Ekonomický vývoj na Islandu v závěru roku 2016

9. 12. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Ekonomický vývoj na Islandu v závěru roku 2016 Konjunktura islandské ekonomiky trvá. Hospodářská konsolidace po kolapsu islandského bankovního trhu na podzim 2008 úspěšně pokročila a předpovědi dalšího růstu ekonomiky zůstávají pozitivní. Dle MF Islandu však se objevují známky přehřívání ekonomiky, zapotřebí jsou proto zodpovědná, uměřená fiskální opatření státu a velký důraz na kontrolu veřejných výdajů.

Makroekonomické údaje

Zanedlouho převezme řízení státu nová vláda, doporučuje se, aby její výdaje pro r. 2017 zůstaly konzervativní a aby vláda pokračovala v umořování státních půjček. Podle dosavadního plánu by se zadlužení Islandu mělo do konce roku 2017 snížit na 39 % HDP (resp. na 29 % HDP v r. 2021, kdežto v r. 2015 to bylo 60 % HDP).

Za 1. až 3. čtvrtletí r. 2016 vzrostl HDP Islandu o 6,2 %, což je největší růst ze všech zemí EHP, který překvapil i domácí islandské analytiky. Naposled takové tempo Island vykazoval na konci r. 2007, tenkrát hlavně z důvodu nezdravého posilování domácí spotřeby. Nyní má hlavní podíl přebytek bilance zahraničního obchodu.

Za 3. čtvrtletí 2016 objem vývozu vzrostl meziročně o 16,6 %, dovoz o 10,0 %. Vyšší než očekávané jsou v r. 2016 spotřeba domácností, míra investic a příjmy z incomingového cestovního ruchu. Spotřeba domácností meziročně ve 3. čtvrtletí vzrostla o 6,7 %, vlády o 1,1 %.

Za r. 2015 vzrostl HDP Islandu o 4,0 %. Centrální banka pro r. 2017 předpokládá růst HDP o 4,4–5,5 %, pro r. 2018 a 2019 o 2,6–3,0 %. Zvyšuje se velikost HDP na osobu, jakož i spotřeba domácností díky růstu mezd a tvorbě nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti na konci října 2016 klesla na 1,9 %, což je nejméně od r. 2008 (naopak nejvíce v tomto století činila v zimě 2010: 9,3 %). Častěji jsou dnes bez práce ženy (2,3 % versus 1,5 % mužů).

Míra inflace v říjnu 2016 činila 1,8 % a zůstává třetím rokem pod inflačním cílem Centrální banky. Posilující kurs islandské koruny (ISK) zpozdil nástup vyšší inflace, který ekonomové očekávají během r. 2017 s vyvrcholením v r. 2018. Od ledna 2016 se zdvojnásobily devizové zásoby Centrální banky, nyní na hodnotu 6měsíčního dovozu zboží a služeb. To je dostatečná ochrana proti případnému odlivu kapitálu po odstranění kapitálových restrikcí po Novém roce 2017.

Zahraniční aktiva Centrální banky činí 4 040 mld. ISK, pasiva 3 980 mld. ISK. Tyto ukazatele pozitivně ovlivňuje vysoký počet zahraničních návštěvníků Islandu. Posilování ISK v současnosti není nezdravé, pokud by však pokračovalo dlouhodobě, zhoršilo by vyhlídky islandských exportérů i atraktivitu Islandu jako turistické destinace.

Základní úroková sazba ve výši 5,25 % p. a. zůstala po listopadovém zasedání Centrální banky nezměněna. Snížení sazby se očekává buď v symbolické výši (0,25 %) ještě do konce r. 2016, anebo až v novém roce po prvním vyhodnocení dopadů zrušení kapitálových restrikcí.

Na Islandu nápadně rostou ceny nemovitostí: dle prognóz o 7,8 % v r. 2016, o 9,4 % v r. 2017 a o 3,4 % v r. 2018. Poptávka po bydlení převyšuje nabídku. Jen v Reykjavíku se přes službu Airbnb krátkodobě pronajímá přes 3 tis. bytů (tj. každý osmý; v r. 2010 taková služba vůbec neexistovala). Aktuální boom výstavby nových bytů a hotelů však může rychle pominout, neboť nálady turistů a míra jejich zájmu o Island jsou nevypočitatelné.

Cestovní ruch

V současnosti klíčové odvětví islandské ekonomiky, incomingový cestovní ruch, přivádí na Island rekordní počty zahraničních návštěvníků. Islandská konfederace práce dne 20. 10. poukázala na to, že stav islandského hospodářství je dobrý, přehřátí ekonomiky však může nastat, pokud by došlo k propadu počtu zahraničních turistů. Posilující ISK navíc zdražuje jejich pobyt na Islandu.

Za období leden–říjen 2016 přijelo na Island 1,5 mil. turistů, meziročně o 36 % více. Nejpočetnější jsou Britové (22 %), Američané (20 %), Kanaďané (6,3 %), Němci (6,0 %) a Číňané (4,1 %); ve vlně globálního zájmu o Island zůstali náhle početně vzadu tradiční návštěvníci ze severských zemí. Rovněž Islanďané v r. 2016 cestovali po světě rekordně: do konce října 2016 podnikli 524 tis. zahraničních cest, meziročně o 16,4 % více.

V očekávání dalšího silného růstu počtu odbavených cestujících na letišti Keflavík se státní společnost Isavia, provozující všechna letiště na Islandu, brzy stane největším zaměstnavatelem na ostrově. Společnost od začátku r. 2016 přijala 1 300 nových zaměstnanců a v r. 2017 plánuje zaměstnat 1 100 dalších. V následujících letech by se tempo náboru mohlo pohybovat okolo 415 nových zaměstnanců ročně.

Islandský rybolov

Dne 10. listopadu začala na Islandu stávka rybářů, první v této profesi v tomto století. Její vyhlášení schválilo 90 % členů Asociace rybářů. Vedle mzdových požadavků nesouhlasili s odváděním rybolovných poplatků státu a se spoluúhradou pro Islandskou rybolovnou asociaci (Fisheries Iceland) za nové lodě: od r. 2004 platí pravidlo, že po dodání nové rybářské lodě odvádí její posádka 10 % mzdy po dobu 7 let jako spoluúhradu ceny. Stávka byla dne 15. 11. podmínečně ukončena dohodou o nových platových podmínkách, která pokryje 75 % členů.

Problémy odbytu po náhlém vyhlášení ruského embarga na dovoz islandských ryb a rybích výrobků v létě 2015 se zčásti podařilo kompenzovat. Odbyt makrel v létě 2016 je plynulejší, hlavními odbytišti se staly země západní Afriky, Japonsko a některé evropské státy. Rybářům se daří zvláště prodej makrel v celku, a to za vyšší ceny než v r. 2015, kdy se potýkali s přebytky zásob ryb, které měly původně zamířit do Ruska.

Agenda EHP

Islandská obchodní komora v listopadu 2016 publikovala analýzu dopadu přejímané legislativy EHP za poslední volební období na Islandu (od r. 2013). Nová pravidla EU, která Island z titulu členství v ESVO musí přejímat formou změn Dohody o EHP, dle této analýzy zvyšují administrativní zátěž, zvláště u malých a středních podniků.

Přímé náklady na administrativu vyplývající z dodržování legislativy EHP (EU) činí 22 mld. ISK ročně, ale přitom se na růstu produktivity na Islandu podílí jen zanedbatelným způsobem. Dle obchodní komory k jedné nové vyhlášce EHP, která určitý proces zjednodušovala, byly přijaty tři další, které v jiné oblasti procesy komplikovaly. Dle pravidel členství v ESVO však Island nemůže požadovat změny znění ani zvláště zatěžujících platných regulatorních předpisů EHP.

Kontrolní orgán ESVO (ESA) dne 23. 11. konstatoval, že v r. 2016 přijaté zákony Islandu pro vypořádání tzv. offshoreových ISK neporušují Dohodu o EHP. Dohoda o EHP dovoluje, aby členské země přijímaly ochranná opatření proti narušení platební bilance státu. Odstranění kapitálových restrikcí, které započne 1. 1. 2017, může být spojeno s destabilizací kapitálových toků, proto jsou doplňková opatření státu oprávněná. Vládou zvolený proces odstranění kapitálových restrikcí označil ESA jako řádně připravený a realizovaný.

Přetrvávajícím sporem uvnitř EHP mezi Islandem a Norskem je obsazení funkce ředitele Kanceláře pro finanční mechanismus EHP (Financial Mechanism Office, FMO) v Bruselu. FMO zaměstnává 70 osob a dozírá na realizaci Fondů EHP. Dne 3. 3. vypršel termín pro podání přihlášek na místo ředitele FMO. Přihlásilo se 15 uchazečů, 2 z Islandu a 13 z Norska. Místo dosud nebylo obsazeno.

Island trvá na tom, že nyní je řada na islandském kandidátovi, protože místo dosud vždy zastávali pouze Norové. Norsko takový model považuje za správný, protože do Fondů EHP poukazuje více než 95 % příspěvku všech zemí ESVO. Podobný spor vzplál i v létě 2015, kdy měl Island zájem o pozici ředitele ESA, avšak toto místo obsadil tradičně opět Nor, diplomat Sven Erik Svedman.

Komu patří značka „Iceland“?

MZV Islandu koncem listopadu zahájilo právní kroky proti britskému potravinovému maloobchodnímu diskontnímu řetězci Iceland Foods, vystupujícímu pod obchodní značkou „Iceland“. Britská firma má značku „Iceland“ registrovánu k použití na území celé EU. MZV Islandu kritizuje zaměnitelnost firmy s názvem státu; tím spíše, že britská firma se obchodováním s islandským zbožím vůbec nezabývá.

MZV Islandu požaduje, aby Úřad EU pro duševní vlastnictví (EUIPO) zápis ochranné značky pro britský potravinářský koncern vymazal. Dle islandské strany je nepřijatelné, aby soukromá společnost vlastnila výhradní práva k užívání názvu státu, navíc v celé Unii. Tato registrace brání islandskému státu náležitě vést marketing země a jejího cestovního ruchu.

Koncern Iceland Foods vyslal na přelomu listopadu a prosince 2016 na Island obchodní delegaci. Britové zdůrazňují, že název firmy je stejný od r. 1970 a islandský stát se k němu až do r. 2012 nevyjadřoval. První jednání proběhla v Reykjavíku 2. 12. Firma měla nabídnout mimosoudní dohodu, kterou islandští diplomaté nepřijali. Uvedli, že budou pokračovat v právních krocích směřujících k výmazu ochranné známky a jsou též připraveni registraci značky „Iceland“ napadnout u soudu.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek