Ekonomický vývoj v Norsku v závěru roku 2016

8. 12. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Ekonomický vývoj v Norsku v závěru roku 2016 V závěru r. 2016 pokračovala transformace norské ekonomiky od závislosti na příjmech z ropy. Pozitivní je především stabilizace křivky nezaměstnanosti. Na sklonku léta dosáhla vrcholu (135 tis. osob, tj. 5,0 %), v říjnu 2016 se její růst zastavil a v listopadu 2016 po řadě měsíců začala nezaměstnanost klesat: během měsíce vniklo 1100 nových pracovních míst.

Podle norského Úřadu práce a sociálního zabezpečení (NAV) další vzestup nezaměstnanosti hrozí jen v sektoru ropy a těžby surovin, kde od r. 2014 přišlo o práci již 40 tis. osob a proces propouštění ještě nekončí.

Makroekonomické údaje

Dne 3. listopadu 2016 uspořádala premiérka Erna Solberg/ová v Oslu banket k připomenutí 50. výročí zahájení těžby ropy v Norsku. Čestným hostem byl král Harald V. Kromě této jednorázové akce se vzhledem k poklesu světových cen ropy a korespondujícího útlumu norské těžby další oslavy nepořádaly.

Dle Ústředního statistického úřadu (SSB) budou investice do petrochemie v Norsku nadále klesat: v r. 2017 budou o 18,2 % nižší než v r. 2016 (146,6 mld. NOK). Zpomalí se průzkum nových ložisek ropy a plynu, stavby těžebních plošin a menší bude i objem těžby. Mírně se navýší investice na výstavbu a údržbu produktovodů. Opětovný růst výkonů a zaměstnanosti v petrochemickém průmyslu se předpokládá nejdříve od r. 2018.

Míra inflace ve 3. čtvrtletí 2016 činila meziročně 3,6 %. Nejvyšší byl růst cen oděvů, nábytku, potravin a elektřiny. Ceny zvyšuje dovážené zboží vinou dlouhodobě podhodnoceného kursu norské koruny (NOK). Největší nárůst zisků norských firem v mezidobí 2013–2015 vykazuje obchod s potravinami a nápoji (+69,2 %), obchod s ostatním spotřebním zbožím (+47,1 %), rybolov (+37,0 %), hotelnictví a restauratérství (+28,5 %), doprava (+20,4 %) a stavebnictví (+14,2).

Zatímco zisk firem v maloobchodním prodeji stoupá, snižuje se reálný příjem osob: v letošním roce je nejnižší od r. 1981. Kupní síla Norů trvale klesá od r. 2008, za posledních 20 let se snížila o 5,7 %. Za r. 2016 reálná mzda v Norsku poklesla o 1,6 %, typický Nor má k dispozici v r. 2016 průměrně o 4.500 NOK méně než v r. 2015. Důvodem je růst cen: mzdy stouply o 2,2 %, ale ceny o 3,6 %. Podle prognózy SSB by ale již v r. 2017 reálná mzda mohla opět vzrůst o 0,3 % a tento trend by pozvolna posiloval na úroveň 1,0 % v r. 2019.

V r. 2016 je růst norského HDP jen nepatrný: v 1. čtvrtletí o 0,3 %, ve 2. čtvrtletí o 0,4 %, ve 3. čtvrtletí o 0,2 %. Objem průmyslové výroby v Norsku za období srpen – říjen 2016 poklesl o 3,2 %. Příčinou je úbytek výkonů v petrochemii. Více se dařilo v potravinářství a rybolovu. Hodnota ryb exportovaných z Norska se od r. 2010 zdvojnásobila. Za období I–IX/2016 byly vyvezeny ryby v hodnotě 65 mld. NOK, meziročně +26 % (+13,2 mld. NOK), což představuje historicky dosud nejlepší výsledky norských rybářů.

Bilance zahraničního obchodu Norska zůstává příznivá: od začátku roku do konce listopadu 2016 jeho přebytek přesáhl 100 mld. NOK, což je však o polovinu méně než před rokem. Důvodem je menší objem vyvezené ropy a plynu. Naopak se daří vývozu ryb (u lososa nárůst o více než třetinu), kovů a dopravní mechanizace. Kladné saldo snižuje velký počet importovaných osobních aut. Počet elektromobilů v Norsku na konci léta 2016 přesáhl 90 tis. a z toho důvodu bylo nutno po vyčerpání série registračních značek „EL“ zavést novou „EK“.

SSB dne 2. 12. představil ekonomickou prognózu NO pro r. 2017: pokračovat má útlum investic do ropného a těžebního průmyslu. Mírně posílí vývoz, investice do ostatních průmyslových odvětví a spotřeba domácností.

Vládní penzijní fond Global (norský ropný fond) ve 3. čtvrtletí 2016 vykázal zisk 240 mld. NOK, primárně z investic do akcií. Od září 2016 přinesla mírně posilující NOK a také plánované čerpání z fondu do státního rozpočtu celkové snížení jmění fondu o 58 mld. NOK. Na začátku prosince 2017 činilo jmění ropného fondu 7 300 mld. NOK. Expertní skupina dne 18. října doporučila zvýšení podílu investic ropného fondu do akcií z 60 na 70 %. Norská banka, která je správcem fondu, se nebrání diskusi o růstu podílu investic do akcií až na 75 %.

Banky a nemovitosti v Norsku

V důsledku propadu výkonnosti petrochemie vykazují norské banky za r. 2016 mnohem horší výsledky, než na jaké jsou léta zvyklé. Za 1.–3. čtvrtletí 2016 musely banky odepsat 9,2 mld. NOK jako nedobytné půjčky (za stejné období r. 2015 to byly 2,0 mld. NOK). Nejvíce musela odepsat banka DNB (5,7 mld. NOK), která již zveřejnila prognózu ještě větších ztrát v následujících letech: úhrnem až 18 mld. NOK v r. 2017 a v r. 2018, a to z titulu půjček ropným a loďařským společnostem v Norsku, které se dostaly do těžkostí anebo již do konkurzu.

Dluh norských domácností k 31. 8. činil 3 003 mld. NOK. Za období XI/2015–XI/2016 vzrostly ceny nemovitostí v Norsku průměrně o 11,6 %; v Oslu pak o 22,0 %. Ústřední statistický úřad očekává snížení cen nemovitostí nejdříve v r. 2019. Během let 2017 a 2018 vzroste tempo nové bytové výstavby tak, že v r. 2019 nastane saturace trhu a ceny domů a bytů začnou nutně klesat. Pro r. 2017 se očekává růst cen nemovitostí o 7,2 %, v r. 2018 o 1,5 % a v r. 2019 o 1,0 %.

Viceguvernér Norské banky Jon Nicolaisen dne 2. listopadu upozornil, že hlubší zadlužení norských domácností spolu s rychle rostoucími cenami nemovitostí ohrožuje norskou ekonomiku. Fyzické osoby čerpají stále větší hypotéky a nově též i spotřebitelské úvěry, které díky nízkým úrokovým sazbám doposud splácejí, avšak v případě zvratu v úrokové sazbě či zhoršení kondice norské ekonomiky mnoho Norů bude výrazně exponováno: ceny nemovitostí začnou klesat, lidé budou předlužení a ztratí schopnost splácet. Dle Norské banky je rostoucí zadlužení domácností t. č. hlavním rizikem finanční stability země.

Přetrvávajícím problémem je stále větší poptávka Norů po bydlení, chápaného typicky jako investice. Více než třetina bytových jednotek v Oslu nemá stálé nájemníky a využívá se k nájemnímu bydlení; fenoménem na vzestupu jsou pak pronájmy bytů ke krátkým pobytům hotelového typu (Airbnb apod.).

Již v současnosti hospodaří 7 % domácností v Norsku trvale s deficitem, což je dlouhodobý rekord a dvojnásobek oproti r. 2008. Dalších 11 % domácností hospodaří „nadoraz“, tj. bez vytváření jakýchkoli rezerv a úspor. Problémy s hladkým chodem domácích financí připouští každý čtvrtý dotázaný Nor. Nejčastějším problémem jsou příliš zatěžující splátky hypotéky: jejich sazby jsou přitom na dlouhodobém minimu a až se zvýší, dopadnou platební problémy na Nory ještě silněji.

Norský Úřad pro finanční dohled provedl na podzim 2016 zátěžový test, jak by si vedly domácnosti v případě 3–4% zvýšení úrokových sazeb hypoték a 30% poklesu cen nemovitostí v průběhu 5 let: nejohroženější je skupina vlastníků nemovitostí mladších 40 let, zvláště s nižšími příjmy.

V reakci na to chce úřad prosadit zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték: navrhuje např. strop pro zadlužení jedné domácnosti ve výši 5násobku ročních příjmů; náklady na obsluhu hypotéky snížit z max. 10 % na max. 4 %. Stát zvažuje stanovit zvláštní sazbu daně z nemovitostí nevyužívaných k bydlení majitele.

Dne 28. listopadu vydala OECD doporučení, aby Norská banka zvýšila svou základní sazbu s cílem zbrzdit přehřívání trhu s nemovitostmi pod vlivem velmi levných hypoték. Pád trhu s nemovitostmi by dle OECD výrazně narušil kondici norské ekonomiky.

Péče o životní prostředí vs. zaměstnanost

V průběhu roku 2016 do vládní ekonomické politiky výrazně vstoupil environmentální aspekt. Norsko ještě dříve než EU ratifikovalo pařížskou klimatickou dohodu. Všechny parlamentní strany si plně uvědomují závazky Norska k podstatné redukci emisí do r. 2030. V rámci národohospodářské politiky vláda směřuje k transformaci směrem k tzv. zelené, nízkoemisní ekonomice.

Počínaje 1. 6. 2016 tak například letecké společnosti odvádějí norskému státu nový ekologický poplatek ve výši 80 NOK za každého přepraveného cestujícího, odlétajícího z letiště na území Norska. (V případě vnitrostátní linky se k poplatku ještě připočítává DPH ve výši 8 NOK.) Poplatek aerolinie vybírají od cestujících v rámci ceny letenky.

Se zavedením poplatku, který má kompenzovat podíl cestujícího na vytváření emisí CO2 v letecké dopravě, nesouhlasila většina leteckých společností. Razantní krok učinily nízkonákladové aerolinie Ryanair, které kvůli poplatku všechna čtyři letadla bázovaná na letišti Moss/Rygge u Osla vyvezly z Norska do ciziny. Ryanair byl na letišti Moss/Rygge největším dopravcem, a tak s jeho odchodem dnem 29. 10. terminál ukončil provoz.

Soukromí vlastníci nabídli terminál letiště k převzetí/prodeji státu, stát však o zprivatizované letiště zájem nemá. Zatímco letadla Ryanairu létají jinde v cizině (a emise tedy produkují dále), o místo přijde bezmála 500 letištních zaměstnanců.

Omezení jaderného výzkumu v Norsku

Norsko se vzhledem ke své energetické soběstačnosti a téměř 100% produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů v posledních desetiletích straní debat o komerčním využití atomové energie. V Norsku je v provozu jediný atomový reaktor, zařízení Kjeller a Halden pro vědecké účely, které je součástí Energotechnologického ústavu (IFE) v Haldenu. V říjnu 2016 byly v tomto jaderném zařízení zastaveny veškeré pokusy z důvodu nedostatku financování a 127 z 600 zaměstnanců IFE bylo nařízeno volno. Zařízení, které aktuálně nemělo žádné nové komerční zakázky/projekty, bylo zakonzervováno a jeho bezpečnost je trvale monitorována.

Sklad vyhořelého jaderného paliva při IFE bude naplněn v r. 2024. Nyní jde celkem o 10 t radioaktivního odpadu, z čehož dvě třetiny tvoří nestabilní vyhořelé články z 50. let 20. století. Ředitel ústavu Nils Morten Huseby nepředpokládá, že dojde k výstavbě nového skladiště na území Norska a v budoucnu očekává spíše možnost uskladnění ve Francii.

Norský trh práce do r. 2030

Norský Úřad práce a sociálního zabezpečení (NAV) v prosinci 2016 zveřejnil prognózu trhu práce do r. 2030, ve které upozorňuje na některé kritické prvky pro udržitelnost systému blahobytu i na očekávané výkyvy nezaměstnanosti, mj.:

  • do r. 2030 vzroste počet obyvatel Norska o 700 tis. na 5,9 mil. Zdrojem poloviny tohoto zvýšení bude migrace z ciziny;
  • ve srovnání s r. 2016 se zvýší počet osob pobírajících penzi o 40 % (+300 tis.);
  • každé třetí stávající pracovní místo bude do r. 2030 nahrazeno stroji. Hrozí periody vysoké nezaměstnanosti, a to i vysoce manuálně zručným či osobám s VŠ vzděláním. Největší podíl nezaměstnaných v Norsku budou tvořit imigranti bez vzdělání;
  • počet Norů, kteří po odchodu do důchodu budou pobírat penzi v zahraničí, vzroste ze stávajících 46 tis. na 76 tis.;
  • 20 % sociálních dávek bude NAV vyplácet občanům jiných zemí než Norska;
  • bude nutno nově nastavit (zvýšit) hranice nároků pro výplatu sociálních dávek, popř. zúžit kategorie jejich příjemců, jinak nebude možné systém financovat.

Nová emise norských bankovek

Dne 22. listopadu představila Norská banka podobu nové emise bankovek NOK. První z nich, v hodnotě 100 a 200 NOK, budou vydány 30. 5. 2017, poslední – tisícikoruny – na konci r. 2019. Líc a rub nových bankovek navrhla dvě různá norská studia a jejich design je velmi neotřelý. Na lícové straně nebudou žádné známé osobnosti, ale výjevy z norského námořního života. Zjednodušeně se motivy bankovek nazývají jako „moře, které spojuje lidi“ (50 NOK, maják), „moře, které nás spojuje se světem“ (100 NOK, člun), „moře, které nám dává potravu“ (200 NOK, ryba), „moře, které nám dává blahobyt“ (500 NOK, obchodní loď) a „moře, které nás vede do budoucnosti“ (1 000 NOK, zpěněné vlny na otevřeném moři). Na rubu bankovek jsou pixelizované úsečky, ztvárňující různé rychlosti větru podle Beaufortovy stupnice. Lhůta pro bezplatnou výměnu již nevydávaných bankovek v NOK činí 10 let.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek