Ekonomický vývoj v Litvě (leden 2016)

10. 2. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Kapitoly článku

motiv článku - Ekonomický vývoj v Litvě (leden 2016) Článek se věnuje vývoji litevského hospodářství, informuje o schválení rozpočtu na rok 2016 a zaměřuje se i na zahraniční obchod. Dále se zabývá problematikou energetiky, dopravy a také novými investičními projekty.

Státní rozpočet na rok 2016 byl schválen parlamentem

Litevský parlament schválil na poslední schůzi před koncem roku upravený návrh státního rozpočtu na rok 2016. Vláda v něm předpokládá nárůst HDP v roce 2016 o 3,2 %, zatímco podle EK bude o 0,3 % nižší. Vláda počítá s nominálním deficitem rozpočtu 1,2 % HDP.

Výdaje na obranu se zvýší o třetinu na 574 mil. EUR, neboli 1,5 % HDP, dojde k nárůstu minimální měsíční mzdy i platů státních zaměstnanců a policejních a jiných složek zajišťujících dodržování zákonů. Vláda bude muset také splatit výnosy z dluhopisů splatných v roce 2016 ve výši 1 mld. EUR a počítá s výpůjčkou 1,7 mld. EUR, z čehož 0,5 mld. EUR si hodlá opatřit na světových finančních trzích.

Návrh státního rozpočtu na rok 2016 vyvolal kritické ohlasy ze strany EK a ministrů financí eurozóny, kteří poukazovali na porušování fiskálních pravidel a neplnění závazků v oblasti omezování vládních výdajů. Podle nich litevská vláda neřeší strukturální deficit ekonomiky, který by neměl přesáhnout 1 % HDP, podle EK však může v nadcházejícím roce dosáhnout až 1,4 %.

Ke kritice zvnějšku se přidala i Národní banka Litvy a NKÚ, podle nichž vláda rezignovala na svůj závazek odstranit strukturální i nominální deficit do roku 2016. „Může to mít negativní dopad na finanční systém a hodnocení ekonomiky země,“ řekl guvernér NBL Vasiliauskas v prohlášení pro parlament. Podle NBL jsou vládní odhady příjmů příliš optimistické a skrývají v sobě značné riziko.

Vláda pochopitelně svůj návrh rozpočtu hájila s odkazem na potřebu povzbudit národní ekonomiku. „Náš ekonomický růst je nižší než by mohl být, potřebujeme tudíž ekonomiku povzbudit,“ řekl ministr financí Šadžius a dodal: „Půjde-li vše dobře, mohli bychom mít vyrovnaný rozpočet podle mých propočtů v roce 2017.“

Odhady vývoje hlavních ukazatelů litevské ekonomiky

Podle odhadu Economist Intelligence Unit dosáhne HDP celoročního nárůstu 1,6 %, pro období 2016–2020 pak EIU počítá s průměrným růstem na úrovni 3,1 %. Národní banka Litvy počítá s nárůstem HDP v roce 2015 o 1,7 % a o 2,9 % v roce 2016. Ekonom N. Mačiulis ze Swedbank, jedné ze tří největších litevských bank, si zatím stále stojí za svým listopadovým odhadem ve výši 3,3 % na rok 2016, stejně tak nemění ani výhled na 2017 (3 %). Zároveň však Swedbank revidovala svou původní předpověď z listopadu 2015 pro uplynulý rok z 1,8 na 1,7 %.

Podle N. Mačiulise bude růst ekonomiky v letošním roce podpořen vládními investicemi díky blížícím se volbám a ve vazbě na rostoucí deficit státního rozpočtu, dále růst minimální mzdy, mezd ve veřejném sektoru a posilování koupěschopnosti litevských domácností.

Podle Swedbank dosáhne letošní úroveň nezaměstnanosti 8,1 % a poté v roce 2017 klesne na 7,4 %. Průměrné mzdy vzrostou v roce 2016 o 4,8 % a v dalším roce o 2,8 %.

Spotřebitelské ceny povyskočí tento rok podle Swedbank o 2 % a příští rok by měly přidat další 3 procentní body. EIU zrevidovala svůj odhad průměrné roční deflace za rok 2015 z 1 na 1,3 %. Odhad EIU na rok 2016 počítá s inflací ve výši 1,5 % a další nárůstem v období 2017–2020 na 2,3 %.

Statistický úřad oznámil na konci ledna, že maloobchodní prodeje v Litvě (bez prodejů aut a jejich oprav a služeb v pohostinství) vzrostly v roce 2015 o 5,3 % a dosáhly 8,96 mld. EUR bez DPH. Prodeje vozidel a motocyklů a objem služeb spojených s opravami vozidel se zvýšil o 7,3 % na 2,479 mld. EUR. Tržby v pohostinství vzrostly o 5,8 % na 509,7 mil. EUR.

Zahraniční obchod

Swedbank očekává nárůst vývozů o 3 % v roce 2016 a dalších 9 % o rok později, zatímco dovozy by měly zvýšit svůj objem o 5 %, resp. 10 % v roce 2017. EIU očekává pokračování negativního dopadu vývoje ruské ekonomiky a slabší poptávky v SNS celkem na litevský export, který se zřejmě nepodaří plně vykompenzovat silnější poptávkou v Německu a eurozóně obecně. Na druhé straně posilování koupěschopnosti domácností a oživení domácí poptávky přispěje k navýšení importu a tudíž i prohloubení obchodního deficitu Litvy.

Amber Grid podepsal kontrakt o tranzitu zemního plynu s Gazpromem

Litevský operátor přenosového systému zemního plynu Amber Grid podepsal před koncem roku desetiletý kontrakt s Gazpromem o dodávkách plynu do ruské enklávy v Kaliningradu přes litevské území. Kontrakt vstoupil v platnost v lednu 2016 a vyprší na konci roku 2025, přičemž jeho délka je vázána na dohodnutou dobu splácení značných investic (cca 72 mil. EUR), které Amber Grid (resp. před unbundlingem Lietuvos Dujos) musel do roku 2010 vynaložit na posílení kapacity pro přenos plynu do Kaliningradského regionu (byl vybudován nový plynovod a kompresorová stanice v Jauniunai, což představovalo největší investici firmy v poslední dekádě).

Plánované roční tržby z přenosových služeb by podle nového kontraktu měly dosáhnout cca 10–11 mil. EUR a Amber Grid bude garantovat přenosovou kapacitu 10,5 mil. m3 na vstupu z běloruské sítě a výstupu do Kaliningradského regionu. Roční objem tranzitovaného zemního plynu je v kontraktu zafixován na 2,5 mld. m3na bázi „ship or pay“. Gazprom se v roce 2014 pokoušel dotlačit Litvu k podpisu mezivládní dohody o tranzitu plynu, což místní vláda odmítla.

Tři firmy získaly kontrakt na dodávku chytrých elektroměrů

Litevský Tecnolines a dvě zahraniční firmy – Elko a Add-Production – získaly kontrakt za 285 130 EUR na dodávku a instalaci chytrých elektroměrů pro tři tisícovky zákazníků Energijos Skirstymo Operatorius (ESO, Energetický rozvodný operátor). „Zákazníci budou moci monitorovat svou hodinovou spotřebu na zvláštním samoobslužném webu, zatímco naši odborníci získají přístup k podrobnějším informacím o kvalitě dodávané elektřiny a stavu přenosové sítě,“ řekl výkonný ředitel ESO L. Liutkevičius.

V poli poražených zůstaly polská firma Apator, která nesplnila kvalifikační požadavky, litevská pobočka Ericsson Lietuva s nabídkou 387 000 EUR a Elgama-Elektronika s cenou 815 500 EUR. Elektroměry budou nainstalovány ve Vilniusu, Šiauliai, Alytusu a regionech Šiluté, Trakai, Varena a Vilnius, zákazníci byli vybíráni podle průměrné spotřeby, počtu bytů v budově a stavu infrastruktury. Zkušenosti z projektu budou následně vyhodnoceny a podle výsledku se ESO rozhodne, zda uplatní instalaci těchto elektroměrů celoplošně.

Litevská firma Enerstena vybuduje v Bělorusku kotelnu na biomasu

Dodavatel technologií pro kotelny na bázi biomasy Enerstena vybuduje v běloruském městě Červjen kotelnu o výkonu 20 MW za 6 mil. EUR. Jedná se o první projekt této firmy v sousední zemi, který získala v tendru Světové banky, jež zajišťuje financování stavby. Enerstena plánuje kotelnu vyprojektovat, vyrobit a nainstalovat do dubna 2017. Bude tvořena ze dvou 5 MW a jednoho 2 MW kotle na biomasu a dvou kotlů na zemní plyn o jednotlivé kapacitě 3 MW.

Achema uzavřela smlouvu o dodávkách zemního plynu s norským Statoilem

Výrobce hnojiv a jeden z největších spotřebitelů zemního plynu v Litvě, holding Achema, podepsal kontrakt na dodávku zemního plynu s norskou firmou Statoil. Obě strany se dohodly na základních podmínkách dodávek LNG pro rok 2016 a ceně zemního plynu. Podle zveřejněných zpráv trvala jednání takřka rok a cena plynu od norského dodavatele měla být výhodnější, než nabídl ruský Gazprom, s nímž Achema doposud spolupracovala.

Pro holding je stabilita dodávek a výhodné nastavení podmínek klíčovou podmínkou, jelikož náklady na plyn při výrobě firemních produktů tvoří až 80 %. Podle zdrojů agentury BNS hodlá Achema nakupovat plyn především v létě při nižších cenách a to v objemu cca 0,5 mld. m3, což je méně než polovina její roční spotřeby ve výši 1,2 mld. m3.

Dohoda o dodávkách LNG mezi Litgasem a Statoilem byla uzavřena

Litevská strana zveřejnila revidované podmínky kontraktu na dodávku LNG, který byl původně uzavřen mezi společností Litgas (dceřiná firma státem vlastněné skupiny Lietuvos Energija) a norským Statoilem již v roce 2014. Podle GŘ Lietuvos Energija D. Misiunase by se měla nová cena plynu od Statoilu pohybovat mezi 16–20 EUR/MWh. Gazprom v současné době dodává plyn některým litevským firmám již podle nového cenového vzorce za 19 EUR/MWh.

Podle odborníků na energetiku (kupř. bývalý ministr energetiky Sekmokas) je tato dohoda důkazem, že trh s plynem v Litvě začíná fungovat a vliv Gazpromu oslabuje. Gazprom už nyní není jediným dodavatelem a zdá se, že svou pozici na trhu ztrácí, navíc může dojít i ke vstupu dodavatelů LNG z USA na trh, což by ještě zlepšilo konkurenční prostředí.

Klaipedos Nafta bude rozhodovat o odkoupení lodi pro skladování a zplynování LNG

Výkonný ředitel KN M. Bartuška oznámil, že by firma mohla dospět k rozhodnutí o odkoupení plovoucího skladiště a zplynovací jednotky (FSRU) od norské firmy Hoegh LNG již na počátku tohoto roku. Zda bude rozhodnuto o odkoupení obecně či přímo o konkrétním obchodu, není zatím jasné, bude záležet na finančních výsledcích KN a zvoleném konceptu. Podle Bartušky by EBITDA KN mohla dosáhnout v roce 2020 60 mil. EUR, pokud by FSRU odkoupila. V tuto chvíli již běží tendr na zajištění financování pronájmu a odkoupení FSRU ve výši 300 mil. EUR. KN si pronajímá FSRU s názvem Independence s kapacitou 170 000 m3 plynu již od prosince 2014 od norské firmy Hoegh LNG.

V souladu s kontraktem o pronájmu z roku 2012 platí KN ročně 68,9 mil. USD (61,45 mil. EUR), neboli 689 mil. USD (cca 614,47 mil. EUR) v průběhu deseti let. Ve smlouvě je dále uvedeno, že KN může odkoupit FSRU až po deseti letech od jejího připlutí do Klajpédy, tj. na konci roku 2024. Litva se již vloni obrátila na Hoegh LNG s nabídkou na odkoupení lodi ještě před výše uvedeným termínem, což však Norové odmítli. Nákupní cena nebyla doposud zveřejněna.

Klaipedos Nafta podpořila projekt Orlen Lietuva na výstavbu ropovodu

KN vyjádřila podporu chystanému záměru Orlenu Lietuva na výstavbu ropovodu pro dopravu ropných produktů z rafinérie v Mažeikiai v severovýchodní části Litvy do přístavu v Klajpédě, nicméně zásadní rozhodnutí musí učinit polským holdingem vlastněná rafinérie. Orlen Lietuva totiž vyváží značnou část produkce z rafinérie právě přes Klajpédu, což představuje mezi 50–60 % celkového obratu ropného terminálu v místním přístavu, a vše se nyní dopravuje po železnici.

Podle odhadů Orlenu by náklady na výstavbu ropovodu dosáhly cca 110–150 mil. USD (101–139 mil. EUR), proto firma požádala litevskou vládu o podporu projektu. Rafinérie v Mažeikiai zažila největší propad v letech 2013–2014, kdy od místní vlády nezískala žádnou podporu a musela tento projekt odložit na neurčito. V předchozím období se Orlen snažil přesvědčit litevskou vládu, aby mu prodala i firmu Klaipedos Nafta nebo pronajala ropný terminál, což však Litevci kategoricky odmítli.

OECD nevidí smysl ve vytváření státního dopravního holdingu v Litvě

Experti z OECD nevidí žádný zvláštní důvod pro sloučení litevských státních podniků – pošty, přístavu a železničních podniků – pod jednu střechu, naopak doporučuje konsolidaci 11 regionálních podniků silniční údržby a 42 podniků lesního hospodářství.

Podle zprávy OECD v oblasti státem vlastněných podniků existují obavy, že by nyní zavedené standardy transparentnosti a systémového řízení mohly ztratit na účinnosti, jakmile by se uvedené státní podniky staly dceřinými společnostmi holdingu. Navíc OECD upozorňuje, že úvěry poskytnuté Litevské plavební společnosti (Lithuanian Shipping Company) jinou státem vlastněnou společností by mohly být kvalifikovány jako nepovolená státní pomoc, což by mohlo stát přivést do podobné situace jako Estonsko v případě Estonian Air.

Litevská letiště odbavila v roce 2015 rekordní počet cestujících a letů

Podle zprávy státního podniku Litevská letiště (Lithuanian Airports) skončil rok 2015 rekordním výsledkem – bylo odbaveno celkem 4,2 mil. cestujících (+11 % oproti roku 2014) a 50 tisíc letů. Další pozitivní novinkou pro rok 2016 je rozšíření počtu letů i destinací společností Wizz Air, Belavia a Ryanair.

Soud ve Vilniusu rozhodl o výplatě 16 mil. EUR zkrachovalým aerolinkám flyLAL

Lotyšská letecká společnost airBaltic má podle rozhodnutí vilniuského krajského soudu zaplatit zkrachovalým aerolinkám flyLAL – Lithuanian Airlines náhradu ve výši 16,121 mil. EUR jako odškodné za nekalou soutěž v podobě snížení ceny letenek pod hranici ziskovosti a prokazatelnou úroveň nákladů na trase mezi Vilniusem a Rigou, kterou se airBaltic snažila vytlačit konkurenta z uvedené trasy a poté, co uspěla, přesměrovala cestující přes mezinárodní letiště v Rize.

V kauze bylo z nekalých praktik obviněno právě i letiště v Rize, které mělo poskytováním slev na letištních poplatcích společnosti airBaltic ve výši 43,4 mil. EUR (podle znaleckých posudků, které ovšem airBaltic zpochybnila) přispět k vytvoření nerovných podmínek pro podnikání. Litevský soud však po sedmi letech soudních sporů rižské letiště zprostil obvinění. Strany se mohou proti rozhodnutí soudu do 30 dnů odvolat.

FlyLAL požadoval po lotyšském přepravci a letišti náhradu škody ve výši 57,87 mil. EUR s tím, že byl v lednu 2009 donucen nekalou soutěží k bankrotu. Litevský odvolací soud v roce 2008 obstavil aktiva airBaltic a rižského letiště ve výši 58 mil. EUR a v roce 2013 lotyšský Nejvyšší soud neuspěl s odvoláním proti tomuto nároku u Evropského soudního dvora.

Podle vyjádření kontrolního úřadu Lotyšska opustilo v roce 2009 odhadem pět leteckých společností letiště v Rize právě kvůli diskriminačním krokům jeho vedení, jež zvýhodnilo dvě společnosti (airBaltic a Ryanair) oproti ostatním formou poskytnutých slev, což se mj. negativně promítlo i na jeho hospodářských výsledcích.

Podle bývalého hlavního akcionáře flyLAL G. Ziemelise byl cenový dumping airBaltic důvodem pro bankrot litevského dopravce, jenž navzdory snížení nákladů během čtyř let od privatizace letecké společnosti na úroveň Ryanairu nebo Wizz Airu nebyl schopen kvůli nekalé soutěži airBaltic generovat potřebný zisk. Ztráty flyLAL tak museli pokrýt akcionáři, zatímco airBaltic využívala neoprávněné výhody v podobě snížených letištních poplatků v Rize.

„Po krachu flyLAL zastavila airBaltic přímé lety z Vilniusu a přesměrovala cestující do Rigy, aby po deseti letech oslovila vilniuské úřady se žádostí o poskytnutí dotace ve výši přes 1 mil. EUR výměnou za obnovení některých zrušených linek z Vilniusu,“ dodal Ziemelis.

Pozitivní posun v podmínkách pro podnikání – Forbes

Litva se posunula z 22. místa v roce 2014 na 15. příčku v roce 2015 v žebříčku „Best country to do business“ prestižního magazínu Forbes, čímž předběhla pobaltské soupeře z Estonska (19. místo) i Lotyšska (mimo první dvacítku zemí) a přiblížila se skandinávským přeborníkům z Dánska (1. místo) a Norska (3. příčka). Forbes posuzoval celkem 144 zemí v 11 oblastech včetně ochrany práv duševního vlastnictví, inovací, daní atd.

Nová laboratoř firmy Thermo Fisher Scientific

Thermo Fisher Scientific, americký dodavatel biotechnologických výrobků a služeb, otevřel v prosinci ve Vilniusu novou laboratoř vybavenou aseptickým prostředím. Americká firma zde bude vyvíjet produkt Dynabeads, což jsou magnetické kuličky používané ve výzkumu rakovinové imunoterapie. Laboratoř se pyšní rozlohou 1 700 m2 a vyžádala si investici ve výši 7 mil. USD (6,42 mil. EUR), k níž přispěla blíže neurčeným podílem i litevská vláda.

Společnost Thermo Fisher Scientific Baltics přislíbila na oplátku vytvořit do roku 2017 nejméně 100 pracovních míst. V tuto chvíli již ve Vilniusu zaměstnává na 570 osob. Na litevský trh vstoupila v roce 2010, kdy se stala vlastníkem firmy Fermentas. V roce 2014 dosáhla čistého zisku 16,22 mil. EUR.

Bloomberg: Litva je lídrem inovací v Pobaltí

Podle agentury Bloomberg je Litva na čele inovačního podnikání v regionu a mezi 200 porovnávaných zemí obsadila v agenturním žebříčku 32. místo před Estonskem na 34. a Lotyšskem na 40. příčce.

Dánský výrobce Netmark investuje do nového závodu v Tauragé

Výrobce vybavení pro rybolov Netmark hodlá v Tauragé vybudovat nový výrobní závod o rozloze 4 000 m2 a, přičemž stavební práce mají začít již na jaře tohoto roku. Počítá se s vytvořením nových 20 pracovních míst k dosavadním 120. Netmark v Litvě ročně vyprodukuje kolem 500 tun speciálních rybářských sítí a v loňském roce vykázal 10% nárůst tržeb na celkových 4,2 mil. EUR.

Státní agentura pro podporu investic vykázala rekordní růst v roce 2015

S 31 novými investičními projekty, mezi nimiž nechybí zvučná a inovativní jména jako NASDAQ, AIG či Uber, může agentura Invest Lithuania oslavit rekordní výsledek roku 2015. Počet projektů i vytvořených pracovních míst vzrostl o 20, resp. 50 %, zatímco celkový objem kapitálových investic (CAPEX) se takřka zpětinásobil z 30 mil. EUR v roce 2014 na 144 mil. EUR v roce loňském.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Vilniusu (Litva).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek