Energetická bezpečnost Evropy by se měla zvýšit, plánuje komise

5. 6. 2014 | Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR

motiv článku - Energetická bezpečnost Evropy by se měla zvýšit, plánuje komise Moci rychle reagovat na případná narušení dodávek přesměrováním energetických toků v celé EU tam, kde je to potřeba. K tomu má Evropské unii pomoci dokončení vnitřního trhu s energií a doplnění chybějících spojení infrastruktury. Evropská komise určila v oblasti infrastruktury 33 projektů, které mají pro energetickou bezpečnost EU zásadní význam.

Evropská komise reaguje na současnou geopolitickou situaci a na závislost EU na dovozu energie: vyslovila se pro novou evropskou strategii energetické bezpečnosti. Mezi její hlavní body patří diverzifikace vnějších dodávek energie, modernizace energetické infrastruktury, dokončení vnitřního trhu EU s energií a úspory energie. Zdůrazňuje také jednak nutnost koordinace vnitrostátních rozhodnutí v oblasti energetické politiky, jednak důležitost jednotného postupu při jednání s externími partnery. Opírá se přitom o pokrok, kterého již bylo dosaženo od plynové krize v roce 2009. Návrhy komise, včetně opatření k zajištění nepřerušovaných dodávek během letošní zimy, projednají hlavy států a předsedové vlád EU na zasedání Evropské rady ve dnech 26. a 27. června.

plynovod„Evropská unie učinila po plynové krizi v roce 2009 mnohé, aby zvýšila bezpečnost svých dodávek energie. Přesto zůstává zranitelná. Napjatá situace na Ukrajině na tuto skutečnost znovu poukázala. Vzhledem k naší celkově více než 50% závislosti na dovážené energii musíme učinit další kroky. Komise dnes předložila komplexní strategii, kterou vedoucí představitelé EU projednají na svém červnovém zasedání. Spoléhám na jejich plnou podporu, neboť zvýšení energetické bezpečnosti je v zájmu nás všech. V otázce energetické bezpečnosti musí Evropa vystupovat jednotně," prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Komisař EU pro energetiku Günther Oettinger k tomu uvedl: „Chceme silná a stabilní partnerství s významnými dodavateli, ale nesmíme se stát obětí politického a obchodního vydírání. EU a její členské státy mají před sebou spoustu práce - musíme společně posílit naši solidaritu se zranitelnějšími členskými státy. Rovněž musíme dokončit vnitřní trh s energií, zlepšit infrastrukturu a energetickou účinnost a lépe využívat vlastní zdroje energie. Kromě toho musíme urychlit diverzifikaci vnějších dodavatelů energie, a to především zemního plynu. V tom nám pomohou pouze konkrétní kroky."

Proveďme zátěžové testy

Aby byla zajištěna kontinuita dodávek během letošní zimy, navrhuje komise komplexní posouzení rizik (zátěžové testy). Prováděly by se na regionální úrovni nebo na úrovni EU a spočívaly by v simulaci narušení dodávek zemního plynu. Cílem je ověřit, zda je energetický systém schopen zvládnout rizika při zabezpečení dodávek, a poté vypracovat havarijní plány a vytvořit záložní mechanismy. Ty by mohly zahrnovat zvýšení zásob zemního plynu, snížení poptávky po plynu přechodem na jiná paliva (zejména pro vytápění), rozvoj infrastruktury pro případ nouze, jako např. dokončení možností zpětného toku a sdružování částí stávajících zásob pro zajištění energetické bezpečnosti.

K řešení střednědobého a dlouhodobého zabezpečení dodávek energie navrhuje Komise opatření v několika klíčových oblastech:

  • Dokončení vnitřního trhu s energií a doplnění chybějících spojení infrastruktury - to jsou klíčová opatření, aby bylo možné rychle reagovat na případná narušení dodávek přesměrováním energetických toků v celé EU tam, kde je to potřeba. Komise určila v oblasti infrastruktury 33 projektů, které mají pro energetickou bezpečnost EU zásadní význam. Kromě toho navrhuje zvýšit úroveň propojení instalované kapacity elektrické energie na 15 % do roku 2030, přičemž by se zohlednilo hledisko nákladů a možnost obchodních výměn v příslušných regionech. (Členské státy se již zavázaly do roku 2020 zajistit 10% propojenost).
  • Diverzifikace dodavatelských zemí a tras. V roce 2013 pocházelo 39 % objemu zemního plynu dováženého do EU z Ruska, 33 % z Norska a 22 % ze severní Afriky (Alžírsko, Libye). EU bude nadále udržovat vztahy se spolehlivými partnery. Zároveň však naváže kontakty s novými partnerskými zeměmi a bude hledat nové zásobovací trasy, například v oblasti Kaspického moře rozšířením jižního koridoru pro přepravu plynu, vybudováním centra plynárenství ve Středomoří a zvýšením dodávek LNG.
  • Posílení nouzových mechanismů a mechanismů solidarity a ochrana kritické infrastruktury. Komise v této souvislosti například prověří ustanovení nařízení o bezpečnosti dodávek plynu a jeho provádění.
  • Zvýšení domácí výroby energie - to zahrnuje další využívání obnovitelných zdrojů energie a udržitelnou výrobu fosilních paliv.
  • Zlepšení koordinace vnitrostátních energetických politik a důležitost jednotného vystupování v oblasti vnější energetické politiky. Komise se chce zapojit do rané fáze plánovaných mezivládních dohod se třetími zeměmi, které by mohly mít dopad na bezpečnost dodávek. Kromě toho zajistí, aby všechny tyto dohody a projekty infrastruktury na území EU byly plně v souladu s příslušnými právními předpisy EU.
  • Další rozvoj energetických technologií.
  • Zlepšení energetické účinnosti - na budovy připadá 40 % naší spotřeby energie a třetina spotřeby zemního plynu. Toto odvětví tedy hraje klíčovou roli.

Nedávné události vzbudily v celé EU obavy, pokud jde o zajištění nepřetržitého toku energie a stabilní ceny energie. Na zasedání Evropské rady v březnu 2014 se komise zavázala provést hloubkovou studii o evropské energetické bezpečnosti a předložit komplexní plán, jak snížit závislost EU na dodávkách energie. Zjištění a návrhy se budou projednávat na zasedání Evropské rady ve dnech 26. a 27. června.

Na jedné straně roste celosvětová poptávka po energii - do roku 2030 má stoupnout o 27 %. Na druhé straně poklesla domácí výroba energie v EU v období 1995-2012 téměř o jednu pětinu. Dnes pokrývají více než 50 % energetické potřeby v EU externí dodavatelé. V roce 2012 se do EU dováželo téměř 90 % ropy, 66 % zemního plynu a 42 % pevných paliv spotřebovaných v EU. To představuje náklady ve výši více než 1 miliardy eur za den.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek