Energetický sektor v Kosovu - struktura a aktuální situace

26. 2. 2016

  • Země: Kosovo
  • Datum zveřejnění: 24.11.2015
  • Zdroj: ředitelem odboru pro energetiku, Ministerstva pro ekonomický rozvoj Kosova

Hlavní subjekty operující v energetickém sektoru v Kosovu

Ministerstvo pro ekonomický rozvoj je zodpovědné za energetickou politiku státu. Vytváří energetickou strategii, Národní plán pro obnovitelné zdroje, Národní akční plán energetické účinnosti a legislativní rámce.

Energy Regulatory Office (ERO) je mj. zodpovědný za regulaci energetického trhu, udělování licencí, stanovování tarifů, autorizaci, ochranu zájmů zákazníků a spotřebitelů.

Korporata Energjetike e Kosovës – KEK (státem vlastněná Kosovská energetická společnost) je zodpovědná za výrobu elektrické energie, v současnosti vlastní a provozuje dvě uhelné elektrárny Kosovo A a Kosovo B.

KOSTT (státem vlastněná společnost) je zodpovědná za přenosovou soustavu, úkolem je zajištění dodávek elektřiny od produkčních jednotek do distribuční soustavy, dodávky zajišťuje přenosovou soustavou vysokého napětí 110 kV, 220 kV, 400 kV.

Kosovo Energy Distribution Services – KEDS (je akciová společnost), která působí po celém Kosovu, má exkluzivitu na distribuci elektrické energie. KEDS vlastní a spravuje přenosovou soustavou středního a nízkého napětí 35 kV, 10 (20) kV a níže, až do 0,4 kV.

Kosovo Electricity Supply Company – KESCO (soukromá společnost vlastněná akciovou společností Kosovo Calik Limak Energy), je zodpovědná za dodávky elektrické energie soukromým odběratelům (pozn.: Je nezávislá na sesterské firmě KEDS, která i nadále působí jen jako správce distribuční soustavy.).  KESCO zahájila svou činnost od 1. ledna 2015, je jediným dodavatelem elektřiny v Kosovu konečným zákazníkům v souladu s licencí vydanou ERO. KESCO má více než 470.000 odběratelů, rozdělených do tří kategorií: domovní - privátní osoby, komerční a průmyslové.  Společnost zajišťuje odečet spotřeby na měsíční bázi, dodává účty zákazníkům a je zodpovědná za přímé vztahy KEDS – odběratel/zákazník.

 

Struktura produkce elektrické energie v roce 2014

Výroba elektřiny v Kosovu je dosud založena z 97 % na spalování fosilních paliv – lignitu ve dvou tepelných elektrárnách: Kosovo A / instalovaný výkon 800 MW, výroba elektřiny v roce 2014 dosáhla 1432 GWh a Kosovo B / instalovaná kapacita 678 MW, výroba elektřiny v roce 2014 dosáhla 3310 GWh.

Malé vodní elektrárny (HC): HC Ujmani (Gazivoda) / instalovaný výkon 35 MW, výroba elektřiny v roce 2014 dosáhla 101 GWh. HC Lumbardhi, Dikanci, Radavci a Burimi / instalované kapacity celkem 10,84 MW, výroba elektřiny v roce 2014 se pohybovala na úrovni 50 GWh.

 

Základem je produkce elektrické energie ve dvou uhelných elektrárnách (97 %), které jsou postavené poblíž zdroje lignitu - dolu v obci Obilič, cca 3 km od Prištiny.

Kosovo A – instalovaná kapacita je 800 MW, má 5 bloků, první blok A1 byl uveden do provozu v roce 1962 a poslední A5 v roce 1975, elektrárna nesplňuje ekologické limity ani bezpečnostní normy, časté jsou výpadky produkce, v provozu jsou pouze dva bloky, byla určená k odstavení v roce 2017, nyní se uvažuje o rekonstrukci a prodloužení produkce do zajištění nové kapacity, konečné stanovisko bude dáno vládou Kosova.

Kosovo B – instalovaná kapacita je 678 MW, má dva bloky o výkonu 2x340 MW, první blok B1 byl uveden do provozu v roce 1983 a druhý B2 v roce 1984, elektrárna rovněž nesplňuje současné ekologické požadavky, naplánovaná je rekonstrukce k dosažení ekologických standardů, výpadky produkce jsou občasné, plánovaná životnost je do roku 2025. K plánované rekonstrukci jsou zpracovávané dvě studie: „Study for identification of measures which need to be implemented“ - tato studie je financována z prostředků EU, prostřednictvím IPA z roku 2014. „Study for financing modalities for the implementation of recommended measures“ - je financována z prostředků USAID.

 

Energetický potenciál obnovitelných zdrojů v Kosovu

Zpracované studie obnovitelných zdrojů identifikovaly celkem 77 lokalit. S ohledem na přírodní podmínky Kosova v úvahu přichází energie získávaná z větrných elektráren, identifikovány jsou zdroje o výkonu cca 250 MW instalované kapacity (studie a KfW Wind Atlas).  V Kosovu je však malý počet míst, kde vítr dosahuje potřebné síly. Dále je to fotovoltaika, dle studie se energetický roční potenciál pohybuje mezi 1500 a 1650 kW / m² / rok. Uvažuje se rovněž o energii z biomasy (palivové dřevo) - potenciál pro roční těžbu dřeva se odhaduje na 0,9 mil. m³. O geotermální energii pro výrobu elektrické energie se prozatím neuvažuje, nebyly nalezeny vhodné zdroje.

 

Vodní elektrárny - Hlavním vodním zdrojem je elektrárna Ujmani (Gazivoda) v severní části Kosovo na hranici se Srbskem. Vodní energie je využívána v elektrárně s kapacitou 35 MW.  V minulosti mělo Kosovo čtyři funkční malé vodní elektrárny. Po válce v roce 1999 byly vyřazeny z provozu a v posledních letech byly se zahraniční pomocí rekonstruovány. Vodní elektrárna Lumbardhi byla opravena v roce 2005, má ji pronajatou soukromá společnost na 20 let, její kapacita je 23 MW. Elektrárna Dikanci je rovněž pronajatá a její produkce byla obnovena v roce 2010 s kapacitou 28 MW. Elektrárna Radavci byla obnovena v roce 2010, je rovněž pronajatá, její kapacita byla zvýšena na 30 MW. Elektrárna Burimi, je rovněž pronajatá, její kapacita byla po rekonstrukci navýšena na 25 MW.

 

V roce 2013 byla přijata potřebná legislativa a zpracován Národní akční plán k obnovitelným zdrojům (NREAP).  Gestorem je Ministerstvo pro ekonomický rozvoj, které stanovilo cíle instalace obnovitelných zdrojů energie (RES) do roku 2020 v oblastech výroby elektřiny z RES, vytápění a chlazení z RES a dopravy z RES. V energetickém mixu by podíl RES měl dosáhnout ambiciózních 29 %.

 

Spotřeba elektrické energie v Kosovu se v posledních letech neustále zvyšuje. Důvodem je především hospodářský rozvoj, růst populace a životní úrovně, které přinášejí zvýšení energetických potřeb. Podíl výroby elektrické energie z uhelných elektráren rok od roku rostl, zatímco výroba energie z vodních zdrojů se snižovala. K pokrytí potřeb Kosova na dovoz elektrické energie dochází především v zimním období, kdy instalované zdroje Kosovo A a Kosovo B nestačí pokrývat zvýšenou poptávku. V roce 2014 Kosovo dovezlo 932 GWh a exportovalo 452 GWh. Ceny za dovoz elektrické energie převyšovaly vývozní tarify, neboť dovážená elektrická energie byla nakupována na denní dražší bázi.

 

Komentář ZÚ: Další ekonomický rozvoj, růst populace a životní úrovně vyžaduje po vládě Kosova urychlené řešení energetických potřeb země. Dosluhující uhelné elektrárny Kosovo A a B vedou k nutnosti stavby nového zdroje Kosovo New. S ohledem na velké zásoby hnědého uhlí/lignitu se opět počítá se stavbou nové uhelné elektrárny. Řešení energetických potřeb Kosova vytváří poměrně široké příležitosti pro české producenty v oblasti energetiky jak v oblasti uhelných elektráren jako subdodavatelé pro novou elektrárnu Kosovo New a rekonstruované zdroje Kosovo A a B, tak rovněž v oblasti obnovitelných zdrojů.

ZÚ Priština počítá v roce 2016 s uspořádáním třetího podnikatelského semináře se zaměřením na energetiku a je rovněž připraven v případě zájmu uspořádat podnikatelskou misi českých producentů v oblasti energetiky do Kosova.

Tisknout Vaše hodnocení: