 300 osob, bez práce bylo 7 900 osob. Míra nezaměstnanosti činila 4,1 %: meziroční nárůst o 1,3 % není alarmující, ale odráží sezónnost prací v cestovním ruchu. Island naopak přitahuje stále nové zájemce o práci: za IV. čtvrtletí r. 2016 bylo nově registrováno 2 110 zahraničních pracovníků, z toho 800 Poláků a 210 Litevců. Celkem na Islandu žilo 30 380 cizinců, tj. 9 % veškerého obyvatelstva Islandu.

Centrální banka od začátku roku nepřistoupila ke změně základní sazby 5,0 % p. a. Počítá, že v r. 2017 dále porostou investice, bude se dařit vývozu služeb a budou stále vznikat nová pracovní místa (nezaměstnanost méně než 3 %). Pro dodržení cenové stability bude banka nadále provádět striktní měnovou politiku a vyzývá ke střídmosti ve valorizaci mezd při nových kolektivních jednáních.

Islandská obchodní komora v prohlášení z 20. 2. vyjádřila obavy z nadhodnoceného kurzu ISK, který by mohl náhle prudce propadnout. Komora vládě doporučuje, aby proti posilování ISK intervenovala, protože silná koruna podkopává konkurenceschopnost islandského zboží v zahraničí.

„Fond stability“ jako islandská obdoba norského ropného fondu

Premiér Bjarni Benediktsson dne 9. 2. jmenoval výbor pro přípravu konceptu a legislativy, vedoucích ke zřízení „fondu stability“. Šlo by o islandskou obdobu norského ropného fondu. Islandský fond stability by shromažďoval výnosy všech firem v oboru energetiky (islandská energetika je ze 100 % v držení státu). Výnosy firem by fond dále zhodnocoval pro příští generace. Jedná se o nový návrh vyplývající z programového prohlášení vlády, ustavené v lednu 2017.

Nový regulátor cestovního ruchu na Islandu

Vzhledem k tomu, že incomingový cestovní ruch je v posledních letech motorem hospodářského rozvoje Islandu, při ministerstvu cestovního ruchu, průmyslu a inovací bude zřízena nová státní Agentura pro cestovní ruch (Office of Tourism Affairs). Agentura má napomoci nastavit správnou rovnováhu mezi udržitelností počtu zahraničních návštěvníků Islandu, stavem přírody a turistické infrastruktury na ostrově, ale má také i ovlivňovat (zdrženlivý) postoj Islanďanů k masové turistice. Počet turistů na Islandu se od r. 2010 zečtyřnásobil a v r. 2016 překonal 2 miliony.

Incentivy na podporu bezemisní automobilové dopravy

Islandský parlament na konci února 2017 začal projednávat návrh ministerstva cestovního ruchu, průmyslu a inovací, týkající se zrušení spotřební daně a DPH u elektromobilů. Úlevy by se vztahovaly na prvních 12 500 registrovaných nových vozů. Aktuálně je v provozu na IS 1 107 elektromobilů, první byl registrován v r. 2012.

Stejné úlevy by měly platit dále pro prvních 12 500 registrovaných vozidel na vodík. Jejich zastoupení na Islandu je zatím minimální, změnit by to však měl grant EU/EHP ve výši 2,7 mil. € na kofinancování výstavby tří čerpacích stanic na vodík v letech 2018–2019. Realizátorem bude distributorská firma Skeljungur (islandská odnož koncernu Shell), spoluúčast bude mít norská firma Nel ASA (výrobce stanice, má předchozí instalace v Norsku a Dánsku).

Projekt zapadá do konceptu firmy Skeljungur, jímž je budování nových víceúčelových čerpacích stanic nabízejících více než klasické pohonné hmoty. Další čerpací stanice pro auta na vodík vzniknou v závislosti na poptávce.

Privatizace islandského bankovnictví

Dne 10. 2. ministerstvo financí a hospodářství představilo vládní návrh koncepce držení státních podílů ve finančních institucích. Po sanaci zkrachovalých bank stát v současnosti drží podíly ve všech hlavních islandských bankách: 100 % v Íslandsbanki, 98,2 % v Landsbankinn a 13 % v Arion Bank. Podle koncepce by si stát ponechal 34–40% podíl v Landsbankinn (za účelem podpory stability finančního systému), v ostatních bankách by vláda státní podíl prodala.

Nemá však jít o unáhlené transakce, naopak dle ministra financí a hospodářství Benedikta Jóhannessona k prodeji dojde, „jakmile pro to budou příhodné podmínky na trhu“. Veškerý zisk z odprodeje bank vláda hodlá použít na umoření státního dluhu: do r. 2022 by tím zadlužení státu mohlo poklesnout na 10–15 % HDP (aktuální míra zadlužení je 44,5 % HDP).

Zatímco vláda s prodejem státních podílů v islandských bankách nespěchá, připravuje se prodej balíku 50 % akcií v Arion Bank, který vlastní finanční skupina Kaupþing. Kupujícím se má stát skupina amerických investičních fondů (Taconic Capital, Och-Ziff Capital) a islandských penzijních fondů. Kupní cena se odhaduje na 70–90 mld. ISK a prodej má být dokončen během jara 2017.

Islandské finanční instituce, nově etablované po bankovním krachu z r. 2008, hospodařily v r. 2016 s přebytkem: tři hlavní domy vykázaly souhrnný zisk 60 mld. ISK (Landsbankinn 16 mld. ISK, Arion Bank 22 mld. ISK, Íslandsbanki 22 mld. ISK), což je však o 40 mld. ISK méně než v r. 2015; na dividendách nicméně vyplatily více než v r. 2015.

Islandská bytová politika

Hledání volných bytů na Islandu je v současnosti velmi těžké, vysokou poptávku generuje masové využití existujících bytů k nájemnímu bydlení: dílem pro zahraniční zaměstnance, ale zvláště pro krátkodobé ubytování hotelového typu pro turisty. K nasycení trhu s nemovitostmi bude podle propočtů v letech 2017–2019 nutno vybudovat 8–10 tis. bytových jednotek.

V Reykjavíku za r. 2016 ceny bydlení vzrostly o 15 %, mimo metropolitní oblast pak o 20 %. Zůstane-li tempo výstavby na současné úrovni, bude převis poptávky trvat do r. 2019 a ceny bydlení vzrostou ještě o 30 %. K řešení problému nedostatku volných bytových jednotek vláda koncem února zformovala ministerskou pracovní skupinu pro bydlení (ministři sociálních věcí, financí, životního prostředí a pro místní správu) s cílem formulovat takovou vládní politiku, která urychlí výstavbu malometrážních (startovacích) bytů.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek