Energetický profil Běloruska

25. 11. 2011 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Kapitoly článku

Dokument obsahuje informace o energetice v Bělorusku. Zabývá se strategiemi, které jsou zaměřeny na diverzifikaci paliva pro výrobu energie, dále informuje o infrastruktuře a plánovaných investicích. Důležitým orgánem, který koordinuje a provádí energetickou politiku země, je Ministerstvo energetiky Běloruska.

Strategie

V souladu se Strategií rozvoje energetického potenciálu Běloruska do roku 2020, kterou běloruská vláda stvrdila svým usnesením č. 1180 ze dne 9. srpna 2010, Bělorusko plánuje diverzifikaci paliva pro výrobu energie se snahou zvýšit podíl domácích zdrojů (zejména rašeliny, biopaliv, vodních a větrných zdrojů). I nadále bude prioritou navyšování energetického výkonu země, výstavba a modernizace existujících objektů (zejm. paroplynových cyklů, parních turbín tepláren), realizace programů energetických úspor a zvyšování efektivity využívaných palivových a alternativních zdrojů.

Základní indikátory rozvoje energetiky Běloruska do roku 2020
Ukazatele200920152020
Snížení energetické náročnosti HDP k úrovni 2005 roku (%)24,850,060,0
Podíl vlastních energetických zdrojů v bilanci paliva pro spalovaní (%)20,328–3032–34
Podíl přírodního plynu v bilanci paliva pro spalovaní (%)71,864,055,0
Opotřebení základních výrobních fondů organizací palivo-energetického komplexu (%)54,348,343,0
Podíl dominantního dodavatele energetických zdrojů ve spotřebě palivo-energetických zdrojů (%)82,370–7164–57
Zabezpečení kapacit pro skladování zásob paliva pro spalování (plynu a mazutu)/dní61,278,9118,0

Zdroj: Belenergo

Akcionování energetického gigantu BELENERGO je plánováno v roce 2013. V letech 2013–2015 by pak mělo dojít k demonopolizaci trhu elektrické energie, a to přístupem na běloruský trh zahraničních investorů. S takovýmto scénářem počítá Program sociálně-ekonomického vývoje Běloruska pro období 2011–2015. Podle nezávislých expertů akcionování a privatizace BELENERGO bude politickým rozhodnutím. V první etapě se navíc předpokládá prodej generace, zatímco distribuce zůstane v rukou státu.

Infrastruktura

Státním orgánem, který koordinuje a provádí energetickou politiku země, je Ministerstvo energetiky Běloruska. To bezprostředně zodpovídá za oblast jaderné energetiky, výrobu a distribuci elektrické a tepelné energie, těžbu rašeliny, plynofikaci a díky 50 % v BELTRANSGAZ rovněž tranzit plynu.

K hlavním prioritám energetické politiky Běloruska patří:

  • zabezpečení spolehlivého zásobování národní ekonomiky energií,
  • zvýšení energetické účinnosti,
  • snížení závislosti na dodávkách energetických zdrojů ze zahraničí,
  • zvýšení podílu využití domácích palivových a obnovitelných zdrojů.

Struktura ministerstva energetiky Běloruska (2009)

Obrázek struktury ministerstva energetiky Běloruska (2009)

Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska

Výrobní kapacita energetického systému Běloruska představovala k 1. lednu 2011 8266,7 MW, z toho 3679,5 MW připadalo na 3 kondenzační elektrárny, 4124,4 MW tepelné elektrárny (33), 9,4 MW hydroelektrárny (22) a 453,4 MW průmyslovou generaci (120) (nepatří do struktury BELENERGO).

zpět na začátek

Spotřeba a vlastní výroba elektrické energie

Běloruská spotřeba elektrické energie (v mld. kWh)
1990 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2015 2020
49,0 34,7 36,1 36,1 36,84 33,09 37,46 37,8* 42,5* 47,1*

Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska, Běloruský teploenergetický ústav, Národní statistický výbor Běloruska
*odhad

Spotřeba elektrické energie činí zhruba 3500 kWh na jednoho obyvatele za rok.

Vlastní výroba elektrické energie v Bělorusku (v mld. kWh)
1990 2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 6/2011
39,5 26,1 31,2 31,0 31,8 31,8 35,1 30,4 34,7 16,5

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

V roce 2010 státní BELENERGO vyrobilo 32,3 mld. kWh, dalších 2,26 mld. kWh vyrobily další subjekty mimo tuto strukturu.

Dovoz a vývoz elektrické energie

Záměrem Běloruska je rovněž zvýšit svou roli nejen coby tranzitní země, ale výhledově se prosadit také jako čistý exportér elektrické energie v regionu (Polsko, Pobaltí).

Dovoz elektrické energie do Běloruska (v mld. kWh)
1990 2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 6/2011
14,2 10,0 8,0 9,1 10,1 9,4 7,1 8,4 3,0* 2,4

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska, celní statistiky
*Z Ukrajiny 2 940,9 mil. kWh, z RF pak 30,3 mil. kWh.

V 1. pol. 2011 Bělorusko dovezlo 2,4 mld. kWh v celkové hodnotě 147,1 mil. USD (průměrná cena 61,2 USD za 1000 kWh), přičemž na ukrajinské dodavatele ООО «Востокэнерго» a ГПВД «Укринтерэнерго» připadalo 808,7 mil. kWh elektrické energie, což je o 48,3% méně než bylo dovezeno za stejné období předchozího roku. Aktuální kontrakt přitom předpokládá dodávky z Ukrajiny v objemu 2,5 mld. kWh. Druhým dodavatelem je ruský «Интер РАО», od kterého by mělo Bělorusko odebrat v roce 2011 3 mld. kWh.

Bělorusko import energie motivuje rozdílem mezi domácími výrobními náklady a cenou zahraničních dodavatelů. Dokud bude import pro Bělorusko výhodný, bude elektrickou energii nakupovat. Pokud nikoliv, zapojí domácí zdroje.

Vývoz elektrické energie z Běloruska (v mld. kWh)
1990 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 6/2011
4,7 2,9 4,7 5,1 5,8 5,1 5,2 3,9 0,3 0,06

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska, celní statistiky

V 1. pol. 2011 Bělorusko vyvezlo 60 mil. kWh elektrické energie v celkové hodnotě 4,6 mil. USD (průměrná cena 77 USD za 1000 kWh), přičemž 98,5% směřovalo do Litvy, zbytek do Lotyšska.

Dne 17. 6. 2011 byl v Bělorusku zaregistrován společný bělorusko-ruský podnik OOO «Элекроконнект», který má realizovat export elektrické energie běloruského i ruského původu z území Běloruska prostřednictvím příhraničních projektů s třetími zeměmi. Obě strany ovládají 50% společnosti. Export má však být realizován prostřednictvím nově vybudované infrastruktury.

zpět na začátek

Spotřeba tepelné energie

Běloruská spotřeba tepelné energie (v mil. Kcal)
2000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2015
69,1 72,7 72,7 73,5 74,4 69,7 67,5 - 76,5* 80,0*

Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska
* předpoklad

V 1. pol. 2011 bylo v Bělorusku vyrobeno 35,4 mil. Kcal tepelné energie, což je pokles o 1,2 % oproti stejnému období 2010.

Palivo

K výrobě energie bylo v roce 2010 spotřebováno 12033 mil. m3 přírodního plynu, 93 mil. m3 doprovodného plynu získaného při těžbě ropy a 218,9 tis. tun mazutu. Celkem tedy 14,2 mil. tun měrného paliva. Stále významnější podíl v palivovém mixu zaznamenává dřevní palivo a palivová rašelina. Dle statistik Odboru energetické účinnosti byla struktura využití palivo-energetických zdrojů v Bělorusku v roce 2009 následující: 54,6 % přírodní plyn, 9,9 % mazut, 13,4 % ropné výrobky, 13,5 % jiné typy paliv, 5,1 % obnovitelné zdroje, 3,4 % dovoz elektrické energie.

Na území Běloruska se z energetických surovin nachází naleziště ropy, hnědého uhlí, rašeliny a hořlavé břidlice. Zásoby kvalitní ropy jsou nevelké, odhadují se zhruba na 332 mil. tun. Každoročně Bělorusko těží 1,7 mil. tun, tedy asi 20 % své domácí potřeby. Pokud jde o hnědé uhlí, jeho zásoby představují zhruba 1,3 mld. tun, nicméně není prakticky těženo. Významné postavení zaujímá rašelina, jejíž zásoby se odhadují na 4 mld. tun. Předběžně byla rovněž prozkoumána dvě naleziště hořlavých břidlic, přičemž odhadované zásoby do hloubky 600 m představují 11 mld. tun. Veškerý domácí zemní plyn je získáván doprovodně při těžbě ropy, odhadované zásoby jsou 8,4 mld. m3. V současné době je stále více aktuální diskuze o zahájení (znovuzavedení) těžby hnědého uhlí a hořlavých břidlic (více informací viz Surovinový profil Běloruska 10/2010).

Těžba jednotlivých druhů paliva v Bělorusku
  1990 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
výroba prvotních surovin v přepočtu na základní jednotku (mil. tun měrného paliva) 5,4 5,1 5,2 5,4 5,5 5,6 5,6 5,3 5,4
ropa (tis. tun) 2 054 1 820 1 804 1 785 1 780 1 760 1 740 1 720 1 700
přírodní plyn (mil. m3) 297 254 245 228 219 201 203 205 213
palivová rašelina standardní vlhkosti (tis. tun) 3 438 1 802 2 008 2 307 2 125 2 502 2 364 2 212 2 352
palivové dřevo (tis. m3) 786 765 940 1 172 1 332 1 593 1 850 - -

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

zpět na začátek

Rašelina

Těžbou a zpracováním rašeliny se zabývá 46 organizací v rámci struktury státního podniku GPO BELTOPGAZ. Rozloha rašelinového fondu představuje 2,4 mil. hektarů, geologické zásoby rašeliny jsou odhadovány na 4 mld. tun. V současné době se rašelina těží na 42 nalezištích rozlohou 34 tis. hektarů s celkovou kapacitou 84,6 mil. tun.

Objem těžby rašeliny a výroby palivových briket organizacemi BELTOPGAZ
  2008 2009 2010 9/2011 2015 2020
Těžba rašeliny (mil. tun) 2,36 2,21 2,35 3,2 3,50* 5,1*
Výroba palivových briket (mil. tun) 1,165 1,257 1,317 0,970 1,320* 1,355*

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska, GPO Beltopgaz
* předpoklad

Z celkového objemu vyrobených v roce 2009 palivových briket 45 % bylo určeno pro teplárny a podniky zabezpečující palivo, 16 % pro ostatní domácí spotřebitele, 39 % na export. V letech 2010 a 2011 se podíl exportu snižuje (30 % a 27 %) ve prospěch domácí spotřeby.

Zemní plyn, mazut

Monopolista v těžbě ropy je GPO BELORUSNĚFŤ, který spadá pod státní koncern BELNĚFTĚCHIM. Každoroční objem těžby je okolo 1,7 mil. tun. Bezprostředně s těžbou ropy je spojena i těžba zemního plynu. Ten je zpracováván zejména v podniku Белорусский газоперерабатывающий завод. Vyráběn je zkapalněný plyn (LPG), odbenzínovaný plyn a další uhlovodíkové palivo, které je využíváno pro výrobu elektrické a tepelné energie jak pro vlastní potřebu, tak i veřejnou síť. Odhadované zásoby doprovodného zemního plynu představují 8,4 mld. m3. Mazut je získáván ze zpracování ruské ropy na běloruských rafinériích.

Palivové dřevo

Jedná se zejména o podniky v rámci struktur Ministerstva lesnictví Běloruska (konkrétně koncernu BELLESBUMPROM) a nezávislých (komerčních) zpracovatelů dřeva.

Uhlí, hořlavé břidlice

Existence ložisek uhlí a hořlavé břidlice předpokládají přítomnost seskupení metanu. První odhady hovoří o 10-45 mld. m3 metanu. Využití a průzkum těchto nalezišť je jedním z úkolů běloruské geologické služby pro nadcházející pětiletku, přičemž průmyslové osvojení se předpokládá v rámci struktur BELNĚFTĚCHIM. Detailně je prozkoumáno ložisko hnědého uhlí se zásobami v objemu 98,2 mil. tun. Uvažuje se o roční těžbě 3 mil. tun.

Rychle rostoucí olše šedá

Rychle rostoucí olše šedá je další potenciální zdroj pro výrobu dřevního palivo. Uvažuje se o roční výrobě v objemu 1 mil. m3 palivového materiálu.

zpět na začátek

Výroba, distribuce, dodávky elektrické a tepelné energie

Pověřenou organizací pro oblast elektrické a tepelné energie a správu energetické soustavy země je od roku 2006 GPO BELENERGO, které je podřízené Ministerstvu energetiky Běloruska (Nařízením prezidenta republiky č. 289 „O struktuře vlády Běloruska“ ze dne 5. 5. 2006, usnesením Rady ministrů Běloruska č. 1441 ze dne 31. 10. 2006 a nařízením Ministerstva energetiky Běloruska č. 326 ze dne 30. 11. 2006). K základním činnostem podniku patří výroba, distribuce elektrické a tepelné energie, operačně-dispečerské řízení technologického procesu výroby a dodávek elektrické energie, dozor nad stavem elektráren, síťových objektů a sítí běloruské energetické soustavy, organizace prací, zabezpečující stabilní rozvoj včetně prognózování poptávky, investic, výstavby energetických objektů apod. Součástí BELENERGO jsou regionální pobočky (6), jednotné dispečerské řízení, stavební, montážní a servisní organizace.

Struktura BELENERGO (2011)

Struktura společnosti BELENERGO (2011)

Zdroj: Belenergo

Celková kapacita výrobních energetických zdrojů GPO BELENERGO k 1. lednu 2011 představovala 7813,3 MW. Výroba elektrické energie dosáhla 32,4 mld. kWh, tepelné energie pak 36,7 mil. Kcal/hod.

Generace GPO BELENERGO k 1. 1. 2011
Typ (počet) Výkon Název (výkon) Operátor
Kondenzační elektrárny (3) 3679,5 MW Лукомльская ГРЭС (2459,5 MW)
Березовская ГРЭС (900 MW)
Минская ТЭЦ-5 (320 MW)
Vitebskenergo
Brestenergo
Minskenergo
Tepelné elektrárny (33) 4124,4 MW Минская ТЭЦ-4 (1035 MW)
Гомельская ТЭЦ-2 (544 MW)
Новополоцкая ТЭЦ  (505 MW)
Минская ТЭЦ-3 (542 MW)
Могилевская ТЭЦ-2 (345 MW)
Светлогорская Т

Plánované investice (prioritní projekty)

V roce 2008 bylo 29,2 mld. kWh elektrické energie a 30 mil. Kcal prodáno koncovým spotřebitelům za 4 mld. USD. Střední cena za elektrickou energii dosáhla 9,7 centů za kWh, přičemž dle údajů Ministerstva energetiky Běloruska výrobní náklady představovaly 7,43 centů/kWh. Marže 2,3 centů představovala pro BELENERGO příjem ve výši 672 mil. USD. Zvýšení tarifu na elektrickou energii o 1 cent za kWh tak znamená dodatečné příjmy ve výši 300 mil. USD.

Financování klíčových projektů se původně předpokládalo prostřednictvím vlastních zdrojů a zahraničních úvěrů. S ohledem na negativní makroekonomický vývoj země od 2. poloviny 2010 však stále významnější roli mají mimo zahraničních úvěrů sehrávat zejména přímé investice. Preferováno je rovněž převedení výroby energetického zařízení (kotlů, potrubí, armatur, kogeneračních jednotek a dalších) do Běloruska.

K roku 2015 má být v rámci BELENERGO zavedeno 3,15 tis. MW vysoce efektivních zdrojů, které mají zaměnit 2,33 tis. MW neefektivní generace.

Jaderná energetika

V březnu 2011 Bělorusko podepsalo s Ruskou federací mezivládní Dohodu o spolupráci ve výstavbě jaderné elektrárny na území Běloruska (ratifikace této dohody probíhala v září 2011). Do konce roku 2011 mají být uzavřeny související obchodní a úvěrové dohody. Výstavba má probíhat dle ruského projetu AES-2006. Generálním dodavatelem byla vybrána ruská společnost ZAO ATOMSTROJEXPORT. Výrobní kapacita JE bude 2400 MW (2 bloky po 1200 MW). Uvedení do provozu prvního bloku je plánováno v roce 2017, druhého 2018. Místem pro výstavbu JE byla vybrána Ostrovecká plošina v Groděnské oblasti. Přípravné pozemní práce na místě budoucí JE byly zahájeny již v roce 2010. Koordinátorem projektu za běloruskou stranu vystupuje Ředitelství výstavby JE http://www.dsae.by.

Klasická energetika

V dané oblasti se do roku 2015 předpokládá realizace energetických projektů ve výši cca 5,9 mld. USD. Nejvíce prostředků si vyžádá výstavba tepelných kondenzačních elektráren, zejména Zelvenské uhelné elektrárny, dále rekonstrukce stávajících tepelných elektráren, výstavba a rekonstrukce elektrického vedení a rozvoden.

Plánované investiční projekty do roku 2015

Zdroj: Belenergo, zkratky: vodní elektrárny, teplárny, kondenzační elektrárny a kotelny, rozvodny

Projekt Realizace
Minská TEC, výstavba paroplynu 400 MW 2011
Výstavba paroplynu 400 MW na Lukomolské kondenzační elektrárně  
Výstavba paroplynu 400 MW na Berezovské kondenzační elektrárně  
Grodněnská TEC-2, rekonstrukce s parní turbínou 121 MW 2011–2012
Výstavba Zelvenské uhelné elektrárny 2011–2014
Výstavba transformoven 110/10 kV «Брестская», «Каменная горка», «Долгиновская», «Грушевская» v Minsku 2011–2012
Výstavba transformovny 110/10 kV «Володарск» v Rečickém rajónu Gomelské oblasti 2011–2012
Výstavba elektrického vedení 330 kV «Березовская ГРЭС–Пинск–Миклашевичи» 2011–2015
Výstavba elektrického vedení 330 kV «Березовская ГРЭС–Россь» 2011–2013

Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska

Plánována je rovněž výstavba praních turbín 70 MW na Novopolocké, Vitebské, Mozyrské a Světlogorské TEC, dále nová TEC na místním palivu v Lunince nebo paroplyn ve městě Brest. Aktuální je rovněž výstavba minielektráren na místním palivu.

Alternativní (obnovitelné, místní a netradiční) zdroje

Přílišná energetická závislost na ruském plynu tlačí Bělorusko k využívání alternativních zdrojů výroby energie (Mapa potenciálu obnovitelných zdrojů v Bělorusku). Pozornost se soustředí především na výstavbu vodních elektráren (plánována je výstavba 4 velkých elektráren výkonem 100 MW: první Grodněnská v roce 2011, dále Polocká, Vitebská a Němnovská; modernizace existujících a výstavba 35 nových malých hydroelektráren), využívání domácích palivo-energetických zdrojů ke spalování (zejména rašeliny a dřevního odpadu, uvažuje se rovněž o těžbě a chemickém zpracování hnědého uhlí a hořlavých břidlic; podíl místních druhů paliv má v energetické bilanci země dosáhnout v roce 2012 25 % a v roce 2015 28–30 %), výstavbu bioplynových stanic a zpracování komunálního odpadu.

Dne 27. prosince 2010 byl přijat zákon č. 204-3 „O obnovitelných zdrojích energie“, díky kterému netradiční zdroje (voda, vítr, slunce, biomasa) získaly legitimitu. Zákon by měl díky povinnému výkupu vyrobené energie ze strany státu a motivujícím výkupním cenám (koeficientům) po dobu 10 až 20 let stimulovat rozvoj alternativní energetiky. Zákon vstoupil v platnost v červnu 2011.

Úspory v energetice

Zavádění úsporných opatření (technologií) předpokládá snížení energetické náročnosti běloruské ekonomiky k roku 2015 o 29-32%. Každoročně Ministerstvo energetiky utvrzuje Program opatření k úsporám a racionálnímu využívání palivo-energetických, materiálních a finančních zdrojů energetického systému země (program na rok 2011).

zpět na začátek

Významní (potenciální) zahraniční dodavatelé a investoři v běloruské energetice (2011)

Česká republika

  • Společnost MAVEL se podílí se na dodávkách zařízení pro Grodněnskou vodní elektrárnu (17 MW). Ta by měla být dokončena na jaře 2012.
  • Zařízení má MAVEL dodat rovněž na Polockou vodní elektrárnu (22MW). V tomto případě generálním dodavatelem projektu vystupuje ruský TECHNOPROMEXPORT.
  • Úspěšné projekty dlouhodobě realizuje společnost TEDOM, v oblasti kogeneračních jednotek.
  • Založení společného podniku mezi CTY GROUP a Beleozerskym energomechaničeskym závodem na výrobu potrubí vysokého tlaku (mj. pro JE).
  • Společnost EKOL BRNO dodává parní turbíny do běloruských průmyslových podniků.

Čína

  • Čínská strojírenská společnost CMEC vystupuje jako generální dodavatel výstavby paroplynových jednotek (včetně kompletní infrastruktury a sítí) výkonem 400 MW na Lukomolské i Berezovské kondenzační elektrárně. Oba projekty jsou financovány prostřednictvím exportního úvěru (smlouva byla podepsána v prosinci 2010), který poskytla CHINA EXIMBANK. Objem úvěrů představuje 634 mil. USD.
  • Čínská společnost HEAG dodala v roce 2011 pro GRODNOENERGO (u obce Novogrudok) větrnou jednotku s výkonem 1,5 MW. Ta by měla vyprodukovat 3 mil. kWh a zaměnit 760 tis. m3 plynu.
  • V roce 2011 Čína završila rekonstrukci elektrárny Minsk TEC-2 a dodávku dvou paroplynových jednotek 32,5 MW.
  • V roce 2011 má být završena rovněž rekonstrukce Minsk TEC-5 s paroplynem 399,6 MW čínské výroby.
  • V roce 2011 byla dohodnuta účast čínské firmy ve výstavbě Vitebské vodní elektrárny výkonem 40 MW. Čína na tento projekt vydělí 189 mil. USD.
  • Bělorusko v září 2010 vyzvalo Čínu k realizaci energetických projektů v objemu 2,5 mld. USD – výstavba Zelvenské uhelné elektrány, ostatních vodních elektráren, elektrického vedení, trafostanic.

Indie

  • V roce 2012 má indická společnost BHEL má na Grodněnské TEC-2 spustit parní turbínu výkonem 121 MW. Běloruská vláda přitom poskytla Exportně-importní bance Indie záruky na úvěr ve výši 55,6 mil. USD. Operátorem úvěru je na běloruské straně banka OAO ASB BELARUSBANK.

Izrael

  • O modernizaci běloruských energetických objektů projevila v červnu 2011 zájem izraelská skupina LANDAU GROUP. Mělo se jednat o modernizaci Brestské teplárny TEC-2 nebo přímé investice do výstavby teplárny na místním palivu v Šabanech.

Německo

  • Německé společnost ENERTAG AG připravuje v Bělorusku projekt výstavby větrného parku v Dzeržnském rajónu Minské oblasti. Ten by měl být realizován ve dvou etapách. První (do roku 2012) předpokládá výstavbu kapacity v objemu 80 MW, druhá etapa by měla zdvojnásobit kapacitu do roku 2014. Současně německý investor předpokládá delší návratnost než u analogických projektů v Evropě a to zhruba v horizontu deseti let.
  • Společnost SIEMENS dokončuje dodávku dvou plynových turbín 30 MW do 5. bloku Berezovské GRES.

Polsko

  • Polský KULCZYK HOLDING se s Běloruskem nedohodnul na podmínkách výstavby Zelvenské uhelné elektrárny (Grodněnská oblast) výkonem 920 MW, v hodnotě 1,3 mld. USD. Podle vyjádření ZÚ Polska v Bělorusku však těsně před podpisem investiční smlouvy měla běloruská strana znemožnit Polákům účast v projektu, když změnila podmínky projektu. Projekt se přitom nacházel ve vysokém stádiu rozpracování. Část vyrobené energie měla jít na vnitřní trh, část exportována do Polska. Palivem mělo být polské uhlí a běloruská rašelina. Kromě toho mělo od elektrárny vést nové vedení napětím 330 kW (83 km Lida-Zelvenská stanice a 20 km Ross-Baranoviči). Bělorusko v současnosti pokračuje v hledání investora. Nabídky měly přijít z Číny, Jižní Koreji, ČR, RF a Anglie. Aktuálně o daný projekt projevila zájem další polská společnost ENEA.

Rusko

  • Rusko dokončuje dodávku parní turbíny 175 MW do 5. bloku Berezovské GRES.
  • Vytvoření v červnu 2011 společného podniku na export elektrické energie vyrobené z běloruských a ruských zdrojů na území Běloruska.

Švýcarsko

  • Švýcarský ALSTOM dodává pro Minsk TEC-3 plynové turbíny a kompresorovou stanici.

K dalším úspěšným dodavatelům energetického zařízení patří společnosti: CCI AG (Švýcarsko), «Энер-госетьстройпроект» (RF), ОАО «Запорожтранс-форматор»  (Ukrajina),  Areva  T&D (Francie),  Stieph  Logistik (SRN),  ООО  «Изоляционные  техно-логии» (RF), ОАО  «Электрозавод» (RF), Vebed (ČR), АВВ (Švýcarsko), Siemens (Rakousko) a další.

Přílohy ke stažení

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek