Ekvádor: Zahraniční obchod a investice

21. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj obchodní bilance (v mil. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

22 322

23 765

24 847

25 732

18 331

Dovoz

23 151

24 205

26 041

26 459

20 460

Saldo

-829

-440

-1 193

-727

-2 129

Obrat

45 473

47 970

50 888

52 191

38 791

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Obrat zahraniční obchodní výměny Ekvádoru dosáhl v roce 2014 výše 52,19 mld. USD. V roce 2015 došlo k výraznému poklesu zahraniční obchodní výměny a to přibližně o 25 %. Na tomto poklesu se podílel vývoz i dovoz kdy u obou došlu v roce 2015 ke znatelnému poklesu. Za tento pokles může převážně pokles cen ropy, jejichž vývoj výrazně ovlivňuje ekonomiku Ekvádoru. Vývoz poklesl o přibližně o 7,4 mld. USD, tj. o 28,8 %. Dovoz se snížil přibližně o 6 mld. USD, tedy o 23 %. Rok 2015 je prvním rokem ve sledovaném období, kdy došlo k poklesu obratu zahraniční obchodní výměny a to k poklesu velice výraznému.

Kvůli ekonomickým problémům zavedl Ekvádor 11. března 2015 dodatečné dovozní daně, s platností 15 měsíců. Na peruánský dovoz uvalil 7% daň, na kolumbijský 21% a pro všechny ostatní země byla zavedena autonomní daň ve výši 5-45 % podle položky dovozu (vztahující se na celkem 2.961 položek). Cílem bylo dosáhnout snížení objemu dovozu o přibližně 3 mld. USD. Dovozní cla ztěžují situaci importérů na ekvádorský trh. Kvůli kritice a následnému stanovisku WTO Ekvádor v listopadu 2015 ohlásil, že dovozní daně odbourá do poloviny roku 2016. Ekvádor ovšem uvažuje o zavedení jiného mechanismu na kontrolu dovozů. Vláda v první polovině roku 2016 vytvořila právní rámec, který umožní zavést náhradní mechanizmy platby za dovoz při zrušení klasických tarifů či daní zahraničního obchodu. Jako reakci na zemětřesení, které Ekvádor postihlo na konci dubna 2016, oznámil prezident Correa v květnu 2016, že dovozní daně prodlouží o jeden rok, tedy do května 2017.

Po výše uvedených nepříznivých výsledcích zahraničního obchodu za rok 2015 vykázal Ekvádor v 1. kvartálu roku 2016 další výrazný pokles, a to o -25,5 %, včetně klíčových neropných komodit (banány -5,6 %, krevety -7,6 %, kakao -14,5 % a květiny -18,8 %). Nicméně vzhledem k též velkému poklesu importu se naopak obchodní bilance meziročně zlepšila.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura vývozu za rok 2015

Země

Podíl

USA

39,4 %

Chile

6,2 %

Peru

5,1 %

Kolumbie

4,3 %

Čína

3,9%

Německo

3 %

Španělsko

2,6 %

Nizozemsko

2,5 %

Panama

2,4 %

Venezuela

1,8%

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Teritoriální struktura vývozu neropných produktů (leden – říjen 2015)

Země

Podíl

USA

26,58 %

Kolumbie

6,76 %

Vietnam

6,23 %

Rusko

6,05 %

ČLR

4,90 %

Německo

4,71 %

Španělsko

4,38 %

Nizozemsko

3,75 %

Itálie

2,85 %

Venezuela

2,57 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Teritoriální struktura vývozu ropných produktů (leden – říjen 2015)

Země

Podíl

USA

63,59 %

Chile

13,16 %

Peru

8,92 %

Panama

4,60 %

Japonsko

3,16 %

Ostatní

7,25 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Teritoriální struktura dovozu za rok 2015

Země

Podíl

USA

27,0 %

Čína

15,2 %

Kolumbie

8,2 %

Tchaj-wan

5,6 %

Panama

4,7 %

Peru

3,7 %

Jižní Korea

3,7 %

Brazílie

3,3 %

Mexiko

3 %

Chile

2,6 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2015 podle regionů

Vývozy

Dovozy

USA

39,4 %

Asie

28,6 %

Latinská Amerika

22,8 %

Latinská Amerika

28,2 %

Evropa

20,1 %

USA

27,0 %

Asie

14,8 %

Evropa

13 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Jak vyplývá z tabulek, hlavním obchodním partnerem Ekvádoru jsou USA. Pro Ekvádor jsou hlavním odběratelem jak ropných produktů, které představují hlavní část ekvádorského exportu, tak i neropných. Vláda prezidenta Correy se snaží o diverzifikaci zahraničního obchodu země. Nicméně USA tomu navzdory stále představují hlavní trh; obchodní bilance s USA v roce 2015 se rovnala hodnotě 1,4 mld. USD ve prospěch Ekvádoru. Druhým největším obchodním partnerem je Čína, se kterou má Ekvádor za stejné období výrazně zápornou obchodní bilanci ve výši -2,5 mld. USD. Evropa (tyto údaje zahrnují i ostatní evropské státy, nikoli pouze EU) představuje pro Ekvádor zajímavého partnera hlavně v oblasti vývozu. Naproti tomu na dovozu se podílí méně než všechny ostatní uvedené regiony.

Vývozy do Andského společenství v roce 2015 zaznamenaly pokles. Ekvádor vyvezl méně do Kolumbie a do Peru, kteří jsou jeho hlavními partnery ze zemí andského společenství. Hlavním důvodem poklesu vývozů je podle ekvádorských vývozců apreciace dolaru. Ekvádorský vývoz do andského společenství představoval v roce 2015 přibližně 1,75 mld. USD, což je asi o 31 % méně než v roce předešlém.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu za rok 2015

Komodita

Podíl 2014

Podíl 2015

ropa a její deriváty

51,70 %

36,47 %

Banány

10,13 %

15,29 %

Krevety

9,99 %

12,41 %

ostatní mořské produkty

1,07 %

1,26 %

Květiny

3,10 %

4,47 %

Kakao

2,76 %

4,42 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Komoditní struktura dovozu za rok 2015 (podle CIF)

Komodity

Podíl

suroviny a stavební materiál

33,93 %

spotřební zboží

20,54 %

kapitálové statky

25,85 %

pohonné hmoty a maziva

19,38 %

Ostatní

0,29 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Rozhodující zůstává pro Ekvádor vývoz tradičních komodit (ropa a ropné deriváty, banány, krevety). V roce 2014 se ropné produkty podílely na vývozu Ekvádoru 51,7 %, v roce 2015 došlo k poklesu podílu ropy na celkovém vývozu na 35 %. Vedle ropy byly hlavními exportními komoditami banány, krevety, květiny a ostatní mořské produkty. Obecně primární komodity tvořily 78,8 % ekvádorského vývozu. U importu převládaly suroviny, kapitálové statky (stroje a zařízení) a pohonné hmoty a oleje. Obchodní bilance ropných produktů byla v roce 2015 (období I – X) aktivní s přebytkem 2,6 mld. USD, zatímco neropné produkty vykázaly výrazně pasivní obchodní bilanci, a to - 4,4 mld. USD. Výše zmíněné znamená, že Ekvádor se snaží vyrovnat svou obchodní bilanci především vyšším exportem ropy, což se dlouhodobě nedá považovat za udržitelné.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V zemi je v platnosti zákon o zónách volného obchodu (Ley de Zonas Francas), který upravuje obchodní politiku a bezcelní aktivity v oblasti zón volného obchodu. Uživatelé mohou v rámci volných zón realizovat následující aktivity:

  • stavět budovy potřebné ke svému provozu;
  • vyrábět, vystavovat, obchodovat, balit, montovat, opracovávat, zušlechťovat a manipulovat s veškerým zbožím, zařízením a stroji a provozovat ostatní činnosti v rámci poskytnuté autorizace od CONAZOFRA (Consejo Nacional de Zonas Francas);
  • vstupovat do teritoria volné zóny bezcelně, bez daní a kontroly deviz s veškerými surovinami, materiály, stroji a nutným zařízením pro autorizovanou činnost;
  • exportovat a reexportovat bezcelně, bez daní a kontroly deviz konečné výrobky, suroviny, polotovary a kapitálové statky, které používají nebo vyrábějí provozovatelé a uživatelé volných zón v rámci objektu volné zóny

Celkem se v Ekvádoru nachází 7 zón volného obchodu:

  • METROZONA (Zona Franca de Quito)
  • ZOFRAGUA (Zona Franca de Guayaquil)
  • ZOFRAMA (Zona Franca de Manabí)
  • ZOFRE (Zona Franca de Esmeraldas)
  • ZOFRAC (Zona Franca de Cuenca)
  • ZOFRAORO (Zona Franca de El Oro)
  • ZONA MANTA (Zona Franca de Manta)

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice podle odvětví (v mil. USD)

Sektor

2011

2012

2013

2014

2015

Zemědělství, rybolov

0,4

17,8

25,8

38,2

64,6

Obchod

77,7

83,2

109,1

137,8

157,9

Stavebnictví

50,1

31,1

68,7

5,2

2,4

Elektřina, plyn, voda

(10,6)

46,9

29,2

(4,7)

61,7

Těžba

37,9

224,9

252,9

490,3

343,8

Zpracovatelský průmysl

121,9

135,6

137,9

108,6

261,3

Služby (občanské)

27,8

1,7

(2,3)

14,1

11,8

Služby (podnikům)

44,7

39,5

118,1

36,1

229,6

Doprava a spoje

(47,4)

4,2

(8,6)

(51,6)

49,6

Celkem

643,8

584,9

730,9

773,9

1 060,1

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Přes jinak nepříznivé výsledky v mnohých sektorech ekvádorské ekonomiky, byl v roce 2015 zaznamenán růst PZI o 37 % na úroveň 1 mld. USD. Největší podíl zahraničních investic v Ekvádoru směřoval v roce 2015 do odvětví těžby nerostných surovin (za rok 2015 přibližně 32 %), a to zejména do nových projektů, jejichž rozvoj vláda podporuje i přes nízké ceny kovů. Strategií je, na rozdíl od minulých let (kdy převažovaly veřejné investice), přilákat soukromé investice v zájmu stabilizace veřejných financí. Hlavními hráči v tomto oboru jsou zahraniční těžební společnosti Ecuacorriente a Junefield (ČLR), Lundin (Švédsko-kanadská korporace) a Codelco (Chile).

Oproti roku 2014 (kdy do těžby směřovalo 89 % celkových PZI) podíl těžby na PZI v Ekvádoru poklesl a můžeme pozorovat nárůst podílu alternativních odvětvích jako je zpracovatelský průmysl (2015: 25% podíl; 2014: 14 % podíl). Též byl pozorován růst PZI v sektorech velko- a maloobchod a služby podnikům.

Přímé zahraniční investice podle země původu (v mil. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Podíl (2015)

Podíl (celkem)*

Kanada

252,2

59,1

28,4

229

73,8

6,9 %

16,9 %

Čína

80,1

85,9

94,3

79,0

93,8

8,9 %

11,4 %

USA

11,6

93,5

41,9

10,1

186,1

17,6 %

9,0 %

Španělsko

52,3

49,8

71,0

76,9

70,2

6,6 %

8,4 %

Mexiko

70,1

83,1

91,0

4,2

1,6

0,15 %

6,6 %

Uruguay

2,7

6,5

115,2

62,5

43,0

4,1 %

6,1 %

Nizozemsko

6,9

10,5

48,3

76,0

77,4

7,3 %

5,8 %

Peru

7,2

12,8

11,7

6,7

169,5

15,9

5,4 %

Itálie

25,1

27,4

60,7

27,2

25,2

2,4 %

4,4 %

Panama

32,6

25,6

53,9

28,2

16,1

1,5 %

4,1 %

Chile

15,5

15,9

23,5

18,2

77,7

7,3 %

3,9 %

Švýcarsko

8,0

17,7

8,7

28,4

18,7

1,8 %

2,1 %

Celkem

643,7

584,9

730,8

773,8

1 060,1

100%

3 793,3*

Zdroj: Banco Central del Ecuador
* Jedná se o součet objemu investic sledovaných zemí ve sledovaném období.

Ve sledovaném období zaznamenaly největší přímé investice USA, následované Peru, Chile a Čínou. Největší a velice výrazný růst zaznamenaly investice Peru a USA ve srovnání s minulými roky, kdy jejich investice zdaleka nedosahovaly tak vysokých podílů. Na druhé straně velmi výrazný pokles investic pozorujeme u Kanady. V roce 2015 došlo k výraznému posunu v pořadí států s největším objemem zahraničních investic v Ekvádoru. Z údajů Centrální banky dále vyplývá, že hlavními investory jsou především země amerického kontinentu, dále Čína a některé země EU. Ze zemí EU jsou hlavními investory v Ekvádoru Nizozemsko a Španělsko.

V posledních letech můžeme pozorovat výrazný růst čínských investic do Ekvádoru. Čínské investice se zaměřují především na energetický sektor a to jak na těžbu ropy tak také na výrobu elektrické energie. Čína má v Ekvádoru vybudovat 6 nových velkých vodních elektráren. Dalšími obory jsou těžební průmysl, telekomunikace a infrastruktura. Čína také půjčila Ekvádoru prostředky pro strategické investiční projekty v Ekvádoru, do února roku 2016 poskytla Čína na tyto projekty přibližně 2,8 mld. USD.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou relativně otevřené vzhledem k tomu, že trh je privatizován a liberalizován a ekvádorská zahraniční politika umožňuje přímé zahraniční investice. Pobídkou pro zahraniční investory je například oproštění od daně z příjmu na pět let v případě investic do 18 prioritních sektorů, mezi které patří např. petrochemický, farmaceutický, dřevo zpracující průmysl, produkce ropy, biotechnologie, obnovitelná energetika apod. Ochrana investic podléhá zákonu o výrobě, obchodu a investicích (Código Orgánico de la Producción, Comercio e Inversiones). Základní informace a odkaz na hlavní legislativní normy v oblasti investic i k podnikatelskému prostředí lze najít na stránce www.proecuador.gob.ec (v anglické verzi 4. záložka Invest in Ecuador)

S novou ústavou z roku 2008 došlo k centralizaci hospodářské politiky a k některým důležitým změnám v podmínkách investic. Centrální banka ztratila svoji autonomii a prezident Rafael Correa jako šéf vlády na sebe převzal kompetence v oblasti finanční, měnové, směnné a úvěrové politiky. Prezident rovněž získal možnost sám schvalovat zákony v hospodářské oblasti za předpokladu, že by zákonodárci navržené změny v předepsané době neprojednali. Nová ústava tak umožnila zesílit kontrolu nad strategickými sektory ekonomiky, jako jsou například hornictví, těžba a zpracování ropy, energetika, telekomunikace a vodohospodářství.

Výše uvedený zákon o výrobě, obchodu a investicích stanovuje rovné podmínky pro národní i zahraniční investory. Lze investovat do jakéhokoliv výrobního sektoru bez předchozí autorizace, přičemž stejné podmínky platí pro fyzické i právnické osoby. Zahraniční investoři mohou volně poukazovat své zisky do zahraničí v libovolných devizách bez jakéhokoliv kvantitativního omezení (při splnění zákonných podmínek; z převáděné částky je nicméně odváděna 5% daň, a to prostřednictvím banky). Také pro transfery akcií nejsou v platnosti žádná omezení ze strany státu. Registrace akcií a jakýchkoliv změn se evidují na Superintendencia de Compañías. Kapitalizace vlastnických účtů jakožto reinvestice se musí registrovat v Centrální bance Ekvádoru jako přímá zahraniční investice, což je jediná podmínka (slouží pro statistické účely). Zahraniční investoři mohou využívat následujících výhod:

  • celních preferencí poskytnutých Ekvádoru třetími zeměmi;
  • využívat národní finanční systém a trh cenných papírů;
  • získávat všechny druhy úvěrů, které jim umožní rozvoj investičních projektů;
  • tzv. daňovou stabilitu (Estabilidad Tributaria) podle délky investičních projektů střednědobých a dlouhodobých, a to od 10 do 15 let na investice, které nepředstavují růst výroby nebo rozvoj nových investic, a od 20 do 25 let na investice, které rozšiřují stávající výrobu nebo se orientují na vývoj nových výrobků.

Index ekonomické svobody (Heritage Foundation) staví Ekvádor na 159. místo ve světě a na 12. místo v Latinské Americe. Jako jeden z hlavních důvodů neuspokojivého hodnocení je uváděn politický vliv na soudní moc a korupce.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: