Etiketa obchodního jednání na Filipínách

14. 3. 2011 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Společenská etiketa a obchodní protokol mají své tradice, které vychází z národní kultury a zvyklostí. Soubor uvedených pravidel se často u jednotlivých teritorií i států liší a v některých případech existují až zásadní rozdíly. Je proto nanejvýš žádoucí, aby účastníci jednání se zahraničními partnery měli alespoň přibližnou znalost obchodního protokolu v dané zemi. Článek přináší souhrn základních pravidel, jež je vhodné dodržovat při obchodním styku se zahraničními partnery na Filipínách.

Převzato z knihy „Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2010.

Jednání v tomto teritoriu dnes vychází z kombinace moderního dravého amerického způsobu jednání a typické asijské zdvořilosti a zdrženlivosti. Je proto třeba vystupovat velmi opatrně, ale rozhodně. Při cestě do tohoto teritoria se rozhodně doporučuje zařadit do týmu osobu (např. jako poradce), jež má zkušenosti s obchodním jednáním v této zemi. Je třeba být taktní, vždy zachovávat tvář, vyhýbat se momentům, jež by mohly být vysvětleny jako urážka či mohly způsobit ztrátu tváře. Tomu je třeba přizpůsobit i míru asertivity. Filipínci jsou na nedorozumění či urážky snad ještě citlivější než jiné asijské národy. Jsou velmi hrdí na svoji zemi, na svůj národ i na historické a kulturní tradice. Sami se cítí být jakýmsi mostem mezi tzv. severskými a jižními národy a spojovacím článkem mezi kulturami Východu a Západu (Skoumal, A.: Obchodní jednání a národní zvyklosti – Filipíny. Obchod-Kontakt-Marketing, č. 3/2004.). Poměrně četnou vrstvu bohatých obchodníků tvoří Číňané. Velký význam v obchodě mají tradice, doporučení a reference především z trhů EU či USA.

Nejpoužívanějším obchodním jazykem je angličtina, kterou obchodníci ovládají na velmi slušné úrovni. Filipínci jednají vždy v týmu, mezi sebou mluví místním jazykem a někdy se stává, že aniž by si to uvědomili, přejdou při jednání plynně z angličtiny do místního jazyka. Je vhodné chvíli počkat, možná si něco ujasňují s kolegy, možná zkouší, zda jim rozumíte. Po chvíli však partnery s úsměvem požádejte o návrat do angličtiny.

Není rozumné přistoupit hned k samotnému jednání. Základem dobrého jednání je vybudování dlouhodobých vztahů, získání důvěry filipínského partnera, získání informací o partnerovi i jeho společnosti a navázání přátelských vztahů. Teprve poté se filipínská strana rozhodne, zda vůbec bude s takovými partnery obchodovat a jednat. První orientační fázi tedy nelze podceňovat – důležité je projevit vstřícnost, pohostinnost a vytvořit pocit rovného, férového jednání. I když se nám zdá, že je partner velmi nadšený pro nějaký projekt, může se stát, že se odmlčí, stane se komunikačně nedostupným, čímž nám dává jasně najevo, že zájem o tento obchod nemá. Filipínci nemají rádi negativní přímé odpovědi (je to velmi nezdvořilé) a sami se negativním odpovědím vyhýbají.

Času nepřikládají příliš velký význam. Schůzky nejraději dojednávají pouze na den. Pokud si domluví termín, mohou přijít o hodinu dříve i o den později. K přesným termínům se zavazují jen neradi. Dohodnuté termíny sami zpravidla nedodrží. Slíbí-li něco na „zítra“, znamená to pravděpodobně brzy, ale rozhodně ne zítra. Plnění termínů je nutné takticky a vhodně připomínat. Většinou nejde o neochotu či nezájem, ale o ležérnost a liknavost.

Na rozdíl od jiných zemí je vhodné předat dárek úměrný pozici partnera již při zahájení jednání. Vhodným dárkem je sklo, ale i Becherovka a předměty s náboženskou tematikou (převážně katolickou), např. Pražské jezulátko, kříže, růžence, obrazy svatých, sošky. Dle možnosti se doporučuje konzultovat výběr dárku s „poradcem“, se zprostředkovatelem nebo s místním obchodním zástupcem.

Ukázka z knihy Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol vydané nakladatelstvím Grada Publishing. Autoři: Gullová Soňa

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek