Energetický profil Japonska

17. 6. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Energetický profil Japonska Vyspělá japonská ekonomika je závislá na zahraničních surovinách. Země je největším dovozcem zkapalněného zemního plynu, druhým největším dovozcem uhlí a třetím největším dovozcem ropy a ropných produktů.

Domácí zdroje pokryjí v současnosti pouhých 9 % spotřeby. Do havárie v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 byla oporou japonského průmyslu jaderná energetika a země byla schopná vyrobit 20 % své energetické spotřeby z jádra.

Japonské společnosti aktivně investují do plynových a ropných projektů v zahraničí. Japonsko patří k předním vývozcům přístrojů a strojů pro energetický sektor a výrazně investuje do výzkumu a vývoje v oblasti energetiky.

Výhled

Do roku 2030 se počítá s nárůstem spotřeby energie o 22 % na 1,177 mld. kWh. Japonská vláda připravila strategii, v rámci které by chtěla v roce 2030 dosáhnout ideálního energetického mixu a snížit podíl fosilních paliv z dnešních 90 na 75 %. Součástí plánu je restart až 30 jaderných reaktorů. 20 až 22 % energie by mělo být získáno z jádra, 27 % plyn, 26 % uhlí, 14 % obnovitelné zdroje, 9 % hydro. Ropa bude zastoupena minimálně.

Energetická koncepce

Poslední energetickou strategii publikovala japonská vláda v roce 2014 (předchozí v letech 2003, 2007 a 2010).

Vládní text o 78 stranách určil energetickou strategii země na roky 2018–2020. Jaderná energetika a její rozvoj zůstávají součástí energetického mixu, ale zároveň roste význam dalších zdrojů. Japonsko počítá s tím, že na tomto horizontu bude mít již těžba břidlicového plynu výraznější dopad na ceny zemního plynu a ropy a posiluje tak roli plynu.

Narůstá i význam uhlí, což je v době, kdy se Japonsku vzdaluje svým cílům ve snižování emisí skleníkových plynu, sice překvapivé, ale zde koncepce pouze dohání realitu, neboť zastoupení uhlí v energetickém mixu v posledních letech výrazně stouplo a připravuje se výstavba nových tepelných elektráren. Strategie rovněž klade větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Jádro

Do jaderné havárie ve Fukušimě představovala jaderná energie 20 % z energetického mixu Japonska. Tehdejší vláda prosazovala ambiciózní cíl, zvýšit tento podíl na 50 %. V důsledku havárie bylo postupně všech 48 japonských reaktorů odstaveno a zavedeny nové bezpečnostní standardy. 25 provozů si zažádalo o prověření podle těchto nových pravidel.

Jako první byl v srpnu 2015 zprovozněn reaktor v atomové elektrárně Sendai na jižním japonském ostrově Kjúšú. Elektrárna se nachází 1 000 km od Tokia a 100 km od aktivní sopky.

Jaderná energie dnes představuje 1,7 % z energetického mixu s tím, že se zprovozněním dalších elektráren se bude její podíl v následujících letech zvyšovat na 20 až 22 %.

Uhlí

Odstavení jaderných elektráren bylo nahrazeno zvýšeným dovozem uhlí a plynu. Od roku 2000 se dovoz uhlí do Japonska zdvojnásobil a Japonsko dnes importuje 114 milionů tun uhlí ročně. Převážně z Austrálie. Dnes je v Japonsku 90 uhelných elektráren s celkovou kapacitou 40,6 GW. Provozy s dalším výkonem 20,5 GW se plánují, nebo jsou již ve výstavbě. Uhlí se tak podílí na energetickém mixu 30,3 %.

Zvýšení dovozu uhlí znamenalo pro japonskou ekonomiku vyšší náklady, pro spotřebitele vyšší ceny energií a pro vládu vyšší dluh. Nové elektrárny sice snižují podíl ropy, vzdalují však Japonsko od cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.

Do budoucna se proto chce Japonsko zaměřit na vývoj technologií, které by výrazně snížily emise z uhlí. Tou je například technologie integrovaného plazmového zplyňování a kombinovaného cyklu – IGCC, která zvyšuje energetické výstupy o 20 % a umožňuje odstranění látek způsobujících emise ještě před spálením. Takových provozů je zatím jen několik na světě.

S využitím systému IGCC byla v roce 2007 zprovozněna elektrárna v japonském Nakoso, která byla původně zamýšlena pouze pro testovací provoz. Vzhledem k uzavření jaderných reaktorů a nedostatku zdrojů, bylo její využití prodlouženo a dnes má výkon 250 MW (v ČR využívá tuto technologii Průmyslový komplex Vřesová). Předpokládá se, že snížení nákladů provozu IGCC na úroveň konvenčního spalování uhlí by mělo být dosaženo během dalších 10 až 15 let.

Plyn

Zemní plyn je zastoupen v energetickém mixu 43,2 %. Jeho podíl by se měl z rekordních 90 mil. mt/ročně během následujících let snižovat na 27 % představujících 62 mil. mt/ročně. Nárůst spotřeby započal po jaderné havárii v roce 2011. Spotřeba se bude snižovat s postupným zprovozněním jaderných reaktorů a vzhledem k tomu, že Japonsko je největším odběratelem zemního plynu na světě, ovlivní pokles japonské poptávky ceny na světových trzích.

Ropa

Ropa představuje 14,9 % z energetického mixu. Dováží se většinou z nestabilních arabských zemí. Do roku 2030 se počítá s útlumem pod 4 %. Za posledních čtyřicet let spotřeba ropy v Japonsku trvale klesá. V současné době se pohybuje kolem 3,37 mil. barelů denně a předpokládá se další pokles.

Obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí prosazovalo začlenění kvantitativního cíle pro obnovitelné zdroje do textu nové energetické strategie vydané v roce 2014. Ministerstvo průmyslu toto odmítalo s tím, že podíl obnovitelných energií není možné vyčíslit bez znalosti budoucího jaderného zastoupení v energetickém mixu. Výsledkem je kompromis, kdy je v textu zdůrazněn akcelerovaný rozvoj obnovitelných energií během příštích tří let.

Možnost dodávat energii z obnovitelných zdrojů do sítě, která se otevřela v roce 2012, vyvolala akceleraci obnovitelných zdrojů. Od té doby byly v Japonsku schváleny obnovitelné projekty o celkovém výkonu 78,840MW.

Hydro

Japonsko má vzhledem ke svému hornatému terénu, dostatku vodních toků a kanálů předpoklady pro rozvoj hydroelektráren, které zajišťují 8,3 % vyráběné elektřiny. Příležitosti pro výstavbu velkých vodních elektráren již byly téměř využity a Japonsko buduje i přečerpávací elektrárny. Celková kapacita výroby činí přes 300MW. Existuje řada příležitostí pro výstavbu menších vodních elektráren.

Solární elektrárny

V roce 2014 se na solární elektrárny vynaložilo 400 mld. Kč. Největší japonská solární elektrárna má výkon 70 megawattů a Japonsko se tak stalo jednou ze čtyř zemí (s USA, Itálií a Německem), které mají potenciál vyprodukovat kumulovanou solární energii o velikosti 10 gigawattů. Japonsko plánuje zvýšit do konce roku 2016 solární kapacitu na 19 gigawattů.

Větrné elektrárny

Větrné elektrárny vyprodukovaly v Japonsku během roku 2015 3,04 GW energie. Podle odhadů japonského ministerstva životního prostředí existuje v Japonsku kapacita pro výrobu 280 GW z větru. Vláda však plánuje zvýšit současný stav do roku 2030 o 1,7 %.

Energetický trh

V dubnu 2016 došlo k deregulaci japonského trhu s energetikou. Dosavadní výrobci přišli o svůj dlouholetý monopol a pravděpodobně bude klesat i jejich vliv. Výrobcem energie se může stát každý po vyplnění jednoduché formuláře na internetu. Mezi prvními 750 zájemci je řada movitých podnikatelů, kteří budou usilovat o podíl na energetickém trhu v hodnotě 1,6 bilionu Kč.

Exportní potenciál pro české energetické firmy

Příležitosti pro české firmy jsou jednak v oblasti odstraňování následků jaderné havárie ve Fukušimě, kde japonská vláda aktivně hledá společnosti, které by se podílely na dekontaminaci. Další příležitosti jsou v oblasti obnovitelných zdrojů, které se začaly výrazněji rozvíjet až v posledních pěti letech. Japonsko skýtá možnosti pro budování menších hydroelektráren.

Rizika

Japonsko je stabilní zemí, kde jsou hlavními riziky spíše přírodní katastrofy. Je třeba počítat s tím, že proniknutí na trh může vyžadovat větší úsilí, náklady a čas. Jedná se však o velmi movitý a perspektivní trh.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tokiu (Japonsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek