Ekvádor: Zahraniční obchod a investice

14. 6. 2017

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj obchodní bilance (v mil. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz

23 764

24 750

25 724

18 330

16 797

Dovoz

24 205

25 825

26 447

20 460

15 550

Saldo

-441

-1 075

-723

-2 130

1 247

Obrat

47 969

50 575

52 171

38 790

32 347

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Obrat ekvádorského zahraničního obchodu (ZO) dosáhl v roce 2016 32,3 mld. USD, čímž pokračoval klesající trend po dosažení vrcholu v roce 2014 (tehdy dosáhl obrat ZO 52,2 mld. USD). V roce 2016 poklesl obrat ZO meziročně o -16,6 % (2015: -25,6 %). Ekvádorský vývoz poklesl v roce 2016 o -8,3 % a dovoz ještě rychlejším tempem -24 %. Tento vývoj byl dán poklesem cen ropy (slabá hodnota vývozu), systémem dodatečných dovozních daní (viz níže), všeobecně slabou spotřebou a investicemi v kontextu recese (relativně nízká hodnota dovozu).    

Ačkoliv byly hodnoty vývozu i dovozu za rok 2016 výrazně nižší než v předchozích letech, vývoz klesal pomaleji než dovoz, což vedlo k pozitivnímu obratu, pokud jde o výslednou obchodní bilanci. Ta se zlepšila o 3,4 mld. USD. Totiž zatímco v roce 2015 skončila s největším pasivem za posledních 14 let (-2,1 mld. USD), v roce 2016 se vrátila k přebytku +1,2 mld. USD, tedy na úroveň před světovou finanční a ekonomickou krizí v roce 2009. Ovšem export se zatím nepodařilo příliš diverzifikovat ve prospěch výrobků s vyšší přidanou hodnotou (pozn. přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu v roce 2016 mírně poklesla o -0,5 %) a nedocházelo tak k reálnému naplňování vládních strategických plánů v této oblasti.

V letech 2015 (březen) – 2017 (červen) platila pro dovoz do Ekvádoru restriktivní opatření na ochranu platební bilance (ohlášená WTO).

Ekvádorský vývoz do zemí latinskoamerického regionu v roce 2015 limitovalo oslabování národních měn okolních zemí (zejména Kolumbie a Peru), zatímco ekvádorská ekonomika je dolarizována. Ekvádor tehdy přechodně uvalil dodatečné dovozní daně na peruánský (7 %) a kolumbijský (21 %) dovoz.

Pro všechny ostatní země byla zavedena autonomní dodatečná daň (kromě případných cel) ve výši 5-45 % podle položky dovozu (vztahující se na celkem 2.961 položek). Cílem bylo dosáhnout snížení objemu dovozu o přibližně 3 mld. USD. Původně měla platit do poloviny roku 2016, avšak z důvodu přetrvávajícího ohrožení platební bilance (zemětřesení v dubnu 2016 apod.) bylo opatření prodlouženo do poloviny roku 2017, přičemž v první polovině roku 2017 byly dodatečné dovozní daně postupně odbourávány.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura vývozu za rok 2016

Země

Podíl

USA

32,4 %

Chile

6,8 %

Peru

5,6 %

Kolumbie

4,8 %

Čína

3,9 %

Panama

3,9 %

Španělsko

3,3 %

Německo

3,2 %

Itálie

2,7 %

Nizozemsko

2,5 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Teritoriální struktura vývozu neropných produktů (2016)

Země

Podíl

USA

22,78 %

Vietnam

9,84 %

Kolumbie

7,09 %

Rusko

6,78 %

Španělsko

4,83 %

Německo

4,68 %

Itálie

4,07 %

ČLR

3,76 %

Nizozemsko

3,73 %

Francie

2,48 %

Zdroj: PRO ECUADOR - Boletín de Comercio Exterior Diciembre - Březen 2017

Teritoriální struktura dovozu za rok 2016

Země

Podíl

USA

25,2 %

Čína

15,6 %

Kolumbie

8,7 %

Panama

5,4 %

Peru

4,2 %

Brazílie

4,1 %

Jižní Korea

3,2 %

Mexiko

3,0 %

Chile

2,9 %

Německo

2,4 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2016 podle regionů

Vývozy

Dovozy

Latinská Amerika

37,3 %

Latinská Amerika

46,3 %

USA

32,4 %

Asie

26,2 %

Evropa

22,2 %

USA

25,2 %

Asie

16,9 %

Evropa

13,2 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Jak vyplývá z tabulek, hlavním zahraničně obchodním partnerem Ekvádoru byly v roce 2016 USA, jak ve vývozu, tak dovozu. Ekvádor měl s USA v roce 2016 nadále aktivní obchodní bilanci (2016: 1,3 mld. USD). USA jsou klíčovým trhem pro export jak ropných tak neropných produktů. Výhodou pro ekvádorský export na trh USA představuje všeobecný systém celních preferencí (GSP), jehož platnost na konci roku 2017 končí, což může následně způsobit oslabení ekvádorského exportu na tento trh.

V roce 2016 rostl význam regionu Asie, pokud jde o ekvádorský export. Na ekvádorském exportu do Asie se podílela ČLR jen 23,1 %. Naopak na ekvádorském importu z Asie se ČLR podílela 59,6 % a v žebříčku největších partnerů v ekvádorském dovozu byla na druhém místě s 15,6 % veškerého dovozu. Obchodní bilance s ČLR tak byla výrazně pasivní (-1,9 mld. USD).

Regionálně je v zahraničním obchodě Ekvádoru klíčová Latinská Amerika, a to především Chile, Peru a Kolumbie ve vývozu a Kolumbie a Panama v dovozu. Vývozy do Andského společenství (Bolívie, Kolumbie a Peru) zůstaly v roce 2016 přibližně na stejné úrovni jako rok předcházející, nicméně ve srovnání s rokem 2014 se jedná o značný pokles (skoro o 31 %) přikládaný především apreciaci dolaru. Dovozy ze zemí Andského společenství také značně poklesly, především pak z Kolumbie, kde došlo ke snížení o 344 mil. USD. S Andským společenstvím národů má Ekvádor v posledních letech pasivní obchodní bilanci (uvedená měnová problematika), proto se objevily i úvahy o vystoupení z této regionální organizace (pozn. pouze rétorika bývalého prezidenta, nerealizovalo se).

Evropa (tyto údaje zahrnují i ostatní evropské státy, nikoli pouze EU) představuje pro Ekvádor zajímavého partnera hlavně v oblasti vývozu. Naproti tomu na dovozu se podílí méně než všechny ostatní uvedené regiony. Z uvedených statistik za region Evropa připadá na EU 76 % vývozu a 86 % dovozu. Poté co Ekvádor k 1. 1. 2017 přistoupil k mnohostranné FTA s EU (postupná liberalizace) je pozorován růst vývozu i dovozu ve vztahu k EU. Ekvádorský vývoz do EU vzrostl v období I-II/2017 o 11 % a ekvádorský dovoz z EU v tomtéž období o +45 %.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu za rok 2016 (FOB)

Komodita

Podíl 2015

Podíl 2016

Ropa a její deriváty

36,3 %

32,5 %

Banány

15,3 %

16,3 %

Krevety

12,4 %

15,4 %

Rybí konzervy

5,2 %

5,4 %

Řezné květiny

4,5 %

4,8 %

Kakao

4,4 %

4,5 %

Kovové výrobky

1,9 %

1,9 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador (tab. 3.1.2b)

Komoditní struktura dovozu za rok 2016 (CIF)

Komodity

Podíl 2016

Změna 2016/2015

Změna 2015/2014

Suroviny a stavební materiál

36,6 %

-17,3 %

-14,8 %

Kapitálové statky

25,3 %

-26,2 %

-20,1 %

Spotřební zboží

21,7 %

-20,1 %

-18,7 %

Pohonné hmoty a maziva

16 %

-37 %

-38,4 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador (tab. 3.1.6b)

Rozhodující zůstává pro Ekvádor vývoz tradičních komodit (ropa a ropné deriváty, banány, krevety). Zatímco v roce 2014 se ropné produkty podílely na vývozu Ekvádoru 51,6 %, v roce 2015 došlo k poklesu podílu ropy na celkovém vývozu a v roce 2016 tento podíl dále poklesl až na 32,5 %. Vedle ropy byly hlavními exportními komoditami banány, krevety, rybí konzervy, řezané květiny a kovové výrobky.

V případě importu tvořily největší podíl suroviny a stavební materiál, pak kapitálové statky (stroje a zařízení), spotřební zboží a nakonec pohonné hmoty a maziva. Všechny kategorie dovozu v roce 2016 klesaly, a to s výjimkou pohonných hmot a maziv rychleji než v předchozím roce. Nejvýrazněji poklesl v roce 2016 dovoz kapitálových statků (stroje, náhradní díly apod.), a to o -26,2 %, což není pozitivní vzhledem k ambici aktivně rozvíjet vlastní průmysl (pozn. oproti roku 2014 poklesl v roce 2016 dovoz v této kategorii o -41 %). Avšak i v případě zboží určeného pro konečnou spotřebu se oproti roku 2015 dovezlo o 20 % méně a oproti roku 2014 o 35 % méně.

Export ropných produktů v roce 2016 poklesl o -18 % a export neropných produktů poklesl o -2,8 %. Přesto byla obchodní bilance ropných produktů v roce 2016 aktivní, zatímco neropné produkty vykázaly pasivní obchodní bilanci.

Výše zmíněné znamená, že Ekvádor se snaží vyrovnat svou obchodní bilanci především vyšším exportem ropy a jejích derivátů, což se dlouhodobě nedá považovat za udržitelné vzhledem k výkyvům cen ropy.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V zemi je v platnosti zákon o zónách volného obchodu (Ley de Zonas Francas), který upravuje obchodní politiku a bezcelní aktivity v oblasti zón volného obchodu. Uživatelé mohou v rámci volných zón realizovat následující aktivity:

  • stavět budovy potřebné ke svému provozu;
  • vyrábět, vystavovat, obchodovat, balit, montovat, opracovávat, zušlechťovat a manipulovat s veškerým zbožím, zařízením a stroji a provozovat ostatní činnosti v rámci poskytnuté autorizace od CONAZOFRA (Consejo Nacional de Zonas Francas);
  • vstupovat do teritoria volné zóny bezcelně, bez daní a kontroly deviz s veškerými surovinami, materiály, stroji a nutným zařízením pro autorizovanou činnost;
  • exportovat a reexportovat bezcelně, bez daní a kontroly deviz konečné výrobky, suroviny, polotovary a kapitálové statky, které používají nebo vyrábějí provozovatelé a uživatelé volných zón v rámci objektu volné zóny

K nejvýznamnějších zvláštním ekonomickým zónám v Ekvádoru patří Eloy Alfaro v provincii Manabí (petrochemický komplex, podpora průmyslu a logistiky) a znalostní město Yachay v provincii Imbabura (hightech, průmysl, logistika). K dalším projektům patří ZOFRAPORT (přístav Posorja v provincii Guyas), METROZONA (venkovská oblast v okolí hlavního města Quita) a ZONA MANTA (provincie Manabí). Obecně jsou v současnosti investice do zemětřesením postižené provincie Manabí prioritou, proto jsou jim poskytovány různé daňové aj. zvýhodněné podmínky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice podle odvětví (v mil. USD)

Sektor

2012

2013

2014

2015

2016

Zemědělství, rybolov

17,9

20,8

38,9

67,8

41,8

Obchod

83,3

110,3

148,5

172,9

106,6

Stavebnictví

31,6

69,1

4,7

6,8

29,8

Elektřina, plyn, voda

46,4

29,2

-4,7

61,8

1,2

Těžba

224,9

252,9

685,6

559,8

479,1

Zpracovatelský průmysl

135,6

137,9

107,7

264,1

36,8

Služby (občanské)

1,7

-2,3

14,1

-10,8

-10,1

Služby (podnikům)

39,5

117,7

24,4

243,3

20,9

Doprava a spoje

-13,4

-8,6

-246,9

-43,6

37,9

Celkem

567,5

727,1

772,3

1 322,0

744,0

Zdroj: Banco Central del Ecuador

Zatímco v roce 2015 i přes jinak nepříznivé výsledky v mnohých sektorech ekvádorské ekonomiky PZI vzrostly, v roce 2016 byl zaznamenán pokles o 44 %. Celkem činily PZI jen 744 mil. USD. Největší pokles zaznamenaly investice do zpracovatelského průmyslu (pokles o 86 %) a investice do služeb podnikům (pokles o 91 %). Největší podíl zahraničních investic v Ekvádoru směřoval v roce 2016 do odvětví těžby nerostných surovin (za rok 2016 přibližně 64%; 2015: 42 %), což bude i trendem v nadcházejícím období vzhledem k rostoucí vládní podpoře tomuto sektoru. Na základě vládního Plánu pro rozvoj sektoru těžby se pro období 2017-2020 plánují investice v hodnotě 4 mld. USD do tohoto sektoru s cílem, aby jeho podíl na HDP vzrostl ze současných 2,3 % (předpokl. 2017) na 4 % v roce 2020. Konkrétními strategickými projekty mají být Río Blanco a Loma Larga v provincii Azuay; Fruta del Norte a Mirador v provincii Zamora Chinchipe a San Carlos de Panantza v provincii Morona Santiago.

Strategií též je, na rozdíl od minulých let (kdy převažovaly veřejné investice), přilákat soukromé investice v zájmu stabilizace veřejných financí. Hlavními hráči v důlním průmyslu jsou v současnosti zahraniční těžební společnosti EcuaCorriente a Junefield (ČLR a Hongkong), Lundin (Švédsko-kanadská korporace) a Codelco (Chile).

Přímé zahraniční investice podle vybraných zemí původu (v mil. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Podíl (2016)

Nizozemsko

10,5

48,3

76,0

293,4

382,5

51,4 %

Španělsko

49,8

71,0

67,3

71,2

100,4

13,5 %

USA

93,5

41,9

10,1

186,1

87,2

11,7 %

ČLR

85,9

94,3

79,0

113,9

72,1

9,7 %

Itálie

27,4

60,7

27,2

25,2

42,3

5,7 %

Spojené království

18,7

1,3

25,4

20,6

34,4

4,6 %

Švýcarsko

17,7

8,7

28,4

18,7

29,9

4,0 %

Panama

25,6

53,9

27,6

17,6

24,8

3,3 %

Kolumbie

8,2

-1,2

19,7

13,9

23,1

3,1 %

Chile

15,9

23,5

18,2

77,7

11,3

1,5 %

Celkem

567,5

727,1

772,3

1 322,0

744,0

100 %

Zdroj: Banco Central del Ecuador

V roce 2016 byly největšími zahraničními investory v Ekvádoru Nizozemsko, Španělsko, USA a ČLR. Největší růst zaznamenaly investice Nizozemska a Španělska, ve srovnání s minulými roky, kdy jejich PZI zdaleka nedosahovaly tak vysokých podílů. Na druhé straně velmi výrazný pokles investic pozorujeme u USA a ČLR. V případě Latinské Ameriky poklesly PZI Peru a Chile, ale vzrostly PZI Kolumbie a Panamy.

V roce 2016 došlo k výraznému posunu v pořadí států s největším objemem zahraničních investic v Ekvádoru. Z údajů Centrální banky vyplývá, že hlavními investory se staly země Evropské Unie, které nechaly v pozadí USA i Čínu. PZI z Evropy se udržely meziročně na stabilní úrovni a vzhledem k všeobecnému poklesu PZI v roce 2016 vzrostl podíl Evropy na investicích do Ekvádoru na 73,2 %. Z evropských investic připadalo 70,2 % na Nizozemsko a až druhé bylo jazykově spřízněné Španělsko (18,4 % evropských investic).

Z dlouhodobého hlediska byly v poslední dekádě významné investice ČLR. Čínské investice se zaměřují především na energetický sektor a to jak na těžbu ropy, tak také na výrobu elektrické energie. Dalšími obory, kam směřují čínské investice, jsou těžební průmysl, telekomunikace a infrastruktura. Čína také poskytla Ekvádoru úvěry na jeho strategické investiční projekty (viz kap. 1).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou relativně otevřené vzhledem k tomu, že trh je v podstatě liberalizován a ekvádorská zahraniční politika umožňuje přímé zahraniční investice. Pobídkou pro zahraniční investory je například osvobození od daně z příjmu na pět let v případě investic do 18 prioritních sektorů nebo přinesou importní substituci (např. petrochemický, farmaceutický, dřevo zpracující průmysl, produkce ropy, biotechnologie, obnovitelná energetika apod.). Ochrana a podpora investic (včetně zahraničních) podléhá zákonu o výrobě, obchodu a investicích (Código Orgánico de la Producción, Comercio e Inversiones). Základní informace a odkaz na hlavní legislativní normy v oblasti investic i k podnikatelskému prostředí lze najít na stránce ekvádorské proexportní a proinvestiční agentury PRO ECUADOR: www.proecuador.gob.ec/invierta-en-ecuador/

S novou ústavou z roku 2008 došlo k centralizaci hospodářské politiky a k některým důležitým změnám v podmínkách investic. Centrální banka ztratila svoji autonomii a prezident Rafael Correa jako šéf vlády na sebe převzal kompetence v oblasti finanční, měnové, směnné a úvěrové politiky. Prezident rovněž získal možnost sám schvalovat zákony v hospodářské oblasti za předpokladu, že by zákonodárci navržené změny v předepsané době neprojednali. Nová ústava tak umožnila zesílit státní kontrolu nad strategickými sektory ekonomiky, jako jsou například hornictví, těžba a zpracování ropy, energetika, telekomunikace a vodohospodářství. Důležitou roli v těchto sektorech má viceprezident (totéž se očekává i po volbách v roce 2017).

Výše uvedený zákon o výrobě, obchodu a investicích stanovuje rovné podmínky pro národní i zahraniční investory. Lze investovat do jakéhokoliv výrobního sektoru bez předchozí autorizace, přičemž stejné podmínky platí pro fyzické i právnické osoby. Zahraniční investoři mohou volně poukazovat své zisky do zahraničí v libovolných devizách bez jakéhokoliv kvantitativního omezení (při splnění zákonných podmínek; z převáděné částky je nicméně odváděna 5% daň, a to prostřednictvím banky). Také pro transfery akcií nejsou v platnosti žádná omezení ze strany státu. Registrace akcií a jakýchkoliv změn se evidují na Superintendencia de Compañías. Převody majetkových účastí a akcí na zahraniční subjekt se musí registrovat v Centrální bance Ekvádoru jako přímá zahraniční investice, což je jediná podmínka (slouží pro statistické účely). Zahraniční investoři mohou využívat následujících výhod:

  • celních preferencí poskytnutých Ekvádoru třetími zeměmi;
  • využívat národní finanční systém a trh cenných papírů;
  • získávat všechny druhy úvěrů, které jim umožní rozvoj investičních projektů; v případě úvěrů získaných na zahraničních trzích se při splátce jistiny a úroků (za stanovených podmínek mj. splatnost nad 1 rok, nesmí se jednat o daňové ráje apod.) uplatňuje osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz;
  • v případě investičního kontraktu se státem v hodnotě nad 250.000 USD získává investor daňovou stabilitu (estabilidad tributaria) na 15 let, kterou lze poté obnovit na dalších 15 let.
  • odpočet 10 procentních bodů ze sazby daně z příjmu na reinvestované zisky;
  • odklad platby daně z příjmu až 5 let při vydávání zaměstnaneckých akcií;
  • v případě nově založených společností osvobození od záloh na daně z příjmu na 5 let;
  • možnost splácet až do 2 let daně nad 10.000 USD, které vznikly dovozem kapitálových statků;

Kromě toho existují speciální investiční pobídky na rozvoj žádoucích sektorů a oblastí. V tomto smyslu lze dvakrát snížit daňový základ v případě technického školení, výzkumu a inovací, průzkumu trhu a konkurenceschopnosti, nákladů na otevírání nových trhů (cestovní náklady); taktéž v případě odpisů zařízení pro ochranu životního prostředí a využívání obnovitelných zdrojů energie (zejména větrná a sluneční).

Dále jsou upraveny odpočty orientované na zvýšení zaměstnanosti a „spravedlivé“ mzdy. Dvakrát lze snížit daňový základ mzdovými náklady v chudých oblastech (tj. mimo velká města Quito a Guayaquil).

Při investicích do zvláštních ekonomických zón (kap. 2.4) existují speciální pobídky, které zahrnují bezcelní dovoz, zjednodušení celních procedur, osvobození od daně z příjmu po období 5 let od vystavení první faktury, snížení daně z příjmu z 22 % na 17 %, osvobození od výše uvedené 5% daně z odchodu deviz při dovozu kapitálových statků apod.

Index ekonomické svobody (Heritage Foundation) staví Ekvádor na 160. místo ve světě, přičemž jako jeden z hlavních důvodů neuspokojivého hodnocení je uváděn politický vliv na soudní moc a korupce. V období nové vlády bude významné vyšetřování velkých korupčních skandálů spojených s brazilskou stavební firmou Odebrecht a státní ropnou společností Petroecuador. Vyšetřování nejvyššími orgány a součinnost dalších států může (kromě dalších faktorů, viz kap. 1) podobně jako v okolních zemích (např. Peru) zpomalit investiční aktivitu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: