Ekonomický vývoj v Peru v roce 2015 a predikce pro rok 2016

21. 12. 2015 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Podle prognóz Hospodářské komise OSN pro LA (CEPAL) má peruánská ekonomika v roce 2016 zažít největší oživení v regionu. Poté co v roce 2015 poroste o 2,8 %, by růst HDP Peru mohl v příštím roce dosáhnout 3,4 %. Pro Peru se jedná o pozitivní zprávu vzhledem k jinak ne příliš příznivému vývoji a očekávání místních ekonomických subjektů v posledních měsících.

Ekonomika Peru zaznamenávala v období 2001–2012 (s výjimkou roku 2009) vysoká tempa růstu s průměrem 5,8 %, což bylo mj. dáno pozitivním vývojem cen komodit na světových trzích, rozsáhlými investicemi do infrastruktury a konkurenceschopným exportem. V období 2011–2014 již bylo možné pozorovat postupné ekonomické zpomalování, které se zvlášť zřetelně projevilo v roce 2014, kdy HDP vzrostl jen o 2,4 %.

Odhaduje se však, že peruánská ekonomika při současné výši kapacit a stavu lidských zdrojů má potenciál růst až o 4,5 %, čemuž nicméně brání celá řada faktorů, zahrnujících slabou investiční aktivitu, nepříznivý měnový vývoj, utlumení aktivit v mnohých sektorech v předvolebním kontextu, klimatické změny apod.

Zatímco zpracovatelský průmysl v roce 2015 poklesne o -1,6 %, v roce 2016 se očekává 1,2% růst. Sektor stavebnictví prošel v roce 2015 negativním vývojem a zaznamenal pokles o -6,5 %. V roce 2016 by mělo dojít k obratu a mírnému růstu o 2,5 %.

Naopak tradiční těžba nerostných surovin i přes pokles cen, zdlouhavé procesy získávání příslušných povolení pro nové projekty a lokální sociální konflikty přispěje k růstu HDP až 1 procentním bodem, tj. z jedné třetiny. Celkově v roce 2015 vzroste těžba o 12,8 % a srovnatelným tempem by měla růst i v roce 2016, pokud nezahrneme produkci ropy a zemního plynu, která naopak v roce 2015 vykázala pokles -11,7 %.

Pokud jde o výdajovou strukturu HDP, ekonomika Peru bude tažena domácí poptávkou, zejména spotřebou domácností, kde se v roce 2015 očekává více než 3,6% tempo růstu.

Rok 2015 peruánská ekonomika zakončí s 15 % poklesem exportu a v případě některých sektorů může být pokles i výraznější, např. textilní průmysl (pokles o -25 %). Celkový objem exportu tak dosáhne 32,8 mld. USD (2014: 38,6 mld. USD) a jedná se tak o nejnižší úroveň za posledních 5 let. Peruánský export by se měl z tohoto vývoje vzpamatovat v druhé polovině roku 2016, kdy by měl opět obnovit růst. V roce 2015 se taktéž očekává pokles peruánských dovozů, i když ve srovnání s vývozem v nižší míře (o -9 %). Výsledkem tak má být deficit běžného účtu platební bilance ve výši -4,1 % HDP.

Slabá exportní výkonnost je výsledkem jak nízkých cen komodit na světových trzích, tak sníženou konkurenceschopností a produktivitou peruánských výrobních odvětví. Národní plán výrobní diverzifikace není dostatečně naplňován, výdaje do inovací jsou značně pod úrovní vyspělých zemí a není plně využit potenciál Tichomořské aliance, kde je Peru od pol. roku 2015 předsednickou zemí, a kde by mohlo hrát aktivnější roli ve svůj prospěch.

Peru se snaží uzavírat další dohody o volném obchodu, například pro rok 2016 plánuje v tomto směru další kola jednání s Tureckem. Volební kontext však může procesy vytváření příznivého obchodního rámce na bilaterálních i multilaterálních úrovních zpomalit a k výraznějším pokrokům může dojít až v roce 2017. Místní obchodní komunitě, výrobcům a exportérům tak aktuálně chybí výraznější impulzy a zvlášť v prvním pololetí bude pravděpodobná strategie vyčkávání a nízkých investic.

Předpokládá se, že investice podniků vzhledem k výše uvedeným okolnostem poklesnou v roce 2015 o -5,5 %, i když v posledním kvartálu roku 2015 se objevují první náznaky oživení a v roce 2016 by soukromé investice mohly již vykázat mírný růst. Taktéž veřejné investice poklesnou v roce 2015 o -11 %, přičemž jejich dynamika je klíčová pro pozitivní vývoje v řadě odvětví, zejména v aktuálně zpomalujícím stavebnictví.

Zatímco institucím centrální vlády se podařilo zvýšit investice o 28 %, zvlášť slabé výsledky ukázaly investice na regionální (-15 %) a místní úrovni (-30 %), kde chybí realizační kapacity a kvalifikované lidské zdroje, což v kombinaci s vysokou administrativní náročností a komplikovanou legislativou vedlo k vysoké míře nedočerpání přidělených rozpočtů a tyto „přebytky“ budou vráceny do státního rozpočtu.

Pokud jde o veřejné rozpočty, v roce 2015 skončí s deficitem -2,7 % HDP (v roce 2014 činil deficit -0,3 % a v předchozích třech letech byly rozpočty přebytkové). Inflace dosáhne 4,01 %, což je nejvíce za posledních 5 let a výrazně k ní přispívá znehodnocení kurzu místní měny nového solu, ke kterému dochází v důsledku zvýšení úrokových sazeb ze strany amerického FEDu, neboť peruánská ekonomika je z velké míry dolarizována a celá řada cen je kalkulována v měně USD, a to nejen v případě dováženého zboží.

Měnový vývoj je kritický zvlášť pro firmy a domácnosti, které mají otevřené úvěry v USD, zatímco jejich příjmy jsou v měně nový sol. Problematickým pro peruánské spotřebitele je fakt, že ceny mohou růst rychleji, než jak na ně budou reagovat výše mezd, což může vést k dalšímu zadlužování domácností a nepříznivým sociálním důsledkům.

Nicméně centrální banka uvedla, že inflace by se po letošním výraznějším vybočení měla v roce 2016 vrátit či přiblížit k předepsanému cílovému pásmu do 3 %. V tomto světle centrální banka Peru v roce 2015 dvakrát zvýšila klíčovou úrokovou sazbu, v září z 3,25 % na 3,5 % a v prosinci z 3,5 % na 3,75 %, což je místní obchodní komunitou často kritizováno jako kontraproduktivní, vzhledem k zdražování úvěrů a brzdění investičních aktivit, nicméně hlavní úlohou centrální banky je dbát na měnovou stabilitu a udržovat inflaci na nízkých úrovních.

I přes jisté zpomalení se Peru dlouhodobě vyznačuje vysokou ekonomickou stabilitou a je relativně dobře připraveno na vnější šoky. Disponuje vysokými devizovými rezervami, které se v roce 2015 oproti předchozímu roku v zásadě nesnížily a udržely na úrovni 62,3 mld. USD (62,3 % HDP), což pokryje 19 měsíčních dovozů.

Ve vztahu k velikosti ekonomiky jsou devizové rezervy dvojnásobné ve srovnání s ostatními státy Tichomořské aliance. Klíčové bude překonávat přetrvávající nedostatky v infrastruktuře, mj. v regionech a zvyšovat produktivitu.

V roce 2015 se začíná více než předtím projevovat nejen nedostatečné technologické vybavení bránící růstu HDP, ale též nízká produktivita lidského faktoru, která ovlivňuje aktuální vývoj HDP a složek na jeho nabídkové straně. Náklady na pracovní síly jsou totiž v Peru relativně vysoké, což ve spojení se strnulou pracovní legislativou a nízkou produktivitou se negativně projevuje v proexportních odvětvích a jejich konkurenceschopnosti.

Vedle takto vysoce regulovaného trhu práce paralelně existuje rozsáhlý sektor neformální ekonomiky, který zaměstnává až 74 % obyvatelstva a představuje také velkou výzvu, mj. vzhledem k výpadkům v daňových příjmech s rizikem růstu zatím relativně udržitelného veřejného zadlužení.

Vláda, která bude v nadcházejícím roce zvolena, zemi povede do roku 2021, který je symbolicky (výročí 200 let nezávislosti země) nastaven ve vládních programech jako cílový rok pro zařazení se mezi země s vyššími příjmy, mj. jako člen OECD. K překonání současných nedostatků a k zásadnímu snížení chudoby (v současnosti 22,7 %) by byl zapotřebí růst HDP alespoň 4–5 %, což se očekává, že bude docíleno nejdříve v roce 2017 či až 2018.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Limě (Peru).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek