Ekonomický profil kanadské provincie Alberta

13. 5. 2013 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Kapitoly článku

motiv článku - Ekonomický profil kanadské provincie Alberta Alberta vytváří téměř 17 % hrubého domácího produktu Kanady a má třetí největší ekonomiku ze všech kanadských provincií, nejdůležitějším hospodářským odvětvím je energetika. Je to čtvrtá největší a také čtvrtá nejlidnatější provincie v Kanadě.

  • Rozloha: 661 848 km2 – 4. největší kanadská provincie po Quebecu, Ontariu a British Columbia (zhruba 8,4x větší než ČR)
  • Počet obyvatel (1. 1. 2013): 3,931 mil. – 4. nejlidnatější kanadská provincie po Ontariu, Quebecu a British Columbia (11,1 % kanadské populace)
  • Hlavní město: Edmonton (812 tis. obyvatel)
  • Největší města: Calgary (1,097 mil.), Edmonton (812 tis.), Red Deer (91 tis.), Lethbridge (84 tis.), Fort McMurray (80 tis.), Medicine Hat (60 tis.), Grande Prairie (55 tis.)                                                                

Politické uspořádání

Alberta má jednokomorový parlament – the Legislative Assembly, kde zasedá 87 poslanců. Jsou voleni většinovým systémem. Parlamentní volby se konají minimálně jednou za 4 roky. Lídr vítězné strany sestavuje vládu na žádost provinčního guvernéra (Lieutenant Governor), kterým je Donald S. Ethell (od 11.5.2010). Provinční guvernér je jmenován generálním guvernérem Kanady na doporučení kanadského premiéra. Funkční období guvernéra je 5 let.  

Poslední volby se v provincii konaly dne 23. 4. 2012 s těmito výsledky:

Politická strana Počet poslanců
Progressive Conservatives (PC) 61
Wildrose Party (W) 17
Liberal Party (LP) 5
New Democratic Party (NDP) 4
Celkem 87

Premiérkou Alberty je Alison Redford (od 7. 10. 2011).

Důležití ekonomičtí ministři:

  • Ministr financí – Doug Horner
  • Ministr energetiky – Ken Hughes
  • Ministr dopravy – Rick McIver
  • Ministr zemědělství a rozvoje venkova – Verlyn Olson

V roce 2010 dosáhly výdaje firem na výzkum a vývoj (R&D) hodnoty 1,539 mld. CAD. Výdaje provinční vlády na vědecké činnosti dosáhly 604 mil. CAD. Univerzity a vysoké školy v Albertě získaly na výzkum a vývoj 833,1 mil. CAD. Alberta byla na 4. místě v Kanadě ve výši investic do rizikového kapitálu (6,7 % kanadských investic).

Alberta Enterprise and Advanced Education (AEAE)

Ministerstvo zodpovědné za podporu výzkumu a inovací v Albertě. Mezi základní činnosti AEAE patří poskytování financí a strategické řízení, pomoc s komercializací nových technologií a výzkumu, propojení inovátorů se správnými partnery. Poradním orgánem AEAE v oblasti výzkumu a inovací je Alberta Research and Innovation Authority.

Alberta Research and Innovation Act

Zákon na podporu systému výzkumu a inovací v provinci Alberta je v platnosti od 1.1.2010. Oficiálně založil program Alberta Innovates s cílem zajistit dlohodobou ekonomickou stabilitu a větší konkurenceschopnost provincie na světovém trhu. Alberta Innovates tvoří ekosystém pro inovace – základní výzkum, aplikovaný výzkum, komercializaci technologií, podnikání a pomoc začínajícím technologickým firmám v několika klíčových oblastech jako biotechnologie, zdravotnictví, energetika a životní prostředí.

Alberta Innovates spojuje vládní organizace (např. Alberta Research and Innovation Authority), výzkumné instituce (např. the National Institute for Nanotechnology, the Space Research Institute), univerzity (University of Alberta, University of Calgary, University of Lethridge, Athabasca University) a privátní sektor. Jedná se o integrovaný systém podpory výzkumu, vývoje a technologických inovací, který se soustředí na 4 klíčové obory:

biotechnologie v zemědělství, potravinářství a lesnictví

  • výzkum probíhá v těchto oblastech: živočišná genomika (sekvenování genomu), prionové a neurologické nemoci u hospodářských zvířat a vysoké zvěře (např. mad cow disease – BSE, chronic wasting disease – CWD), nutriční doplňky pro drůbež, olejnatá semena, bezpečnost potravin (nové balicí materiály), efektivní využívání biomasy, kompozitní materiály, bioplasty, vliv klimatické změny na lesní ekosystémy, rekultivace lesů;

zdravotnictví (life sciences)

  • výzkum probíhá v těchto oblastech: neurodegenerativní nemoci, nemoci způsobující invaliditu, genetika, preventivní medicína, onkologie, technika zobrazování (magnetická rezonance), kmenové buňky, obezita;     

energetika a životní prostředí

  • výzkum probíhá v těchto oblastech: energetické technologie (např. podzemní zplyňování uhlí, bezvodná těžba bitumenu z ropných písků, zpracování bitumenu), environmentální technologie (např. zachycování a skladování uhlíku, čištění odkališť po těžbě ropných písků a úprava vody), obnovitelné zdroje energie (např. uskladnění obnovitelné energie z různých zdrojů, technologie na přeměnu odpadu v palivo, aplikace nanotechnologií), vodní zdroje (např. zlepšení konzervace, efektivnosti a produktivity ve využívání vody);

komercializace technologií

  • zákon Alberta Research and Innovation Act vytvořil od 1. 1. 2010 organizaci Tech Futures, která je financovaná provinční vládou a zabývá se komercializací nových technologií.
Základní makroekonomické údaje Alberty za posledních 5 let
Rok 2007 2008 2009 2010 2011
Reálný růst HDP (%) 2,1 1,0 -4,4 3,3 5,2
Hodnota HDP (mld. CAD) – tržní ceny 258,9 294,7 244,8 271,0 295,3
Míra nezaměstnanosti (%) 3,6 3,6 6,6 6,5 5,5
Inflace (%) 5,0 3,1 -0,1 1,0 2,4

Zdroj: Statistics Canada

Alberta vytváří téměř 17 % HDP Kanady a má 3. největší ekonomiku ze všech kanadských provincií. (Pozn. Ontario vytváří 37 % a Quebec 20 % HDP). Reálný růst HDP v roce 2011 dosáhl 5,2 %. (Pozn. Reálný růst HDP Kanady v roce 2011 činil 2,6 %). Alberta zaznamenala nejvyšší ekonomický růst ze všech kanadských provincií. Alberta má nejvyšší hodnotu HDP/hlava ze všech provincií i států v Severní Americe.

Tahounem ekonomiky je energetika, jejíž podíl na tvorbě HDP v roce 2011 dosáhl 27,6 %. (Pozn. Ve srovnání s rokem 1985 podíl energetiky na tvorbě HDP klesl z 36,1 % na 27,6 %). Kromě energetiky se na tvorbě HDP podílely finanční a realitní služby (14,1 %), obchodní služby (9,5 %), stavebnictví (8,6 %), maloobchod a velkoobchod (8,1 %), doprava a podniky veřejných služeb (7,0 %), výrobní sektor (6,4 %) a zdravotnictví (5,1 %). Následovaly cestovní ruch, veřejná administrativa, vzdělání a zemědělství. 

Vývoj hospodaření provinční vlády v posledních 5 letech
Fiskální rok 2008-09 2009-10 2010-11 2011-12 2012-13
Příjmy (mld. CAD) 35,805 35,652 34,854 39,249 37,922*
Výdaje (mld. CAD) 36,657 36,684 38,264 39,272 38,431*
Bilance (mld. CAD) -0,852 -1,032 -3,410 -0,023 -0,509*
Deficit/HDP (%) 0,3 0,3 1,4 0  

* odhad

Provinční vláda vykázala přebytek hospodaření naposledy ve fiskálním roce 2007-08. Návrh rozpočtu na fiskální rok 2013–2014 předložený v provinčním parlamentu v březnu 2013 počítá s deficitním hospodařením, což bude již 6. rok po sobě. Vláda odhaduje příjmy na 37,6 mld. CAD, výdaje na 38,0 mld. CAD a deficit by měl dosáhnout 400 mil. CAD.

Vláda sníží výdaje na školství (8,9 mld. CAD) i sociální programy. Výdaje na zdravotnictví se zvýší pouze o 3 %, přičemž během posledních 10 let se zvyšovaly o 9 % ročně. Výdaje na zdravotnictví (17,1 mld. CAD) tvoří 45 % celkových provozních výdajů vlády. Příjmy z těžby surovin (ropa, zemní plyn) se odhadují na 7,2 mld. CAD, což je pokles o 46% proti původním dlouhodobým výhledům.

Alberta je třetí největší průmyslové centrum v Kanadě po Ontariu a Quebecu. Tržby ve výrobním sektoru dosáhly 74,7 mld. CAD v roce 2012 a meziročně se zvýšily o 5,3 %. Hlavními centry jsou Edmonton, Calgary, Fort McMurray, Fort Saskatchewan, Joffre.  

Hlavní průmyslové sektory

Těžba ropy, zemního plynu a uhlí  

Tržby sektoru v roce 2011 dosáhly 89,8 mld. CAD. Na celkovém exportu provincie se podílí 70%. Sektor zaměstnává 174 tis. lidí. Alberta má 3. největší zásoby ropy na světě (170 mld. barelů) po Saúdské Arábii (265 mld.) a Venezuele (211 mld.), přičemž 99 % zásob připadá na ropné písky (oil sands). V Albertě se nachází 11 % světových zásob ropy a 98 % kanadských zásob ropy. Ropné písky jsou směs písku, bitumenu, jílů a vody a nacházejí se v severní části provincie.

Největším nalezištěm je Athabasca na severovýchodě provincie. Centrem je město Fort McMurray. Druhým největším nalezištěm je Cold Lake ležící jižně od naleziště Athabasca a severně od města Lloydminster. Nejmenším nalezištěm ropných písků je Peace River ležící na severozápadě střední části Alberty. Aktivní ložiska ropných písků zabírají rozlohu 140 200 km2, což je téměř dvojnásobek rozlohy ČR. Provinční vláda vlastní 81 % práv k nerostnému bohatství včetně ropných písků. Práva realizuje Ministerstvo energetiky (Alberta Department of Energy). Zbývajících 19 % práv k nerostnému bohatství vlastní federální vláda.

Komerční těžba ropy z ropných písků začala v roce 1967. Zhruba 80 % zásob ropných písků tvoří podzemní ložiska v hloubce minimálně 70 metrů pod povrchem a 20 % zásob je na povrchu. Těžba z hlubinných nalezišť se provádí metodou in-situ. Pod tlakem je vrty do naleziště ropných písků vháněna horká pára o teplotě vyšší než 250 stupňů, což ohřívá těžkou hustou ropu (bitumen). Následně jsou tekutý horký bitumen a kondenzovaná pára čerpány na povrch (těžební metoda in-situ).

Alberta zajišťuje 74 % produkce ropy v Kanadě. Průměrná denní produkce ropy v roce 2011 dosáhla 2,2 mil. barelů a meziročně se zvýšila o 6,9 %. Téměř 73 % vytěžené ropy tvoří bitumen z ropných písků a zbytek konvenční ropa. Povrchově se vytěžilo 51 % bitumenu a hlubinně 49 % bitumenu (metoda in-situ). Zhruba 57 % bitumenu bylo posláno na zpracování do tzv. upgraders na lehčí a cennější syntetickou ropu, která se pak dodává k dalšímu zpracování do rafinerií v Kanadě a USA. Produkce bitumenu by se měla do roku 2030 zvýšit na 5 mil. barelů denně. Mezi největší producenty ropy patří Suncor Energy, Canadian Natural Resources, Athabasca Oil Corporation.  

Alberta má obrovské zásoby zemního plynu zahrnující konvenční zemní plyn a nekonvenční zdroje jako jsou metan obsažený v uhelných slojích (coalbed methane) a břidlicový plyn (shale gas). Zásoby konvenčního zemního plynu dosahují 1,33 bilionu m3. Produkce zemního plynu v roce 2012 dosáhla 126 mld. m3 a meziročně se snížila o 5,6 %. Provincie Alberta zajišťuje 71 % produkce zemního plynu v Kanadě, což ji řadí mezi největší dodavatele zemního plynu na světě. Ložiska zemního plynu jsou především na severozápadě provincie. Největší plynárenskou firmou je Encana.  

Alberta má velké zásoby uhlí ve střední a jižní části provincie. Zhruba třetinu použitelného uhlí tvoří černé uhlí s vysokým obsahem uhlíku, které se vyváží především do Asie a používá jako surovina při výrobě oceli. Produkce uhlí v roce 2011 dosáhla 36,9 mil. tun. Alberta zajišťuje 50 % produkce uhlí v Kanadě a vlastní 60 % kanadských zásob uhlí (33 mld. tun).

Petrochemie

Největší výrobní sektor podle tržeb. V roce 2012 dosáhly tržby hodnoty 19,5 mld. CAD a meziročně se zvýšily o 3,5 %. Podíl petrochemie na výrobním sektoru činí 26,1 %. Alberta je největší producent petrochemických výrobků (např. benzín, nafta, letecké palivo, plasty) v Kanadě. Centrem petrochemie je severovýchodní a střední Alberta a města Fort McMurray, Edmonton, Fort Saskatchewan a Scotford.

V provincii jsou v provozu tři rafinerie (2x Edmonton, Scotford) s denní zpracovatelskou kapacitou 422 tis. barelů ropy a deset upgraders (8x Fort McMurray, 2x Fort Saskatchewan) s denní kapacitou více než 1,1 mil. barelů bitumenu. V Albertě se nachází více než polovina kanadských petrochemických kapacit. Největší petrochemické firmy jsou Suncor Energy, Syncrude, Shell Canada, Imperial Oil, Canadian Natural Resources a Nexen.

Chemický průmysl

Druhý největší výrobní sektor podle tržeb. Jejich výše v roce 2012 dosáhla 12,4 mld. CAD a meziročně se snížily o 3,7 %. Podíl chemického průmyslu na výrobním sektoru činí 16,6 %. Sektor je soustředěn ve střední části provincie a zaměstnává přes 7 tis. lidí. Zaměřuje se na produkci základních chemikálií (ethylen, polyethylen), pryskyřice, umělých vláken, pesticidů a umělých hnojiv, apod.

V Joffre východně od města Red Deer se nachází největší výrobní komplex ethylenu a polyethylenu na světě s 5 závody. Mezi největší chemické firmy patří Nova Chemicals, Dow Chemical Canada, BP Canada Chemical Company, Praxair a Agrium.

Potravinářství

Třetí největší výrobní sektor podle tržeb. Jejich výše v roce 2012 dosáhla 11,7 mld. CAD a meziročně vzrostly o 3,6 %. Podíl potravinářství na výrobním sektoru činí 15,6 %. Sektor zaměstnává 22 tis. lidí. Alberta zajišťuje 20 % exportu kanadských potravin a je 3. největší vývozce po provinciích Saskatchewan a Ontario. Více než polovina tržeb sektoru připadá na produkci masa.

Hlavními exportními artikly jsou pšenice, semena řepky olejky, hovězí a telecí maso, řepkový olej, vepřové maso. Mezi největší exportní trhy patří USA (podíl 31,6 %), Japonsko (14,5 %), Čína (11,6 %), Mexiko (7,9 %) a Jižní Korea (3,7 %).

Informační a komunikační technologie (ICT)

Sektor tvoří 4 200 firem a 53 tis. zaměstnanců. Tržby v roce 2012 dosáhly 10,2 mld. CAD.

Mezi klíčové oblasti ICT patří digitální média (např. aplikace pro mobilní přístroje, elektronické vzdělávání a hry, interaktivní zábava, interaktivní marketing, webový design), software a informační technologie (programování na zakázku, tvorba digitálního obsahu, elektronické vzdělávání, software pro energetiku a průmysl přírodních zdrojů, software pro finanční služby, počítačové hry, zpracování a analýza obrazu, software pro řízení průmyslových procesů automatizace, systémové integrace, vědecký a inženýrský software, telekomunikace), bezdrátové širokopásmové technologie, bezdrátové aplikace a služby (geomatika a GPS, technologie pro lokalizaci a mapování, telematika, fyziologické monitory a senzory, bezdrátový obsah a služby).   

Strojírenství

Čtvrtý největší výrobní sektor podle tržeb. Jejich výše v roce 2012 dosáhla 9,1 mld. CAD a meziročně se zvýšily o 9,9 %. Podíl strojírenství na výrobním sektoru činí 12,2 %. Robustní a rostoucí energetický sektor v provincii nabízí spoustu příležitostí pro výrobu strojů a zařízení na těžbu ropy, plynu, uhlí. V Albertě se vyrábí také zemědělské stroje a zařízení, dopravní zařízení. Sektoru dominují malé a střední firmy do 50 zaměstnanců.   

Kovovýroba

Pátý největší výrobní sektor podle tržeb. Jejich výše v roce 2012 dosáhla 6,4 mld. CAD a meziročně se zvýšily téměř o 17 %. Podíl kovovýroby na výrobním sektoru Alberty činí 8,5 %. Kovovýroba využívá příležitostí, které nabízí energetický sektor.

Dřevařský a papírenský průmysl

Tržby sektoru v roce 2012 dosáhly 4,0 mld. CAD a meziročně se zvýšily o 9 %. Hodnota exportu dosáhla více než 2 mld. CAD. Nejvyšší tržby vykázala výroba buničiny a papíru, následují těžba a zpracování dřeva a výroba lepenky. Sektor zaměstnává 18 000 lidí.

Centrem průmyslu je severní část provincie. Komerčně využitelná lesní plocha zahrnuje 26,1 mil. hektarů, což představuje 40 % rozlohy provincie. Roční povolená těžba dřeva dosahuje 29,7 mil. m3, přičemž 62 % připadá na jehličnaté stromy a zbytek na listnaté. Lesy pokrývají téměř 60 % rozlohy provincie. Mezi hlavní druhy stromů podle objemu patří smrk (37 %), osika a topol (35 %), borovice (24 %).

Letecký a obranný průmysl

Sektor tvoří 170 firem a zhruba 6 000 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Tržby v roce 2012 dosáhly 1,3 mld. CAD, přičemž 40 % představuje export.

Mezi klíčové obory patří:

  • robotika a bezpilotní systémy vozidel (zabezpečovací a kontrolní systémy, bezdrátová komunikace, avionika, navigační systémy, globální polohovací systém) 
  • obranná elektronika (bezpečné taktické komunikační systémy, specializované senzory a další komponenty pro vojenské aplikace, software)
  • geomatika v leteckém průmyslu a výzkum (navigační systémy, senzorová technologie, bezdrátové komunikace, vesmírný výzkum)
  • výroba komponentů pro vojenská a civilní letadla, servis, generální opravy letadel (avionika, podvozek, motory, rekonstrukce interiéru i exteriéru letadel) 
  • logistická podpora vojsku (v Albertě se nacházejí 4 významné vojenské základny)

Mezi největší firmy v leteckém a obranném sektoru patří Pratt & Whitney, Raytheon Systems, Pelorus Navigation Systems, Spar Aviation Services.

Biotechnologie a zdravotnictví (life sciences)

Sektor tvoří 130 firem a 4 500 zaměstnanců. Tržby v roce 2012 dosáhly 800 mil. CAD. Jde o rostoucí komponent high-tech sektoru, který se skládá z několika oborů. Centrem sektoru jsou Calgary a Edmonton.

Biotechnologie pokrývají široké spektrum technologických oblastí jako jsou zemědělství, životní prostředí, zdravotnictví, genomika a proteomika, bioinformatika a nanotechnologie. Sektor představuje 60 společností, z nichž 75 % se zaměřují na inovační lékařskou léčbu a produkty. Agro-biotechnologie je subsektor biotechnologií zabývající se genetikou organismů pro využití  při výrobě a zpracování zemědělských produktů. Hlavní agenturou pro podporu a koordinaci zemědělského výzkumu je Alberta Agricultural Research Institute.

Lékařské přístroje tvoří subsektor zdravotnictví. Výzkum, vývoj a výroba se zaměřují na protetika, polohovací produkty pro pacienty pro využití v chirurgii a rehabilitaci, potřeby pro ošetření ran, měkké kontaktní čočky, produkty pro pacienty s tělesným postižením.

Lékařský výzkum tvoří další subsektor zdravotnictví. Alberta má výbornou mezinárodní odbornou pověst v následujících oborech:

  • výzkum kostí a kloubů
  • neurologie, kardiologie
  • výzkum a léčba rakoviny
  • výzkum cukrovky a transplantace
  • vakcíny proti infekčním nemocem    

Nejvýznamnější lékařskou výzkumnou institucí je Mazankowski Alberta Heart Institute. Lékařský výzkum finančně podporují Alberta Heritage Foundation for Medical Research, Alberta Ingenuity Fund nebo Alberta Cancer Prevention Legacy Fund.

Nanotechnologie a mikrosystémy

Alberta je centrem nanotechnologií a mikrosystémů v Kanadě. Vlajkovou lodí výzkumu nanotechnologií je the National Institute for Nanotechnology (NINT), který se nachází na půdě University of Alberta v Edmontonu. NINT je integrovaná multidisciplinární instituce provádějící výzkum v oblasti fyziky, chemie, strojírenství, biologie, informatiky, farmacie a medicíny.

Instituce zaměstnává 400 výzkumníků, má vynikající odbornou pověst v zahraničí a úspěšně spolupracuje s firemním sektorem při komercializaci nanotechnologií a mikrosystémů v následujících oblastech: mikro-elektronicko-mechanické systémy, mikro-optické přístroje, nanobiotechnologie, nanoinženýrské tenkovrstvé struktury, nanomateriály.  

Alberta je druhý největší exportér v Kanadě po provincii Ontario. Na celkovém kanadském exportu zboží v roce 2012 se podílela 20,6 %. (Pozn. Podíl Ontaria činil 35,2 %). Export zboží v roce 2012 dosáhl hodnoty 95,5 mld. CAD a směřoval do 190 zemí světa. Proti roku 2011 se zvýšil o 2,4 %. Hodnota exportu byla druhá nejvyšší v historii provincie po roce 2008, kdy dosáhla 110,2 mld. CAD. Mezi roky 2008 a 2009 došlo k poklesu hodnoty exportu zboží o 36 % kvůli globální ekonomické krizi.

Hlavní exportní položky v roce 2012:

  • ropa (61 % exportu)
  • chemikálie, ropné produkty a uhlí (9,8 %)
  • zemní plyn (8,3 %)
  • zemědělské produkty (5,9 %)
  • stroje a dopravní zařízení (4,1 %)
  • potraviny a nápoje (3,7 %)
  • papír a dřevařské produkty (2,2 %)
  • kovové výrobky (2,1 %)

Největším exportním trhem jsou tradičně USA s podílem 86,5 % na celkovém exportu v roce 2012. Následují Čína (3,8 %), Japonsko (2,1 %), Mexiko, Jižní Korea, Nizozemsko, Spojené arabské emiráty, Austrálie, Indonésie a Rusko.

Zemědělství

Na tvorbě HDP se zemědělství podílí 1,8 % a zaměstnává 56,2 tis. lidí. Alberta je v kanadském měřítku:

  • největší producent hovězího masa
  • největší producent medu
  • 3. největší producent obilovin

Zemědělská půda má rozlohu 20,4 mil. hektarů, přičemž obdělávaná půda zabírá 62 %, pastviny 31,5 % a ostatní půda 6,5 %. V Albertě je v provozu 43 230 farem, což ji řadí na 2. místo v Kanadě po Ontariu. Průměrná velikost farmy dosahuje 476 hektarů. Největší zastoupení mají hovězí farmy (27,8 %), následují obilné a olejnaté farmy (24,5 %), ostatní plodinové farmy (19 %) a ostatní zvířecí farmy (18,2 %).

Zemědělské tržby v roce 2011 dosáhly rekordních 10,5 mld. CAD, což představuje 21 % kanadské primární zemědělské produkce. Hlavní zásluhu na tom měl vysoký růst cen některých plodin (např. sušený hrách, oves, cukrová řepa, ječmen, řepka olejka, pšenice) a zvířat (např. jehňata, drůbež, prasata). Zhruba 53 % zemědělských tržeb připadá na rostlinnou produkci (řepka olejka, pšenice, ječmen) a dalších 30 % na hovězí dobytek.

Alberta se podílí téměř polovinou na kanadské produkci hovězího masa a je klíčovým producentem bizoního masa. V provincii se chová hovězí dobytek (5,5 mil. ks), prasata (1,5 mil. ks), ovce (183 tis. ks), drůbež. Hlavní zemědělskou plodinou podle tržeb je řepka olejka; následují pšenice a ječmen. Dále se pěstují krmná kukuřice, hrách, cukrovka a oves.

Producenti mléka, vajec a drůbeže (kuřata, krůty) v Albertě jsou součástí kanadského systému supply management. Jedná se o systém státem kontrolované produkce uvedených komodit, jehož cílem je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou (produkcí) a poptávkou. Systém je založen na třech pilířích: plánovaná produkce (tj. výrobní kvóty), stanovené výkupní ceny a kontrola dovozu (tj. minimální bezcelní množstevní kvóty a následná vysoká dovozní cla až 300 %). Kanadská vláda je v zahraničí silně kritizována za vysoce ochranářský systém pro producenty mléčných výrobků a drůbeže.

Energetika

Provincie Alberta je energetická provincie Kanady. Energetický sektor se podílí 27 % na tvorbě HDP a 71 % na celkovém exportu Kanady. V roce 2011 vyprodukovala Alberta v kanadském měřítku 74 % ropy, 71 % zemního plynu a 50 % uhlí.

Alberta je v kanadském měřítku:

  • největší producent ropy, zemního plynu a uhlí
  • 4. největší výrobce elektřiny (po Quebecu, Ontariu a British Columbia)
  • 3. největší výrobce elektřiny z větrné energie (po Ontariu a Quebecu)

Hlavními zdroji výroby elektřiny jsou uhlí (45 %) a zemní plyn (40 %). Dalšími zdroji jsou voda, vítr, biomasa a odpadní teplo. Uhlí má nízký obsah síry, a proto je jeho pálení čistší než jinde ve světě. Alberta má bohaté zdroje biomasy díky rozvinutému zemědělství a lesnictví. Instalovaná výrobní kapacita elektrické energie dosahuje téměř 14 000 MW, přičemž polovina kapacit byla vybudována po roce 1998.

Elektrická přenosová síť měří 21 000 km. Dodávky elektřiny zákazníkům v Albertě se uskutečňují jiným systémem než v ostatních kanadských provinciích. Výroba a maloobchodní ceny elektřiny jsou otevřené konkurenci. Spotřeba elektřiny roste ročním tempem vyšším než 3 % a odpovídá růstu obyvatel v provincii a energeticky náročnějšímu životnímu stylu. Do roku 2027 bude Alberta potřebovat dvojnásobek elektřiny než spotřebovává v současné době.

Největším energetickým projektem je výstavba ropovodu Keystone XL firmy TransCanada v hodnotě 7 mld. CAD o délce 2 673 km. Ropovod povede z oblasti ropných písků v Hardisty u Edmontonu jihovýchodně přes provincii Saskatchewan a americké státy Montana a South Dakota do Steele City ve státě Nebraska. Keystone XL poté začlení část existujícího ropovodu Keystone vedoucí přes Nebrasku a Kansas do rafinérie Cushing v Oklahomě a bude pokračovat na jih státem Oklahoma až do rafinérií v Port Arthur a Houstonu v Texasu. Přepravní kapacita Keystone XL má činit 850 000 barelů ropy denně.

Dalším významným energetickým projektem je ropovod Northern Gateway firmy Enbridge v hodnotě 6 mld. CAD o délce 1 172 km. Ropovod povede z Bruderheim u Edmontonu do Kitimat (British Columbia) na západním pobřeží Kanady. Ropovod bude mít dvě linie - jedna bude dopravovat do Kitimat 550 tis. barelů těžké ropy (bitumen) denně určené na export do rafinerií v Kalifornii a Asii a druhá linie bude zpět dopravovat kondenzát pro zajištění snazší přepravy bitumenu v ropovodu. Northern Gateway čelí protestům od ochránců životního prostředí a původních obyvatel (First Nations). Ropovod by mohl být uveden do provozu nejdříve v roce 2016. 

V roce 2002 přijala Alberta zákon „The Climate Change and Emmissions Management Act“, kterým se zavázala ke snižování emisí skleníkových plynů (GHG). V roce 2003 bylo schváleno nařízení „Specified Gas Reporting Regulation“, které požaduje od všech provozů emitujících více než 100 000 tun CO2 ročně hlásit jejich emise. Od roku 2010 musí hlásit emise všechny provozy vypouštějící více než 50 000 tun CO2 ročně.

Alberta se stala v roce 2007 první jurisdikcí v Severní Americe, která uzákonila snižování emisí GHG pro velké průmyslové provozy schválením nařízení „Specified Gas Emitters Regulation“. Nařízení požaduje, že všechny provozy emitující více než 100 000 tun CO2 ročně musí snížit emise o 12 % pod úroveň emisí v letech 2003–2005. V opačném případě platí uhlíkovou daň (carbon tax) 15 CAD/tuna CO2 nad povolený limit do provinčního fondu „Climate Change and Emissions Management Fund“ (CCEMF).

Uhlíková daň dosud vynesla 312 mil. CAD. Fond CCEMF podporuje projekty a technologie zaměřené na snižování emisí GHG v Albertě. Největší část celkových emisí GHG (38,2 %) v roce 2010 připadla v Albertě na sektor ropných písků, který zahrnuje těžbu a zpracování ropných písků v tzv. upgraders. V těsném závěsu byli výrobci elektřiny (37,4 %).

Zachycování a skladování uhlíku (carbon capture and storage – CCS) je technologie používaná ke snížení emisí CO2 v řadě průmyslových sektorů včetně zpracování bitumenu. V roce 2008 se provinční vláda zavázala investovat 2 mld. CAD na podporu velkých projektů CCS. V roce 2009 schválila provinční vláda spolufinancování 2 velkých projektů CCS v celkové hodnotě 2,55 mld. CAD, přičemž provinční vláda přispívá částkou 1,3 mld. CAD během 15 let. Zbytek hradí kanadská vláda a partneři projektů.

Prvním projektem je Alberta Carbon Trunk Line – 240 km dlouhé potrubí pro dopravu CO2 z továrny na výrobu umělých hnojiv a rafinerie bitumenu ve Fort Saskatchewan do produkujících ropných polí ve střední Albertě. Druhým projektem je Shell Quest – zachycování a skladování hluboko v podzemí 1,2 mil. tun CO2 ročně vyprodukovaného při zpracování bitumenu v závodě firmy Shell ve Strotford u Fort Saskatchewan. Uvedené projekty sníží emise CO2 o 2,76 mil. tun počínaje rokem 2016.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ottawě (Kanada).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek