Energetický profil Kosova

7. 7. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Článek se zaměřuje na energetický profil Kosova. Podává informace o spotřebě elektrické energie, dál se věnuje hlavním subjektům v energetickém sektoru, neopomíjí ani strukturu produkce elektrické energie v roce 2015 a nabízí také informace o energetickém potenciálu obnovitelných zdrojů v Kosovu.

Energetický profil Kosova, energetický mix

Spotřeba elektrické energie v Kosovu v roce 2015 byla z 97 % pokryta produkcí dvou uhelných elektráren Kosovo A a Kosovo B, zbylá 3 % tvoří produkce hlavně z vodních elektráren a část pokrývá produkce z obnovitelných zdrojů (vítr, solární zdroje).

S ohledem na končící životnost elektrárny Kosovo A a nutnou rekonstrukci Kosova B připravuje vláda Kosova řadu opatření, mj. stavbu nové uhelné elektrárny Kosovo New/C, zvýšení produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů (vítr, fotovoltaika a biomasa) a zvýšení efektivity při využívání elektrické energie (zateplování, geotermální zdroje při vytápění a chlazení).  Uvažuje se rovněž o produkci biopaliv po roce 2018.

Hlavní subjekty operující v energetickém sektoru, legislativní rámec

Ministerstvo pro ekonomický rozvoj je zodpovědné za energetickou politiku státu. Vytváří Energetickou strategii, Národní plán pro obnovitelné zdroje, Národní akční plán energetické účinnosti a legislativní rámce.

Energy Regulatory Office (ERO) je státní regulační úřad zodpovědný za regulaci energetického trhu, udělování licencí, stanovování tarifů, autorizaci, ochranu zájmů zákazníků a spotřebitelů.

Korporata Energjetike e Kosovës (KEK) je státem vlastněná Kosovská energetická společnost, která má v gesci výrobu elektrické energie, v současnosti vlastní a provozuje obě uhelné elektrárny Kosovo A a Kosovo B.

KOSTT J.S.C. (KOSTT) je státem vlastněná společnost, zodpovědná za přenosovou soustavu. Jejím úkolem je zajištění přenosu dodávek elektřiny od produkčních jednotek do distribuční soustavy. Dodávky zajišťuje přenosovou soustavou vysokého napětí 110 kV, 220 kV, 400 kV.

Kosovo Energy Distribution Services (KEDS) je akciová společnost, která působí po celém Kosovu, má exkluzivitu na distribuci elektrické energie. KEDS vlastní a spravuje přenosovou soustavou středního a nízkého napětí 35 kV, 10 (20) kV a níže, až do 0,4 kV.

Kosovo Electricity Supply Company (KESCO) je soukromá společnost vlastněná akciovou společností Kosovo Calik Limak Energy, která je zodpovědná za dodávky elektrické energie soukromým odběratelům (Pozn.: KESCO je nezávislá na sesterské firmě KEDS, která i nadále působí jen jako správce distribuční soustavy.). KESCO zahájila svou činnost od 1. ledna 2015, je jediným dodavatelem elektřiny v Kosovu konečným zákazníkům v souladu s licencí vydanou ERO. KESCO má více než 470.000 odběratelů, rozdělených do tří kategorií: domovní/privátní osoby, komerční a průmyslové podniky. Společnost zajišťuje odečet spotřeby na měsíční bázi, dodává účty zákazníkům a je zodpovědná za přímé vztahy KEDS – odběratel/zákazník.

Struktura produkce elektrické energie v roce 2015, zdroje

Výroba elektřiny v Kosovu je dosud založena z 97 % na spalování fosilních paliv (lignitu) ve dvou tepelných elektrárnách Kosovo A a Kosovo B. Kosovo nemá kromě obnovitelných zdrojů další energetické zdroje jako např. ropu nebo zemní plyn. (Pozn.: Kosovo čelí občasným výpadkům dodávek elektrické energie. Z toho důvodu mají mnohé státní i soukromé instituce a podniky své vlastní záložní zdroje elektrické energie - dieselagregáty. Statisticky není zachyceno, kolik elektřiny vyrobí tyto zdroje elektrické energie.)

Elektrárny Kosovo A - instalovaný výkon 800 MW, výroba elektřiny v roce 2015 dosáhla 1 905 GWh a Kosovo B – instalovaný výkon 680 MW, výroba elektřiny v roce 2015 dosáhla 3 557 GWh.  Obě uhelné elektrárny jsou postavené u obce Obilič cca 3 km od Prištiny poblíž zdroje lignitu - státního dolu.

Kosovo A – původní instalovaný výkon byl 800 MW. Elektrárna má 5 bloků, první blok A1 byl uveden do provozu v roce 1962 a poslední A5 v roce 1975. Elektrárna nesplňuje ekologické limity ani bezpečnostní normy, časté jsou výpadky produkce, po sérii poruch a havárií jsou nyní v provozu pouze dva bloky. Elektrárna byla určená k odstavení již v roce 2017, nyní se počítá s částečnou rekonstrukcí a s prodloužením produkce do zajištění nové kapacity v elektrárně Kosovo New/C.

Kosovo B – instalovaný výkon je 678 MW, má dva bloky o výkonu 2x340 MW, první blok B1 byl uveden do provozu v roce 1983 a druhý B2 v roce 1984, elektrárna rovněž nesplňuje současné ekologické požadavky, naplánovaná je rekonstrukce k dosažení ekologických standardů, výpadky produkce jsou občasné, plánovaná životnost je do roku 2025. K rekonstrukci jsou zpracovávané dvě studie: „Study for identification of measures which need to be implemented“ - tato studie byla financována z prostředků EU, prostřednictvím IPA z roku 2014. „Study for financing modalities for the implementation of recommended measures“ – byla financována z prostředků USAID.

Malé vodní elektrárny - Ujmani (Gazivoda) je největším zdrojem elektrické energie z vodních elektráren, instalovaný výkon činí 35 MW a výroba elektřiny v roce 2015 dosáhla 101,5 GWh. Kosovo má další čtyři funkční malé vodní elektrárny. Po válce v roce 1999 byly vyřazeny z provozu a v následujících letech byly se zahraniční pomocí rekonstruovány. Vodní elektrárna Lumbardhi byla opravena v roce 2005, pronajatou ji má soukromá společnost na 20 let, její plánovaný výkon je 23 MW. Elektrárna Dikanci je rovněž pronajatá soukromému subjektu a její produkce byla obnovena v roce 2010 s výkonem 28 MW. Elektrárna Radavci byla obnovena v roce 2010, je rovněž pronajatá, její výkon byl zvýšen na 30 MW. Elektrárna Burimi, je také pronajatá a její výkon byl po rekonstrukci navýšen na 25 MW. Výroba elektřiny z vodních zdrojů v roce 2015 dosáhla celkem 49,4 GWh.

Energetický potenciál obnovitelných zdrojů v Kosovu

Zpracované studie obnovitelných zdrojů identifikovaly v Kosovu celkem 77 lokalit. S ohledem na přírodní podmínky Kosova v úvahu přichází energie získávaná z větrných elektráren, identifikovány jsou zdroje o výkonu cca 250 MW. V Kosovu je však malý počet míst, kde vítr dosahuje potřebné síly. Z dalších zdrojů připadá v úvahu fotovoltaika, dle studie se energetický roční potenciál pohybuje mezi 1500 a 1650 kW/m²/rok. Uvažuje se rovněž o energii z biomasy - palivové dřevo, potenciál pro roční těžbu dřeva se odhaduje na 0,9 mil. m³. O geotermální energii pro výrobu elektrické energie se prozatím neuvažuje, nebyly nalezeny vhodné zdroje.

V roce 2013 byla přijata potřebná legislativa a zpracován Národní akční plán k obnovitelným zdrojům (NREAP).  Gestorem je Ministerstvo pro ekonomický rozvoj, které stanovilo cíle instalace obnovitelných zdrojů energie (RES) do roku 2020 v oblastech výroby elektřiny z RES, vytápění a chlazení z RES a dopravy z RES. V energetickém mixu by měl podíl RES do roku 2020 dosáhnout ambiciózních 25 %, což s největší pravděpodobností nebude dosaženo.

Spotřeba elektrické energie, dovoz, cena

Spotřeba elektrické energie v Kosovu se v posledních letech neustále zvyšuje. Důvodem je především hospodářský rozvoj, růst populace a životní úrovně, které přinášejí zvýšení energetických potřeb. Podíl výroby elektrické energie z uhelných elektráren rok od roku rostl, zatímco výroba energie z vodních zdrojů se snižovala. K pokrytí potřeb Kosova na dovoz elektrické energie dochází především v zimním období, kdy instalované zdroje Kosovo A a Kosovo B nestačí pokrývat zvýšenou poptávku. Import elektrické energie dosáhl v roce 2014 celkem 932 GWh a v roce 2015 se snížil na 684 GWh. Export elektrické energie činil v roce 2014 celkem 452 GWh a v roce 2015 se zvýšil na 552,5 GWh. Ceny za nákup elektrické energie (v roce 2015 - 52 EUR/MWh) převyšovaly vývozní tarify (v roce 2015 – 33 EUR/MWh), neboť dovážená elektrická energie byla nakupována na denní bázi s ohledem na aktuální potřeby.

Relace s Českou republikou

Pro české firmy se v Kosovu otevírají zejména příležitosti v oblasti klasické energetiky, jak při zmiňované rekonstrukci elektráren Kosovo A a Kosovo B, tak při výstavbě Kosovo New/C. Své šance nabízí rovněž program zvyšování energetické účinnosti a z obnovitelných zdrojů by bylo možné využít příležitosti při instalaci solárních technologií.

Z českých firem realizovaly v Kosovu energetické zakázky firmy Vítkovice Engineering, Wamag, Prodeco a Elektroprim. V současné době usilují o zakázky firmy Reko Praha (chladící věže) a Škoda Praha (rekonstrukce stávajících elektráren a výstavba nové elektrárny).

ZÚ Priština uspořádal v listopadu 2015 na MZV ČR seminář pro české podnikatele se zaměřením na exportní a investiční příležitosti v Kosovu v sektorech energetiky, dopravy a vodního hospodářství. V květnu 2016 se v rámci projektu ekonomické diplomacie zúčastnilo 6 českých firem veletrhu Expokos 2016 v Prištině, mezi jinými byly dvě firmy z energetického sektoru, a to Reko Praha a Škoda Praha. Pro zástupce Škody Praha zajistil ZÚ Priština přijetí u ministra pro ekonomický rozvoj. 

Rizika, energetická bezpečnost

Další ekonomický rozvoj, růst populace a životní úrovně vyžaduje urychlené řešení energetických potřeb země. Dosluhující uhelné elektrárny Kosovo A a Kosovo B vedou k nutnosti stavby nového zdroje Kosovo New/C. S ohledem na velké zásoby hnědého uhlí/lignitu počítá energetická strategie Kosova se stavbou nové uhelné elektrárny a převahou spalování uhlí v energetickém mixu.

Pro Kosovo je důležité integrovat svou energetickou soustavu se sousedními zeměmi regionu, zajistit stabilní dodávky elektrické energie pro své firmy, umožnit vstup dalším dodavatelům elektrické energie, vytvořit transparentní energetický trh, eliminovat cenové výkyvy a tak zvýšit celkovou energetickou bezpečnost.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Prištině (Kosovo).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek