Elektronických podání přibylo, berní úředníci budou po Novém roce přísnější

24. 11. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Dvoutisícová pokuta letos původně hrozila každému, kdo měl nově povinnost posílat finančním úřadům daňové formuláře prostřednictvím datové schránky, a místo toho je podával klasickými e-tiskopisy. V roce 2015 byli nakonec berní úředníci benevolentní, přechodné období ovšem s 1. lednem 2016 skončí a postihů bude přibývat.

Od ledna 2015 výrazně narostl počet firem i živnostníků, kteří mají povinnost posílat na finanční úřady formuláře elektronicky s e-podpisem či z datové schránky. Novinka se dotkla všech majitelů aktivních datových schránek (DS) – tedy nejen právnických osob (firem).

Ještě v roce 2014 měli povinnost podávat tato elektronická přiznání pouze plátci daně z přidané hodnoty (DPH). U firem to platilo bez výjimky, u fyzických osob tehdy, pokud jejich obrat za předcházejících dvanáct měsíců přesáhl šest milionů korun, případně pokud měli jinou povinnost posílat podání elektronicky (například u zaměstnanců, kteří si daňové přiznání podávají sami a nečiní to za ně zaměstnavatel).

Nyní se ovšem tato povinnost vztahuje na všechny majitele DS bez výjimky. Na druhou stranu vás stát jako fyzické osoby či OSVČ nemůže nutit k tomu, abyste si schránky zřizovali. Povinné jsou od roku 2009 jen pro firmy a státní správu - a tak to zůstane i v budoucnu.

Letos ještě přes e-tiskopis, od ledna už ne

Praxe ukázala, že berní úředníci to letos s postihováním zapomnětlivých plátců daně nepřehánějí. Tento rok byl navíc z pohledu finanční správy jakýmsi přechodným obdobím, aby si obě strany na novinku zvykly.

Finanční správa ČR totiž ještě v roce 2015 umožnila živnostníkům, kteří mají datové schránky, „činit povinné elektronické podání i postupem podle § 71 odst. 3 daňového řádu“ – tedy takzvaným e-tiskopisem.

Jinými slovy stačilo, aby plátce daně vyplnil klasický elektronický formulář a odeslal jej na berní úřad. Od 1. ledna 2016 už ovšem už tento postup u majitelů datových schránek finanční správa tolerovat nebude a bude ho postihovat.

Veškerá komunikace plátců daně s finančním úřadem – tedy nejen daňové přiznání, ale i přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, hlášení nebo vyúčtování – bude možná pouze datovou zprávou, která je buď signovaná uznávaným elektronickým podpisem, nebo odeslaná prostřednictvím datové schránky.

Bičem na živnostníky a zástupce firem, kteří by nadále zahlcovali finanční správu (FS) klasickými tiskopisy s daňovým přiznáním či e-tiskopisy, je dvoutisícové penále. Až na padesát tisíc se může pokuta vyšplhat, pokud sama finanční správa vyhodnotí, že jí firma nebo živnostník svým postupem výrazně komplikují práci.

Velký pozor si musejí dát i podnikatelé, kteří přiznání nedodají vůbec. Úředníci je totiž nebudou muset vyzývat k nápravě a pokuta přijde bez varování. V takovém případě může dosáhnout až půl milionu korun. Hrozba sankce může dopadnout na více než 500 tisíc firem a živnostníků.

Kdo musí komunikovat s finančními úřady elektronicky

 S finanční správou jsou povinni komunikovat elektronicky plátci daně s aktivními datovými schránkami bez výjimky a dále také firmy, jež potřebují mít účetní uzávěrku ověřenou auditorem. To jsou aktuálně akciové nebo obchodní společnosti s ročním obratem nad 80 milionů korun, počtem zaměstnanců nad 50, případně aktivy v hodnotě přes 40 milionů korun. V elektronické formě pro ně bude povinná veškerá komunikace, tj. přihlášky k registraci, změny údajů, všechna oznámení, evidence či daňová podání.

Musíme rušit datovou schránku, ptají se podnikatelé?

Podnikatele, kteří měli aktivovanou datovou schránku, a přesto se chtěli povinnosti elektronicky komunikovat s úřady zbavit, zajímá, zda je kvůli tomu nutné DS rušit.

Subjekt nemusí schránku rušit, stačí ji znepřístupnit, pokud mu podávání na finanční úřad elektronicky činí potíže,“ upozorňuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Zrušení schránky je navíc prakticky nemožné. Jedinou možností, jak se v současnosti datové schránky zbavit, je totiž zemřít. A ministerstvo vnitra navíc schránku zruší až tři roky po vašem úmrtí.

Tento problém ale mohou živnostníci vyřešit jednoduše, o deaktivování schránky lze požádat na kterémkoli CzechPointu. „Datová schránka je znepřístupněna nejpozději třetím pracovním dnem následujícím po dni podání žádosti,“ doplňuje Petlachová.

Žádost o další zpřístupnění, případně další deaktivaci, je pak omezena pouze časově. Pokud vám schránku na vaši žádost deaktivují dvakrát během jednoho roku, musíte vydržet nejméně rok, než vám bude případně znovu zpřístupněna.

V České republice existovalo ke konci roku 2014 zhruba 600 tisíc datových schránek a stále jich přibývá. Převážnou většinu  – zhruba 80 procent – využívají firmy, zbytek uživatelů představují fyzické osoby (18 procent) a státní správa (2 procenta).

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek