Čeští oceláři zažívají oživení. Loni vydělali 2,7 miliardy

8. 6. 2017

Spotřeba oceli v Evropě dál roste. Tuzemským ocelárnám to otevírá prostor ke zvyšování vývozu.

Ocelárny v Česku jedou na plnou kapacitu a těží z růstu spotřeby oceli v Evropě. Loni poprvé od roku 2007 vyvezly přes pět milionů tun, meziročně o necelých osm procent více. Oživení signalizuje také evropská asociace Eurofer – poprvé po třech letech vzrostly dodávky evropských oceláren na unijní trh.

Na tržbách oceláren ovšem vyšší poptávka vidět není. Kvůli propadu cen loni tržby klesly o pět procent na  79,5 miliardy korun. Ceny tlačí dolů zejména mezinárodní konkurence. Na světovém trhu je nadbytečná výrobní kapacita 700 milionů tun ročně, což odpovídá téměř polovině globální roční produkce. Od druhé poloviny loňského roku navíc vzrostly ceny železné rudy a koksovatelného uhlí, které se letos drží nad průměrnou úrovní z loňska.

Ocelářská unie, jež sdružuje největší české výrobce, předpovídá, že vyšší ceny vstupních surovin se výrazněji promítnou do hospodaření firem až letos. „Bojujeme o udržení zisku na loňských 1,5 miliardy korun po zdanění. Letos se nám ale do výsledků promítne dlouhodobá odstávka, kvůli níž bude výroba o zhruba sto tisíc tun nižší,“ říká generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

Výsledky a výhled oceláren. Autor: E15 Ocelárny loni dokázaly zvednout zisk před zdaněním z 2,67 na 2,7 miliardy korun především díky úsporám nákladů. „Za udržení zisku vděčíme optimalizaci nákladů a růstu exportu,“ dodává Ashok Patil, generální ředitel ArcelorMittal Ostrava.

Firmy šetří snižováním energetické náročnosti výroby, odkládáním některých oprav nebo také odstraněním některých odpadů. I v prvním čtvrtletí spotřeba oceli v Evropě roste, meziročně o 2,1 procenta. Z valné většiny to však vykrývá dovoz z mimoevropských zemí.

Loni se sice díky antidumpingovým clům podařilo zastavit expanzi levné čínské oceli, ale ve zbytku světa dál vytlačuje zavedené výrobce. Ti pak hledají odbytiště v Evropě. Navíc se stále nedaří osekávat nadbytečné světové kapacity. Naopak Indie nebo Írán staví ocelárny s kapacitou v desítkách milionů tun.

Převzato z deníku E15. Autor: Jan Stuchlík

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek