Environmentální iniciativy v norské politice

11. 12. 2015 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Na pozadí vrcholících jednání Konference OSN o změnách klimatu 2015 (COP 21 v Paříži) stojí za pozornost shrnout aktivity norských politiků v oblasti péče o životní prostředí z poslední doby. Trvale za nimi stojí snaha, aby bylo Norsko environmentálním lídrem a inovátorem s globálním přesahem, a také dostatek zdrojů: Norsko je energeticky zcela soběstačné, téměř veškerá vyráběná elektřina pochází z obnovitelných zdrojů a většina těžené ropy a plynu se vyváží.

Současná vláda od svého nástupu v r. 2013 provádí restrukturalizaci průmyslu, která má zemi odklonit od závislosti na výkonech petrochemie a tedy také nastavit podobu ekonomiky, která bude mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí. Ve státním rozpočtu na rok 2016 je na snižování emisí vyhrazeno 400 mil. NOK.

Emisní cíle Norska se kryjí se závazky EU, Norsko má tedy do r. 2020 snížit emise skleníkových plynů o 30 % ve srovnání s r. 1990. Reálné vyhodnocení ekonomických trendů však letos na podzim přinutilo vládu připustit, že Norsko tento cíl nesplní a produkce emisí do r. 2020 spíše vzroste, neboť průmyslová restrukturalizace probíhá pomaleji. Smluvní dokument s EU o společném plnění klimatických závazků proto Norsko uzavře nejspíše až během r. 2017, až bude paleta enivronmentálních opatření EU úplná a Norsko vyhodnotí, jak jich dosáhne.

Zelené zdaňování

Dne 9. prosince 2015 předal svá doporučení expertní výbor, zřízený ministryní financí za účelem vypracování návrhů na zavedení nového systému „zeleného zdaňování“ v Norsku. Tento systém by měl právnickým i fyzickým osobám vyměřovat daně na základě dopadu jejich činností na životní prostředí.

Experti předložili 80 opatření, která by ve srovnání se stávající daňovou soustavou ročně redistribuovala 25–30 mld. NOK (vyšší výběr v jedné oblasti versus úlevy v jiné) a do rozpočtu přivedla navíc 12–17 mld. NOK ročně, primárně z úseků registrace a provozu motorových vozidel.

Z originálních návrhů jmenujme například:

  • daň za riziko způsobení dopravní nehody (ulykkesavgift), vyměřovaná k pojistnému zodpovědnosti za provoz vozidla progresivně podle počtu najetých kilometrů;
  • daň za provozování vozidla v městské aglomeraci, vyměřovaná podle počtu kontrolních bodů, jimiž vozidla ve městech projedou, a v závislosti na míře emisí konkrétního vozu;
  • zrušení daňových výhod pro elektromobily;
  • daň z emisí skleníkových plynů v sektorech, které nejsou ošetřeny emisními povolenkami;
  • snížení dotací na chov dobytka a prasat a na výrobu hovězího a vepřového masa.

Další, již v evropském kontextu známé návrhy se týkají zavedení mýtného z provozu nákladních vozidel a zrušení režimu tax-free na norských letištích a v pohraničních prodejnách.

Ministerstvo financí dosvědčuje, že některé návrhy (zrušení tax-free obchodů, snížení výplat zemědělcům) jsou v reálu těžko uskutečnitelné, obecně však cílem koaliční Pokrokové strany je, aby se některé z těchto daní promítly již ve státním rozpočtu na r. 2017.

Po komunálních volbách, které se konaly v září t. r., vznikla v Oslo levicová koalice stran, které nyní v parlamentu tvoří opozici (Dělnická strana, Socialistická levicová strana a Strana zelených): jejich environmentální program pro Oslo se pohybuje na hranici ambicióznosti a reálnosti a oblast životního prostředí klade jako hlavní prioritu. Program pro hlavní město v této oblasti obsahuje mj. tyto cíle:

  • snížení emisí skleníkových plynů do r. 2020 o 50 % a do r. 2030 o 95 %,
  • s tím související progresivní omezení individuální dopravy a vytlačení veškerých motorových vozidel uvnitř I. městského okruhu do r. 2020 (tj. snížení dopravních výkonů v Oslo o 20 %),
  • zavedení poplatků za jízdu vozidlem ve špičce v rámci krajů Oslo a Akershus,
  • dotace na pořizování elektrokol,
  • výstavba nové linky metra, 60 km cyklostezek a závodu na zachycování a ukládání CO2 ve čtvrti Klemetsrud.

COP 21 v Paříži

Norsko usilovalo o ambiciózní výsledek konference a v rámci domácí přípravy činilo mnohé. Bylo mj. spolupředkladatelem výzvy, kterou na zasedání Severské rady v Reykjavíku dne 28. 10. přijali ministři životního prostředí všech severských zemí, aby klimatický summit v Paříži přijal závazek ke snížení globální teploty o 2 °C a úplnému odstranění emisí skleníkových plynů do r. 2050.

Nedlouho před začátkem summitu ale premiérka Erna Solberg/ová na konferenci norského ministerstva ropy a energetiky uvedla, že cíl snížit teplotu na Zemi o 2 °C je „možný, ale ne zcela realistický“, neboť jeho dosažení by vyžadovalo podstatnou přeměnu světové ekonomiky a nastolení mnohem vyšší energetické efektivity.

Den před zahájením konference norská vláda uznala, že ani shoda států na snížení emisí skleníkových plynů na nulu do r. 2050 není, a proto místo toho NO začalo používat cíl „klimaticky neutrálního dopadu“ do r. 2050. Odmítlo převzít termíny net zero“ (negativní konotace a obtížná definice) a „carbon neutral“ (postihuje jen emise CO2).

Na summitu E. Solberg/ová představila nové environmentální iniciativy Norska. Vedle výrazné dlouhodobé finanční podpory ochraně deštného pralesa v Brazílii nyní bude Norsko postupovat obdobně a z prostředků ZRS se podílet na záchraně lesů též v Kolumbii a v Peru. Norsko podpořilo rovněž zavedení systému karbonových kreditů pro rozvojové země (The Transformative Carbon Asset Facility /TCAF/), který by mohl nahradit kontroverzní Clean Development Mechanism (CDM).

Norsko na summitu usilovalo o dosažení globální dohody o snižování emisí skleníkových plynů na principu stanovování dlouhodobých závazků a periodických evaluací jejich plnění každých 5 let, po nichž by cíle mohly být zvyšovány. Též na summitu nabídlo evropským zemím k využití technologii ukládání zachyceného CO2 pod mořským šelfem v Severním moři. Zjednodušeně se jedná o opačné využití potrubí, jímž se těží ropa a plyn. Do podloží, z něhož již byla ropa a zemní plyn vytěžena, by bylo možné skrze produktovody vedoucí přes těžební plošiny vhánět CO2.

Ve dnech od 4. do 7. prosince 2015 ministr B. Brende spoluhostil jednání o změnách klimatu v Arktidě.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek